JAKÉ JSOU VÝSLEDKY KLIMATICKÉ KONFERENCE V PAŘÍŽI?

Hlavním cílem této konfe­rence bylo uzavřít mezi­ná­rodní dohodu, jež je právním rámcem pro globální klima­tickou poli­tiku na další dese­ti­letí. Její uzavření zavr­šilo něko­li­ka­leté mezi­ná­rodní jednání. Zase­da­jící země (téměř dvě stovky zemí světa) se shodly, že do konce století udrží globální otep­lo­vání pod hranicí 2 stupňů Celsia a budou se snažit směřovat k ještě nižšímu teplot­nímu cíli 1,5 stupně. A dále by měl svět také ve druhé polo­vině století dosáh­nout rovno­váhy mezi vypouš­tě­nými emisemi a emisemi přiro­zeně pohl­co­va­nými v přírodě tak, aby byly výsledné emise nulové.

Přísliby jednot­li­vých států nejsou závazné, důle­žitá teď bude imple­men­tace dohody. Nejprve ji musí ratifi­kovat nejméně 55 zemí a musí zahr­novat nejméně 55 % světo­vých emisí skle­ní­ko­vých plynů. Důle­žitou roli pro pravi­delné pěti­leté vyhod­no­co­vání národ­ních plánů a možné zvyšo­vání závazků, bude vhodně zvolený vyhod­no­co­vací mecha­nismus. Našli se i kritici, jenž výsledek jednání ozna­čili za málo ambi­ci­ózní.

Světové konfe­rence věno­vané změně klimatu se konají každo­ročně již déle než 20 let. Jejich cílem je zhod­notit imple­men­taci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a přicházet s novými kroky potřeb­nými k jejímu prove­dení.

Jaké budou mít klimatické změny dopad pro Českou republiku?

Poten­ci­ální nedo­statek vody je pro Českou repub­liku skutečně ten nejvíce alar­mu­jící problém. Podle centra výzkumu globální změny ,,Czech­Globe", která v České repub­lice funguje již řadu let, společ­nost začíná otázky klima­tic­kých změn vnímat daleko pozor­něji. Czech­Globe napří­klad spolu­pra­cuje na speci­álním projektu Inter­sucho, který se zamě­řuje na moni­to­ring sucha v země­dělské půdě. Systém slouží jednot­livým země­dělcům, kteří každý den dostá­vají infor­mace o obsahu vody v půdě na svých pozem­cích. Naproti častěj­šímu výskytu sucha můžeme očekávat četnější náhlé povodně. Je potřeba celkově změnit přístup a na změny klimatu se adap­tovat.

Hlavní témata konference

o Stano­vení dlou­ho­do­bého cíle
Zúčast­něné země se dohodly, že svět by měl ve druhé polo­vině století dosáh­nout rovno­váhy mezi vypouš­tě­nými emisemi a emisemi přiro­zeně pohl­co­va­nými v přírodě tak, aby byly výsledné emise nulové (v roce 2030). Svého vrcholu by ovšem měly emise dosáh­nout co nejdříve, a pak už by mělo vypuš­těné množ­ství jen klesat.

o Mecha­nismus pro vyhod­no­co­vání
Ten by měl zajistit trvání klima­tické poli­tiky i po vypr­šení státy před­lo­že­ných závazků. Tyto závazky jsou zpra­vidla stano­veny na 10 až 15 let. Mecha­nismus by určil, jak často budou závazky vyhod­no­co­vány a pravi­delně přepra­co­vá­vány na základě nových poznatků či dostup­nosti nových tech­no­logií. Měl by sloužit také k navy­šo­vání dosa­vad­ních národ­ních cílů. Evropská unie se zasa­zuje o stano­vení pěti­le­tého cyklu pro tento mecha­nismus.

o Moni­to­ring a repor­ting
S mecha­nismem pro vyhod­no­co­vání je spojena proble­ma­tika moni­to­ringu. Aby bylo možné závazky států vyhod­no­covat, je třeba stanovit přesný a přehledný systém kont­roly a zavést pravidla pro podá­vání zpráv.

o Finance
Jsou další klíčovou otázkou vedle redukce emisí. Chudší země chtějí, aby jim bohatší země poskytly finanční pomoc, která jim umožní jak inves­tovat do čistých tech­no­logií a snížit emise skle­ní­ko­vých plynů, tak adap­tovat jejich infrastruk­turu na škody způso­bené změnou klimatu.

o Na co by měly být finance určeny?
Na snižo­vání emisí s využitím nových tech­no­logií.

Důležití členové

o USA
Americký příspěvek zahr­nuje snížení emisí uhlíku o 26 až 28 % do roku 2025 oproti roku 2005. Pro zají­ma­vost, Spojené státy americké patří histo­ricky k největším emitentům oxidu uhli­či­tého (ročně vypustí asi 17 tun CO2 na obyva­tele), proto je jejich závazkům věno­vána značná pozor­nost.

o Čína
Součástí čínského příspěvku je závazek, že do roku 2030 sníží své emise oxidu uhli­či­tého o 60 až 65 % oproti roku 2005. V současné době vypouští 7,4 tun emisí oxidu uhli­či­tého na hlavu za rok. Čínu dlou­ho­době trápí znečiš­těné ovzduší a smog zejména u velkých aglo­me­rací. Postup­nými refor­mami a restruk­tu­ra­li­zací průmyslu se proto snaží problémy řešit a v nedávné době se posta­vila do čela států zastá­va­jí­cích nutnost reakce na změny klimatu.

o EU
Ve svém příspěvku se zavá­zala snížit emise skle­ní­ko­vých plynů o 40 % do roku 2030 (oproti roku 1990) a zároveň by chtěla dosáh­nout snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050. V současné době EU vypouští asi 7,3 tun CO2 na hlavu a rok. Unie se staví do role světo­vého lídra v oblasti boje s klima­tickou změnou.

Stanoviska

Česká repub­lika se zavá­zala snížit emise u pracho­vých částic od roku 2020 o 16 % proti úrovni z roku 2005. Od roku 2030 o 60%. Česká repub­lika v současné době produ­kuje přibližně 12 tun emisí CO2 ekvi­va­lentu na osobu ročně a naším cílem je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je 7 tun CO2 ekvi­va­lentu na obyva­tele.

Podle kritiků však dlou­ho­dobý cíl není dosta­tečně konkrétní a chybí závazné kroky, které by k němu vedly. Jsme na začátku konce éry fosil­ních paliv. Cíl udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod dvěma stupni, ideálně pod jedním a půl stupněm, dává nejzra­ni­tel­nějším zemím šanci dopady změny klimatu lépe zvlád­nout.

Článek vznikl v rámci projektu ,,Počítáme s vodou" financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Ofici­ální stránky konfe­rence:
http://www.cop21.gouv.fr/en

Autor: Silvie Drabinová