Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Koncepce rozvoje území musí zohlednit i povodňová rizika

19.10.2012  |  zdroj: Moderní obec  |  111× přečteno      vytisknout článek

povodeňÚzemní plány mají obsahovat i návrhy opatření k zajištění ochrany před povodněmi. Při aktualizaci plánů či novém pořizování se bude možné opřít o mapy povodňového nebezpečí a rizik. Ty vznikají v souladu s tzv. povodňovou směrnicí EU.

Území ČR je vystaveno dvěma hlavním typům povodňového nebezpečí. V paměti máme následky povodní z regionálních dešťů a nově se snažíme rozumně předcházet a minimalizovat škody povodní z přívalových srážek.

SYSTEMATICKÝ POSTUP

Uplatnění systémových přístupů v řešení ochrany před negativními účinky povodní a průvodními jevy vyžaduje tyto kroky: aktuálně vyjádřit míru nebezpečí, vyčíslit možné dopady, zvolit hlediska klasifikace a kritérií výběru nezbytných k definování splnitelných cílů ochrany, navrhnout postupy k jejich dosažení, vypracovat srovnatelné varianty a zvolit optimální řešení.

Dosadíme-li za sousloví >>splnitelný cíl<< >>udržitelná ochrana<<, kde pojem udržitelnost reprezentuje vybalancování střetů zájmů, kolizí aktivit, a zejména efektivní výši pořizovacích a provozních nákladů, pak uplatnění naznačeného postupu vyžaduje přípravu řady metodik, které umožní objektivizovat jednotlivé kroky.

Požadavek na uplatňování objektivních postupů posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a stanovení výše možných škod patří k aktuálním problémům celospolečenského významu. Nezbytnost propracovaných postupů, jež reprezentují první dva kroky, připomínala doporučení z výsledných zpráv vyhodnocení katastrofálních povodňových stavů zejména z let 1997, 2002 a 2006.

SMĚRNICE VŠE URYCHLILA

I když výzkum prakticky využitelných metod v našich podmínkách probíhal od druhé poloviny 90. let, zavádění těchto postupů do právního rámce a praxe urychlilo schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. povodňová směrnice).

Směrnice ukládá členským státům EU povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí a riziko a pořízené informace zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření. Směrnice uvádí i posloupnost a termíny:

do 22. 12. 2011 předběžně vyhodnotit povodňová rizika;

do 22. 12. 2013 dokončit mapy povodňového nebezpečí a rizik;

do 22. 12. 2015 dokončit a zveřejnit plány pro zvládání povodňových rizik.

Splnění těchto úkolů znamenalo zahájit proces implementace směrnice do českého právního prostředí a institucionálního rámce již od druhé poloviny roku 2007 v gesci Ministerstva životního prostředí (MŽP).

VZNIKAJÍ SPECIALIZOVANÉ MAPY

Podle požadavků povodňové směrnice skončila první fáze a parametry povodňového nebezpečí a míry rizik pro daná území se vyjadřují do specializovaných map. Tyto činnosti zajišťují správci povodí prostřednictvím projektů financovaných OP Životní prostředí a znamenají získání podrobných informací o povodňovém nebezpečí a rizicích v záplavových územích, resp. v záplavových územích pro téměř 3000 km úseků významných vodních toků.

Tyto podklady umožní identifikovat místa s vysokou mírou povodňového rizika vzhledem k současnému způsobu využívání příslušného území. (S metodami se odborná veřejnost seznámila poprvé v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Věstník MŽP č. 4/2010.)

K posouzení míry ohrožení urbanizovaných území povodněmi z přívalových srážek byla ve fázi předběžného vyhodnocení rizik využita metoda identifikace kritických bodů. Tento přístup vymezuje kritická místa v celé ČR jako východisko pro vhodnou >>národní<< strategii ke zmírnění dopadů.

V oblasti povodňové prevence, kam lze zařadit i přípravu metodických postupů, byly provedeny zásadní kroky. Přípravou objektivního postupu a vymezením oblastí s významným povodňovým rizikem bylo definováno zadání pro následné práce na tvorbě podkladů pro vyjádření rizik.

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik, výběr oblastí s významným povodňovým rizikem se bude revidovat a aktualizovat v rámci šestiletého cyklu procesu plánování v oblasti vod. Všechny výsledky aktivit hodnocení povodňových rizik jsou zpřístupňovány veřejnosti. I k tomuto účelu slouží portál Povodňový informační systém (www.povis.cz).


AUTOR: KAREL DRBAL
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka pobočka Brno


Metodická příručka MMR: >>Ochrana před povodněmi v územním plánování<< (www.uur.cz)

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ústavem územního rozvoje v rámci své metodické činnosti vydává na pomoc orgánům veřejné správy při řešení povodňových opatření řadu materiálů. Jedním z nich je i příručka z dubna 2011 Ochrana před povodněmi v územním plánování. Opírá se o stavební zákon (183/2006 Sb.), zákon o vodách (254/2001 Sb.) a další související předpisy.

Součástí územních plánů jsou i návrhy opatření k zajištění účinné ochrany před povodněmi. Při tom je nutná koordinace s plánováním v oblasti vodního hospodářství. Přestože každý vlastník nebo uživatel nemovitostí na vodních tocích nebo v záplavovém území má povinnost činit preventivní opatření k ochraně nemovitostí před dopady povodní, úloha obcí při řešení této problematiky je nezastupitelná.

Pořizovatel územně plánovací dokumentace ji v jednotlivých fázích pořizování v souladu se zákonem projednává s dotčenými orgány. Jedním z nich je i vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (ORP). Ten se vyjadřuje k tomu, zda je zamýšlená stavba z vodohospodářského hlediska možná, případně za jakých podmínek.

Nejdůležitější sledované jevy v území: záplavové území, aktivní zóna záplavového území, území k řízení rozlivům povodní, území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt/zařízení protipovodňové ochrany, významný krajinný prvek, např. údolní niva.

V aktivní zóně se nesmí situovat žádné nové stavby. Mimo aktivní zónu ve stanovených záplavových a ostatních záplavových územích mohou být navrhovány a povolovány nové stavby; avšak je nutné dodržet podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

Důležité je i sledování změn využití území při vodních tocích.

Veškeré aktivity dozorují orgány státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu i orgány ORP, která má mj. funkci povodňového orgánu. Stavební úřady by při své běžné činnosti měly zejména v záplavových územích dohlížet nad stavební činností a řešit nepovolené stavby např. chat, přístřešků, plotů, skleníků.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist