Povodňová rizika v Evropě

Nedávné povodně v České republice, Německu a Rakousku způsobily smrt několika lidí a rozsáhlé škody na majetku. Škody na majetku způsobené extrémními hydrometeorologickými událostmi, mezi které patří i povodně, od roku 1980 rostou. Tento nárůst je způsoben zejména změnami ve využívání krajiny, nárůstem počtu obyvatel, rostoucím bohatstvím a rozvojem lidských aktivit v ohrožených oblastech.

Ačkoliv neexistují přesné kvantitativní projekce povodňových událostí, je pravděpodobné, že rostoucí teploty v důsledku změny klimatu v Evropě povedou k posílení hydrologického cyklu a tím k četnějšímu a intenzivnějšímu výskytu povodní.

Evropská unie řeší povodňová rizika prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Členské státy jsou do roku 2013 povinny vypracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a do roku 2015 vytvořit plány pro zvládání povodňových rizik zaměřené na prevenci, ochranu a připravenost. V dubnu 2013 rovněž Evropská komise přijala Evropskou strategii pro změnu klimatu, jejímž cílem je zvýšit schopnost reakce na změny klimatu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni. Dalším opatřením na snížení povodňového rizika je např. i tzv. zelená infrastruktura (např. mokřady), která je schopna absorbovat přebytečnou vodu.

V reakci na nedávné povodně si autorizovaní uživatelé z České republiky, Německa a Maďarska vyžádali mapy zasažených oblastí, které slouží jako podklad pro záchranné složky krizového řízení. Jedná se o službu Copernicus (dříve GMES), evropského programu pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti.

Původní znění aktuality Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), včetně souvisejících dokumentů, je možné získat zde.

Zdroj: CENIA