Přestat stavět v záplavových oblastech by byla škoda, říkají developeři

Jak zastavit vodu. Podle stavebních inženýrů je místo drahé protipovodňové ochrany jednodušší a levnější na záplavových územních prostě nestavět. Developeři, ale i jiní odborníci z realitní branže argumentují, že toto pravidlo nelze uplatnit zejména v hlavních městech, která je potřeba před velkou vodou ochránit.

Po červnových povodních někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) prohlásil, že je nutné "zamezit dalším výstavbám či přestavbám chat na rodinné domky v záplavových územích". Jeho prohlášení odborníky pobavilo. V záplavových územích se totiž navzdory rozporu se stavebním zákonem dál staví, a to i po zkušenostech s ničivými povodněmi v roce 2002. Umožňují to výjimky udělované stavebními úřady. Nově se staví třeba podél řeky Berounky, ale i Vltavy a Labe.

"Je všeobecně známo, že v záplavových územích by se nemělo stavět. Přesto kolem našich toků i potůčků jsou rozsáhlé zástavby jak historické, tak i novodobé," konstatuje stavební inženýr Jiří Leitgeb, člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

"Pozemky jsou v těchto lokalitách levné, dají se zasíťovat, problém je postavit v nich domy tak, aby byly bezpečné. Developeři, kteří tyto pozemky kupují, si dokážou zajistit stavební povolení," doplňuje Jiří Šála, autorizovaný inženýr v oborech energetické auditorství a pozemní stavby.

O výstavbě v záplavových územích rozhodují jednotlivé vesnice a města. "Je to na každém stavebním úřadu, který má schválený územní plán, a tyto úřady spadají pod obce," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Bývalý ministr resortu Kamil Jankovský chtěl právě těmto praktikám zamezit a oddělit stavební úřady od obcí. Zajistit to měl zákon o Nejvyšším stavebním úřadu, jehož schválení je zatím v nedohlednu.

Byla by škoda nestavět na hezkých místech

Podle Šály je jediné řešení nestavět na stejném místě. "Nechápu chování obcí, které by měly lidem, kteří chtějí postavit dům na ohroženém místě, jednoznačně nabídnout jiný pozemek. Výstavba nové budovy může být často levnější než protipovodňová opatření," říká Šála.

"Základem územních plánů všech úrovní by mělo být vymezení území, kde se nesmí stavět, bez možnosti jakékoliv výjimky," zdůrazňuje Leitgeb.

Předseda ČKAIT Pavel Křeček upozorňuje na nekvalitní územní plány. "Územní plány se dnes dělají veřejnou soutěží, ale obce se vždy řídí cenou. Málokteré zastupitelstvo vybere kvalitní projekt," uvádí Křeček.

Realitní makléři se zkušenostmi s působením například v povodněmi zasažených lokalitách na Mělnicku jsou ale odlišného názoru. "Přestat stavět v hezkých lokalitách jen proto, že je zde hrozba záplav, by bylo smutné," říká Tomáš Kučera, marketingový ředitel sítě realitních kanceláří ERA Reality. "Pokud někde v ohrožených lokalitách existuje či vzniká developerský projekt, hlavní úkol developera je z dané lokality udělat lokalitu bezpečnou," dodává Kučera. Podle něj se musí developer postarat o investice do protipovodňových opatření buď sám, nebo společně s obcí a přesvědčit kupující o dostatečné ochraně před hrozbou povodní. "To rozhodně není ani jednoduchý, ani levný úkol. Není ale ani nereálný," tvrdí Kučera.

Podle dalších podnikatelů v oblasti realit je hloupost omezovat výstavbu v záplavových územích hlavních měst. "Ať už je to Paříž, Londýn, nebo jiné velkoměsto, okolí řeky je tou nejatraktivnější částí města. Úřady musí nejprve zajistit bezpečnost tohoto území. I v dalších částech Prahy, například na pětce, jsou stále nebezpečné zóny," uvedl nedávno pro HN Serge Borenstein, spolumajitel developera Karlín Group.

Nedostavěný val v Zálezlicích

Protipovodňová opatření jsou podle stavebního inženýra Michaela Trnky, vedoucího pražské pobočky ve společnosti Pöyry, politická rozhodnutí. V zásadě existují tři druhy opatření, z nichž dvě jsou pevná - betonové zdi, které ale nejsou příliš estetické, a technicky nejjednodušší zemní val. Třetí možností jsou mobilní zábrany, jež jsou v Praze zpravidla hliníkové.

Protipovodňová ochrana je nákladná a u nás se provádí s podporou státu. Odborníci upozorňují na to, že přípravu a realizaci ochrany často blokuje nedosažení dohody o koncepci - zejména o rozsahu území, jež mají být ochráněna, a o míře ochrany. Uskutečnění plánovaných staveb pak zdržují průtahy ve výběrových řízeních při zadávání veřejných zakázek. Na byrokracii letos doplatila obec Zálezlice na Mělnicku u soutoku Labe a Vltavy. Po povodních v roce 2002 zde spadlo 121 domů. Obec se rozhodla pro vybudování protipovodňové hráze, ale se stavbou se kvůli zdlouhavému shánění dotací a archeologickým pracím začalo až loni a hráz se nestihla před příchodem letošní povodně dokončit.

Opatření, která škody na domech zmírní

Když už v záplavových územích budovy vznikají, projektanti by se měli držet základních zásad. Svažitý terén pozemku by měl být zabezpečen proti podemletí, stavby by měly by být co nejkompaktnější, aby budovu proud co nejsnadněji obtékal. Výčet pravidel je dlouhý... Omezit škody je možné i u budov, které již stojí - tím, že energetická a technologická centra nejsou umístěna v zatopitelné části budovy. Toho se drží luxusní hotel Four Seasons v centru Prahy, který stojí přímo na břehu Vltavy. Proto již dříve odstěhoval veškeré strojní zařízení ze suterénu hotelu do vyšších pater. V roce 2002, jak připomíná Šála, byl řízeně zaplaven. Omezil tím riziko porušení stability a znečištění objektu. Při letošních povodních voda naštěstí v hotelu škody nenapáchala.

Problémy způsobuje i kanalizace, kterou je potřeba upravit. Při přívalových deštích totiž kanalizace nezvládá vodu brát. Podle zkušeností expertů jsou pak častým úkazem zaplavené podzemní garáže v nových bytových domech.

V Praze letos překvapily potoky Botič a Rokytka. Druhý jmenovaný zatopil například libeňský bytový projekt River Dock developera Crestyl a další kancelářské budovy, které v bezprostředním okolí staví vedle Crestylu také společnost Metrostav. Ředitel Crestylu Omar Koleilat říká, že situace nebyla tak drastická, jak se zdála na fotografiích. Zaplaveny byly podle něho jen čtyři přízemní byty bytových domů, které stojí u slepého ramene Vltavy. "Tyto domy jsou navržené tak, aby byly vedle velké vody," tvrdí Koleilat a dodává, že případné hrozby Rokytky a Botiče jsou řešitelné. "Člověk, který chce bydlet u vody, nemůže předpokládat, že tam voda není," říká Koleilat.

Developeři stavějící v Praze budovy v místech, která letos zasáhla velká voda, po zkušenostech z letošního června zvažují vlastní protipovodňová opatření. Možností jsou například samostatné zdi okolo objektů. Stavební inženýr Jiří Švancara však připomíná: "Ochrana není nikdy absolutní a v určitých situacích nelze ničivé síle povodní zabránit."

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz