Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dokážou se zvířata navzájem poznat podle tváře?

20.02.2016  |  48× přečteno      vytisknout článek

tvářMy lidé vynikáme v rozeznávání jedinců vlastního druhu podle obličeje. Ale pozor - někteří živočichové to umí také. Včetně třeba ovcí nebo raků, u nichž byste podobné schopnosti asi nečekali...

Měli jste na gymnáziu třicet spolužáků, půlku jste jich od maturity neviděli, a přece je na srazu po deseti letech všechny bez problémů poznáte. Lidský mozek umí pozoruhodně dobře rozlišovat tváře a získávat z nich důležité informace.

Z obličeje se dá vyčíst leccos: kam se dotyčný dívá, jestli nám věnuje pozornost, jakou má náladu, ... Tvář také určuje atraktivitu člověka jako našeho možného sexuálního partnera. Nejpřitažlivější jsou v tomto ohledu tváře, které jsou souměrné a co nejvíce se blíží průměru.

 

Podle obličeje lze zároveň určit identitu jedince - tohle je moje máma, tohle manžel mojí sestry, tohle soused, kterému jsem půjčil motorovou pilu. Rozeznávání jedinců vlastního druhu je zvlášť důležité u sociálně žijících živočichů. Ve skupině je zapotřebí poznat, kdo je můj příbuzný, kdo je mi v hierarchii tlupy nadřazený a kdo je naopak pode mnou.

Není divu, že něčím tak zásadním, jako je ,,čtení" tváří, se zabývají specializované oblasti mozku. U lidí patrně hraje klíčovou roli mozkový závit zvaný gyrus fusiformis ve spánkovém a týlním laloku.

 
alt: Pohled na hemisféry lidského mozku ze spodní strany. Závit gyrus fusiformis, patrně hlavní centrum zpracovávající informace o tvářích, je zde označen jako ,,fusiform gyrus Pohled na hemisféry lidského mozku ze spodní strany. Závit gyrus fusiformis, patrně hlavní centrum zpracovávající informace o tvářích, je zde označen jako ,,fusiform gyrus". Zdroj Wikimedia Commons, autor Johannes Sobotta, volné dílo / Public Domain.
 

Jedinci různých druhů zvířat se vzájemně poznávají čichem, po hlase nebo pomocí zraku. Co dnes víme o určování identity podle vzhledu, především pak vzhledu tváře?

Začneme u našich nejbližších příbuzných - primátů. Všichni dosud zkoumaní primáti dokážou rozeznat tváře zvířat patřících k jejich vlastnímu druhu. Šimpanzi k tomu využívají skoro stejné znaky jako lidé. Makak rhesus poznává obličeje trochu jiným způsobem, ale také velmi dobře.

Připadají vám všichni Číňané, Vietnamci nebo černoši skoro stejní? Není to tím, že by měli tak podobné tváře. Lidé ale snáz rozlišují osoby stejné rasy, jako jsou oni sami. Něco obdobného zjistili vědci u primátů: nejlépe dokážou určit identitu u zástupců svého druhu. V rozeznávání jedinců jiných druhů se ovšem mohou zdokonalit tréninkem.

 
alt: Šimpanzi mají bohatý společenský život, takže je pro ně důležité poznat jednotlivé členy tlupy. Zdroj Wikimedia Commons, autor Bjoertvedt, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 4.0. Šimpanzi mají bohatý společenský život, takže je pro ně důležité poznat jednotlivé členy tlupy. Zdroj Wikimedia Commons, autor Bjoertvedt, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 4.0.
 

Ostatní savci se obvykle víc spoléhají na sluch nebo čich. Přesto však mezi nimi najdeme živočichy schopné pozoruhodných vizuálních výkonů.

Nejdůkladněji prozkoumané jsou v tomto směru ovce. Zbavte se předsudku, že jde o tupá stvoření! Pamatují si obličeje jiných ovcí a poznají je i na fotografii nebo počítačovém monitoru. Dokonce umí identifikovat tváře pastevců a jejich ovčáckých psů.

Také krávy rozlišují jedna druhou podle vzhledu. Psi zase poznají na fotkách své páníčky.

 
alt: Ovce jsou překvapivě šikovné, pokud jde o rozeznávání obličejů - ovčích i jiných. Zdroj Wikimedia Commons, autor 3268zauber, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0. Ovce jsou překvapivě šikovné, pokud jde o rozeznávání obličejů - ovčích i jiných. Zdroj Wikimedia Commons, autor 3268zauber, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.
 

Někteří ptáci, plazi a ryby rovněž poznávají jedince svého druhu na základě vzhledu. Které znaky jsou pro ně důležité, se zatím moc neví. Několik studií každopádně ukázalo, že alespoň v části případů hraje významnou roli tvář nebo hlava.

Z ptáků schopných identifikovat svoje ,,kolegy" zrakem jmenujme aspoň holuby, andulky vlnkované či severoamerického pěvce strnadce bělohrdlého. Někteří opeřenci - jako vrána americká nebo pěvec drozdec mnohohlasý - se naučí poznávat i lidi.

 
alt: Strnadec bělohrdlý hnízdí v Kanadě a na severovýchodě USA. Na zimu odlétá do jižnějších částí Severní Ameriky. Zdroj Wikimedia Commons, autor Cephas, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0. Strnadec bělohrdlý hnízdí v Kanadě a na severovýchodě USA. Na zimu odlétá do jižnějších částí Severní Ameriky. Zdroj Wikimedia Commons, autor Cephas, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.
 

Nesmíme zapomenout ani na bezobratlé. Samci kraba houslisty, konkrétně druhu Uca capricornis, umí odlišit známé a neznámé samice podle zbarvení přední části krunýře. Australský rak ničivý žije samotářsky a jedinci spolu při setkání bojují, aby si ,,vyříkali", kdo je silnější. Vědci zjistili, že si tito korýši pamatují vzhled raka, s nímž se nedávno utkali.

Uveďme ještě dva příklady ze světa hmyzu. Blanokřídlý vosík Polistes fuscatus rozeznává jiné zástupce svého druhu podle skvrn na hlavě a zadečku. Včely medonosné jsou pak dokonce schopné identifikovat lidské tváře.

 
alt: Vosík *Polistes fuscatus* žije v severní a střední Americe. Zdroj Wikimedia Commons, autor Ken Thomas, volné dílo / Public Domain. Vosík Polistes fuscatus žije v severní a střední Americe. Zdroj Wikimedia Commons, autor Ken Thomas, volné dílo / Public Domain.
 

Použité zdroje:

Leopold DA, Rhodes G (2010): A comparative view of face perception. J Comp Psychol 124: 233-251. DOI:10.1037/a0019460.

Autor: Mgr. Jan Kolář, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Zveme Vás na akci
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist