Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Inventura zvířat v Česku

10.12.2002  |  148× přečteno      vytisknout článek

Vědci dokončují projekt, jehož výsledkem je přehled o výskytu savců a ptáků v České republice

Podél řeky Sázavy žijí papoušci, republikou se šíří norek americký a rys ostrovid se blíží ku Praze. I tato fakta lze vyčíst ze speciálních map sestavených odborníky. \"Dokážeme informovat, jaká zvířata u nás žijí a hlavně kde se vyskytují,\" poznamenává RNDr. Miloš Anděra ze zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Ve srovnání s tím, jaký přehled existoval o naší přírodě ještě nedávno, je to podstatná změna. \"Když se jen tak všeobecně uvede, že na nějaké lokalitě je třeba hodně sokolů, tak pro technokrata podobná věta nic neznamená. Toho zajímají čísla a fakta, a ta nyní může dostat prakticky během několika minut,\" vysvětluje doktor Anděra jeden z důvodů, proč projekt vznikl. Odborníkům pomáhaly i sovy Jak sledování zvířat probíhalo? Odborníci rozdělili republiku přibližně na 630 čtverců o velikosti 11 krát 11 kilometrů a zaznamenávali, jaká zvířata na jednotlivých plochách žijí. Kromě přímého pozorování jim leccos prozradily samozřejmě také stopy, zvuky a třeba i trus. Postupně tak zoologové a ornitologové zmapovali výskyt všech šelem, kopytníků i ptáků. Mnohem obtížněji se ale určovalo rozšíření rejsků, myší a dalších drobných hlodavců. Odborníkům v těchto případech mnohdy pomohly sovy. Přesněji řečeno chuchvalce nestrávených zbytků, které sova vyvrhne po strávení své kořisti. Podle drobných kůstek v chuchvalci dokáže zoolog přečíst, jaký druh hlodavce se v okolí sovího hnízda vyskytuje. Dnes mají odborníci v databázi více než 60 tisíc informací, které se týkají zhruba 80 druhů šelem, kopytníků a hlodavců. \"Zbývá ještě zmapovat rozšíření netopýrů,\" dodává doktor Anděra. Hejno papoušků u Sázavy Údaje ze stovek map svědčí o až neuvěřitelné přizpůsobivosti některých živočichů, kteří jsou v našich zeměpisných šířkách naprostí cizinci. Nejbizarnějším důkazem zvířecí adaptace je hejno papoušků na březích Sázavy. Před patnácti lety komusi ulétl z klece ptačí pár se čtyřmi mláďaty a úspěšně se zabydlel v křovinách podél řeky. \"Jde o papouška jménem mníšek šedý, jehož původním domovem je Jižní Amerika,\" komentuje výskyt cizokrajného opeřence profesor Karel Šťastný z České zemědělské univerzity v Praze. Tento papoušek je zvyklý až na dvacetistupňové mrazy, takže evropskou zimu snáší poměrně dobře. V zasněžené krajině se živí především pupeny, větvičkami a lískovými ořechy. Mníšků šedých rychle přibývalo, z původních šesti uprchlíků se časem vytvořilo až stočlenné hejno. Pak je ale začali lovit jestřábi a dnes prý nad sázavskými vodami poletuje asi třicet cizokrajných ptáků. Znamenitým příkladem přizpůsobivosti je také muflon, původem divoká ovce z Korsiky. Na kontinent se dostal asi v roce 1840 jako oblíbená lovná zvěř. Nejprve ho myslivci chovali v oborách, později mufloní stáda vypouštěli do lesů v podhůří. Ač z jihu, zvykl si muflon na středoevropské zimy velmi dobře. Jenom když napadne hodně sněhu, stahuje se do nížin. Dnes je běžným obyvatelem lesů po celé republice. Úspěšně si vedla při zabydlování také skupinka ondater, umístěná roku 1905 v zámeckém rybníku u Dobříše. Severoamerický vodní hlodavec se v novém prostředí množil rychle a vydatně, skoro jako králík v Austrálii. Za sedm let pronikly ondatry k bavorským hranicím a za 20 let se mnohonásobná prapravnoučata rodičů z Dobříše dostala přes Moravu až do Slezska. Nejnovější mapy ukazují, že ondatra žije v současné době prakticky u všech vodních toků a ploch v České republice. Ondatra, muflon i mníšek šedý jsou sice ve středoevropské přírodě cizinci, ale to ještě neznamená, že musejí škodit. \"Nejsou to predátoři, nevytlačují původní druhy zvířat a nemění prostředí, v němž žijí,\" vypočítává magistr Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR kritéria, která určují, jde-li o tzv. invazivního živočicha. Norek americký decimuje raky V našich zeměpisných šířkách je typickým invazivním zvířetem norek americký. V Evropě by měl žít jenom na farmách, kde roste a čeká, až z jeho kožešiny jednou ušijí něco elegantního. V České republice ale počátkem 90. let farmy většinou zkrachovaly a do přírody pronikly stovky norků. \"Například jeden chovatel vypustil poblíž přehrady Orlík asi 500 norků amerických,\" vzpomíná na toto období doktor Anděra. Norek americký u nás nemá přirozené nepřátele, rovněž nekonkuroval při lovu žádnému jinému predátorovi, takže se na březích orlické přehrady velice rychle rozmnožil. Stejně dobře prospívají také norci z dalších zrušených farem třeba na Křivoklátsku a u Hradce Králové. \"V současnosti obývá norek americký velkou část Čech, východní část Českomoravské vrchoviny a Olomoucko,\" vyjmenovává doktor Anděra. Původně u nás žil norek evropský, ale ten vyhynul už koncem 19. století. Zdánlivě bychom tedy mohli být rádi, že jej nahradil jeho americký příbuzný. Zoologové ovšem nejsou takovou změnou vůbec nadšeni. \"Norek americký se specializuje na lov raků a užovek podplamatých. Například v brdských lesích už zdecimoval raka kamenáče,\" poznamenává magistr Marhoul. Tato lasicovitá šelma je rovněž postrachem pro obojživelníky a hnízda vodních ptáků. Koza bezoárová ze Středomoří se stala invazivním zvířetem na jihu Moravy. Pro potěchu lovců ji vypustili před lety na Pálavě. Koza se pustila do travin na vápencových svazích, aniž tušila, že jednou budou tyto rostliny prohlášeny za velmi vzácné. Unikátní prostředí bralo za své, a proto nakonec ochránci přírody prosadili, aby se čtyřicetičlenné stádo převezlo do vhodnější lokality. Najít invazivnímu tvorovi jiné místo je pouze jedna z možností, jak potlačit jeho vliv na okolí. Když jsou však zvířat tisíce a někdy i miliony, sahá člověk po razantnějším kalibru. V Austrálii bojují proti přemnoženým králíkům kulkami i viry králičího moru. Elegantnější je likvidovat škůdce jeho přirozeným nepřítelem. Ale ani tato forma boje není vždy bez rizika. V jihovýchodní Asii okusovali cukrovou třtinu brouci s tvrdými krovkami, které je chránily před ptáky a obojživelníky. Pěstitelé třtiny dali dovézt ropuchy obrovské a bylo po broucích. Potom ale ropuchy začaly žrát i malé žáby, hady a ostatní drobné zvířectvo a nastala nová kalamita. Některá zvířata přijela bez jízdenky v temném podpalubí nákladní lodě, jiná se vezla jako pasažér obklopený nezbytnou péčí. S lodním nebo vlakovým lístkem přijížděli zejména zástupci lovné zvěře. Muflon, daněk, jelenec viržinský a jelen sika. Divoký králík putoval například i v torně mnichů, aby se jako chovanec klášterní kuchyně nakonec ocitl na talíři. Divokého ušáka chovali také myslivci v ohrazených dvorcích jako lovnou zvěř pro dámy. Hrabavý králík se ale brzy dostal na svobodu. Odborníci jsou klidní Cestu do volné přírody si našli prakticky všichni dovezení savci. Ploty obor nejsou věčné a někdy se do volné přírody zvířata vypouštěla záměrně. K zajímavým případům patří v této souvislosti mýval. V Americe, kde má původní domov, je jeho kožešina s dlouhým ohonem vítanou ozdobou zálesáků a traperů. V Evropě se mýval objevil zejména v Německu a v Rakousku na kožešinových farmách. Kromě toho, že byl vysazován do volné přírody, se díky šikovným a nenechavým packám dostal na svobodu často i sám. V obou sousedních zemích je proto velmi rozšířen. Občas zavítá i k nám. \"Mýval projevuje zájem o naše území teprve v posledních letech, jak vyplývá z našich map z roku 1990 a 2000,\" říká doktor Anděra z Národního muzea. Proč se mýval nerozšířil stejně jako u sousedů, není zatím zcela jasné. Zdatnějším cestovatelem je ovšem psík mývalovitý. Přes Ostravsko pronikl počátkem 90. let do okolí Orlických hor a Krkonoš. Nyní už žije v mokřinách prakticky na celém území republiky. Odborníci nepředpokládají, že by u nás hrozila exploze invazivních zvířat. Živočich z tropických oblastí, který tady nenajde přirozeného nepřítele ani konkurenta, nepřežije zimu. A nováček z podobných klimatických podmínek jako ve střední Evropě se zde setká s tak bohatou nabídkou kořisti, ale i potenciálních nepřátel, že se velice rychle přizpůsobí. Nebo se brzy sám stane kořistí. To ostatně dokládá případ ondatry, která zabydlela Čechy a Moravu téměř raketovým tempem. Z vrcholu pak její populace jakoby zlomově spadla na současný rovnovážný stav. Stejně se bude pravděpodobně vyvíjet i populace norka amerického,\" říká doktor Anděra. Rys se blíží ku Praze Mapy odborníků ale vypovídají také o zvířatech, která zde jsou odpradávna doma. Například los evropský v současné době doplácí na pád železné opony. Po odstranění hraničních zátarasů losi často putují na rakouské území, kde jsou jako cizí, nepůvodní element stříleni. V Česku žili losi koncem 15. století. Po mnoha stech letech se jeden kus znovu objevil až v roce 1957. Od té doby přicházejí stále častěji mladí samci a samice z Polska. Postupně vznikly v okolí Nymburka, na Třeboňsku a podél hraničního břehu Lipenské nádrže tři trvalé skupiny. Dnes žije v Česku celkem asi 20 až 40 losů, ale jejich další osud je po přechodu hranic směrem do Německa a Rakouska ohrožen. Špatné časy prožívá kvůli ilegálnímu odstřelu také rys, jenž se tak dobře uchytil na Šumavě a dnes lze jeho stopy najít i nedaleko Prahy v brdských lesích. Trvale u nás žije asi 100 kusů. Kromě Šumavy se rys vyskytuje také v Jeseníkách, Labských pískovcích a v Moravskoslezských Beskydech. Právě toto místo obýval původně nejdéle, a to až do konce minulého století. Nejvíce rysů, kolem dvaceti, žije nyní na Šumavě. Tato populace vznikla v letech 1982 - 89, kdy do šumavských lesů ochranáři přivezli 18 zvířat původem ze slovenských Karpat. \"Dospělý rys dokáže odrostlá mláďata velice rychle vyhnat ze svého teritoria. Proto se tato šelma poměrně brzy rozšířila až do brdských a křivoklátských lesů v okolí Prahy,\" říká doktor Anděra. Podle experta z vládní agentury ochrany přírody a krajiny nastává proti této šelmě hysterie v okamžiku, kdy zabije nějakého psa na procházce. _________________________________ Jak se měnilo rozšíření zvířat v uplynulých deseti letech Rys ostrovid - nyní zde trvale žije asi 100 kusů, z toho kolem dvaceti na Šumavě, kam byla tato šelma vysazena v letech 1982 - 1989. Z pohraničí se rys rozšířil do brdských a křivoklátských lesů Los evropský - v Česku nyní trvale žije 20 až 40 kusů v okolí Třeboně, Nymburka a na hraničním břehu Lipenského jezera Norek americký - po ekonomickém kolapsu několika farem zaměřených na jeho chov se počátkem 90. let minulého století dostal do přírody. V současné době ohrožuje populace raků a užovek. Křeček polní - v 60. až 80. letech poměrně vzácný, později se přemnožil, přesto je stále zapsán na seznamu ohrožených zvířat Muflon - pochází z Korsiky, odkud byl v polovině 19. století dovezen na kontinent, nyní žije zcela běžně ve většině lesů Zdroj: Lidové noviny


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist