Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pláč fauny české

14.05.2003  |  126× přečteno      vytisknout článek

Pláč fauny české \"Jako obzvláště se k tomu účelu hodící lze doporučiti Schwingovu lapací klec. Není pak žádnou zvláštností, lapíme-li za den až 30 vrabců. Chytáme je od června do října. Chycené omráčíme a usmrtíme buď rozdrcením lebky kladivem na tvrdé podložce, nebo rychlým utržením hlavy.\" Píše se tak trochu kuriózně o vrabcích škůdcích v příručce Chraňme ptactvo z roku 1947. Lidé pronásledovali vrabce celá staletí. Za císařovny Marie Terezie byla dokonce za každého zabitého opeřence vypsána peněžitá odměna. Dnes hledají ochránci přírody důvody, proč pozvolna vymírají. Dříve hojný druh se totiž stává vzácností. Ornitologové odhadují, že počty vrabců za posledních pětadvacet let klesly v evropských městech až o šedesát procent. MEZITITULEK: Proč MizEJí vrabci \"Problémem je přežívání mláďat v prvním roce života,\" vysvětluje Lucie Stejskalová z České společnosti ornitologické. \"Jedna z britských teorií například dává pokles vrabčí populace do přímé souvislosti se zavedením bezolovnatého benzínu. Při jeho spalování se totiž uvolňuje toxická sloučenina, která hubí drobný hmyz. Právě takovou potravu potřebují malá vrabčí písklata v prvních dnech svého života.\" Za nejčastější příčinu úbytku vrabců jsou však uváděny proměny města. Jak tvrdí Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody , \"vrabcům se nejvíce zamlouvají nepříliš udržované keře a roští, které jim poskytují denní úkryt, místo pro noční spánek, potravu i materiál pro stavbu hnízda. Když se dneska projdete například podél Botiče, od Hostivaře k centru Prahy, neuvidíte žádné křoví. Úředník vodohospodář přikázal jeho vysekání. Dříve tam přes den štěbetaly tisíce vrabčáků.\" Pro drobné opeřence jsou životně důležité také proluky mezi domy, dvorky s popelnicemi či poškozená omítka na fasádách domů, kde mají šanci vystavět si hnízdo. Ovšem to všechno postupně mizí, trávníky jsou často přivezeny na místo už vzrostlé, keře jsou zastřihávány v nepřirozeném tvaru. \"Vrabci však ubývají i na vesnici,\" říká Petr Stýblo. \"Je to proto, že mizejí chlévy, kůlny, stodoly, lidé si více upravují zahrádky. Z posekaných trávníků mizí hmyz a s ním i ptáci. Místo vyšších stromů se vysazují nízkokmeny, kde jen zřídkakdy hnízdí ptáci.\" Ještě hůř než vrabec domácí jsou na tom u nás i další hnízdící ptáci, jako například vlaštovka obecná, čejka chocholatá, skřivan polní, křepelka polní nebo celosvětově ohrožený ptačí druh chřástal polní. Na pokraji vyhynutí jsou koliha velká a dytík úhorní, stejně tak i sokol stěhovavý a raroh velký. \"K ohroženým vodním ptákům patří potápky, rybáci a některé druhy kachen,\" říká Lucie Stejskalová. \"U břehů vodních nádrží a potoků bojují o přežití rákosníci, chřástalové, břehule, ledňáčci či bukačové velcí. Za zubožené stavy ptáků mohou nešetrní zemědělci, úbytek potravy, polí, luk, a lesů.\" MEZITITULEK: Ztráta biotopů Krátce před vydáním jsou Červené seznamy našich ohrožených obratlovců. Dočteme se v nich, že z dvou set ptačích druhů je více než třetina na vymření, že z šedesáti druhů ryb je to bezmála polovina, u obojživelníků a plazů pak přinejmenším padesát procent. Ve společenství savců je z osmdesáti druhů ohrožena plná čtvrtina. V připravovaných seznamech najdeme i sysla obecného. Coby škodná byl ještě v padesátých letech minulého století bez milosti střílen a tráven na celém území republiky. Postupem času začaly mizet posekané louky a travnaté plochy, přibylo více chemie na polích a sysel během dvaceti let ztratil své přirozené biotopy. Dnes sotva přežívá. Vidět je jen v několika náhradních lokalitách, kupříkladu v Praze-Letňanech na travnatém letišti, v Karlových Varech na golfovém hřišti nebo v letních kempech na Orlíku, kterak kličkuje mezi stany. \"Vyhynutí hrozí dnes také losu evropskému, motýlům jasoni dymnivkovému nebo červenookému, tchoři stepnímu, tetřevu hlušci, ropuše krátkonohé, jeřábu popelavému, ještěrce zelené, rysu ostrovidovi, užovce stromové, potoční rybce sekavci písečnému,\" uvádí namátkou Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ilegální odlov zvířat je další vážnou příčinou jejich úbytku. Jak poznamenává Lucie Stejskalová, \"potvrzuje to i počet dravých ptáků. Přesto, že jde v naprosté většině o chráněné druhy, jsou stále stříleni, tráveni, chytáni do želez a pastí.\" U savců je dokladem nedávno zastřelený, přísně chráněný rys ostrovid dokonce v Šumavském národním parku. Celkové početní stavy této u nás jediné, volně žijící kočkovité šelmy se pohybují kolem osmdesáti kusů. Trend má, bohužel, sestupnou tendenci. Zdeněk Burda, tajemník Ústřední komise pro ochranu zvířat, doplňuje: \"Podle Světové organizace na ochranu druhů se lidstvo za posledních sto let připravilo o šedesát procent genofondu volně žijících zvířat. Situace se nezlepšuje a trvale vede ke snižování živočišných populací.ulací.\" MEZITITULEK: Konec pražských grundlí Mník jednovousý, losos obecný, pstruh potoční, vranka. A nebo taky mřenka, malá obyčejná říční ryba, kterou si před padesáti lety - upraženou na kmíně - připravovali voraři k jídlu při cestách po řece. Pod názvem pražské grundle na ně chodili i mnozí labužníci k Vltavě do Podolí. Dnes je mřenka přísně chráněná, nesmí se lovit. Drobná rybka zmizela možná proto, že se k nám dovezl pstruh duhový nebo siven americký. S požehnáním státu, někdy i s jeho finanční pomocí, se v našich řekách a vodních nádržích objevily také další ryby z Afriky, východní Asie či Ameriky. \"Původní české druhy tak mizí pod velkým tlakem, a co nám velmi vadí, mizí ve velkém počtu,\" tvrdí Petr Stýblo. Z vodomilných živočichů patří ke kriticky ohroženým také listonoh letní, který svou korýší schránkou připomíná posla z doby na úsvitu dějin. Má rád tůňky a nepohrdne ani kaluží v opuštěném vojenském výcvikovém prostoru, kde už je dnes většinou klid. \"Ve stejné situaci je také perlorodka říční,\" upozorňuje Pavel Marhoul. \"V současné době se objevuje například v Blanici, Vltavě, Malši, Lužním nebo Jankovském potoku.\" Podle Petra Stýbla na tom není dobře ani rak říční, a to přesto, že se kvalita vody v našich vodních tocích výrazně v posledních letech zlepšila. \"Začínají se tu ve větší míře šířit americké druhy raků. Do potoků a říček se dostali nejspíš z chovů akvaristů nebo některých račích farem v Evropě.\" Protože američtí korýši nemají přirozené nepřátele, vytěsňují, coby konkurenti a přenašeči račího moru, původního českého říčního raka. Za pár let to bude velký problém. Stejný jaký má dnes norek evropský, který sotva přežívá jen v Pobaltí a dunajské deltě. U nás nežije. Jeho úspěšnějším konkurentem je norek americký, který před několika lety utekl z některé evropské kožešinové farmy a rozmnožil se. Hodně se s ním setkávají rybáři kupříkladu na Orlické přehradě. MEZITITULEK: mizí malá zvěř Doba, kdy jste na poli nebo v lese mohli vidět zajíce, divokého králíka nebo koroptev je pryč. Kupříkladu z několika miliónů kusů zajíců, kteří u nás žili v šedesátých letech minulého století, jich zůstává necelých 400 tisíc, divokých králíků nenapočítáte ani deset tisíc a koroptví šedesát tisíc. \"Jestli se v roce 1966 odstřelovalo více než milión zajíců, v posledních letech to je necelých 100 tisíc,\" uvádí Jaroslav Růžička z Ministerstva zemědělství ČR. \"To samé platí o bažantí zvěři. V nejlepších letech dosahovaly výřady milión kusů, dnes se pohybují kolem 200 tisíc. Bohužel, většina z ulovených koroptví a bažantů je uměle odchovaná. Podobné jsou i stavy tetřeva, tetřívka a jeřábka.\" O příčinách tak značného úbytku malé lesní zvěře kolují různé dohady a tvrzení. Odborníci se však shodují v jednom, že na velké zdecimování zvířat měla vliv chemie na polích v podobě pesticidů a různých hnojiv, jakož i rozvoj silniční a dálniční sítě. \"Například jižní okraj Prahy, směrem na Říčany, patřil ještě před dvaceti lety ke klidným místům, kde se - vedle jižní a severní Moravy - tradičně dařilo zajícům,\" argumentuje Růžička. \"A dnes? Hustá zástavba různých skladů, obchodních zastoupení a velké betonové plochy úplně tohoto tvora vytlačily. Jeho početní stavy tam jsou dnes zcela zanedbatelné.\" Zajíci na tom nejsou dobře ani ze zdravotního hlediska. Jak se uvádí ve zprávě o jejich stavu v loňském roce, vnitřnosti, mozek i svalovina zvířat obsahuje velké množství těžkých kovů. Zajíci trpí nádorovými nemocemi, jejich reprodukční schopnosti jsou značně sníženy. \"I když se dnes chemie na polích používá výrazně méně, počty zajíců, koroptví či králíků se nezvyšují. Recidivy z minulosti, průmyslové exhalace a také rekreační vlivy jsou daleko hlubší, než jsme si mysleli,\" říká Jaroslav Růžička. Úplně jinou situaci zažívají myslivci s černou a vysokou zvěří. Kupříkladu početní stavy jelení, daňčí, srnčí nebo mufloní zvěře neklesají už několik let. A to i přesto, že se její odstřely v porovnání s koncem šedesátých let minulého století zvýšily dva- až třikrát. MEZITITULEK: pomohou dovozy zvířat? Už několik let trvající nedostatek malé lesní zvěře nutí různá myslivecká sdružení k dovozu zajíců či koroptví. Letos v lednu tak například společnost Interlov přivezla České myslivecké jednotě zajíce za sedm miliónů korun. Argumenty zněly: Byly velké povodně, mnoho zajíců přišlo nazmar, u nás na trhu nejsou, nakoupíme je v Maďarsku. \"Byl to strašný nesmysl,\" usuzuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody . \"I když zajíce povodeň zastihla v nějakém území podél řeky, neutopili se všichni. Ti co přežili, přeběhli na sousední volné pozemky. Během roku nebo dvou se však vrátí na původní území, pokud tam nedošlo k nějakým zásadním změnám. Bude to v počtech ještě vyšších, to je prostě síla přírody. Myslím si, že se zajíci nekoupili pro přírodu, ale pro myslivce, aby si je zastřelili.\" Ředitel závodu společnosti Interlov Přerov František Malý, která před pěti lety přivezla zajíce po záplavách na Moravu, však namítá, že se dovozy vyplatily. \"Myslivci si pochvalují, že víceletí zajíci jsou dnes k vidění i v místech, kde před lety vůbec nebyli.\" Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny vidí nákupy zvířat ještě z jiného úhlu: \"Dovezení zajíci si možná zvyknou. Kámen úrazu je ale ve vhodných biotopech. Nemá cenu dovážet divoké nebo vypouštět uměle odchované jedince jakéhokoliv druhu tehdy, kdy pro ně nemáme dostatek vhodného prostředí. Platí to zvláště v těch případech, kdy naše divoké populace klesají či stagnují. Jen těžko můžeme očekávat, že situaci zlepší zvířata odjinud nebo dokonce z klecí.\" Týká se to nejenom zajíců, ale i třeba koroptví, bažantů, tetřevů či raků. MEZITITULEK: Místo pro přírodu! To, že je u nás málo syslů, mloků, žab, koroptví, zajíců, sokolů stěhovavých, raků kamenáčů, vlaštovek, vrabců, divokých králíků, roháčů, vlků, mřenek, rysů ostrovidů, tetřevů a kdo ví jakých ještě jiných živočišných druhů žijících ve volné přírodě, to je důsledek zejména úbytku biotopů. Jen za posledních 50 let jsme se různou investiční výstavbou a často surovými zásahy do přírody připravili o čtyři tisíce čtverečních kilometrů polí, lesů, remízků, luk a pastvin. Délku našich řek, říček a potoků jsme zkrátili o stovky kilometrů tím, že se napřímila jejich koryta. Zmizely meandry, mokřady, tůňky, jezírka, vodní strouhy. Zmizel v nich život, přibyly povodně a katastrofy. Český svaz ochránců přírody se rozhodl po vzoru partnerských organizací ve Velké Británii, Nizozemsku a Slovensku vrátit alespoň částečně některá místa zpátky přírodě. Během tříleté kampaně pod názvem Místo pro přírodu (www.mistoproprirodu.cz), chce za 10 miliónů korun ze sponzorských darů postupně vykoupit cenné přírodní lokality a pečovat o ně. Šest set padesát tisíc korun by měl stát například kus starého více než stoletého jedlobukového lesa v Bílých Karpatech. \"Důvod, proč ho koupit co nejdřív, je velmi vážný,\" poznamenává Miroslav Janík, ochránce přírody v Bílých Karpatech. \"Na příští rok je naplánováno jeho vykácení. Byla by to škoda, les obývá vzácný čáp černý, strakapoud bělohřbetý, holub doupňák, lejsek malý, dále několik druhů sov a dravců. Roste tam vzácný lýkovec jedovatý a z orchidejí některé druhy kruštíků a hlístník hnízdák. Než by se obnovilo všechno přírodní bohatství, trvalo by to nejméně sto let.\" Další lokalitou je pražský dvouhektarový mokřad zvaný Triangl, přes který protéká Slatinský potok. Průzkumy na konci osmdesátých let tam prokázaly výskyt několika druhů ohrožených obojživelníků. Bohužel, území se pomalu změnilo ve skládku . Záměrem ochránců přírody je vrátit mokřadu život. Biokoridory u Spáleného Poříčí na Podbrdsku jsou dalším příkladem, kde se tvoří místo pro přírodu. Ve zdevastované krajině se začaly vysazovat javory, lípy a jasany pro zvýšení ekologické stability krajiny. Také v těchto nových územích najdou své místo nejrůznější druhy vzácných živočichů. Perlorodka říční, tetřev hlušec, sokol stěhovavý a raroh velký. Čtyři ohrožené živočišné druhy, pro které Ministerstvo životního prostředí ČR vytvořilo samostatné programy záchrany. Podle jednoho z nich se kupříkladu na Blanici nebo Teplé Vltavě vytvářejí biotopy, ve kterých najdou dlouhodobě, pro příštích sto let, své nové domovy perlorodky říční. Jen letos se na revitalizaci říčních toků vydá na 200 miliónů korun. Peněz je málo, říkají ochránci přírody , mohlo by jich být víc. Jak od státu, tak i soukromých subjektů v podobě různých grantů nebo sponzorských darů. Peněz ale více není a zřejmě nebude. Snad právě proto platí: \"Kdo rychle dává, dvakrát dává.\" Zítra by totiž mohla přijít pomoc na záchranu ohrožených druhů pozdě. Do červených seznamů bychom pak připisovali už jen jejich názvy. [*] někteří Živočichové, kteří u nás Zcela vymizeli v posledních padesáti letech Ťuhýk menší (Lanius minor) - jižní Morava Plotice lesklá (Rutilus pigus) - jižní Morava Zubovec říční (Theodoxus fluviatilis) - Labe u Litoměřic Skalník zpěvný (Monticola saxatilis) - Pálava Ťuhýk rudohlavý (Lanius senator) - jižní Morava, Polabí Mandelík hajní (Coracias garrulus) - jižní Morava, Polabí Poštolka jižní (Falco naumanni) - jižní Morava Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) - jižní Morava, Polabí Polák malý (Aythya nyroca) - Polabí Ostralka štíhlá (Anas acuta) - jižní Morava, Polabí, Třeboňsko ZDROJ: Víkend


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist