Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Genetická modifikace zvětšuje výnosy a je šetrná k přírodě

21.08.2003  |  125× přečteno      vytisknout článek

V roce 2002 pěstovalo téměř šest miliónů zemědělských subjektů geneticky modifikované plodiny na 58,7 miliónu hektarů v 16 zemích světa. A každým rokem se tyto počty zvětšují.

České Budějovice - Evropa se dosud ke geneticky modifikovaným nebo též transgenním plodinám staví odmítavě. V mnoha evropských zemích však vědecké instituce i soukromé firmy zkoumají, zda se v geneticky modifikovaných organismech neskrývá nebezpečí a zda by tedy bylo možné je na starém kontinentě pěstovat. Do výzkumů jsou zapojeni i vědci z Entomologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích pod vedením prof. Františka Sehnala. Pane profesore, proč se vlastně do různých organismů vnášejí cizí geny? Gen, vnesený do kultivarů plodin jim propůjčuje určité vlastnosti. Například u cukrovky zvýší odolnost mladých rostlin vůči herbicidům, což potom umožní snížit používané množství herbicidů. Anebo je do plodiny vnesen gen, který ji chrání proti hmyzu, což je náš případ. Můžete to našim čtenářům přiblížit? Do genetické informace kukuřice je vnesen gen pro bílkovinný toxin Cry1Ab, který produkují bakterie Bacilus thuringiensis. Ty se vyskytují běžně v půdě a používají se od předválečných dob pro biologický boj s hmyzem. Je to relativně levný a k přírodě šetrný způsob - bakterie se u nás například používá do postřiků proti komárům. Toxin Cry1Ab, který je produkován transgenní kukuřicí, působí na housenky zavíječe kukuřičného a obdobné škůdce. Na jiný hmyz nebyly žádné účinky zjištěny. Nebylo by jednodušší hmyz vyhubit chemickými přípravky, insekticidy? Genetická modifikace méně zatěžuje životní prostředí. Hmyz v teplých oblastech ničí až 40 % úrody a tomu se zabraňuje neustále vyššími a vyššími dávkami chemikálií, které nakonec někde zůstanou, nezmizí. Rozkládají se na malé části, o jejichž osudu víme jen málo. Vliv geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí můžeme lépe sledovat. Přesto se mnozí lidé obávají nepředvídatelných následků genetické modifikace. I dosavadní šlechtění plodin spočívá v tom, že pozměňuje genetickou informaci. Vyvolává se při něm změna genů - tzv. mutageneze - ať už radiačním zářením nebo chemikáliemi, které způsobují změnu v určitých genech - a neví se jakou. Teprve nyní se to lidé snaží rozšifrovat s využitím velmi drahých metod molekulární biologie. Při šlechtění mutagenezí mohou vznikat i toxické produkty - takové linie je pochopitelně třeba v průběhu dalšího šlechtění vyřadit. Takže již nyní jíme plodiny, které mají pozměněnou genetickou informaci? Velká většina pěstovaných kultivarů - obilovin a dalších plodin - byla získána náhodnou mutagenezí. Neříkám, že tento postup je špatný, jenom zdůraz ňuji, že nevíme, k jakým změnám v genetické informaci těchto rostlin došlo. Výhoda transgenních organismů je v tom, že principielně víme, co se v nich stalo. Jaká nebezpečí se kromě výhod v geneticky modifikovaných plodinách skrývají? U genu vneseného do nového organismu jsou tři nebezpečí. První teoreticky spočívá v tom, že tento gen bude v novém objektu \"pohyblivý\", že se v něm bude rozšiřovat, a tím pádem se bude určité látky produkovat více, než je záhodno. Zatím se takový případ nenašel a je velmi málo pravděpodobný. Větším nebezpečím je to, že například geneticky manipulovaná řepka, která by byla odolnější vůči herbicidům, by se mohla křížit - u nás ne, ale v jižní Evropě - s příbuznými druhy planých rostlin. Třetí nebezpečí, které se však týká jakékoliv lidské činnosti, je to, že konečné důsledky našich zásahů do přírody nedokážeme předvídat. U geneticky modifikovaných rostlin to však přece jenom dokážeme lépe, než například u stále větší škály chemických insekticidů. Abychom dokázali předvídat důsledky naší činnosti lépe, je třeba dělat pokusy. Vraťme se k vašemu výzkumu. Jakou má konkrétně podobu? Máme vysetu kukuřici s Cry1Ab na pěti půlhektarových plochách a srovnáváme, jaký hmyz na nich žije a jaký žije na pěti obdobných náhodně rozmístěných plochách osetých v podstatě shodnou, ale netransgenní kukuřicí. Sledujeme výskyt a vývoj živočichů na rostlinách, na povrchu půdy a v půdě. Cílem je zjistit, jestli se projeví nějaký vedlejší účinek přítomnosti transgenu. Kdyby se například prokázalo, že bude nějakým způsobem ovlivněna početnost nebo složení fauny na povrchu země, nelze pěstování uvedené kukuřice doporučit. Doposud jsme však nezjistili žádné vedlejší účinky. Ty byly zjištěny jen při laboratorních pokusech a v reálných polních podmínkách se nemohou projevit. Nemohou vaše pokusná pole nějak ohrozit okolí? V České republice jsou v souladu s EU přísná pravidla pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Pěstování takových plodin mimo uzavřené prostory je možné jen za velmi přísných podmínek, kdy je stanovena vzdálenost od vodních toků, od obdobných plodin. Například naše pole musí být 400 metrů od jiné kukuřice, aby se zabránilo nechtěnému přenosu pylu. Kukuřice je totiž větrosprašná, má však těžký pyl, který normálně doletí asi do vzdálenosti 10 metrů. Je též stanoveno, jak geneticky modifikované plodiny likvidovat, aby nedošlo k jejich náhodnému vysemenění - naše kukuřice se poseče a rozseká na centimetrové kousky, které se zapraví do půdy. Tuto biomasu, která obsahuje onen toxický protein Cry1Ab, budeme sledovat celý další rok. Jedná se o tuny materiálu, který za normálních podmínek na poli nikdy nezůstane. Pokud se neprojeví žádný účinek za těchto podmínek, můžeme si být jisti, že nebude ani za standardních podmínek pěstování kukuřice. Už sledujeme pole, kde máme zaorané loňské zbytky. Žádný nepříznivý účinek na polní ekosystém jsme dosud nezjistili. Zdroj: Českobudějovické listy Autor: MILAN BRABEC


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist