Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochránci přírody vytáhli do boje

16.10.2003  |  124× přečteno      vytisknout článek

Ochránci přírody vytáhli do boje Ochránci přírody plánují nákup nejméně deseti přírodních lokalit v Česku. Jako první se stal jejich majetkem mokřad v pražské Hostivaři. Oblasti prý nebudou pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé rezervace i cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic? Oblasti prý nebudou pro lidi uzavřené, jen lépe chráněné. Nemohou však být tyto soukromé rezervace i cestou, jak zablokovat na dalších místech například výstavbu dálnic? Ochránci říkají: Ne, lokality, kde by taková výstavba hrozila, ani kupovat nechceme. Místo pro přírodu je akce, kterou Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil v roce 1998. V jejím rámci probíhá veřejná finanční sbírka. Ke včerejšku se na ní sešel téměř milion – 972 tisíc korun. Během pěti let by ochránci chtěli v akci získat deset milionů korun. Za získané peníze bude svaz postupně nakupovat od majitelů lokality, které považuje za vzácné a také ohrožené. Jedno území již ochránci získali – mokřad v prostoru zvaném Triangl mezi Prahou 10 a 15. Stal se tak první nestátní rezervací v republice. \"Původně hrozilo, že pozemek prodá jeho majitel firmě, která tu chtěla zřídit skládku stavebního odpadu. My jsme odkupem mokřad zachránili,\" řekl nám Petr Stýblo z ČSOP. V mokřadu žije například několik druhů vzácných obojživelníků i ptáků. Co můžeme od takových nákupů očekávat? Snad lepší ochranu přírody. Jsou ale také známy případy, kdy některé ekologické organizace skoupily pozemky v místech, kudy mají vést dálnice. Odmítli je odprodat a plánované rozšiřování dálniční sítě tak brzdí. \"Naše taktika to ale není,\" tvrdí Stýblo. \"Další území, které chceme koupit, je část lesa v Bílých Karpatech. Když jsme vyhlásili, že tam jeden metr čtvereční kupujeme asi za 16 korun, někteří lidé nám poslali právě těch 16 korun, jiní věnují tisíce,\"řekl nám předseda ČSOP Pavel Pešout. Nákup lesa má stát asi 650 tisíc korun a peníze na něj jsou již téměř vybrané. \"Máme v plánu ponechat les přirozenému vývoji. Patří fyzické osobě a je ochotna nám ho poskytnout pod odhadní cenou. Původně měl být tento starý les v souladu s lesním zákonem vykácen,\" doplnil předseda. Svaz spoléhá na to, že se do ochrany přírody tímto způsobem zapojí lidé v místě, tzv. zdola, což má být lepší varianta než státní ochrana přírody. \"Místní veřejnost se totiž začne chovat jako vlastník, bude ji zajímat, co je v území vzácného, proč a jak se má chránit,\" je přesvědčen Pešout. Funguje to tak zejména v anglosaských zemích. Ostatní vyhlédnuté lokality ale ochránci tají, protože by tak prý mohla stoupnout jejich prodejní cena, na kterou by již nemuseli \"dosáhnout\". \"Typy lokalit, které chceme získat, jsou dva. Jedny jsou významné a budeme je chránit například před skládkami nebo zastavěním. Druhé jsou již zdevastované a my tam chceme přírodu navracet, například oživením říčních systémů,\" vysvětlil Pavel Pešout. Český svaz ochránců přírody může na záchranu území získat například dotaci od ministerstva životního prostředí. Pokud by chtěli ochránci v některé své koupené lokalitě zavést \"zvláštní režim\", jako je třeba v chráněných krajinných oblastech, museli by jako vlastník navrhnout ministerstvu schválení zvláštní ochrany. Finanční prostředky ochránců přírody * V akci Místo pro přírodu vybráno 972 tisíc korun * Za loňský rok mělo ústředí ČSOP 12 milionu korun * Základní organizace disponovaly v roce 2002 celkem 150 miliony korun * Tyto peníze pocházejí například z členských příspěvků, příjmů z ekologické výchovy, od sponzorů, z grantů apod. Stýblo: Dálnice blokovat nechceme V souvislosti s tím, že se Český svaz ochránců přírody chystá nakupovat přírodní lokality, které považuje za vzácné, se naskýtá otázka: Nebude se tímto způsobem snažit zabránit vzniku některých staveb, například dálnic nebo jaderných elektráren? Petr Stýblo z ČSOP nám řekl. \"S tímto cílem rozhodně lokality nenakupujeme. Naopak se snažíme vyhnout tomu, abychom získali území, kde by taková výstavba hrozila. Lokalita by tak mohla být zlikvidována. Proti některým úsekům dálnic, které považujeme za nevhodné, bojujeme ve správních řízeních.\" Navíc, jak Stýblo upozornil, lidé v akci Místo pro přírodu dávají peníze na ochranu přírody a ne na nějaké blokády. \"Akce je vyhlášená, dá se říci, na věčné časy, a pokud bychom ve veřejném zájmu kvůli výstavbě dálnice o koupenou lokalitu přišli, ztratili bychom jméno, které si budujeme 25 let,\" upozornil ochránce. Svaz je přesvědčen, že nátlakové akce prostřednictvím skoupení pozemků a poté odmítnutí prodat je státu kvůli veřejně prospěšným stavbám, není tou správnou cestou. K takovým akcím se však odhodlaly některé jiné organizace. Problémy dělaly Děti Země a Sdružení za udržitelnou dopravu na \"plzeňské\" dálnici D 5, ale již se \"vzdaly\". U dálnice D 11 na Hradec prodala majitelka několika desítkám ekologických aktivistů svůj pozemek, kteří si ho vzali proti dálnici jako štít. Podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vopálkové bude pozemek vyvlastněn. Přírodní bohatství v Česku # 2700 druhů vyšších rostlin # 2400 druhů nižších rostlin # 50 000 druhů bezobratlých # 380 druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR) Pozemkové spolky mají v cizině již delší tradici Český svaz ochránců přírody začal iniciovat vznik pozemkových spolků. Vznikají většinou ze základních organizací ČSOP. Svaz se inspiroval zejména zkušenostmi z Anglie, kde se stát o přírodu příliš nestará a její ochranou se zabývají právě různá občanská sdružení. Odpadá tak celý složitý státní aparát ochrany přírody. S vlastníkem pozemku může pozemkový spolek, jako občanské sdružení, uzavřít například neformální ústní dohodu, sjednat si řádný nájem, nebo se může sám stát vlastníkem cenných pozemků nebo staveb. Spolek (založit ho musí nejméně tři osoby) na sebe pak bere povinnost starat se o tento majetek co nejlépe a získává také možnost jednat s úřady nebo jinými vlastníky. Na druhou stranu, pokud má lokalitu pouze například pronajatou, její vlastník si v ní, podle dohody, již nemůže dělat zcela vše, co se mu zlíbí. Musí s ní nakládat v zájmu ochrany přírody. Místo skládky rezervace Cenné přírodní území s jezírkem na Slatinském potoce v Praze koupil od majitele Český svaz ochránců přírody. Mokřad v prostoru zvaném Triangl se tak stal první nestátní rezervací v Česku. \"Měl by být přístupný rozumným lidem, aby se tam potěšili z přírody, které v tomto urbanizovaném celku města už není tolik,\" řekl Josef Moravec z ČSOP Botič-Rokytka. Organizace ochránců se o lokalitu stará již několik let. Zasadila se o to, aby byla vyhlášena za významný krajinný prvek. Nyní ji koupila od vlastníka, charitativní organizace, za 50 tisíc korun. \" Nejde o celý Triangl, ale o nejcennější část s jezírkem,\" dodal Moravec. Žijí zde mj. čtyři chráněné druhy obojživelníků a tři chráněné druhy ptáků. Jak se zachraňují cenná i malá území Za posledních padesát let zanikly v Česku neuvěřitelné čtyři tisíce kilometrů čtverečních přírody. Je to plocha srovnatelná s celým Zlínským krajem. Také vodní režim se vinou zásahů do krajiny zásadně změnil. Tam, kde příroda o své místo přišla, bude se ji Český svaz ochránců přírody snažit vrátit. Tomu slouží kampaň Místo pro přírodu. Obdobné akce probíhají už několik let například v Holandsku, Anglii i na Slovensku. Stínový ministr životního prostředí za ODS Bedřich Moldan k tomu mj. řekl: \"Můžu jen zdůraznit, že jde o princip, který souzní s principem tržní ekonomiky. Ukazuje se, že vlastnické vztahy jsou plusem pro přírodu, jestliže se správně uchopí.\" Jen pro příklad – za tisíc korun může ČSOP vykoupit 100 metrů čtverečních plochy. Dva tisíce by pomohly zachránit staletý strom. Jako příklad úspěchů ochránců slouží výsadba stromů ve Spáleném Poříčí na Podbrdsku. Byla tam spousta rozoraných mezí a zmizela zeleň. V devastované krajině začali ochránci vysazovat javory, lípy, jasany. Uvažují také o výkupu pozemků. Na kraji Brna měly být komerčně využity po vytěžení bývalé vápencové lomy. Pozemkový spolek Hády základní organizace ČSOP tomu zabránil. Původně měla na terasách lomu vyrůst milionářská čtvrť, napodobenina Disneylandu nebo westernové městečko. Dnes lom slouží jako terénní výuková trasa hlavně pro základní školy. Na stanovištích se žáci dozvědí informace o ochraně přírody, vzdělávají se v botanice, zoologii a geologii. MARIE VAŠÍČKOVÁ a archiv ČSOP Zdroj: eKOLOGIE


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist