Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zelení vetřelci

18.11.2003  |  144× přečteno      vytisknout článek

Agresoři třetího tisíciletí obsazují nová území bez jediného výstřelu, stačí jim k tomu pár zrnek pylu a horké léto. Za důkazem o změnách klimatu nemusíme jezdit do Alp pozorovat mizející ledovce. Stačí vyrazit podél železničních kolejí.

V blízkosti vlakových překladišť, ale také říčních přístavů a závodů na zpracování importovaných olejnin, jsou první dobytá území teplomilného vetřelce s krémově žlutým květenstvím a exotickým názvem ambrózie. S bájným pokrmem řeckých bohů však tahle až půldruhého metru vysoká rostlina z čeledi hvězdnicovitých nemá rozhodně nic společného.

Důvodů, proč by nás kvetoucí ambrózie v české kotlině měla zneklidňovat, je víc. Signalizuje totiž nejen změnu klimatu, ale i předzvěst příštích potíží pro alergiky a zemědělce.

\"Ve své původní vlasti, v USA, odkud se k nám dostává s nákladem sóji, kukuřice a slunečnice, je ambrózie škodlivým plevelem a pylovým alergenem číslo jedna. Letošní horké a suché léto jí u nás konečně poskytlo podmínky, na jaké je zvyklá a za nichž může naplno projevit všechny své nepříjemné vlastnosti,\" říká Josef Soukup z České zemědělské univerzity v Praze.

NECHTĚNÝ HOST.

V ordinacích českých alergologů visí varovné plakáty s ambrozií už delší dobu, její pyl se k nám však zatím dostával pouze větrem z jižněji položených států. Pylová zrnka jsou lehká a drobná. Ale už pět těchto zrnek v krychlovém metru vzduchu dokáže vyvolat silné podráždění sliznice a průdušek. Jediná rostlina za den vyprodukuje až osm miliard pylových zrnek.

\"V Maďarsku už pyl ambrózie patří mezi nejškodlivější alergeny, také v Rakousku a na jižním Slovensku je to problém. V souvislosti s uplynulými teplejšími ročníky můžeme čekat invazi ambrózie i my,\" upozorňuje Soukup.

Ukázkovým příkladem možných potíží může být Slovensko, kde se ambrózie stala také významným zemědělským plevelem. Intenzivně se tam šíří na polích se slunečnicí a kukuřicí. Právě tyhle dvě plodiny vysévají čeští zemědělci stále častěji místo obilí, kterému se ve změněných klimatických podmínkách přestává dařit.

POSTŘIKY NEÚČINKUJÍ.

\"Ve volné přírodě a podél cest je nejlepší obranou vysekávání porostů, což plevelu nedovolí vyrůst. Chemická ochrana na polích je obtížnější. Ambrózie je příbuzná se slunečnicí a herbicidy by tak s plevelem zahubily i tuto olejninu,\" vysvětluje Josef Soukup.

S další Jobovou zprávou o ambrózii přišel František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd.

\"S nákladem geneticky manipulované sóji z USA se k nám dostávají i semena plevelů, na které už herbicidy neúčinkují.\" Zda byla mezi takto rezistentním plevelem zachycena i ambrózie, Krahulec nevyloučil, ale ani nepotvrdil, \"protože by se to mohlo propagačně zneužít\".

Soukup tvrdí, že výskyt rezistentní ambrózie už byl popsán v Kanadě i v USA. Není podle něj vyloučeno, že se nachází i na Slovensku a v Maďarsku, i když tam dosud nebyla potvrzena.

Geneticky manipulovaná sója s odolností na herbicid roundup je jedinou geneticky upravenou plodinou, která se do Česka smí dovážet. Lze ji použít pouze ke zpracování do krmiv a potravin. Pěstovat se u nás nesmí. Výrobci potravin i krmivářské firmy se dušují, že s manipulovanou sójou nemají nic společného, ale při kontrolách ji odborníci vždycky najdou. Vědecký výbor pro potraviny při Státním zdravotním ústavu odhalil přítomnost geneticky upravené sóji ve 12 procentech vzorků sójových bobů a ve 37 procentech sójových výrobků. Ani v jednom případě však obsah GMO sóji nepřekročil povolené jedno procento. Znamená to, že v každé stovce zrn bylo přítomno jedno manipulované.

SÓJA MÍSTO MOUČKY.

Jiří Zedník z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Praze odhaduje, že příměsí GMO může být kontaminováno 40 až 50 procent krmných sójových šrotů, které k nám chodí z USA a Brazílie. V obou zemích se manipulovaná sója pěstuje na tak velkých plochách, že je při skladování a přepravě nemožné zabránit promísení konvenční i upravené sóji.

\"Naše kontroly ukazují, že přítomnost manipulované sóji v krmivech není okrajovou záležitostí,\" uvedl Zedník.

Dovoz americké sóji od listopadu výrazně vzroste a s ním i pravděpodobnost příchodu nechtěných hostů. Složení sójové bílkoviny se nejvíce blíží masokostní moučce, kterou zemědělci kvůli BSE od tohoto data nesmějí přidávat do krmiva pro drůbež a vepře. Pro skot platí stejné opatření už delší dobu. Unie nám povolila přidávat masokostní moučku pouze do krmiv pro psy a kočky, \"protože ty lidé nejedí\". Zbylá masokostní moučka skončí v pecích cementáren.

Strach Bruselu z přenosu BSE je natolik velký, že se kvůli němu rozhodl vzít na milost i geneticky manipulované plodiny, i když s určitými výhradami. Jiří Zedník listuje čerstvým nařízením Evropského parlamentu a Rady EU, které podstatně zpřísňuje dosavadní pravidla pro dohledatelnost a označování GMO v potravinách a krmivech. Za geneticky nemanipulovanou bude považována pouze plodina, kde obsah GMO nepřevýší 0,9 procenta. K tomu už nebude stačit formální prohlášení typu GMO free, ale nepřítomnost uměle vložených genů bude třeba hodnověrně doložit v průvodních dokumentech. Ministerstvo životního prostředí chce, aby unijní povinnost v Česku platila od března.

Potravináři a výrobci krmiv by se tak zbavili starostí s prokazováním přítomnosti GMO v dovážených surovinách.

NELEGITIMNÍ KŘÍŽENCI.

Botanik František Krahulec zkoumá, jestli se geneticky upravené rostliny mohou v přírodě křížit se svými planě rostoucími příbuznými. Chce zjistit, zda přenosem pylu mohou vzniknout plevele odolné proti postřikům nebo hmyzu. Pýr, obávaný plevel číslo jedna, by například mohl od geneticky pozměněné pšenice získat její odolnost vůči herbicidům.

\"Důvod k obavám existuje. Při klasickém šlechtění se podařilo některé vlastnosti pýru přenést na pšenici. Proč by tato výměna genů v přírodě nemohla fungovat i obráceně?\" upozorňuje Krahulec. Pracovníci Botanického ústavu se nedávno pustili do zkoumání genetické výbavy pýru na českém území a byli ohromeni množstvím forem, v nichž se tento plevel u nás vyskytuje. Znepokojení v nich vyvolal nález kříženců pýru prostředního a pýru plazivého. Pýr plazivý je postrachem, zatímco dosud neškodný pýr prostřední se užívá ke šlechtění pšenice.

\"Spojovací most, jímž by se umělá odolnost pšenice dostala až na nebezpečný pýr plazivý, je tak vybudován,\" upozorňuje Krahulec.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že americká firma Monsanto před časem bez povolení Ministerstva životního prostředí vysela na jižní Moravě geneticky manipulovanou pšenici s odolností na herbicid roundup. Monsanto nakonec musela pokusy ukončit.

ŘEPKA PLEVELKA.

Tým britských vědců z univerzity v Readingu zjistil, že se geneticky manipulovaná řepka dokáže křížit s divoce rostoucími příbuznými. \"Jedním z možných následků je, že se plevelné rostliny stanou rezistentní proti herbicidům,\" uvedl šéf výzkumu Mike Wilkinson v listu The Guardian.

Plevelem se ostatně může stát sama geneticky manipulovaná řepka, která se po sklizni vydrolí do půdy a vyrůstá na poli i v dalších letech, kdy tam zemědělci pěstují něco jiného.

\"V Kanadě už jsou popsány pozemky, kde roste řepka rezistentní ke čtyřem různým herbicidům,\" říká Josef Soukup.

Čeští zemědělci zatím žádnou geneticky manipulovanou rostlinu pěstovat nesmějí. Dva pokusy ministra životního prostředí Libora Ambrozka schválit pro komerční pěstování kukuřici, vybavenou genem pro hubení zavíječe kukuřičného, zatím ztroskotaly na protestech Greenpeace.

\"Dojde ke genetické kontaminaci polí s klasickou kukuřicí, což poškodí ekologické zemědělce,\" tvrdí mluvčí Greenpeace Václav Vašků. Vadí mu, že u nás dosud nebyla jasně formulována pravidla pro koexistenci pěstitelů GMO s konvenčními i ekologickými zemědělci.

O tom, zda se manipulovaná kukuřice dostane na česká pole, však po našem vstupu rozhodne Evropská unie. Používání geneticky manipulovaných rostlin už nebudou schvalovat jednotlivé státy samostatně, ale bude to dělat Brusel. \"I my tam budeme mít svého zástupce,\" zdůrazňuje Jiří Zedník. \"Kdo bude chtít být přísnější než Unie, bude muset žádat o výjimku a zdůvodnit ji.\" Podle Zedníka bude Unie evidovat všechny pěstitele takových plodin a také pozemky.

SKLENÍK PRO GMO.

V každém případě Unie chce, aby se členské státy vybavily technikou na detekci GMO. Tu u nás mají tři instituce, ale zatím není rozhodnuto, která z nich se stane národní referenční laboratoří.

Splněn je už požadavek na bezpečnost pokusů s geneticky manipulovanými plodinami. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni v září slavnostně předvedl izolační skleník za 16 milionů korun. Celá stavba s dvojitým skleněným pláštěm a tlakovými přechodovými komorami je udělána tak, aby se z ní nedostalo ani zrnko pylu.

\"Pokusy, které jsme u nás zatím mohli dělat jen ve zkumavkách, teď dostanou potřebný prostor,\" pochvaluje si odbornice ústavu Jaroslava Ovesná. Ústav se už delší dobu zabývá genetickými manipulacemi, na jejichž konci by měla být například slivoň, odolná virům šarky.

AUTOR: ALICE OLBRICHOVÁ
ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist