Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vetřelci

10.02.2004  |  127× přečteno      vytisknout článek

Vetřelci

\"Je to barbarství, nic než barbarství. A zapamatujme si, že to povolil Ladislav Miko.\" Krajinný ekolog Antonín Buček mává ve své kanceláři na Mendelově univerzitě v Brně hořícím doutníkem a planou mu oči. Je vidět, že nedávno udělená výjimka, kterou ministerstvo životního prostředí povolilo kvůli lepšímu lyžování kácet unikátní prales v Národní přírodní rezervaci Praděd, ho docela slušně namíchla.

Dva světy

Vzorně upravené sjezdovky zimního střediska Ovčárna hoblují osamělé postavy sjezdařů a mezi smrky mizí do hlubin lesa pár lidí na běžkách. Idyla. Přesto počet zimních rekreantů už osm let klesá. \"Jeseníky nikdy nebudou Alpy, na Slovensku je levněji a Praděd už není výjimečný, protože i v nižších polohách se dnes zasněžuje,\" vyjmenovává příčiny povadnutí sjezdařského zájmu Martin Míček z ekologického hnutí Přátelé Jeseníků - Sojka. On a další ekologové se zlobí, že žádná z těchto skutečností nezabránila špičkám ministerstva životního prostředí povolit loni v prosinci opětovný provoz již tři roky odstavené turistické sjezdovky - a především vykácet kvůli lyžařům stromy v nejcennější partii severomoravského pohoří. Podle ekologa Bučka neexistuje v Jeseníkách cennější místo. \"Původní zachovalé smrkové porosty tu bezprostředně hraničí s alpinskými společenstvy, s travami a bylinami. Je to unikátní jev, který prakticky nenajdete nikde jinde na světě.\"
Dva dnes protichůdné světy se k sobě uprostřed Jeseníků blížily zvolna desítky let. V polovině minulého století tady pod nejvyšším jesenickým vrcholkem vznikla první nevelká chráněná území a ve stejnou dobu Praděd a okolí \"objevili\" sjezdaři a vlekaři. V roce 1959 se roztočil první šlepr pod Petrovými kameny a s pomocí výjimky tehdejšího ministerstva kultury se zakousl do jedné z nejcennějších rezervací. V padesátých letech to byla drobnost. Rezervace byly dlouho malé a populární zimní rekreaci se do cesty příliš nepletly. Na začátku devadesátých let se však světy ochránců a lyžařů náhle prostoupily: porevoluční euforie zvrátila na okamžik poměr sil a drobná chráněná území se spojila do jediné národní přírodní rezervace, která pohltila i sportovní areál. V té době už bylo sjezdování dávno výnosným podnikem, v Česku navíc tradičně propagovaným státem. Jak bude takový hybrid fungovat, nikdo nedomyslel.
Nakonec to dopadlo tak, že se mezi sjezdaři a ochranáři v Národní přírodní rezervaci Praděd vede válka. Vítězí v ní jeden konkrétní podnikatel. Rekreační středisko uprostřed rezervace se navzdory snahám části ochranářů pomalu, ale jistě rozrůstá.

Na noc do bufetu

Areál roste především díky cílevědomosti lidoveckého podnikatele a krajského zastupitele Josefa Figury, kterému na Ovčárně patří čtyři vleky ze šesti. Vize bývalého trenéra lyžování je vcelku srozumitelná - moderní, velkokapacitní středisko, kde vleky co nejrychleji přivážejí lyžaře na co nejširší sjezdovky. Dobře odvedená práce se následně promítne v účetnictví centrální pokladny. \"Sjezdovky se musí rozšířit, středisko dovybudovat a hlavně je potřeba respektovat vlastnická práva,\" říká nenápadný velkovlekař v restauraci svého Hotelu Figura hned vedle parkoviště. Hotel a blízký vlek C - kolem kterého padá dolů ona zrušená a Ambrozkem znovu povolená sjezdovka - jsou dobrým příkladem, jak to na Ovčárně chodí.
Josef Figura si v roce 1991 pronajal a později zakoupil starý vlek C. Ten mohl v nově vzniklé rezervaci fungovat jenom díky výjimce CHKO, a ta požadovala jeho každoroční demontáž. Jenže posezonní rozšroubování vleku poškozovalo přírodu. Alespoň tak zdůvodnil tehdejší šéf CHKO Karel Kočí svůj souhlas s Figurovým návrhem nahradit dýchavičný typ nedemontovatelnou a mnohem výkonnější Tatrapomou. A když už se šlo na věc, prodloužila se trasa vleku i obou přilehlých sjezdovek přímo mezi stromy unikátního smrkového pralesa. Vše se budovalo pouze dočasně - do roku 1996, kdy se vyhodnotí dopady lyžování na stav rezervace a rozhodne se, co dál. Padlo devatenáct cenných stromů na zhruba hektaru nejvzácnějšího lesa. Na komplexní hodnocení ovšem v roce 1996 nedošlo.
Podmínkou vpuštění většího počtu lyžařů na sjezdovky bylo řešení hygienické situace ve středisku. CHKO žádalo vlekaře o vybudování sociálních zařízení a bufetu. Figura přišel s projektem, který zahrnoval restauraci, obchod a čtyřicet lůžek, údajně pro personál. Vše bylo schváleno ministerstvem životního prostředí pod podmínkou, že \"objekt nesmí být využíván k rekreačním ubytovacím účelům\". Krátce po dokončení \"bufetu\" se ale provalilo, že místo personálu bydlí v novém zařízení platící turisté. Majitel proto požádal ministerstvo o zrušení ubytovací podmínky. CHKO i ministerstvo následně změnilo názor. Dnes se můžete přímo uprostřed rezervace ubytovat v hotelu se 45 lůžky, restaurací, prodejnou sportovních potřeb, ski-servisem, saunou, masážním bazénem, posilovnou a soláriem.

Určitá možnost

\"Zrušme státní ochranu přírody a přestaňme předstírat, že jsme civilizovaná země,\" hodnotí situaci na Ovčárně již zmíněný ekolog Míček. On i ostatní ochránci přírody se s masovým sjezdařením na Pradědu museli smířit, ale chtěli by zastavit další růst střediska. Zatím se to nedaří.
V září 2001 potřeboval podnikatel Figura obnovení výjimek na provoz svých vleků. Tehdejší ministr Kužvart, který k popisu stavu některých sjezdovek po sezóně použil slovo \"tankodrom\", se vzepřel. Vlek na Petrovy kameny nařídil zkrátit a sporné Céčko nepovolil. Strhl se poprask, lyžaři podepisovali petici, obce protestovaly, lyžař Václav Klaus mluvil o katastrofě. Praděd, na kterém se točí místo šesti vleků jenom pět, si nikdo neuměl představit.
Lidovec Figura se odvolal k soudu a ten loni v únoru rozhodnutí ministerstva zamítl - ochránci neměli podle soudu dostatek podkladů pro to, aby mohli ve věci řádně rozhodnout. Ministerstvo bylo nuceno vydat nové rozhodnutí. To nemuselo nutně znamenat, že výjimku udělí - do jeho čela však mezitím usedl nový šéf rezortu a Figurův spolustraník Libor Ambrozek. Jeho úřad pak loni v únoru provoz vleku a jedné sjezdovky povolil. Letos v prosinci ministerstvo vyhovělo Figurově žádosti otevřít i druhou sjezdovku a především \"z bezpečnostních důvodů\" rozšířit dojezd k vleku. Výjimku povolující další likvidaci části pralesa odmítli úředníci ministerstva podepsat. \"Nepodepsala jsem to, protože s tím nesouhlasím,\" říká Alena Vopálková, vedoucí odboru zvláště chráněných částí přírody. \"Ve spolupráci s krajskými úřady byl vypracován Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníků,\" říká Petr Stloukal, vedoucí oddělení maloplošných chráněných území. \"Ochránci se v něm s politiky shodli na tom, že lyžovat se na Pradědu bude, středisko se však nebude dále rozšiřovat. Výjimka není krok tímto směrem.\" Odpovědnost za rozhodnutí na sebe nakonec vzal náměstek ministra Ladislav Miko. \"Nějaké odborné neshody jsou vždy,\" komentuje roztržku náměstek Miko.
O přírodních poměrech v NPR Praděd bylo od roku 1991 vypracováno několik desítek odborných studií. Za nejčerstvější z nich, obsáhlou studii Mendelovy univerzity pod vedením výše zmiňovaného inženýra Bučka, zaplatilo ministerstvo 150 000 Kč. Při rozhodování však ministerstvo studie přírodovědců vůbec k ničemu nepotřebovalo. Jediným citovaným podkladem je čtyřstránkový posudek lidoveckého městského zastupitele a soudního odborníka na problematiku sjezdového lyžování Jiřího Černého. \"Přesto, že se kapacita našeho střediska nijak výrazně nezvýší, je z hlediska bezpečnosti nutné rozšířit dojezdy obou sjezdovek,\" píše Jiří Černý, lidovecký místostarosta městské části Brno-Žabovřesky. Také tentokrát nenávratně zmizí zhruba hektar vzácného smrkového pralesa. Řežbu ministerstvo zdůvodňuje převahou veřejného zájmu nad ochranou přírody. \"Jde o to, aby lidé měli kam chodit lyžovat,\" vysvětluje náměstek Miko. \"V tom regionu je prostě určitá možnost zimní rekreace a počet a kvalita sjezdových tratí je důležitá pro každého člověka, který se jede rekreovat. Jsem přesvědčen, že pro stav rezervace těch devatenáct stromů nehraje roli. Navíc se jedná o dočasné opatření. V roce 2005 bude zpracována komplexní studie a na jejím základě se rozhodne, co se střediskem bude dál.\"

Jiří Sobota

Marná snaha

\"Domníváme se, že poslání Národní přírodní rezervace Praděd není slučitelné s tvrdou turistikou, jako je sjezdové lyžování či pobytová turistika, a že dlouhodobým cílem ochrany přírody by mělo být zrušení sjezdovek i centra Ovčárny, i kdyby to mělo být v horizontu desetiletí až staletí,\" říká se ve zprávě kolektivu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nazvané Hodnocení významu, stavu a dynamiky vývoje geobiocenóz Národní přírodní rezervace Praděd. Zpráva vznikla na objednávku a za peníze ministerstva životního prostředí letos na podzim. Své stanovisko k chystané výjimce autoři vyjádřili jednoznačně: \"Přírodní vývoj smrku při horní hranici lesa na samém okraji nejcennější autochtonní populace v pralese Bílá Opava je nejvýrazněji ohrožován především provozem sjezdovek a plíživým rozšiřováním střediska Ovčárny. Je proto důležité nepovolovat žádné další stavby ani žádné rozšiřování či prodlužování sjezdových tratí, včetně kácení jednotlivých stromů.\"
Ministerstvo životního prostředí osmdesátistránkovou odbornou studii vůbec nevzalo v úvahu. Kolektiv autorů pod vedením Antonína Bučka to v jejím závěru předvídal. \"Bohužel zkušenosti ukazují, že kam vede asfaltová silnice a kde vzniká urbanistický komplex, je vyvíjen nenápadný, zato však trvalý tlak na ,rozvoj` dalších aktivit a požadavků na zábor okolní přírody, proti kterému není účinné obrany.\"

Zdroj: Respekt


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist