Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Osud želv je v rukou člověka

13.04.2004  |  124× přečteno      vytisknout článek

Osud želv je v rukou člověka Vlečené rybářské sítě poseté tisíci háků likvidují celé populace bezbranných mořských tvorů

Kožatky velké, které obývají naši planetu přes 200 miliónů let, přežily své vrstevníky dinosaury. V poslední době to však vypadá, že nepřežijí člověka. Ten systematicky ničí a ohrožuje populace dalších šesti druhů mořských želv.
AUTOR: Bořek Otava

Prastaří krunýřovití plazi, tak neohrabaní na suchu, ale čilí ve vodě, mají velkou smůlu: nejsou po Zemi rozmístěni rovnoměrně. Při svých cestách za potravou a zpět na rodné pláže urazí tisíce kilometrů. Mají své migrační dálnice, kterými shodou okolností vedou rybářské trasy. Rybáře sice zajímá jen komerční lov tuňáků a mečounů, ale metoda jejich lovu mimoděčně likviduje mořské želvy.
\"Populace želv se za posledních dvacet let ztenčila o více než 90 procent. Za jeden z nejpodstatnějších faktorů považujeme vedlejší nezáměrný lov dlouhými sítěmi,\" řekl BBC Larry Crowder z Duke University v Severní Karolíně. Rybářské lodě totiž za sebou vlečou takzvané driftující čili volně plovoucí sítě - v rekordním provedení mají délku až 145 kilometrů a visí na nich kolem osmi tisíc háků. Pro želvy se stávají smrtelnou pastí.

Jak utopit mořského plaza
\"Jen v roce 2000 rybáři čtyř desítek zemí hodili do moří a oceánů 1,4 miliardy háků na vlečných sítích dlouhých v průměru 60 kilometrů,\" zdůraznil Crowder. Podle odborníkova výpočtu se ve světových oceánech den co den vláčí kolem čtyř miliónů háků nastražených na tuňáky a mečouny.
Velké želvy, zvláště kožatky a karety pravé (viz foto), se pak pouštějí do návnad a zůstávají viset na hácích nebo se přímo zapletou do sítí. Tam se utopí či poraní, když se snaží uniknout.
Řešení tohoto problému komplikuje akční rádius mořských želv - tak například jedna kožatka velká chycená v Surinamu v Jižní Americe byla dříve spatřena na druhé straně Atlantiku ve vzdálenosti 6800 kilometrů. Nestačí tedy jen lokální legislativa upravující dlouhé sítě, problém vyžaduje celosvětové řešení.
Nikdo sice ještě nespočítal, kolik želv každoročně skutečně doplatí na rybářské háky, ale jejich ztráty jistě nejsou zanedbatelné. Rybáři podle posledních odhadů připraví o život každoročně čtvrt miliónu karet obrovských a 600 tisíc kožatek. Takové úbytky jsou mimořádně závažné především v Tichém oceánu, kde želvy čelí kritickému ohrožení. \"Odhadujeme, že rybáři se svými vlečnými sítěmi zabijí více želv, než se jich vylíhne v Pacifiku,\" varuje Crowder.
Přitom právě v tichomořské oblasti umírá takřka třicet procent z celé populace kožatek. \"Je to zcela neudržitelné tempo. Pokud nezajistíme radikální změnu, tento druh během jednoho desetiletí vymře,\" varoval James Spotila, profesor vědy o životním prostředí z Drexel University ve Philadelphii.
Nové značkovací postupy a technologie dálkového sledování přinesly zajímavé informace o tom, kde a jak se mořští živočichové shromažďují a jak se tím střetávají s rybolovem. \"Pokud bychom vycházeli z toho, že jsou želvy ve světových oceánech rovnoměrně rozptýleny, nedalo by se vysvětlit, proč v tak hojném množství končí na rybářských hácích. Nacházejí se jen v určitých místech a tyto jejich migrační dálnice jsou také místy intenzívního rybolovu,\" vysvětluje odborník. Zrodil se tak zajímavý nápad: ohrožené kožatky a karety je možné chránit relativně malými rezervacemi v migračních koridorech, jejichž hranice se budou pohybovat společně s nimi.

MEZITITULEK: Světla, která vedou na smrt
Pokud se rychle nepodaří zavést účinná ochranná opatření a prosadit změny ve způsobu rybolovu, kožatky a další druhy želv během několika málo desetiletí vyhynou, konstatují odborníci na život v moři. Některá opatření mohou přitom být velmi jednoduchá, ale účinná.
Ke zvrácení hrozivého vývoje želví populace může přispět lepší ochrana a sledování pláží, na kterých mořští tvorové kladou vejce. Patří k tomu také kontrola světel na souši, které si právě vylíhlé želvy pletou s odrazy Měsíce od hladiny. Pokud k nim zamíří, zahynou ve vnitrozemí.
Kromě toho vědci požadují rozsáhlejší ochranu mořského prostředí a zavedení bezpečnějších technik rybolovu. Pod formálně potvrzenou ochranu spadá dosud jen asi půl procenta plochy oceánů a poměrně nenákladné změny rybářských postupů a výzbroje by vedly k podstatnému snížení počtu nechtěně ulovených mořských živočichů.
Ze sledování želv pomocí elektronických značek totiž vyplynulo, že mořští tvorové tráví přes 90 procent svého času v hloubkách do 40 metrů pod hladinou. Tím se přímo vnucuje snadné a účinné řešení: v chráněných oblastech stačí vést vlečné sítě v hloubkách, které želvy nemají důvod navštěvovat.
Je to jedno z opatření nezbytných pro přežití dávných vznešených tvorů, kteří se pro člověka stávají vztyčeným ukazováčkem, jenž varuje před neblahými důsledky. \"Na souši kanáři v uhelných dolech varují člověka před nebezpečím, které mu hrozí z okolního prostředí,\" prohlásil prezident Mezinárodní společnosti mořských želv Roderic Mast. \"Mořské želvy fungují jako varovný mechanismus. Upozorňují na zdraví oceánu. A to, co nám sdělují, je nanejvýš znepokojivé. Jejich strmě klesající počty jsou totiž příznačné pro oceán jako celek.\"
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha

Co vše ohrožuje želvy
Kožatkám velkým, největším ze všech želv na světě starým přes 200 miliónů let, hrozí rychlý zánik. Stejně jako další z celkem sedmi druhů mořských želv stále častěji umírají v rybářských sítích, zatímco lidé devastují pláže, plení hnízda a loví želvy pro maso. Hlavní příčiny ohrožení samotné existence želv jsou tyto:
Komerční rybolov Do volně plovoucích, desítky kilometrů dlouhých rybářských sítí se každoročně chytí přes jedenáct tisíc mořských želv včetně kožatek velkých.
Ničení pláží Želvy podle všeho velmi lpí na tradičních plážích, kde kladly vejce tisíce let. Zánik jediné pláže může mít vážné následky.
Umělé osvětlení Právě narozené želvičky hledají cestu k moři podle světelných odrazů Měsíce na hladině. Umělé osvětlení je dezorientuje tak, že často zamíří do vnitrozemí.
Plastové odpady Polyetylénové sáčky plavou stejně jako medúzy, takřka výlučná potrava kožatek. Nestravitelný plast leží v žaludcích více než poloviny želv, které dříve či později zahubí.
Dravci Želvích hnízd si všímá množství zvířat. Například mývalové na některých plážích vyplení až 90 procent hnízd.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist