Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jarní obloze vládne Venuše a bude vidět i ve dne

30.04.2004  |  zdroj: Věda a zdraví  |  126× přečteno      vytisknout článek

Jarní obloze vládne Venuše a bude vidět i ve dne VESMÍR: Planeta s krásným jménem a peklem na svém povrchu je nyní nejjasnější

PEREX: Má dvě základní podoby: Jitřenka nebo Večernice. Právě teď se blíží maximální jasnosti a bude vidět i za bílého dne. Za pět týdnů zase dojde k jiné astronomické zvláštnosti - Venuše přejde před slunečním kotoučem. Naposledy se totéž stalo před 122 lety.
AUTOR: František Houdek

Starší autoři sci-fi s oblibou umisťovali děje svých příběhů na Venuši coby planetu nejpodobnější Zemi. Byli totálně vedle! Dnes vědci raději hledají mimozemský život na Marsu a ani by je nenapadlo chtít na Venuši poslat astronauty.

Hodně drsné místo pro život
Jak se ukázalo, u povrchu Venuše je teplota kolem 475 stupňů Celsia a tlak asi 91 atmosfér. To je srovnatelné s vnitřkem jaderného reaktoru.
Vzduch tvořený hlavně oxidem uhličitým se \"při zemi\" ani nehne. V husté atmosféře se v nízkých vrstvách rozptyluje kromě modrého i zelené a žluté světlo, takže obloha je tam nad obzorem žlutozelená. Na povrch pak dopadá převážně červené světlo, proto je na snímcích sond tmavočervený.
Na povrchu není žádná voda a nedopadají tam přímé sluneční paprsky, protože ve výšce 40 až 70 kilometrů leží hustá vrstva mraků obsahujících kapičky kyseliny sírové nebo snad i fluorsírové, což je jedna z nejagresívnějších známých sloučenin.
Není divu, že i ty nejodolnější sondy po průletu touto leptavou clonou vydržely v pekelných podmínkách dole pracovat sotva pár desítek minut.
Nyní však lidé budou mít výbornou příležitost Venuši pozorovat - zcela bezpečně - přímo ze Země. Úplně nejjasnější bude tuto neděli.

Není to UFO
Nelze si jí nevšimnout, po západu Slunce je vedle Měsíce nejjasnějším objektem na večerní obloze. Rozsvítí se za šera vysoko nad západním obzorem a září tak silně, že si ji lidé pletou se satelity či dokonce s UFO. Zapadá na severozápadě krátce před půlnocí.
Věrna svému jménu (starořímská bohyně lásky Venuše byla nejen půvabná, ale i nestálá paní) se na obloze objeví tu před Sluncem jako Jitřenka, jindy za ním jako Večernice. A pokaždé si přitom projde vrcholem své jasnosti. Proč?
Venuše obíhá kolem Slunce blíž než Země, proto v dalekohledu vykazuje fáze podobné Měsíci, a proto také se od Slunce na obloze nikdy nevzdálí dál než něco přes polovinu pravého úhlu. Pokud zapadá po Slunci, jeví se jako Večernice, pokud vychází před ním, je to Jitřenka.
Mezi těmito stavy není vidět. Buď je před Sluncem (v novu), sice nejblíže Zemi (něco přes 40 miliónů kilometrů), ale neodráží k nám žádné sluneční světlo, nebo je za Sluncem (v úplňku), nejdál Zemi (skoro 260 miliónů kilometrů), a pak se její odražené světlo ztrácí v záři Slunce.
Při přibližování k Zemi zvětšování Venušina kotouče zprvu převládá nad jeho ubýváním do srpku, proto jasnost planety roste. V určitém bodě dráhy se však srpek stane tak úzkým, že jasnost začne klesat navzdory dalšímu přibližování. Kombinací těchto vlivů Venuše dosahuje maximální jasnosti ani nejblíže (v novu), ani ne v úplňku (je daleko a překrytá Sluncem), ale asi 36 dní před a po novu.

Němcová na Venuši
Kdyby dráha Země a Venuše ležely ve stejné rovině, Venuše by během každého novu přecházela přesně před Sluncem. Dráhy jsou však nepatrně mimoběžné, a tak se tento jev opakuje sice pravidelně, avšak velmi zřídka - za období každých 243 let jen čtyřikrát. A hned jeden z prvních vědecky pozorovaných přechodů přinesl významný objev.
Stalo se v červnu 1761: pozorovatelé si všimli, že při prvním dotyku se slunečním kotoučem se čelo tmavého kotoučku planety na chviličku stalo rozmazané. Totéž se pak opakovalo se zadním okrajem planety při výstupu ze Slunce. Závěr: Venuše má atmosféru!
To přitom byl jen takříkajíc vedlejší produkt pozorování. Pečlivé změření přechodu totiž umožňovalo vypočítat přesnější vzdálenost Země a Slunce než dosavadní metoda.
V červnu 1769 se desítky vědců rozjely do míst, kde byl jev nejlíp vidět. Britský mořeplavec James Cook vyplul na Tahiti a mys, na němž měřil, nazval Venušiným.
Slovenského astronoma Maxmiliána Hella pozval dánský král na ostrov Vardö.
Francouzský hvězdář Jean Chappe d\'Auteroche vyrazil do Kalifornie. Po měření dostal nějakou horečnatou nemoc a na smrtelné posteli pronesl: \"Umírám spokojen, neboť jsem splnil své poslání.\"
Koncem 20. století pak díky vyslaným sondám nastalo období podrobného mapování povrchu Venuše. Některé geologické útvary dostávají i česká jména, například Rusalka, Libuše nebo Němcová.

Další pozorování zase v příštím století
Po prosinci 1874 a prosinci 1882 bude další přechod letos 8. června. První kontakt nastane těsně po 7.19 hod. z dolní levé čtvrtky Slunce, úplně je planeta opustí těsně po 13.22 hod., vše letního času. Lidé s velmi dobrým zrakem ani nepotřebují dalekohled.. Ale poněvadž jen tak do Slunce hledět nelze, je třeba zrak chránit speciálními brýlemi s kovovou fólií na pozorování zatmění Slunce či třeba svářečským sklem hustoty 13 nebo 14. Pokud použijeme k pozorování dalekohled, svářečské sklo umístíme před jeho objektiv, ne za okulár! Obraz Slunce si taky můžeme promítnout na stínidlo za okulárem a pak pozorovat přímo.
Samozřejmě, příležitost pozorovat Venuši nabídnou veřejnosti i hvězdárny.
Letošního přechodu se astronomové rozhodli využít k popularizaci své vědy hlavně mezi středoškolskými studenty a zorganizovali mezinárodní projekt Venus Transit 2004. Podrobnosti jsou dostupné na internetové adrese http://vt-2004.astro.cz.
Další přechod Venuše před Sluncem nastane v roce 2012, ale v Evropě ještě nevyjde Slunce, takže tu nebude nic vidět (podobně jako letos v Americe). Na další pozorovatelný přechod si pak počkáme přes sto let.

Autor je spolupracovníkem redakce

Nahlížení pod závoj
1500 - 1600 let př. n. l.: Vznikají v Babylónii první dochované tabulky o pohybu Venuše na obloze.
1610: Galileo dalekohledem objevuje fáze Venuše, což vyvrací Ptolemaiovu zeměstřednou soustavu.
1932: V atmosféře zjištěn oxid uhličitý.
1958: Odhalena překvapivě vysoká teplota na Venuši; k vysvětlení vypracována teorie skleníkového efektu.
1961: Je navázán první kontakt radarem, což umožnilo mnohem přesněji změřit vzdálenosti Země - Venuše.
1962: Sonda Mariner 2 při průletu kolem podává první přímé informace o podmínkách na Venuši.
1967: Sonda Veněra 4 vysílá první údaje, než se při přistání rozbije.
1969: Veněra 5 první mapuje odvrácenou stranu Venuše.
1970: Veněra 7 měkce dosedá; je to první přistání sondy na jiné planetě.
1975: Veněra 9 se stává první umělou družicí Venuše.
prosinec 1978: Na Venuši přistávají hned čtyři sondy: Pioneer Venus 1 a 2 a Veněry 11 a 12.
1990: Sonda Magellan (vypuštěná z raketoplánu) se stává družicí Venuše a pořizuje zatím nejkvalitnější mapu povrchu. Některé nalezené útvary později dostanou i česká jména, například Rusalka, Libuše nebo Němcová.
Venušin nejbližší jízdní řád
Tuto neděli, 2. května, dosáhne největšího lesku. Pokud se člověk s dobrýma očima pozorně podívá asi 40 úhlových stupňů zpátky proti dráze Slunce na obloze, může tam při troše štěstí uvidět Venuši i za plného dne.
8. června přejde před slunečním kotoučem.
15. července bude opět v maximálním lesku, viditelná i přes den, ale jako Jitřenka.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist