Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

EU financuje návrat lososů

21.05.2004  |  126× přečteno      vytisknout článek

EU financuje návrat lososů Pád železné opony před patnácti lety otevřel postkomunistickým zemím dveře na západ, ale zároveň uvolnil i západu cestu na východ. Evropská unie tak dostala šanci podpořit země bývalého socialistického bloku v jejich celkové transformaci na vyspělé státy. Jedním z míst, kam unie zaměřila svoji pomoc je i řeka Tuloma v severozápadním Rusku. Řeka, která teče od hranic s Finskem do Murmansku, kde ústí do Barentsova moře, byla ještě v padesátých letech minulého století ukázkou nedotčené přírody a v celé oblasti patřila k tokům nejbohatším na lososy. Ty ale vypudila stavba dvou přehrad koncem šedesátých let a stavy lososů se tak od té doby ztenčily na zlomek původního počtu. Až v druhé polovině devadesátých let začala místní vláda problém řešit a přes program Tacis, který financuje Evropská unie, se jí podařilo získat prostředky na projekt obnovy řeky a návratu lososů.

Transformace podporovaná Unií
Program Tacis, jehož název je zkratkou anglického termínu Technical Assistance for the Commonwealth of Independent States (tedy Technická podpora Společenství nezávislých států), odstartovala Evropská komise v roce 1991. Program se zaměřuje na Rusko a dalších jedenáct republik Společenství nezávislých států (například na Arménii, Bělorusko, Gruzii, Moldávii nebo Tádžikistán), až do loňska do něj bylo zařazeno i Mongolsko, které teď už pokrývá samostatný program. O podporu z fondů programu Tacis, který řídí Evropská centrála pro spolupráci a pomoc, žádají lokální vlády nebo ministerstva ze států, kde by se měl projekt realizovat. Cílem programu je usnadnit postkomunistickým zemím proces transformace, projekty se proto zaměřují nejčastěji na rozvoj infrastruktury, reformu právního systému a veřejných institucí, ochranu životního prostředí, podporu místní ekonomiky nebo rozvoj soukromého sektoru. Evropská unie za třináct let existence programu vydala na více než patnáct set projektů 2,46 bilionu euro, podmínkou ale je, že část nákladů musí hradit i cílová země.

Celá oblast severozápadního Ruska byla cílem už několika desítek projektů financovaných z programu Tacis. Například ruskou autonomní republiku Karélii, která leží jižně od zmiňované řeky Tulomy, vybrala v polovině devadesátých let Evropská komise jako prioritní region pro Tacis. Díky tomu se například v roce 1997 v hlavním městě Karélie Petrozavodsku rozběhl dvouletý projekt, který měl za cíl vyškolit odborníky z dvou místních ekonomických institutů. Koncem devadesátých let pak byly v Karélii díky programu Tacis založeny čtyři nové národní parky, ve městě Kostomuksha proběhl projekt na prevenci AIDS a v celé oblasti běžel program integrace tělesně postižených lidí do společnosti.

Návrat lososů
V úvodu zmíněnému projektu na řece Tuloma financovanému přes Tacis předcházelo už několik let příprav: v polovině devadesátých let zaplatila Evropská unie v rámci jiného regionálního programu průzkum finských přítoků řeky a jejich osídlení lososy, v roce 1996 se pak konal finsko-ruský seminář, který zkoumal možnosti návratu lososů. Dvouletý projekt financovaný přes program Tacis se rozběhl o tři roky později. Projekt, jehož rozpočet byl milion euro, vedla finská konzultační společnost Helsinki Consulting Group, kromě ní na něm spolupracovaly ještě Finský institut pro výzkum zvěře a ryb, Správa finských parků a lesů, Environmentální centrum ze skotského Glasgowu i ruští odborníci. Návrh celého projektu vypracovala Helsinki Consulting Group, jejíž experti působili v řadě oblastí světa.
V první fázi projektu bylo nutné prozkoumat řeku a zmapovat pohyb lososů. Ještě na konci devatenáctého století patřila Tuloma s ročním úlovkem kolem sta tun k řekám nejbohatším na lososy z celého severozápadního Ruska. Stavba dvou vodních přehrad v šedesátých letech ale lososům, kteří po vylíhnutí táhnou do moře a v dospělosti se vracejí do řek, aby tu nakladli jikry a vajíčka, zabránila v pohybu. Počet lososů kvůli tomu v posledních desetiletích dramaticky poklesl, z původních čtrnácti tisíc ryb jich teď přežívají jen čtyři tisíce, které jsou dnes odkázány jen na několik přítoků Tulomy, kde se díky volnému pohybu můžou dál rozmnožovat. Migraci lososů se vědcům podařilo zmapovat pomocí miniaturních vysílaček, které na ryby připevnili. Díky nim také zjistili, že obrovské množství ryb se stává kořistí pytláků. \"Za dva roky se nám tak podařilo snížit počet pytláků a omezit korupci, která se k tomu váže,\" tvrdí Mikko Punkari.
Hlavní překážkou, která lososům brání v migraci, jsou přehrady a na několika místech i vodopády, proto projekt počítal s vybudováním speciálních \"žebříků\" - je to soustava bazénků, kterými se losos vyhne neprůchodnému místu a dostane se tak dál proti proudu. \"My jsme vybudovali dva žebříky a projevilo se to zvýšením počtu lososů. Ale bohužel se nepodařilo vyřešit hlavní problém - na vybudování žebříku překonávajícího horní přehradu na řece už totiž nezbyly peníze,\" stěžuje si Mikko Punkari. Tím poukazuje na hlavní problém, se kterým se jeho tým v Rusku setkal: \"Kvůli financování jsme oslovili i rozvojové banky, ale místní politici dávají zatím přednost jen řešení vážnějších problémů. Přitom jsme vypočítali, že peníze investované do žebříku by se vrátily během deseti let,\" vysvětluje Mikko Punkari.
©  archivZjišťování stavu lososů
Kromě vybudování \"žebříků\" navrhl projekt ještě umělé vysazování lososů pomocí vajíček vypěstovaných v inkubátorech. Vědcům se podařilo vypěstovat na patnáct tisíc vajíček, ty se ale do Tulomy zatím nedostaly, protože místní veterináři jejich transport do řeky kvůli údajné možnosti infekce zakázali. Tým také vypracoval studii rozvoje ekoturistiky, protože okolí řeky tvoří až na dvě vodní elektrárny a několik měst nedotčená příroda. \"Podařilo se nám obnovit rozvoj turistiky a místním politikům jsme tak mohli dokázat, jaký význam to má pro region. Na podporu ekoturistiky se pak rozjel samostatný projekt financovaný přes Tacis,\" pochvaluje si Mikko Punkari. On sám vidí přínos celého projektu nejen v jeho okamžitě viditelných výsledcích, jako je zvýšení počtu lososů nebo rozvoj turistiky, ale hlavně v předávání know-how místním lidem: \"Někdy se manažeři podobných projektů zajímají jen o hmatatelné úspěchy, ale rozvoj lidských zdrojů má trvalejší efekt - je to jako ta jednoduchá poučka: musíte lidi naučit chytat ryby, ne jim je dát,\" vysvětluje Mikko Punkari. On sám pracoval na ekologických projektech v Nepálu, Mongolsku, u Aralského moře nebo v Litvě a může tak překážky, s nimiž se setkal, srovnávat. \"Hodně lidí v postkomunistických zemích očekává, že peníze přijdou z Moskvy nebo z Bruselu, nespoléhá na to, že si je sami vydělají. Další problém je pak všudypřítomná korupce, která může snadno zastavit jakýkoliv rozvoj země. A třetím společným rysem je krátkozraký přístup k budoucnosti - lidi tu často říkají: potřebujeme peníze dnes, kdo by se staral o zítřek. A takový přístup jen dál zhoršuje stav životního prostředí,\" uzavírá Mikko Punkari.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist