Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Něco o klíšťatech

02.06.2004  |  zdroj: Haló noviny  |  181× přečteno      vytisknout článek

Něco o klíšťatech Václav CIHLÁŘ

Přiznám se bez mučení, že povídání o klíšťatech vzniklo jako reakce na výše uvedený dopis čtenáře našich novin. Všichni víme, že klíšťata, některá, přenášejí nebezpečné nemoci, jako je klíšťová encefalitida či lymeská borrelióza. A všichni skutečně víme, že jsou to nemoci nebezpečné, které mohou ohrozit život člověka. A také, že ty těžké, ba i smrtelné nemoci jsou virového původu a že se proti nim chráníme včasným očkováním.

Ale co ještě vlastně víme o klíšťatech? Nejznámějším a nejrozšířenějším klíštětem v naší republice a v Evropě vůbec je klíště obecné. Je to větší roztoč se zavalitým tělem a jako u většiny roztočů je u něj známa pohlavní dvojtvárnost. Samička je žlutohnědá, velká až 4 mm, nasátá je nafialovělá a dosahuje délky až 11 mm a šířky až sedmi milimetrů. Zvětšení těla jí umožňuje zřasená kožovitá kutikula, a to při sání krve teplokrevných obratlovců, člověka nevyjímaje. Leze-li po vás, všimněte si jejího ústního ústrojí. Jeho základem je chobot, který je na spodní straně opatřen četnými, nazpět zahnutými háčky, a klíšťkovitá \"kusadla\" - chelicery. Tímto ústrojím nařízne samička pokožku hostitele a pevně se zachytí ve vzniklé ráně, takže je nelze, a to ani násilím, vytáhnout. Při sání vypouští do rány sekret slinných žláz, který obsahuje enzym ixodin, který zamezuje srážení krve. Sameček nám krev nepije. Je mnohem menší než samička (asi dva mm), červenohnědě zbarvený, a potravu vůbec nepřijímá. Na jiného živočicha téměř nevylézá. Na své kůži ho najdete pouze v tom případu, že vyhledává samičku.

Na spodině těla má klíště čtyři páry poměrně dlouhých noh. Na jejich konci jsou háčky a mezi nimi přísavná destička, které umožňují živočichovi se pevně přidržovat během sání na svém hostiteli. Areál klíštěte obecného je velmi rozsáhlý. Žije v biotopech s hustou vegetací a vysokou vlhkostí vzduchu prakticky od západní Sibiře až po Pyreneje. Takže zabírá celou Evropu. Jeho výskyt a hlavně množství výskytu závisí na klimatických poměrech. Obecně řečeno, čím větší je sucho, tím je méně klíšťat. Dospělé samičky napadají nejrůznější savce, včetně člověka, případně i ptáky. Samice saje krev poměrně dlouho, sedm až 13 dnů, načež se ji snaží vyhledat sameček a oplodnit ji. Potom klade vajíčka. Klade je na rostliny a naklade jich i několik tisíc. Po několika týdnech se vylíhnou larvy, které vyhledají své první hostitele, obvykle ptáky nebo ještěrky a sají na nich tři až pět dnů krev a pak se pustí a zahrabou se do detritu. Tam se změní v nymfu, nedospělého jedince podobného už dospělcům. Nymfa vyhledá dalšího hostitele a saje mu krev až osm dnů. Pak se pustí a svlékáním se přemění v dospělého jedince. Je-li jím samička, hledá dalšího hostitele, tentokrát už hlavně mezi savci. Celý tento koloběh trvá asi jeden až 1,5 roku.

Bodnutí klíšťat nebolí. Potvrdí vám to mnozí, že vlastně až doma zjistili, že si nesou klíště. To bodnutí není samo o sobě nebezpečné; je nebezpečné jen tehdy, přetrhnete-li klíště násilím, tak může rána zhnisat. Je lépe natřít klíště olejem či vazelínou, čímž mu zabráníme dýchat a ono buď uhyne nebo se pustí. Tak i tak, máte od něj pokoj.

Čím jsou ovšem klíšťata nebezpečná, je to, že přenášejí virová nebo mikrobiální onemocnění, kterými se mohou nakazit na předchozích nakažených hostitelích a trvale tak mohou udržovat ohniska nákazy. A jsme u toho.

Dokud totiž nedocházelo ve větší míře k putování lidí a zvířat, tyto nákazy se udržovaly na docela malých územích, silně omezených vzmáhajícími se hygienickými podmínkami. Ránu tomuto praktickému nešíření daly především válečné konflikty 20. století - 1. a 2. světová válka. Tehdy došlo k přesouvání obrovských počtů nejen lidských, ale také zvířecích zdrojů. Ve vozidlech nejrůznějšího typu se převáželi vedle lidí a koní ve velké míře také myšovití obratlovci, kteří jsou především zdrojem podobných nákaz.

První vlna migrace šla ze západu na východ Evropy, druhá, podstatně silnější, pak z východu na západ. Infekcí byla nakažena velká množství zvířat - veverky, krtci, zajíci, vysoká i srnčí zvěř, a od nich se nákaza přelila na domácí zvířata - na kozy, ovce, na hovězí dobytek i koně. Člověk byl této nákaze již velmi blízko. Místa, která dříve byla bez těchto chorob, byla nyní akutně ohrožena, neboť v nich se přirození nepřátelé chorob i jejich přenašečů nevyskytovali. První větší vlna nákazy zasáhla ve dvacátých letech východ republiky - Podkarpatskou Rus a východní Slovensko. V Čechách se vyskytla jen ojediněle. Ovšem po druhé světové válce již zasáhla Čechy a Moravu naplno. Měli jsme tu smůlu, že se u nás setkala západní a východní vlna a vše se velmi znásobilo. Zejména ve druhé polovině padesátých let a na počátku let šedesátých 20. století, kdy počasí bylo teplé a vlhké, došlo k velkému rozšíření klíšťat a samozřejmě i klíšťat infikovaných. Šlo o přirozené šíření klíšťat i nemoci. Pokusy, které se konaly s přenosem těchto zvířat např. balonky, nebyly úspěšné. Klíšťata, která se dostala balonkem do vyšších vrstev atmosféry, chladem hynula. Navíc, bylo zde nebezpečí, že spadnou na tzv. přátelském území. Pokusy byly činěny do roku 1949. Poté se od nich upustilo. Definitivně. Dnes se viry klíšťové encefalitidy vyskytují v příhodných podmínkách téměř na celém území České republiky. Přírodní ohniska jsou zejména na Berounsku, Strakonicku, Karlovarsku, v okolí Hradce Králové, Brna, Olomouce, Vyškova a Ostravy. A k nákaze lidí dochází nejen po napadení klíštětem, ale i po použití infikovaného nepasterovaného mléka, neboť virus se může u napadené krávy, kozy či ovce dostat, a dostává se, i do mléka zvířat.

Musíme si ovšem uvědomit, že kromě mozkové encefalitidy a lymeské borreliózy přenášejí klíšťata ještě i jiné, velmi nebezpečné nemoci. Třeba tularémii či skvrnitý tyf.

Řekli jsme si na počátku našeho povídání, že klíšťata patří mezi roztoče. Význam roztočů pro člověka je velký, neboť roztoči nejen přenášejí pro člověka nebezpečné nemoci, ale způsobují značné škody na domácích zvířatech, na kulturních rostlinách či na zásobách potravin. Řetězce nákaz, které roztoči přenášejí, končí často u člověka. Když došlo po 2. světové válce k jejich nebývalému rozšíření, začali se vědci intenzivně zabývat ochranou proti roztočům, včetně klíšťat. Teorii přírodního ohniskového výskytu přenosných chorob roztoči vypracoval sovětský vědec - parazitolog J. V. Pavlovskij, zabývali se jimi vědci u nás, v USA (kde měli a dodnes mají velké potíže s nemocemi podobných typů, zejména v teplých jižních státech, jako je Florida) a jinde. Podařilo se vyřešit mnohé otázky, týkající se zásob a kulturního prostředí.

Otázka ochrany ve volné přírodě je velmi složitá. Dosud nebyl vyvinut žádný prostředek působící přímo proti klíšťatům. Všechny prostředky, včetně nechvalně známého DDT, zasahují proti všem organismům a ničí prakticky celou přírodu, bez které nemůže člověk žít. Nezbývá nám zatím tedy nic jiného, než to nepopulární očkování.

A ještě maličkost. Klíšťata aktivně nelétají. Jev, který čtenář pozoroval, se týkal jiného druhu členovců, nejspíše mšic nebo některých druhů much, které někdy mohou klíšťata připomínat.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist