Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pálava - Požehnaný ostrov života

14.09.2004  |  zdroj: HN  |  170× přečteno      vytisknout článek

Bílé vápencové pohoří zdvihající se z jihomoravské roviny působí velmi impozantně. Někteří říkají, že vypadá jako ještěr.

Jiní v něm vidí spíše ležící pannu. Neobvyklý masív, který se zdvihá kousek od hladiny Novomlýnských nádrží a táhne se pár kilometrů na jih až k Mikulovu, se jmenuje Pavlovské vrchy. Přesto si ho většina lidí zvykla označovat spíše pod souhrnným názvem celé zdejší chráněné krajinné oblasti - Pálava.
Opusťme ale změť tvarů a jmen. Jisté je jedno: zdejší kraj je požehnaným místem na Zemi. Teplomilný ostrůvek přírody, který si oblíbili živočichové a rostliny, známí spíše z jižněji položených zemí, než je ta naše. Když se ve zbytku republiky šplhá rtuť na teploměru stěží ke dvaceti stupňům, na Pálavě bude docela jistě o nějaký ten stupínek navíc. A tak i v době, kdy se léto blíží ke svému konci, může být výlet na Pálavu pěkným rozloučením s horkými dny.

Rezervace UNESCO
Rybáři na hladině Nových mlýnů čekají v lodičkách i na březích. Nebudou asi čekat dlouho, jemný vánek přináší ve vzduchu rybinu. Z hladiny vystupují kostry stromů a malebný ostrůvek s kostelem. Tady dole začíná krásný a jedinečný svět Pálavy. Pak je to jen pár střech zdejších vesnic: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pavlov. Občas jsou tu ještě domky natěsnané typicky po jihomoravsku: jeden vedle druhého v řadě. A podobně i sklípky. To všechno ale zaniká v zeleni. Nekonečné zelené řady vinných keříků se linou v přesných linkách, jako kdyby zdejší svahy právě před chvílí rozčísl nějaký obří hřeben. Nad tím vším trůní bílé skály. Po točitých asfaltkách projíždějí cyklisté. A slunce pálí. Ostatně jméno Pálava s ním má mnoho společného: prý to znamená "země spálená sluncem". Horko tady je, ale zdejší země je plná života. Zvláštní přírodní podmínky tu vytvořily tak unikátní ekosystém, že koncem 80. let byla Pálava prohlášena biosférickou rezervací UNESCO.

Věstonická Venuše
Vedle krásné přírody a dobrého vína sem láká i historie. A to hodně stará, desítky tisíc let. Tady žili lovci mamutů. Tady žila žena, jíž neznámý umělec učinil nesmrtelnou. Pavlovské vrchy a okolí jsou místem, které obývají lidé nepřetržitě od konce doby ledové. Nejstarší stopy, které archeologové objevili, ale pocházejí až z doby mladého paleolitu. Tehdy se právě na úpatí zdejších kopců mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem soustředila lovecká tábořiště. Lidé čekali na stáda zvěře, která tudy procházela.
Profesor Karel Absolon se tu již v roce 1924 pustil do rozsáhlého bádání. Již o rok později učinil objev, který dal onu nesmrtelnost jedné pravěké ženě. Dnes by kvůli svým oblým tvarům šla nejspíš na liposukci a lékař by ji pokáral, že s takovou obezitou si jenom škodí. Tehdy, za časů Kopčema a dalších hrdinů známých z románů Eduarda Štorcha o pravěkých lidech, tomu bylo jinak. Ideál krásy se musel ztotožnit s ideálem plodnosti, a tím i zachováním rodu. V drsných podmínkách by vyzáblá modelka nepřežila. Mohutné prsy, velké břicho a opravdu hodně kypré boky, tak zná svět pravěkou ženu. Nevíme, jak se jmenovala ve své době. Ale už navždy se jí bude říkat poeticky. Věstonická Venuše.
Figurka je to vysoká jen 11 centimetrů, ale stará je 25 tisíc let. Badatel Absolon tehdy vyslovil domněnku, že je vyrobena z pálené hlíny. Letos v létě, po osmdesáti letech, sošku zkoumali pracovníci brněnské nemocnice na tomografu. A zjistili, že Absolon měl pravdu. Venuši, slepenou ze dvou částí, tvoří jemná hlína smíchaná s vodou. V archeologické expozici v Dolních Věstonicích uvidíte ale jen její kopii (viz Kam do muzea). Originál jednoho z nejcennějších nálezů na této planetě je uchováván v Moravském zemském muzeu v Brně.
Není to ale jen Venuše. Archeologové v těchto končinách hledali a hledají dál. Obec Pavlov dokonce dala jméno kultuře mladší doby kamenné - pavlovien, neboli pavlovská. Našly se hroby lovců mamutů i skládka mamutích kostí. Poslední velký objev z roku 1991 odhalil otisky typické křížové vazby tkaniny. Množství nálezů je i z pozdějších pravěkých dob, ale i časů bronzových a keltských a dokonce i římských. Jak poznamenal velký objevitel Absolon, těmito místy "šly grandiózním krokem pradějiny lidstva".

Dolní Věstonice: brána na Pálavu
Člověk by čekal, že na tak historicky významném místě bude zakopávat o Venuše ve všech podobách. Nic z toho se ale v Dolních Věstonicích neděje. Malá obec na břehu Nových Mlýnů si žije dál svým životem. Téměř jedinou připomínkou slavné minulosti je ona expozice (nachází se v budově bývalé radnice ze 16. století) a zvýšený zájem turistů. Z hlavního silničního tahu Brno - Mikulov dokonce ani není značená odbočka. Krásnou polohu pod Pavlovskými vrchy umocňuje zřícenina hradu Děvičky nad vsí.
Při všem tom rozjímání nad pravěkými lidmi by se ale nemělo zapomenout ani na památky. Mimořádný je třeba zdejší kostel Archanděla Michaela s nádhernou bílou věží. Jeho raně gotická část byla zmiňována již roku 1389. Dochoval se i kostelní zvon z poloviny 16. století. Bohatý interiér kostela má na svědomí Ignác Lengelacher, dvorní sochař Ditrichštejnů. Je autorem také sousoší sv. Luitgardy a sousoší sv. Panny Marie Pomocné nedaleko svatostánku. O kus dál se nachází hradiště Vysoká zahrada se základy kostelíka ze 13. století s až šestimetrovými valy.
Mohutná zřícenina Děvičky tyčící se nad Věstonicemi a Pavlovem (rovněž památkově chráněná obec s barokními domy a krásným kostelem s podobně bílou věží jako ve Věstonicích) je pozůstatkem hradu, který vznikl kolem roku 1222. Měl chránit zemskou cestu vedoucí přes brod na Dyji. Začátek konce hradu přinesl švédský vpád v polovině 17. století.

Bílé skály, přírodní ráj
Chráněná krajinná oblast Pálava zahrnuje i zbytky lužních lesů a další přírodní zajímavosti, ale její nejvýraznější částí jsou právě Pavlovské vrchy. Tady se nachází národní přírodní rezervace Děvín, s 550 m nejvyšší vrcholek z oněch bílých skal.
Na vápencovém podkladu se vyskytují skalní, křovinné, lesní a dokonce i stepní ekosystémy. Při výzkumu v první polovině 90. let tu bylo zmapováno na 500 druhů rostlin, od vzácných macešek a kosatců až po teplomilné duby. Tento malý kousek země patří rovněž k nejvýznamnějším zoologickým lokalitám v České republice vůbec. Žijí tu stovky druhů. Můžete vidět v našich podmínkách velmi vzácnou ještěrku zelenou, anebo dokonce i kudlanku nábožnou. Z ptáků se tu vyskytuje třeba dudek. A dalo by se pokračovat ještě dlouho. Vrchy jsou skutečným nedotčeným ostrovem uprostřed krajiny, která byla po staletí lidmi obdělávána a předělávána.
Bohužel i sem člověk neblaze pronikl. Již zdálky, když se k Pálavě blížíte, uvidíte na vrcholku Děvína vysílač. Ten tu vyrostl v roce 1974, aby šířil televizní signál do normalizovaných domácností. Pak si sem přidala ještě něco i armáda, nebezpečné rakouské hranice přece byly nedaleko.
Nacházejí se tu i další chráněné lokality: 400 m dlouhá Soutěska či zalesněný Kotel. Obě tvoří spolu s Děvínem jednu rezervaci. Lépe ji poznáte na naučné stezce. Bude-li hezké počasí (a to tu bývá často), nabízejí se i krásné výhledy do širého okolí: nejen jižní Morava, ale Dolní Rakousko či Malé Karpaty na Slovensku. Jen se nezapomeňte pohybovat pouze po vyznačených turistických značkách. Místní příroda si to zaslouží.
O kus dál pak stojí Stolová nebo též Tabulová hora, vrchol asi o sto metrů nižší než Děvín. Blíž k Mikulovu pak leží rezervace Turold s přístupnou jeskyní.

Za dobrým vínem
Výlet za historií a přírodou Pálavy by měl logicky skončit v některém z mnoha zdejších sklípků. Protože právě vinařství je třetím pilířem tohoto regionu. A pilířem statným. Pálava je součástí největší moravské vinařské oblasti, Mikulovské.
Teplé a suché podnebí stejně jako vápencové podloží vínům přeje. Obce Pavlov, oboje Věstonice, Dolní Dunajovice či Perná se tak chlubí znamenitými víny. Tradičně se daří hlavně bílým odrůdám jako Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Ale dobré je i zdejší Rulandské bílé či Chardonnay. Krajovou specialitou jsou pak odrůdy Pálava a Aurelius.
V muzeu na mikulovském zámku je místnímu vinařství věnována zvláštní expozice. Z Mikulova také vede 20km naučná vinařská stezka. Pokračuje přes Bavory a Horní i Dolní Věstonice či Pavlov a má celkem osmnáct zastavení. Na každém čeká panel s informacemi o vinařské historii, ekologickém zemědělství, ale i archeologii. A samotný Mikulov s krásným historickým centrem či obrovským židovským hřbitovem stojí samozřejmě také za důkladnou prohlídku. -
AUTOR: ADÉLA POLÁKOVÁ
O Mikulovu podrobně viz IN č. 22/2002

Pálava se nachází při mezinárodní silnici E461 vedoucí z Brna do Mikulova a dále na jih do Rakouska na Vídeň. Od jihomoravské metropole je to sem přibližně 40 km, z toho se jede 25 km po čtyřproudové rychlostní silnici. Při použití hromadné dopravy je nejbližší velkou zastávkou Mikulov.

- Správa CHKO a BR Pálava (Náměstí 32, 692 01 Mikulov. Tel.: 625 510 585, e-mail: chko@palava.cz).
www.palava.cz
- Obecní úřad Dolní Věstonice (Dolní Věstonice 7, PSČ 691 29. Tel.: 519 517 630, e-mail: ou@obecdolnivestonice.cz).
www.obecdolnivestonice.cz
- Informace, suvenýry, ale i občerstvení získáte také v Renesančním domě u Mitáčků (Dolní Věstonice 52, PSČ 691 29.
Tel.: 519 517 639).
- Regionální turistické informační centrum (Náměstí 30, 692 01 Mikulov. Tel.: 519 512 200 - 01, e-mail: rtic@adonis.ndc.cz) v Mikulově nabízí tradiční služby, informace, zajistí ubytování, průvodce atd.
www.mikulov.cz

Věk lovců a mamutů
Pobočka Regionálního muzea v Mikulově sídlí přímo v Dolních Věstonicích, kde se nachází expozice Věk lovců a mamutů. Věnuje se archeologickým lokalitám ze starší doby kamenné, které byly zkoumány v katastrech Dolních Věstonic a sousedního Pavlova.
Starší část expozice (1. patro) poskytuje informace o jednotlivých fázích vědeckých výzkumů a ilustruje metody bádání. Dokumentovány jsou geologické poměry na severovýchodním předpolí Pavlovských vrchů, rostlinstvo a zvířena dob ledových. Jsou tu vystaveny kamenné a kostěné předměty. Zvláštní pozornost je věnována umělecky zpracovaným výrobkům (např. čelenky, náhrdelníky) a plastikám z kostí a hlíny.
Novější část expozice (přízemí) vychází z objevů posledních let. Prezentovány jsou aktuální poznatky o vývoji člověka. Zajímavá je rekonstrukce paleolitického obydlí či hrobu tří mladých jedinců, nalezeného v Dolních Věstonicích v roce 1986. Zpřístupněny jsou výsledky vědeckého experimentu, který byl zaměřen na srovnání postupů pravěkých tvůrců a současných lidí při výrobě hliněných plastik.
Otevřeno je do konce září denně kromě pondělí, od 8 do 17 h. V říjnu pak jen o víkendech od 9 do 16 h. Dospělí zaplatí za lístek 30 Kč, zlevněné lístky stojí 50 %, vyplatí se rodinné vstupné, které vyjde na 50 Kč.
Regionální muzeum Mikulov, Zámek 1, Mikulov 692 15. Tel.: 519 510 255, 532,
e-mail: rmm@rmm.cz).
www.rmm.cz

Expozice Příroda Pálavy a její ochrana
Koho zajímá příroda, může navštívit v mikulovském Centru ekologické výchovy Pálava malou, ale moderní expozici. Jejím jádrem je tzv. diorama, které znázorňuje krajinu CHKO Pálava - základní biotopy. Najdeme tu kousek stepi a vápencových skal, teplomilnou doubravu, lužní les a malou říční tůň. Menší diorama představuje vinohrad jako typický místní biotop vytvořený člověkem. Vše je doplněno preparáty zvířat, především ptáků, savců a ryb. Podrobnější informace jsou na panelech v další místnosti. Je zde možné zakoupit publikace a informační materiály a získat informace o přírodě CHKO.
Do konce září je otevřeno denně kromě pondělí 9-12, 13-16 h. Od 1. října do 30. dubna je možné expozici navštívit po předchozí telefonické dohodě na čísle 519 513 399. Vstupné do expozice je dobrovolné.
Centrum ekologické výchovy Pálava (Náměstí 32, Mikulov. Tel.: 625 513 399, e-mail: cev@palava.cz)
www.palava.cz/cev

Pálavské vinobraní
10. - 11. září, Mikulov
Třídenní slavnost Pálavského vinobraní nabízí návštěvníkům bohatý kulturní a společenský program pro všechny věkové skupiny. Program je situován do středověkého jádra města a také do přírodního amfiteátru pod Turoldem. Návštěvníci mohou využít rovněž nabídky všech atraktivních mikulovských památek, které jsou během vinobraní dostupné.
Vyvrcholením sobotního programu je historický průvod krále Václava IV. s početnou družinou a královskými trubači. Průvod směřuje na náměstí s historickou řemeslnou tržnicí a se středověkými šenky a vinařskými mázhauzy. Zde můžete vidět souboje nejudatnějších rytířů, ochutnat ta nejlepší vína a dobrá jídla a krajové speciality nebo degustovat pod vedením sklepmistra u Obřího sudu v zámeckém sklepení. O muziku se postarají mikulovské i přespolní cimbálové kapely a folklórní soubory. V amfiteátru je připraven bohatý společenský večerní program se známými umělci.
Původ největší mikulovské vinařské akce roku lze najít ve skutečné události z roku 1403, kdy rytíř Jan z Liechtensteinu, tehdejší mikulovský pán, vysvobodil ze zajetí českých stavů ve Vídni vězněného krále Václava IV. Přivezl ho tehdy na svůj hrad, kde se příjezd krále na Moravu velmi bouřlivě oslavoval. Tradice novodobého Pálavského vinobraní začala v roce 1947. Vinobraní je slavností celé mikulovské vinařské oblasti a zahrnuje vinařské obce ze širokého okolí. Na vinobraní se do Mikulova každoročně sjíždí tisíce lidí z tuzemska, ale i z okolních zemí.
Program vinobraní najdete na webové adrese: www.mikulov.cz
Další tradiční vinařská akce se v Mikulově koná v listopadu, kdy se tu každoročně křtí nové "martinské" víno. Děje se tak při slavnostním Křtu vína na mikulovském zámku.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist