Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Praděd čili horská tundra na Moravě

24.02.2005  |  zdroj: HN  |  150× přečteno      vytisknout článek

Praděd čili horská tundra na Moravě Hledat na Moravě tundru? Vypadá to jako hodně ztřeštěný nápad. K neúspěchu ale odsouzen není. Na jednom místě Moravy lze skutečně horskou tundru nalézt. Dnes už nejen zasvěcení vědí, že pátrat je třeba pod vrcholem Pradědu, nejvyšší hory masívu Hrubého Jeseníku a celé Moravy.
Hojně uplatňovaná mnemotechnická pomůcka pomáhající snadnějšímu zapamatování spojuje nadmořskou výšku Pradědu s datem objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. 1492 metrů nad mořem. Některé prameny sice uvádějí údaj 1491 metrů, místní patrioti se však většinou kloní k první variantě, která vrchol staví o celý metr výše.
Bez ohledu na tento drobný detail je nutno říci, že hora Praděd působí impozantně. Futuristický nádech vrcholu dodává nejvýše položený televizní vysílač v tuzemsku. Právě kvůli němu je hora snadno rozeznatelná i ze vzdálenosti desítek kilometrů.

Za horskou tundrou
Ale zpět k již zmíněné tundře, díky jejíž existenci byla v roce 1991 na tomto místě vyhlášena Národní přírodní rezervace Praděd. Vznikla spojením šesti státních přírodních rezervací - Petrových kamenů, Velké kotliny, Malé kotliny, Vrcholu Pradědu, Divokého dolu a Bílé Opavy - na ploše přes 20 km2. To, co je na vrcholu Pradědu a v jeho okolí unikátní, jsou, slovy odborníků, právě biotopy arkto-alpínské tundry a pralesovité smrčiny. Laicky přeloženo - rostou zde vzácné druhy rostlin, typické pro Alpy či polární oblasti. V okolí Pradědu rostou díky extrémním klimatickým podmínkám, jež vznikají současným působením chladu, sněhu a ostrého větru. Nejlépe je horská tundra dochována v hřebenových partiích mezi Petrovými kameny a Břidličnou.
Turisté by se měli pohybovat jen po značených turistických stezkách, které jsou v zimě na hřebenech vymezené tyčemi. Pro běžkaře je k dispozici i okruh, který začíná u horské chaty Kurzovní. Za dobrých povětrnostních podmínek se lze vydat i po běžkařské trase z Ovčárny přes Praděd a Švýcárnu na Červenohorské sedlo.
Hranice Národní přírodní rezervace je po celém obvodě vyznačena dvěma červenými pruhy na stromech a na přístupových místech tabulemi se státním znakem. Rezervací vede jediná značená cyklotrasa - z Ovčárny na Červenohorské sedlo. Všechny ostatní stezky v rezervaci jsou určeny pouze pro pěší turistiku.

Z Velké kotliny k Petrovým kamenům
Mezi nejvýznamnější lokality celé rezervace patří Velká kotlina. Její území odborníci oceňují jako jedno z přírodovědecky nejpozoruhodnějších míst v celé střední Evropě.
Tvar kotliny vymodeloval ledovec. Působením vyvěrající i tekoucí vody, větru, sněhu a lavin se v kotlině v průběhu staletí nahromadilo a udrželo přes 450 druhů arkto-alpínských, ale i teplomilných rostlin, z nichž některé se nenacházejí nikde jinde na světě. Přirozená společenstva rostlin v minulosti narušilo umělé vysazování nepůvodní borovice kleče, která měla pomáhat proti erozím a lavinám. Vzácné druhy rostlin ohrožuje i kamzík horský, který některé z nich spásá.
Velkou kotlinou vede naučná stezka se sedmi informačními panely, lze ji projít z Karlova na Ovčárnu po modré turistické značce.
K pozoruhodnostem okolí Pradědu patří i Petrovy kameny, které ční nad horizontem masívu Vysoké hole. Zbytky břidlicových skal stále více rozrušuje mráz. Neukáznění turisté a lyžaři v minulých letech vážně poškodili právě okolí Petrových kamenů, a tím ohrozili chráněné druhy rostlin. Mezi jinými například lipnici jesenickou, která roste pouze a jenom tady. Nyní jsou proto Petrovy kameny pro turisty nepřístupné. Turistická trasa, která přes ně vedla, byla na počátku 90. let minulého století přeložena a v roce 2001 se v tomto místě zkrátily i lyžařské vleky. Jeden z nejkrásnějších pohledů na Petrovy kameny nabízí trasa vedoucí po červené turistické značce z Ovčárny na hlavní hřeben a dál na Jelení studánku.

Z vrcholu až k Tatrám
Krásný výhled do všech stran poskytuje samozřejmě i vrchol Pradědu. Za dobré viditelnosti je z Pradědu možno vidět nejen Krkonoše či Beskydy, ale i hřebeny Vysokých Tater. Nutno však podotknout, že zvláště v zimních měsících je třeba počítat s rychlými změnami počasí.
O tom, že vrchol Pradědu je dobré místo pro rozhlednu, byli přesvědčeni již naši předkové. První zde dostavěli v roce 1912. Drsné klima a nevhodně použitý kámen působil stavbě značné problémy se statikou. V roce 1957 byla uzavřena a dva roky poté se částečně zřítila.
Až v roce 1970 na jejím místě začala vyrůstat nová dominanta - televizní vysílač. Návštěvníkům je k dispozici restaurace a vyhlídková plošina. Na vrcholu Pradědu stála až do roku 2000 nejvýše položená tuzemská meteorologická stanice (stanice na vrcholu Sněžky patří Polsku), pak byla zrušena.
Průměrná roční teplota na vrcholu se pohybuje kolem jednoho stupně Celsia a roční srážky činí přes 1200 mm. Absolutní teplotní maxima dosahují pouhých 25 stupňů Celsia.

Z Ovčárny k Barborce a Švýcárně
Kouzlo místa doplňují i horské chaty v okolí Pradědu, z nichž většina má za sebou desítky let trvající historii. Asi tři kilometry od vrcholu Pradědu leží Ovčárna. Název napovídá, že dnešní horský hotel a současně vojenská zotavovna dříve sloužil ke zcela jinému účelu.
Právě oblast v okolí Pradědu nad horní hranicí lesa lidé v minulosti hojně využívali jako pastviny pro ovce a skot. Na místě nynějšího hotelu vznikla už roku 1864 salaš, na níž po více než půl století hospodařila Rosa Grohalová. Kromě chovu ovcí zde mohli pocestní i přespat a občerstvit se. V roce 1932 byla Ovčárna přestavěna na ubytovnu.
Historicky sice mladší, ale pro Jeseníky také významná je turistická chata Barborka ležící ve výšce 1350 m na jižním svahu Pradědu. Chata byla postavena v roce 1942. Už v květnu 1948 na Barborce založil Václav Myšák s přáteli první pobočku krkonošské Horské záchranné služby v Jeseníkách. Položil tak základ druhé nejstarší organizaci horských záchranářů v zemi. Celostátně byla Horská služba ustanovena až roku 1954.
Turistická chata Švýcárna leží čtyři kilometry od Pradědu směrem k Červenohorskému sedlu. Její minulost sahá taky hluboko do 19. století. Švýcárna byla postavena už roku 1840, původně sloužila k chovu skotu v okolí Pradědu. Později byla přebudována na turistickou chatu a tomuto účelu slouží dodnes. Je jednou z nejstarších chat v Jeseníkách.

Z Pradědu do podhůří
K okolí Pradědu patří i malebné podhorské obce. Z těch nejznámějších jsou to proslulé klimatické lázně Karlova Studánka, kde se léčí nemoci dýchacích cest, ale i srdeční a cévní choroby. Věhlas lázním získaly prameny železité kyselky a současně čistý vzduch. Pozornosti návštěvníků neujdou roubené lázeňské budovy ovlivněné empírem. V místní části Hubertov je pozoruhodná dřevěná kaple svatého Huberta z roku 1758. V letních měsících se lze vypravit po žluté značce od hotelu Hubertus na naučnou stezku po vodopádech Bílé Opavy až na chatu Barborka.
Jen několik kilometrů vzdálená Malá Morávka sice není tak známá jako Karlova Studánka, ale významná je rovněž. Od roku 1995 je v obci vesnická památková zóna. Dochovalo se v ní totiž ojedinělé množství původních dřevěných domků, které jsou dnes unikátním důkazem slezského lidového stavitelství. Některé z domů pocházejí až z 18. století a zachovaly se jen proto, že si je po odsunu Němců po 2. světové válce koupili lidé ze vzdálenějších měst jako rekreační chaty. Tím zabránili pozdější demolici domů a zachránili je pro budoucnost.
Není bez zajímavosti, že Malá Morávka a její místní část Karlov je také největším lyžařským a turistickým střediskem v Jeseníkách. -
PAVEL MODRAČKA


JAK SE TAM DOSTAT
Prakticky až pod vrchol Pradědu je možné se dostat autobusem. Nutný je ovšem přestup. Běžná autobusová linka vás dopraví do Karlovy Studánky, resp. k rozcestí Hvězda. Tamtéž se lze dostat i vlastním automobilem. Z Hvězdy, kde je nonstop hlídané parkoviště, jezdí v pravidelných intervalech (každou celou hodinu od 8 do 16 hodin) kyvadlová autobusová doprava až k horskému hotelu Ovčárna ve výšce 1300 metrů nad mořem. Odtud lze za příznivého počasí na běžkách či pěšky spolehlivě dojít až k vrcholu Pradědu.

LYŽOVÁNÍ
- Přímo pod Pradědem je lyžařský areál Figura, který nabízí dobré lyžařské podmínky pro pokročilé i začátečníky.
Vlek A - 900 m, vlek B - 600 m, vlek C - 800/600 m, vlek D - 295 m, Velký Václavák - 500 m, Malý Václavák - 280 m.
Ceny permanentek:
celodenní: 390 Kč (dospělý), 260 Kč (dítě)
dopolední: 280/200 Kč
odpolední: 250/190 Kč
jedna jízda: 30/20 Kč
www.figura.cz
l V podhůří Pradědu se nachází největší lyžařské a turistické středisko v Jeseníkách - Malá Morávka a zejména její místní část Karlov, kde jsou desítky vleků pro náročné i méně náročné lyžaře.
l Ski Areál Kazmarka, Karlov pod Pradědem.
Lyžařský areál má 2 vleky s umělým zasněžováním a pravidelnou úpravou svahů, dětský vlek a lyžařskou školu. Svahy jsou jak pro náročnější lyžaře, tak začátečníky. Vleky jsou v provozu denně od 9 do 16 h a každé úterý a sobotu je večerní lyžování za umělého osvětlení od 18 do 21 h.
Ceny permanentek:
celodenní: 350/280 Kč, půldenní: 250/200, jedna jízda: 20/15 Kč.
Tel.: 554 273 024,
603 274 919
l Ski areál Myšák, Karlov pod Pradědem
Délka sjezdovek: 800 - 1200 m, provozní doba: 9 - 16 h. Ceny permanentek:
celodenní: 350/280 Kč, půldenní: 250/200, jedna jízda: 20/15 Kč.
Součástí areálu je i půjčovna lyží a lyžařské výstroje pro dospělé i děti.
Tel.: 607 683 851

VOLNÝ ČAS
Chcete-li si odpočinout od lyžování a zregenerovat unavené tělo, nabízí se vám v podhůří Pradědu dva kryté plavecké bazény.
Krytý plavecký bazén Bruntál
Dukelská 4, 792 01 Bruntál. Tel.: 554 717 240
Vstupné na 100 min: děti 16 Kč, dospělí 36 Kč
Krytý bazén Břidličná
Bruntálská 437 (u Kovohutí). Tel.: 554 286 334
Vstupné: dospělí 1 hod. 30 Kč, děti 1 hod. 15 Kč, rodinná vstupenka 1 hod/70 Kč


KAM NA JÍDLO
- Velmi dobře a přitom levně se lze najíst v restauraci hotelu Ovčárna, na dohled od vrcholu Pradědu. V nabídce jsou klasická jídla i speciality - např. jelení guláš za 60 Kč.
- Příjemné posezení v centru Karlova vedle lyžařského areálu Myšák nabízí Penzión Ema. Chutná krmě za přijatelné ceny. Tel.: 554 273 078 a 106, e-mail: info@penzion-ema.cz
- Dalším stylovým horským podnikem je horská restaurace U Bohouše (tel.: 554 273 115), která nabízí obstojný výběr jídel za přijatelné ceny.

KDE SE UBYTOVAT
- Horská turistická chata Barborka
Barborka je nejvýše položená horská chata s celoročním provozem. V okolí se nachází 6 sjezdovek různé obtížnosti. Možnost zapůjčení lyžařské výzbroje u vleků. Alternativou k zimním sportům je možnost využití vodoléčebného programu v Karlově Studánce.
Kapacita 125 lůžek.
Ceny: 260 Kč za osobu na noc, 130 Kč polopenze, 180 Kč/dítě do 10 let/noc, 100 Kč polopenze. V chatě je restaurace s celodenním provozem. Noční bar - pátek, sobota.
Tel.: 554 779 016, 039
- Hotel Ovčárna pod Pradědem
(Malá Morávka 263, 793 24 Karlova Studánka.
Tel.: 554 779 007)
Ubytování se snídaní: apartmán pro 2 osoby/den: 2700 Kč, jednolůžkový pokoj 640 Kč (dospělý), 340 (dítě), dvoulůžkový pokoj: 600/320, třílůžkový pokoj: 540/290 Kč.
V hotelu je nové relaxační centrum - posilovna, tělocvična, solárium, masáže, suché uhličité koupele, sauny, výřivky, bazén s protiproudem, půjčování sportovních potřeb.
- Hotel Kamzík
(Karlov 182, 793 36 Malá Morávka. Tel.: 554 273 075)
Dvou a třílůžkové pokoje s WC a sprchou. V hotelu je k dispozici jídelna, snack-bar, TV, kulečník, tělocvična, krytý bazén (v ceně ubytování), sauna, dětská herna, fitness.
Cena: osoba: 595 Kč (polopenze), děti do 10 let 286 Kč, výtečná strava.
- Hotel Neptun
(Malá Morávka 185, PSČ 793 36. Tel.: 554 273 071, 777 290 714, 715, email: hotel@prodos-cz.cz). Stojí v turistickém středisku Malá Morávka. 8 km od Pradědu. Restaurace, bar, tělocvična, posilovna, sauna. Dvoulůžkový pokoj: 580 Kč (polopenze); 530 (se snídaní).
www.hotel-neptun.cz
- Chata Jitřenka
(Tel.: 603 950 178)
Turistická ubytovna v centru osady Karlov obce Malá Morávka, uprostřed lyžařského střediska. Vícelůžkové pokoje (4 - 16 lůžek). Ceny: 120 Kč za lůžko. Stravování v restauraci (60 m od chaty).
www.malamoravka.cz


INFORMACE
- www.praded-info.cz - www.jeseniky-praded.cz
- www.jeseniky.net - www.ejeseniky.cz - www.nasehory.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist