Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Konečně i český kus Antarktidy

03.03.2005  |  zdroj: Lidové noviny  |  127× přečteno      vytisknout článek

Konečně i český kus Antarktidy Naše země má od ledna první oficiální stálou vědeckou základnu na ledovém kontinentě

Od ledna se stal skutečností sen mnoha nadšenců i odborníků: Česká republika má první oficiální stálou vědeckou základnu v Antarktidě. Pokud vše půjde dobře, tak na ostrově Jamese Rosse letos pod českou vlajkou vyroste trvalá osada, kde se budou střídat vědci mnoha oborů. A jestli v čase obzvlášť zesíleného hašteření tuzemských politiků tato zpráva mediálně poněkud zapadla, pak je třeba ji dvojnásob podtrhnout. Je to totiž zpráva vzácná tím, že je jednoznačně dobrá: ti, kteří dnes plní zpravodajství svými trapnými tahanicemi o koryta a moc, tu možná už zítra nebudou, vedle nich tu ale stále jsou i tací, jejichž snažení má dlouhodobý smysl.

První vědecká

Čechy to do polárních krajů táhlo odjakživa, protože však nemohli pomýšlet na vlastní výpravy, nechyběli alespoň v expedicích jiných zemí. Známá je především účast fyzika Františka Běhounka na tragické výpravě vzducholodi Italia k severnímu pólu, zatímco v Antarktidě se Václav Vojtěch na Byrdově výpravě roku 1929 podílel alespoň jako psovod. Několik českých vědců se zúčastnilo ruských a amerických výprav do Antarktidy také v období po druhé světové válce. V roce 1969 tak stanul první Čech i na jižním pólu - geolog Josef Sekyra v rámci americké expedice Deep Freeze.
Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že jakási česká stanice v Antarktidě již existuje; od 90. let minulého století ji na ostrově Nelson provozuje svérázný polárník Jaroslav Pavlíček. Podle jeho slov mu jde především o výzkum života v extrémních podmínkách a hledání ekologických způsobů existence, vědci se však od jeho aktivit většinou distancují. Pravdou je, že samorostlou základnu na Nelsonu spíše než odborníci vyhledávají nejrůznější celebrity, a že tamní výzkum života v extrémních podmínkách už jeden účastník nepřežil. Leč spory o tom, kde leží mlhavé hranice mezi vědou, dobrodružstvím a hazardem, přenechme jiným; tolik jen na vysvětlenou, proč u zpráv o zahájení výstavby základny na ostrově Jamese Rosse vedle slova "první" nikdy nechybí ani slovo "vědecká"... Ještě důležitější však je, že tentokrát skutečně jde o oficiální podnik českého státu. Autor a vedoucí projektu RNDr. Pavel Prošek je z Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, záštitu nad podnikem má Ministerstvo školství ČR, prostředky tedy plynou převážně ze státní kasy. A tak si asi nejedna šetrná česká duše řekne: "Máme to zapotřebí? Co je mě do Antarktidy, když tady chybí peníze na... (a za tři tečky lze dosadit dlouhý seznam položek)." Tou nejsamozřejmější - byť poněkud zprofanovanou - odpovědí je, že peníze se vrátí v podobě vědeckých poznatků. Antarktida ale skutečně je klíčem k poznání klimatu celé naší planety: právě nad ní je největší ozónová díra, která ohrožuje život, v ledovcích jsou zamrzlé informace o kolísání teplot a složení atmosféry v minulosti, a tedy snad i možnosti odhadu dalšího vývoje. A nejen to: ve zdejším dosud lidmi málo poničeném prostředí se dá nejlépe studovat pohyb a ukládání škodlivých látek vypouštěných průmyslem a zemědělstvím daleko odtud. Antarktida ale nabízí i cenné geologické lokality - právě tady vědci kdysi objevili první důkazy podporující teorii o pohybech kontinentů. Mimochodem, právě ostrov Jamese Rosse je vyhlášeným nalezištěm zkamenělin. Sedmý kontinent je také brána k vesmíru: některé druhy záření z kosmu se dají nejlépe studovat právě tady, stejně jako meteority. Antarktický kámen s možnými mikroorganismy z Marsu je toho asi nejznámějším důkazem. I to vše je ale jen krátký výsek unikátních možností, jaké ledový kontinent vědcům nabízí.

Žádná kabinetní nuda

Přesto si troufám tvrdit, že ještě větší přínos české stanice v Antarktidě je někde jinde. A nejen jako jeden ze stále vzácnějších důvodů pro národní hrdost. Pokud se podaří tamní aktivity vhodně zpopularizovat (mediálním partnerem projektu je National Geographic ČR), tak by mohla názorně demonstrovat, že přírodní vědy, které tolik trpí nezájmem studentů, nejsou jen kabinetní nuda, ale skutečné dobrodružství. Že adrenalin a hrábnutí si na dno svých možností nemusí mít jen podobu samoúčelných sportů, či dokonce aktivit balancujících na hraně šikmé plochy. Ostatně Američané nechávají létat učitele v raketoplánech, proč my bychom je nemohli posílat do Antarktidy? A jednou třeba i dál..


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist