Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lednicko-valtický areál

14.05.2005  |  zdroj: HN  |  124× přečteno      vytisknout článek

Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl zapsán zdejší areál dne 7. prosince 1996

Tři číslice 5, 0 a 6, které stojí-li osamoceně nebo pospolu, žádný vážnější respekt či magičnost nevyvolávají, však pro Lednicko-valtický areál mají speciální význam. Jako pětistá šestá položka na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl zapsán zdejší areál dne 7. prosince 1996 coby největší komponovaná krajina Evropy a pravděpodobně i světa. Na rozloze 185 čtverečních kilometrů je zde koncentrováno 87 nemovitých kulturních památek, řada přírodních rezervací a památek. Výstavná architektura akcentuje prostředí lužních lesů, vysázených hájů, alejí, sadů, vinic a soustavy rozlehlých rybníků. Areál leží na rozhraní výrazně odlišných ekosystémů - stepí a lužních oblastí podél řek.

Na počátku stáli Lichtensteinové
Lichtensteinové vlastnili Lednici a Valtice už od konce 14. století. Kořeny dnešního vzhledu krajiny však v jistém smyslu zasadil Karel I. počátkem 17. století. Roku 1599 přestoupil z protestantské na katolickou víru, a tím přiklonil rod Lichtensteinů na císařskou stranu. Později podporoval Matyáše proti Rudolfovi II., což mu roku 1608 vyneslo knížecí titul a poté i vévodství opavské. Po bitvě na Bílé hoře mu byla svěřena správa Čech. V roce 1621 řídil dokonce popravu českých pánů na Staroměstském náměstí a rok nato se stal českým místodržitelem. Politický vzestup samozřejmě provázel hromaděním majetku. Kromě valtického a lednického panství patřilo po třicetileté válce Lichtensteinům jen na jižní Moravě dalších osm panství. Karlův syn Karel Eusebius pokračoval s tímto zázemím v rozsáhlých rekonstrukcích obou velkých zámků a v budování dalších barokních staveb.

Valtická rezidence
Valtický zámek dostal dnešní podobu v 17. a první polovině 18. století. Impozantní, střízlivě elegantní a v každém ohledu velkorysou budovu obklopoval park s početnými plastikami a skulpturami, z nichž ovšem mnohé zmizely v zákrutech dějin. Na příkaz Karla Eusebia byl na písečných dunách mezi Valticemi a Břeclaví vysazován rozsáhlý komplex borovicového lesa. Na něj navazovaly vrcholně barokní úpravy zámeckého parku. Jeho první obrazové doklady jsou ze 17. století. Barokní zahrada za zámkem byla založena o něco později, až v roce 1727. Původně francouzský styl s přísným geometrickým uspořádáním záhonů se v 19. století změnil na anglický, dodnes se však dochoval jen zlomek, asi 20 ha v nejbližším okolí zámku. Současná podoba parku je určena výsadbami v 18. a 19. století. Mimořádně atraktivními květy poutá pozornost osmnáctimetrový liliovník tulipánokvětý. Zdejší jerlín japonský, jehož spodní větve už koření, je zase největším jedincem svého druhu na Moravě. Za zámkem se táhne alej jalo vců viržinských, další zajímavostí je pak sedmikmenný dřín. Celkem je tu evidováno na devadesát druhů dřevin. Architekt Kornhäusel vybudoval v letech 1814 - 1823 spolu se sochařem Josefem Klieberem jih ozápadně od města kolonádu, roku 1818 severně od města Belvedere a v letech 1810 - 12 postavil architekt Hardtmuth severovýchodně od města tzv. Dianin chrám, nazývaný též Rendez-vous, v podobě triumfálního oblouku.

Barokní výstavba
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie získal současnou podobu důkladnou přestavbou ve druhé a třetí čtvrtině 17. století. Raně barokní stavba o půdorysu 48 x 28 m a výšce 34 m je svou monumentalitou v zaalpských zemích výjimečná. Krátce po dokončení, v roce 1680, byl před ním jako díků-vzdání za ukončení epidemie vztyčen morový sloup se sochou Panny Marie - Královny nebes a sv. Šebestiána. Třetím barokním komplexem Valtic je klášter řádu sv. Jana z Boha (tzv. milosrdných bratří) s kostelem sv. Augustina a nemocnicí. Byl dokončen ve stejné době jako farní chrám na náměstí. Autorství projektu celého komplexu je přisuzováno Janu Křtiteli Ernovi, který se podílel se svým otcem Andreasem také na stavbě farního kostela.

Mokřady evropského významu
Mokřady a partie lužních lesů v okolí rybníků a v nivě Dyje hostí barvité spektrum ptačích druhů. Mnohé zde hnízdí, pro jiné je oblast tahovou zastávkou. Ornitologové řadí zdejší areál k nejvýznamnějším evropským lokalitám. Kromě odborníků si pochvaluje i běžný turista - přímo z terasy kavárny Hraničního zámečku lze pozorovat kachny, volavky, kormorány, vodní slípky a další vzácné ptáky krmící se v mělkém příbřežním pásmu rybníka. Milovníci přírody a rybáři si užívají také v parku kolem lednického zámku. Rafinovanost projektantů vyniká při pohledu na mapu a ještě lépe na leteckých snímcích - mnohá místa jsou po souši přístupná jen velkými oklikami nebo vůbec ne. V posledních letech se ovšem na Dyji a některých úsecích jejích ramen etablovala lodní doprava, která umožňuje ponořit se do samého srdce lužního lesa.
Lednicko-valtický areál sousedí svou západní hranicí s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Přírodě je lidské správní rozdělení lhostejné stejně jako turistům, kteří se od časného jara do podzimu toulají hustou sítí značených cest napříč atraktivní krajinou plnou vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů. Střední a starší generace si výletů zvláště užívá, neboť si pamatuje dobu komunistické vlády před rokem 1989, kdy byla část území podél rakouské hranice nepřístupná, část přístupná omezeně. Pohraničníci se psy a s ostře nabitými pistolemi pravidelně kontrolovali trampy na nádražích a ve vlaku Břeclav - Mikulov i v autobusech na příhraničních linkách.

Bedny a sudy z Ameriky
Na severní straně lednického zámku vznikla v polovině 17. století zahrada složená ze šesti velkých čtverců s bohatou ornamentální výzdobou, terasami, kašnami a fontánami. Nejstarší známá oranžérie byla v Lednici vybudována již v roce 1642. Měla tvar amfiteátru, v němž byly v přenosných nádobách vysazeny citrusy, fíkovníky, olivovníky a další teplomilné rostliny. Ve východní části parku byl vytvořen už v 17. století krajinný útvar zvaný Hvězda, osm alejí několik kilometrů dlouhých, zakončených stavbami. Koncem 18. století byl anglický park rozšířen i na pravý břeh Dyje.
V několika málo letech na přelomu 18. a 19. století se ve snaze vypořádat se s trvalým nedostatkem dřeva prudce prosadily introdukované, tj. dovezené druhy. Expedice vypravená do Severní Ameriky poslala do Lednice 130 beden a sudů se semeny a rostlinami, z nichž se ve školkách pěstovaly statisíce sazenic. Když byla postupně pokryta vlastní potřeba panství, byly prodávány do okolních panství a botanických zahrad Evropy. Skladba rostlin v parku však byla změněna natolik důkladně, že se vytratila přirozená kostra stability tvořená domácími druhy lužního lesa. To se podařilo napravit až v další fázi parkových úprav promyšlenou kombinací exotů a domácích dřevin.

Dyje ustoupila parkům
Kníže Jan Josef I., který ovládal panství od roku 1805, a jeho hospodářský rada Bernhard Petri byli oba ctiteli an-glického krajinářství. Petri zvýšil v letech 1805 - 1808 terén parku nad úroveň záplav Dyje. Na rozloze 30 ha vyhloubil rybník a ze získané zeminy vymodeloval 16 ostrovů, spojených s břehy a mezi sebou mosty. Park obkroužily hráze a Dyje, tekoucí středem parku, byla přeložena do nového koryta za minaret. Anglické parky se šířily kolem soustavy Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka, nové cesty na jejich březích byly lemovány alejemi i širšími porosty.

Nový impuls - 19. století
V průběhu první čtvrtiny 19. století vznikla nevídaná série romantizujících staveb. Několik knížecích architektů mělo k dispozici slušné prostředky a svůj čas rozhodně nemarnili. Jednotlivé lokality byly propojeny nadhledy a průhledy, zdůrazňujícími komplexnost uměleckého záměru a harmonii díla člověka s dílem přírody. V půli století byl přestavěn skleník a vzápětí celý zámek dostává novogotický vzhled. V poslední čtvrtině 19. století podlehly velkolepým záměrům domy lednických rolníků, stojící od 13. století na návsi a v Dlouhé ulici. Kníže Josef Jan II. je vykoupil, nechal zbořit a pozemek nechal zavézt kvalitní zeminou. Budovala se nová část parku, vzniklo dnešní náměstí, radnice, škola.
Celý areál je dodnes příkladem spojení hodnot kulturních a přírodních, světských a církevních, příkladem kultivace probíhající po celá staletí. Může být zdrojem poučení, jak krajinu kultivovat, využívat, přitom ji co nejméně ničit. Před více než stoletím vznikla v Lednici Vyšší ovocnická a zahradnická škola, první v Rakousko-Uhersku. Před půlstoletím na její tradici navázala Mendelova zemědělská a lesnická univerzita; dnes je tu její Zahradnická fakulta. Není náhodou, že tato oblast se považuje za jednu z kolébek moderního lesnictví, v němž mají kořeny i dnešní obory ochrany přírody. Největší poklonu všem proslulým i anonymním budovatelům areálu denně skládá proud turistů, rekreantů, studentů a odborníků z celého světa. -
AUTOR: Romana Parlásková
Miroslav Sedláček

JAK SE TAM DOSTAT
Vlakem je cesta nejen jednoduchá, ale také příjemná. Z Prahy odjíždí téměř každou druhou hodinu rychlík směr Břeclav. Zde přestoupíte na lokálku nebo taky motoráček směr Mikulov. Romantickou cestou části Lužních lesů se dostanete přímo do Valtic. Do Lednice je lepší cestovat z Mikulova nebo z Břeclavi autobusem.
Cesta autem vede přes dálnici D1 a dále dálnicí D2 směr Bratislava. Na 41 kilometru odbočíte směr Velké Bílovice - Lednice - Podivín. Pokračujete cestou přes Podivín a dále na Lednici.

STAVBY A STAVITELÉ

Joseph Hardtmuth
1805 akvadukt
1806 lázně v lednickém zámeckém parku, Lovecký zámeček
1807 Chrám múz (na konci oranžérie, dokončen 1808), Janohrad (dokončen 1810)
1809 - 1810 přestavba Nového Dvora jižně od Lednice
1810 - 12 zámečky Pohansko a Lány jižně od Břeclavi, Památník otci a bratřím neboli Kolonáda na Homoli (Rajstně) u Valtic

Josef Kornhäusel
1812 - 1817 dokončil Kolonádu
1812 - 1813 Dianin chrám, zvaný též Rendez-vous v Bořím lese
1814 - 1815 zahradní křídlo lednického zámku
1814 - 16 Rybniční zámeček
1818 Apollonův chrám

Franz Engel
od 1819 dostavěl Apollonův chrám a Katzelsdorfský salet podle plánů svého předchůdce, Nový Dvůr doplnil o tzv. Rotundu
1824 chrám Tří grácií
1826 - 1827 podle jeho plánů postaven Hraniční zámeček


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist