Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vranské jezero

15.05.2005  |  zdroj: HN  |  159× přečteno      vytisknout článek

Vranské jezero i s okolím vytváří 57 km2 rozsáhlý přírodní park.

Není divu, jestli o něm vůbec nevíte. A to můžete jezdit do Chorvatska každé léto. Dalmatské pobřeží je plné zátok, výhledů na ostrovy a poloostrovy. A notně členitá krajina má zavádějící účinek. A tak možná netušíte, že přímo u jadranské magistrály se mezi městy Zadar a Šibenik rozkládá největší chorvatské jezero. Pojedete-li ze severu, pak zhruba uprostřed cesty mezi oběma městy budete mít po pravé straně Jaderské moře a po straně levé rozsáhlou plochu Vranského jezera. Jeho oblast může být vhodným útočištěm pro ty, kteří si chtějí odpočinout od přeplněných mořských pláží, pro ty, kteří holdují vyjížďkám na kole, i pro ty, kteří touží poznat malebná přírodní zákoutí a vidět zajímavé živočichy.
Vodní plocha zabírá 30 km2, délka dosahuje 13,6 km, šířka se pohybuje mezi 1,4 až 3,5 km. Hloubka je vzhledem ke vzniku jezera minimální, nepřesahuje dva metry a kolísá v závislosti na vydatnosti deště. Jezero totiž leží na krasovém podloží, a co je nejzajímavější, vědecky se označuje jako kryptodepresivní. To laicky řečeno znamená, že celé se nachází čtyři metry pod hladinou moře.
O to zajímavější úkaz, že moře opravdu není daleko. V některých místech dokonce méně než jediný kilometr. Několik podzemních kanálů navíc jezero s mořem spojuje, třeba 800 metrů dlouhý kanál Prosika. Díky tomu je jezerní voda mírně poloslaná.

Břehy plné historie
Zemi kolem Vranského jezera obývali lidé již od pradávna, konkrétně od časů Ilyrů, což dokládá množství archeologických nálezů z doby dva tisíce let před naším letopočtem. Když sem přišli Římané a zjistili, že jezero je čisté a nevysychá, rozhodli se postavit 35 km dlouhý akvadukt odsud až do Zadaru.
Dříve se jezeru říkalo Vedro blato a ve středověku si kolem něho stavěli letní sídla chorvatští šlechtici. Historickou připomínkou slavné éry je např. zřícenina pevnosti. Tento někdejší hrad daroval král Dmitar Zvonimir papežovi. Ten jej pak věnoval řádu templářů.
Další zajímavou stopu zde zanechali Turci, kteří si část Balkánu na dlouhá staletí podmanili. V blízkosti jezera se tak nachází turecký karavanseraj, který od poloviny 17. století sloužil jako místo odpočinku a doplnění zásob pro karavany.

Dvě trasy
Kdo hledá aktivní turistiku, může se těšit na zdejší cyklo-stezky. K jezeru se dostanete ze severu po makadamové stezce z městečka Biograd na moru. Zhruba po dvou kilometrech vás tato cesta přivede do dalšího přímořského městečka Pakoštane. Odsud se dáte po asfaltové silnici přímo k jezeru a podél jeho severních břehů (včetně odbočky na kemp). Orientační cedule vás pak navedou na makadamovou cestu. Projedete kolem kostelíka sv. Nediljica a dále pokračujete vyhlídkovou trasou podél východního břehu. Nabízejí se úchvatné pohledy na hladinu jezera a o kus dál i Jaderského moře s mnoha ostrůvky. Krajina zde hraje barvami a vůněmi mnoha středomořských rostlin. Stezka pokračuje až k jižnímu cípu jezera k místu zvanému Prosika. Odtud se vydáte zpátky na sever po druhém břehu, první kilometr vede souběžně s jadranskou magistrálou, takže je třeba zvýšená opatrnost kvůli automobilovému provozu. Pak však opět sjedete na makadam a zbylou část cesty vám budou příjemně stínit zdejší voňavé borovic e. Délka celé trasy je 38 km.

K vyhlídce na Jadran
Pokud vám to přijde jako hodně málo, můžete si okruh o malinko prodloužit. A to sice po asfaltové silničce vedoucí dále ve vnitrozemí po východní straně jezera. Postupně projedete vesničkami Vrana, Radašinovci, Banjevci a Dobra Voda. V těchto osadách, které nemají nic společného s turisticky dobře aklimatizovanými vesnicemi při pobřeží moře, narazíte na obyvatele, kteří se snaží v drsné krajině pěstovat plodiny stejnými metodami jako jejich dědové. A třeba vám dají ochutnat nějakou tu místní specialitu či vynikající, sluncem prodchnuté domácí víno. Zhruba uprostřed této prodloužené trasy si můžete udělat odbočku, která vás přiblíží k jezeru. Ve výšce přibližně 200 metrů nad hladinou moře se nachází vyhlídka Kamenjak, z níž samozřejmě bude jako na dlani jezero i Jadran. Z prodloužené trasy vás makadamová stezka potom napojí zpět na základní okruh. Tato delší verze měří 43 km, s odbočkami za výhledy téměř 50 km. Samozřejmě, že obě trasy si stejně tak dobře můžete vychutnat i coby pěší turista.
Celé cykloputování kolem Vranského jezera je možné rovněž začít z opačné strany, tedy z jihu, a to sice v přístavním městečku Pirovac (rovněž při jadranské magistrále). Odsud zamíříte směrem na Stankovci, kde se lze rozhodnout, zda se vydáte po kratším či delším okruhu.

Tisíce ptáků
Vranské jezero i s okolím vytváří 57 km2 rozsáhlý přírodní park. Zvláště cenná je jeho severovýchodní část, kde byl již roku 1983 vyhlášen ornitologický park, zařazený na seznam evropských chráněných ptačích oblastí. Zatímco v jižní části jsou břehy jezera strmé a kamenité s občasnými oblázkovými plážemi, severněji položené pobřeží je velmi mělké a zarostlé hustým rákosovým porostem. Velkou ránu zdejšímu ekosystému zasadil požár v listopadu 2003, kdy shořela obrovská plocha rákosu. Ale příroda se dokázala vzpamatovat, a tak dnes unikátní porost opět slouží jako útočiště nesmírnému množství ptáků.
Srdce ornitologů zde skutečně může zaplesat. Bylo zde totiž napočítáno celkem 224 ptačích druhů a z toho více než stovka kolem jezera hnízdí. Uvidíte tu různé druhy volavek, bukače, malé kormorány nebo třeba sluky. Největší ptačí shromáždění se tu ale konají v zimních měsících, kdy se sem stahují ptáci, na které je ve zbytku Evropy již příliš chladno. To tu pak lidé ze správy parku napočítali najednou i 140 tisíc opeřenců.
Pokud si budete chtít prohlédnout zdejší ptačí kolonie blíž, určitě nezapomeňte na dalekohled. V kempu Crikvine na severním břehu se můžete najíst, přespat, vykoupat se na místní pláži anebo si třeba půjčit malou lodičku. Vranské jezero sice není moře, ale je hned vedle a nabízí něco jiného. A může se stát příjemným zpestřením dovolené v Chorvatsku. l
AUTOR: VESNA ŽITKO
JAN DRAŽAN
jan.drazan@economia.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist