Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co je to ichnofosílie?

30.07.2005  |  132× přečteno      vytisknout článek

Co je to ichnofosílie?

Ichnofosilie - fosilní stopy

      Ve fosilním záznamu se často zachovávají kromě zkamenělin organismů i stopy po jejich činnosti, které označujeme jako ichnofosilie (fosilní stopy), kterými se zabývá odvětví paleontologie zvané ichnologie. Podle definice se za stopy považují výsledky činnosti organismů, které jistým způsobem odrážejí morfologii původce, ale neodpovídají přesmě jeho tvaru (aby nebyly mezi stopy řazené schránky, které si organismus sestavuje z materiálu z okolí - tzv. agutinované schránky), a při kterých dochází k manipulaci s cizím materiálem (aby nebyla mezi stopy řazena vajíčka). Studium ichnofosilií výrazně napomáhá možnosti sestavení paleoekologických a paleogeografických rekonstrukcí a také lze učinit odhady o hloubce dna a podmínkách prostředí. Obrovská výhoda při studiu ichnofosilií spočívá v tom, že jsou nepřemístitelné (narozdíl od živočichů či rostlin, které mohou být před fosilizací transportovány), a vypovídají tak o prostředí in situ (přímo na míště). Ichnofosilie lze také lokálně využít ke stratigrafickým účelům. Největší stratigrafický význam mají ichnofosilie v nejsvrchnějším proterozoiku a nejspodnějším kambriu. Například báze kambria je dána výskytem ichnofosilie Treptichnus pedum. Ichnofosilie jsou také odolnější vůdči metamorfóze než tělěsně zachované fosilie, což umožňuje využití ichnofosilií ve stratigrafii metamorfovaných jednotek. Nesmírně důležité jsou v případech, kdy se nezachovají zkameněliny organismů např. když jsou schránky rozpuštěny ještě před fosilizací. Také tvoří často jedinné svědectví o organismech s měkkými těly.
      Ichnofosilie jsou označovány rodovými a druhovými jmény (ichnorod - ichnogenus a ichnodruh - ichnospecies). Dříve se ichnofosilie řadily do skupin podle písmen abecedy, ale s nárůstem nových rodů a druhů bylo toto členění neúnosné. Dnes je možné ichnofosilie členit hned z několika hledisek jako například na základě toponomie (dle způsobu zachování a vztahu výskytu ichnofosilií vůdči zvrstevní) nebo podle etologickíého hlediska (dle chování orgenismů, při kterém vznikají).

Toponomická klasifikace
Na základě toponomické klasifikace jsou ichnofosilie děleny do skupin podle jejich pozice v sedimentárních vrstvách. Na základě této klasifikace můžeme vymezit následující kategorie:
  • exichnia - biogenní struktury v plném reliéfu vně vrstevní plochy
  • epichnia - biogenní struktury vytvořené na povrchu vrstev v poloreliéfu
  • endichnia - biogenní struktury v plném reliéfu uvnitř vrstvy
  • hypichnia - biogenní struktury vytvořené na spodních vrstevních plochách v poloreliéfu


Toponomická klasifikace ichnofosilí (Martinson 1970)

Etologická klasifikace
Na základě této klasifikace jsou vymezeny skupiny ichnofosilií podle chování (etologie) původce, které vedlo ke vzniku ichnofosilie. Jedná se o skupiny jako například:
  • Cubichnia - stopy po odpočinku
    Jedná se o stopy vytvořené živočichy v klidovém období. Do této skupiny patří například odpočinkové stopy hvězdic.
  • Repichnia - stopy po lezení
    Tyto stopy odrážejí především pohybovou aktivitu živočichů.
  • Pascichnia - stopy po pastvě
    Jedná se o stopy vzniklé při orientovaném požírání substrátu.
  • Agrichnia - stopy po kultivaci
    Jedná se o stopy vzniklé pěstováním (kultivací) organismů za účelem pozdějšího sežrání.
  • Fodichnia - stopy po projídání sedimentu
    Stopy vytvořené organismy žijícími v substrátu (v menší míře i organismy žijícími na jeho povrchu) při prožírání sedimentu.
  • Domnichnia - obytné struktury
    Jedná se o doupata vytvářená organismy žijícími v substrátu. Jedná se o různé tunely a chodby a šachy v sedimentu často vyztužené např slizovým povlakem.
  • Fugichnia stopy po úniku
    Tyto stopy vznikají panickým únikem organismu jako reakcí na epizodu rychlého přínosu nového sedimentu nebo jako únik před predátorem.

V dnešním moderním výzkumu se klade důraz na studium ichnofacií, což jsou sledy sedimentů s charakteristickými společenstvy fosilních stop. Takové ichofacie pak odráží mnohem více faktorů prostředí jako například vlnění, proudění, přínos živin, prokysličení, typ substrátu atd., ale o tom třeba někdy příště.

Použitá literatura: Zlatko Kvaček a kol.(2000): Základy sytematické paleontologie

 

    ZDROJ:GEOWEB


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist