Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Skály pražských horolezců

16.10.2005  |  zdroj: HN  |  181× přečteno      vytisknout článek

Praha sice stojí uprostřed nížiny, ale paradoxně je horolezeckou metropolí.

Nabízí snad všechny možnosti, jak prožít lezecký den. Vedle umělých stěn v halách, je na výběr tolik rozmanitých skal, co jich neposkytuje snad žádné světové velkoměsto. Jednoduché buližníkové skalky v Divoké a Tiché Šárce jsou jako stvořené pro začátečníky, sílu prstů prověřují hladké vápencové plotny v Prokopském údolí, techniku lze natrénovat na obtížné křemencové skalce pod Hostivařskou přehradou a odvážné pískovcové lezení v Petřínském Yosemitu u Nebozízku.
Tam všude lze dojet tramvají nebo autobusem na jízdenku MHD. A to se ještě můžeme rozmýšlet, zda nevyrazíme do velkých skal v údolí Sázavy, Vltavy nebo Berounky, u kterých jsme vlakem nebo příměstským autobusem do hodiny.

Divoká Šárka
Nejtradičnější lezeckou oblastí v celém Česku je Divoká Šárka. Tady se sportovně lezlo již před sto lety. Ačkoliv šárecké skály nenabízejí extrémně těžké stěny ani dlouhé výstupy a většina cest tu charakterem patří do horolezeckého muzea, pravidelně se sem vracejí stovky lezců.
Lezecké terény v Divoké Šárce tvoří okrajové skály vysoké deset až dvacet metrů ve svazích potoka vytékajícího od šáreckého koupaliště. Nejlepší přístup k nim vede z tramvajové smyčky po asfaltové cestě údolím. Nad koupalištěm se na nejvyšším bodě vypíná skála Dívčí skok někdy též zvaná Koruna Šárky. Půjdeme-li dále okolo výletní restaurace, za mostkem přes potok narazíme na cestičku stoupající doleva k nejpopulárnější stěně Žabák. Ve stráních na obou březích potoka je roztroušeno ještě dalších deset skal, na které vedou lezecké cesty.
Historie výstupů v Šárce je tak propletená, že u většiny cest nelze určit prvovýstupce, ale jisté je, že tu lezl snad každý z minulé i současné české horolezecké špičky. Tady se konávala reprezentační soustředění před odjezdem do Himálají, na těchto skálách jsou zasvěcováni do tajů lezecké techniky mnozí nováčci.
Živoucím démonem Divoké Šárky je horolezecká legenda Václav Širl. Bývalý špičkový reprezentant tu často leze bez lana, ačkoliv již oslavil šedesátku. Občas se na skále zjeví jako duch, doslova předběhne horolezce, který ve stejné cestě bojuje jako lev, a ještě mu poradí, kde se nejlépe chytit a kam stoupnout. "Už jsem všechno přepsal na pozůstalé," s úsměvem prohlašuje, když se ho někdo zeptá, jestli se nebojí.

Holý vrch a Kozí hřbety
Únětický potok si prorazil cestu před mnoha milióny let skrz skalní hřeben nedaleko Suchdola. Z jeho práce zbyly památky v podobě nižší skalní bariéry Kozích hřbetů ve stráni na pravém břehu a třech podsaditých skalních věží na Holém vrchu po levé ruce. Dojít k nim lze polními cestami po zelené nebo žluté turistické značce ze Suchdola. Této horolezecké oblasti občas říkají horolezci nesprávně Tichá Šárka, ačkoliv název je vyhrazen pro údolí o pár kilometrů vedle.
Holý vrch je po Divoké Šárce druhou baštou tradičního dobrodružného lezení v Praze. Délky zdejších výstupů dosahují až třiceti metrů. Stěny Kozích hřbetů jsou vysoké okolo patnácti metrů a jsou tedy vhodné pro první kroky na skále.

Prokopské údolí
Teplé dny a chladné podvečery lákají do skal i v pracovní dny jen na krátké odpoledne. Pak jsou ideální Hlubočepy, kde končí Prokopské údolí. Dvě obří, na jih orientované hladké plotny nabízejí teplo, malé chyty, bezpečné jištění a těžké sportovní výstupy..
Do Hlubočep se jezdí městským autobusem, romantické povahy mohou přijet vlakem po "pražském Semmeringu". Pod skálami se kříží dva mohutné kamenné viadukty, a tak jízda motoráčkem může být větším zážitkem než samotné lezení.
Oblast berou místní borci především jako tréninkovou. Dá se tu naučit přesná práce nohou, na vápencových bouličkách zesílí prsty, a přitom je možné bez strachu spadnout. Nýty zavrtané do skály každých pár metrů umožňují pohodlná přistání do napruženého lana a spuštění na zem po každé nepodařené akci.


Pidiskalky
Mnoho pražských lezců vyrostlo v tzv. petřínském Yosemitu. Studenti ze strahovských vysokoškolských kolejí tak nazývají pískovcové miniaturní městečko, které mají přímo pod nosem. Skalky najdete v parku na půl cestě mezi kolejemi a luxusní restaurací Nebozízek. Přijet lze nejen autobusem či tramvají, ale také pozemní lanovkou. K lezení se tady nabízí jedna skalní věžka a několik stěnek. Leze se tu především bez lana, čemuž se v hantýrce říká bouldering. Až na několik málo výjimek se výška cest pohybuje do pěti metrů, což se v případě potíží dá seskočit.
Druhou boulderingovou skalku je možné navštívit na druhé straně velkoměsta pod hrází Hostivařské přehrady. Ve svahu nad pravým břehem potoka Botiče najdete pět metrů vysoký křemencový terénní zlom. Hladká kolmá stěnka nabízí středně těžké výstupy bez lana pro odvážné, protože doskoky jsou z prudkého kopce, nebo s lanem pro ostatní. Lano lze dobře uvázat pod i nad skálou, a proto hostivařskou skalku používají lezci k intenzívnímu tréninku.

Strach v Řeži
Skalní útesy nad Vltavou v Řeži jsou rájem tradicionalistického stylu lezení. Rovnováha mezi psychickým a fyzickým výkonem je tu zachována v plné míře. Rozuměj: není tu moc dobrých skob a nýtů, a proto se tu každý bojí spadnout. Mnohdy je potřeba pro zajištění aspoň částečné bezpečnosti vkliňovat do skalních spár kovové hranoly protažené ocelovým lankem, aby zastavily případný pád.
Zatímco v jiných oblastech je pravidly zakázáno chytat se po cestě skob nebo právě vklíněnců, v Řeži mnoho cest stále nelze přelézt jiným způsobem. "Některé prvovýstupy jsme tímto způsobem lezli i celý den," vzpomíná horolezec Ivan Rigel, který v Řeži na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vylezl se spolulezci nejvíce nových směrů. Dnes je oněch padesát šedesát metrů záležitostí desítek minut, ale tehdy to byly úctyhodné výkony.

Odvážné výstupy ve Svatém Janu
Podobně odvážné výstupy jako nad Vltavou v Řeži lze vykonat také nedaleko od Berounky ve Svatém Janu pod Skálou. Středočeskou horolezeckou stěnou stěn je bezesporu tamní skála Pod Křížem. Sto metrů vysoká a kolmá stěna přibližuje lezení horským dimenzím. Každý výstup na ní je impozantní. Začíná se lézt v lese. Když se horolezec dostane nad úroveň stromů, rozprostře se pod ním hluboké údolí. Překoná převislé pasáže a ocitne se na vršku přímo u třímetrového kříže. Odtud je nejkrásnější a nejdramatičtější výhled v celé chráněné krajinné oblasti Český kras.
K lezení tady je potřeba nejen síla, ale také hlava k hledání správné cesty a vybavení jako do Alp. Základem je přilba a dvojité lano, povinná je sada vklíněnců, smyček, expresek a dalších jistících prostředků.
Do Svatého Jana se dostanete příměstským autobusem, ale také lokálkou po vedlejší trati z Prahy do Berouna.

Mařenka ve vltavském kaňonu
Podobná stěna pro klasické horolezectví je ukrytá na pravém břehu Vltavy v hlubokém kaňonu mezi Slapy a Štěchovicemi. Jestli nemáte po ruce nikoho znalého cesty, připravte se na bloudění. Málokterý horolezec, který k ní šel poprvé, ji nalezl. Skrývá se ve srázných a zalesněných úbočích proti legendární trampské osadě Ztracenka.
Pokud se už pod stěnu dostanete, připravte se na černé hladké skalní plotny, padající kamení, šípkem zarostlé terasy a hlinité spáry. Za toto horolezecké trápení se vám ovšem Mařenka odmění mohutným výhledem na lesy, které podzim zbarvil do červena, žluta a zelena.
Na Mařenku můžete přijet nejen autem nebo autobusem a pak šlapat několik kilometrů lesem, ale daleko romantičtěji můžete přijet parníkem.

Sportovní pohoda v Srbsku
Odpočinková a zároveň sportovní horolezecká oblast je roztažená podél Berounky mezi Karlštejnem a Berounem. Centrem zdejšího turistického regionu je obec Srbsko s hospodami, penzióny a tábořišti. Pár stovek metrů za vesnicí začíná pás padesát metrů vysokých skal. O kilometr dál se leze v obrovském opuštěném lomu.
Naprostá většina cest je bezpečně zajištěna skobami, a proto tu lze zkoušet kroky nejtěžší obtížnosti vysoko nad zemí. Samozřejmě výkony jsou relativní, pro výkonnostního sportovce je maximum někde úplně jinde, než pro rekreačního horolezce. Kouzlo Srbska tkví v tom, že poměrně lehké směry vedou vedle těch nejtěžších. Často se stává, že pár metrů od sebe bojují ve svých cestách břichatý tatík, sportovní děvče a trénující reprezentant. Jejich úsilí je podobné, dosažené stupně obtížnosti rozdílné, ale spokojenost po překonání vybrané stěny stejná.
Do Srbska můžete přijet autem, ale daleko příjemnější je vyrazit vlakem. V pantografu nevadí, když jste ze skal trochu špinaví, nebo že si dáte batoh na sedadlo. O víkendech je to totiž oblíbený dopravní prostředek trampů, vodáků, cyklistů, chatařů a také jeskyňářů a horolezců.

Černolická klasika
V nenápadných Černolicích na konci Brd si podávají ruce turisté, cyklisté a horolezci. Středočeská víska při tom vypadá, že není ničím výjimečná. Snad jen kuriózními jmény obcí v okolí jako Řitka, Všenory či Jíloviště. Je však uzlovým bodem pro turisty, kteří putují po Brdech, cyklisty zdolávající jejich náročnou hřebenovku, a kupodivu i horolezců. Přicházející výletníci sice do poslední chvíle nic nevidí, ale jen co dojdou k posledním domkům, najednou se nad nimi hrozivě začernají dvacetimetrové skalní stěny Čertových skal.
Už sto let vystupují horolezci na temena tří skalních věží. Snad každý pražský horolezec zde začínal s vertikálním dobrodružstvím. Lezení na pevné křemencové skály není nijak omezené, leze se tady za deště, v zimě i v létě, s vklíněnci i friendy, v pohorkách i s magnéziem. Jedině zatloukání dalších skob je zakázané. -
AUTOR: JAKUB TUREK
Autor je šéfredaktorem serveru Horydoly.cz

OCHRANA PŘÍRODY
Všechny pražské skály jsou součástí chráněných území s různým stupněm ochrany. Přesně podle zákona o ochraně přírody a krajiny by tedy každý lezec měl mít s sebou průkazku některé horolezecké organizace (v tuzemsku má nejvíce členů Český horolezecký svaz, rakouský Alpenverein a slovenský JAMES). Prakticky však strážci kontrolují jen ty, kteří porušují obecně platná pravidla.
K přírodě je tedy nutné se chovat šetrně, pod skálami se nerozdělává oheň, nelze odhazovat odpadky a vše co si s sebou přinesete, to si také odneste. V případě, že horolezci narazí na ptačí hnízdo, musí okamžitě slanit a vybrat si jiný výstup. Nejčastěji se mohou setkat s poštolkami.

INFORMACE
- Lezec www.lezec.cz
Nejdůležitější zdroj pro sportovní lezení obsahuje kromě aktuálních zpráv a tipů na horolezecké akce především průvodce a praktické informace o jednotlivých skalních oblastech.
- Český horolezecký svaz www.horosvaz.cz
Na tomto webu najdete základní údaje o horolezectví v Česku, pravidla lezení, podmínky pro provozování horolezectví ze strany ochrany přírody a je zde možnost se zeptat kompetentních lidí na otázky, na které samy neznáte odpovědi.
- A nahoru! www.tomash.net
Odkazy na všechny internetové horolezecké průvodce v Česku.

SLOVNÍČEK
- Tradiční lezení - komplexní disciplína, při které je nutné zakládat do skály vlastní jištění, odhadovat napřed své síly a při pádech hrozí největší nebezpečí.

- Sportovní lezení - nejobtížnější výstupy v hladkých kolmých až převislých stěnách, které potřeba nacvičovat krok po kroku, pády jsou většinou krátké do pevných skob zacementovaných ve skále.
- Bouldering - obtížné kroky těsně nad zemí bez lana.
- Volné (čisté) lezení - výstupy bez pomoci skob, které slouží pouze pro zajištění před následky případného pádu.
- Lezecká cesta - výstup popsaný v průvodci, o kterém je známa jeho obtížnost, směr a většinou i možnosti zajištění proti pádu.
- Lezečky - speciální lehké a přilnavé lezecké boty.
- Expreska - dvojice karabin napevno spojená popruhem ulehčuje oproti samostatným karabinám zapínání lana do skob.
- Vklíněnec - kovový hranol s okem pro uchycení karabiny, který horolezec při výstupu zaklíní do skály a jeho partner ho poté vyzvedne, vklíněnce oproti skobám neničí skálu.
- Magnézium - křídový prášek, který zabraňuje pocení rukou, horolezci ho nosí v sáčku za pasem.

skály pražských horolezců

Metropole
- Divoká Šárka - buližník, www.horolezec.info
S sebou: lano, lezečky nebo pohorky, helmu, úvazek, vklíněnce, smyčky, karabiny
- Holý Vrch a Kozí hřbety - buližník, pruvodce.webpark.cz
S sebou: lano, lezečky nebo pohorky, helmu, úvazek, vklíněnce, smyčky, karabiny
- Prokopské údolí - vápenec, proprio.cz
S sebou: lano, lezečky, úvazek, expresky, magnézium
- Hostivař - křemenec, www.lezec.cz
S sebou: krátké lano, lezečky, úvazek, magnézium
- Petřín - pískovec,
www.lezeniatd.cz
S sebou: lezečky
Okolí do 50 km:
- Řež - buližník, sweb.cz
- Svatý Jan pod Skálou - vápenec www.horolezec.info
- Srbsko - vápenec, www.lezec.cz
- Černolice - křemenec, www.dagles.wz.cz
- Mařenka - vyvřeliny, www.horolezec.info
- Kokořínsko - pískovec, (bez internetového průvodce)
- Pikovická jehla - vyvřeliny www.horydoly.cz
- Hornopožárský les - žula, www.tomash.net

TURISTIKA
Ke všem pražským skálám vedou značené turistické trasy a většinou se pod ně dá přijet i na kole. Zároveň jsou to místa hojně využívaná pro rekreační sport a vycházky. Všude jsou restaurace dostupné během pár minut. Lze doporučit knihu Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí od Iva Chlupáče (poslední vydání vyšlo v nakladatelství Academia 1999), kde popisuje mimo jiné i horolezecké skály.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist