Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přinášíme překlad oficiálního stanoviska mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International

21.10.2005  |  124× přečteno      vytisknout článek

Přinášíme překlad oficiálního stanoviska mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International

Národním partnerem BirdLife International v ČR je Česká společnost ornitologická.

Virus ptačí chřipky H5N1, který nedávno zapříčinil propuknutí ptačí chřipky v Číně, Kazachstánu, Mongolsku, některých regionech Ruska a v oblastech kolem Černého moře, se pravděpodobně dále šíří. Ačkoli stále ještě není znám přesný mechanismus přenosu této choroby, je pravděpodobné, že se na něm mohou podílet i stěhovaví vodní ptáci.

Ptačí chřipky existuje množství kmenů (nejméně 144). U volně žijících ptáků se často vyskytují v nízkých hladinách, které mohou způsobit maximálně lehčí průběh nemoci. Častěji se vyskytují u vodních ptáků.

Viry vysoce patogenní ptačí influenzy mohou způsobit rozsáhlé úhyny domácí drůbeže, ale u divokých ptáků jsou velmi vzácné. Kmen H5N1 je vysoce patogenní,nicméně před nedávným rozšířením ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, Rusku a oblasti Černého moře nebyl nikdy zaznamenán u volně žijících ptáků. Je pravděpodobné, že vzniká původně u domácí drůbeže mutací mnohem méně nebezpečných virů a teprve poté je přenášen z drůbeže na divoce žijící ptáky.

U domácí drůbeže je přenos urychlen především díky vysoké hustotě chovaných ptáků a s tím souvisejícím úzkým kontaktem s exkrementy, kterými může být virus přenášen. Metody chovu drůbeže v jihovýchodní Asii, kdy se domácí drůbež může zcela volně potkávat s volně žijícími ptáky, (především vodními), usnadňuje přenos na stěhovavé ptáky. Proto také již bylo zaznamenáno několik případů hromadných úhynů volně žijících ptáků, nakažených právě tímto nebezpečným virem.

Neexistuje důkaz přenosu kmene H5N1 z divoce žijícího ptáka na člověka. Infekce se objevila u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s domácí drůbeží. Riziko nákazy od divoce žijících ptáků je zcela zanedbatelné a může být ještě sníženo, pokud se lidé vyhnou kontaktu s nemocným nebo mrtvým ptákem. Přesto nelze vyloučit možnost, že virus zmutuje do formy přenositelné z člověka na člověka. Pokud k tomu dojde, stane se to pravděpodobně v jihovýchodní Asii, odkud by se nemoc rychle šířila po celém světě.

Situace se mění velmi rychle, doslova ze dne na den. Naše stanovisko ohledně této nemoci a navržených opatření se bude proto dále přizpůsobovat novým informacím.

Následující shrnutí je založeno na informacích, které byly k dispozici do 14. října 2005.

1. Poslední rozšíření ptačí chřipky naznačuje, že stěhovaví ptáci se mohou podílet na přenosu nemoci mezi jednotlivými státy či regiony. Přesto, že tento přenos zatím nebyl uspokojivě a jednoznačně potvrzen, nelze jej vyloučit. Rozšíření nemoci v jihovýchodní Asii bylo pravděpodobně zapříčiněno obchodem s domácí drůbeží, což je další pravděpodobná cesta šíření choroby.

2. Neexistuje jediný zaznamenaný případ přenosu ptačí chřipky mezi nakaženým divoce žijícím ptákem a člověkem. Kmen H5N1 v současné době nepředstavuje riziko pandemie ptačí chřipky, jelikož se zatím nepřenáší mezi lidmi navzájem. Většina případů onemocnění u lidí byla způsobena blízkým kontaktem s nakaženou domácí drůbeží a jejími exkrementy. Riziko nákazy člověka od volně žijícího ptáka je zanedbatelné, pokud nedojde k přímému kontaktu s nemocným či mrtvým ptákem nebo jeho exkrementy.

3. Likvidace volně žijících ptáků nepomůže zastavit rozšíření ptačí chřipky. Tento názor sdílí i Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations), Světová organizace pro zdraví zvířat (the World Organisation for Animal Health) a britská vláda. Dokonce by zmíněná likvidace mohla situaci zhoršit – nakažení jedinci by se mohli v panice rychleji a dále rozletět, zdraví ptáci by byli oslabeni nadměrným stresem, což by je činilo zranitelnější vůči nákaze. A co je zcela nejdůležitější, takto vynaložené prostředky by bylo mnohem rozumnější použít na skutečně efektivní kontrolní opatření.

4. Mezi nejúčinnější kontrolní opatření patří kontrola drůbežářského průmyslu, především zabránění kontaktu drůbežích hejn a divoce žijících ptáků. To musí být doplněno rychlou a úplnou likvidací drůbeže v případě zjištění nákazy. Mezi další doporučená opatření patří přísné kontroly trhu s volně žijícími ptáky a obchod a transport domácí drůbeže. Tato opatření by měla platit na celém světě. Státy, na jejichž území se v současnosti nemoc nevyskytuje, by měly zvážit zákaz dovozu drůbeže i divokého ptactva určeného pro domácí chov z nakažených oblastí. Jednoznačně rozumné opatření je omezení vstupu do oblastí s výskytem nákazy.

5. V diskuzi o ptačí chřipce je nutno odlišovat skutečné problémy způsobené šířením nemoci u ptáků, především dotýkající se drůbežářského průmyslu, a teoretická rizika vzniku pandemie u lidí, která vůbec nemusí nastat.

6. BirdLife International si plně uvědomuje teoretickou možnost vzniku pandemie ptačí chřipky v případě mutace současného viru, smísení s viry lidské chřipky a následného přenosu mezi lidmi. Nezanedbatelný je i dopad stávajícího viru ptačí chřipky na lokální hospodářství, která jsou nucena ve velkém likvidovat domácí chovy drůbeže, a potenciální finanční hrozba pro drůbežářský průmysl.

7. Kromě negativního dopadu na lokální ekonomiku a živobytí lidí z dotčených oblastí a potenciálního rizika ohrožení lidského zdraví, má ptačí chřipka ještě další nepříznivý důsledek, týkající se ochrany ohrožených druhů ptáků. Jako příklad lze uvést, že v průběhu nedávného vypuknutí ptačí chřipky v Číně zahynulo 5-10% z celosvětové populace husy tibetské Anser indicus.

Poznámka:
Světová zdravotnická organizace (WHO), Ústav infekčních chorob a Epizootologie (The Office International des Epizooties (OIE) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se shodují že “kontrola nákazy ptačí chřipky v populacích volně žijících ptáků není uskutečnitelná a neměla by být ani zkoušena”.
http://www.who.int/csr/don/2005_08_18/en/index.html

Toto stanovisko je podporováno také Českou společností ornitologickou – národním partnerem BirdLife International v ČR a dále následujícími organizacemi : the Royal Society for the Protection of Birds, Wildfowl and Wetlands Trust, a British Trust for Ornithology.

Další informace např. na:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/195838

Přeložila Lucie Hošková,
Tajemnice České společnosti ornitologické
tel: 274866700
e-mail: hoskova@birdlife.cz

Zdroj: Česká společnost ornitologická


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist