Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Velká křídová záplava

23.10.2005  |  125× přečteno      vytisknout článek

Velká křídová záplava ČLÁNEK: Velká křídová záplava


V období svrchní křídy byla celá naše planeta postižena výrazným zvýšením mořské hladiny. Zaplavena byla velká území včetně části území naší republiky. Článek se věnuje sledu usazenin, který se u nás po záplavě dochoval.

Naše území prošlo v průběhu geologické historie pestrým vývojem. Několikrát se stalo například dnem moře. Naposledy byly Čechy (nikoliv Morava) zality mořem ve svrchní křídě - to když došlo ke globálnímu vzestupu mořské hladiny přibližně o první stovky metrů (údaje se různí 100 - 300 m). Takovéto události kdy stoupne hladina vody a postupuje na pevninu se nazývají jako transgrese. Tato globální událost je připisována zrychlení rozpínání zemské kůry a s tím souvisejícímu zdvihu středooceánských hřbetů (v nich vzniká nová oceánská zemská kůra), což mělo za následek zdvih hladiny. Hladina oceánu stoupala již od spodní křídy a její vzestup se ještě více zrychlil na počátku svrchní křídy (přibližně před 100 miliony let). Tato transgrese je sledovatelná i na území naší republiky což byla jedna z mnoha oblastí, které byly zatopeny. Největším prostorem, který byl v Čechách zalit mořem byla česká křídová pánev. Rozprostírá se od Drážďan až na severozápadní Moravu a její původní rozsah byl mnohem větší než jeho zbytek, který je patrný na geologické mapě v dnešní době. Česká křídová pánev propojovala rozsáhlé evropské kontinentální pánve na severozápadě s oceánem pojmenovaném jako Tethys na jihovýchodě (sedimenty, které se v Tethydě usazovaly byly později Aplinským vrásněním vyzdviženy a vrásněny).

Sled sedimentů české křídové pánve:
Sled sedimentární výpně české křídové pávne je celkem rozmanitý a proto byl rozdělen do několika jednotek - souvrství. V článku ještě používám názvy jednotek, které jsou součástí stupňového dělení. Stupňové dělení je mezinárodní a dělení podle souvrství je lokální (podle místního vývoje sedimentárního sledu). Hranice souvsrství nemusí odpovídat hranicím stupňů a v jednom stupni může být stanoveno více souvrství. Aby bylo alespoň trošku jasné jak to je přikládám tabulku:
Rozdělění křídy
Oddělění Stupeň Souvrství
svrchní maastricht
campan
santon březenské, merboltické
coniac teplické, březenské
turon bělohorské, jizerské, teplické
cenoman perucko-korycanské
spodní alb
apt
barren
hauteriv
valangin
berrias
(tam kde nejsou souvrství uvedena nejsou v daném stupni v české křídové pánvi sedimenty)

 , , , , ,Nejnižší jednotkou české křídové pánve je perucko-korycanské souvrství, které odpovídá stupni cenoman a dělí se na dva členy: Perucké vrstvy tvoří zatím více méně kontinentální sedimenty (usazeniny z řek, jezer atd.) ale korycanské vrstvy již vystihují mořskou transgresi a jejich typickou horninou jsou pískovce.
 , , , , ,Další jednotkou je bělohorské souvrství, které vystihuje další etapu prohloubení a rozšíření mořského prostoru. Na bázi se často vyskytuje poloha glaukonitických jílovců s hlízami fosfátů, jejichž přítomnost je možná díky velmi pomalé (kondenzované) sedimentaci (za dlouhý časový úsek se vytvoří jen malá vrstva sedimentu). Pro toto souvrství jsou charakteristické slínovce a opuky (kromě oblastí, kde byl do pánve přinášen písčitý materiál - tam vznikly pískovce).
Nadložní jednotkou bělohorského souvrství je jizerské souvrství, které také odráží další etapu svrchnokřídové transgrese. Typické jsou vápnité jílovce, slínovce a opuky a v místech přínosu písčitého materiálu vznikali pískovce.
 , , , , ,Teplické souvrství je další jednotkou ve vrstevním sledu České křídové pánve a představuje její největší rozsah - tzn. byl maximální stav hladiny. Tomu odpovídají i monotónní slínovce, jen při okraji pískovce. V osní části pánve vznikaly vrstvy rohatecké (jednotka vymezena jako člen uvnitř souvrství). Jedná se o opuky, které mají některé vrstvy prokřemenělé (zdrojem křemenné hmoty mohly být kostry křemenných živočišných hub).
 , , , , ,Další jednotkou je březenské souvrství. Tou dobou bylo v centru pánve stále hlubší a klidnější prostředí a tak sedimentovaly vápnité jílovce a slínovce, ale ve svrchní části přibývají pískovce - nastává postupné změlčování a ústup moře - regrese. V tomto souvrství je vyvinuta i tzv. přechodní facie (např. v Českém středohoří). Vyznačuje se střídáním vápnitých jílovců a prachovců s vložkami pískovců. Pískovcové vložky vznikly nejspíše za velkých mořských bouří. Toto souvrství bylo již velmi výrazně erodováno.
 , , , , ,Merboltické souvrství je nejmladší - poslední jednotkou české křídové pánve a vystihuje regresní fázi. Jedná se o denudační zbytek (většina byla erodována) ležící v podloží vulkanitů, díky kterým byl uchráněn. Je tvořeno pískovci a na zkameněliny je toto souvrství chudé.

Tento sled vrstev zachovala zmíněná záplava na našem území a v něm hojnost zkamenělin (až na merboltické souvrství). V těchto usazeninách byla také nedávno nalezena první česká kost dinosaura, která měla znaky po útoku žraloka. O místě jejího původu můžeme však jen spekulovat.

Příbojová facie
V této facii lze zastihnout vývoj perucko-korycanského a bělohorského souvrství v místech přilehlých ke skalnatému pobřeží či ke skaliskům tvořícím ostrovní elevace (=vyvýšeniny), kde se v dosahu mořského příboje tvořily hrubé slepence s opracovanými bloky tvrdých podložních hornin a vápnité sedimenty tvořící mezerní hmotu slepenců a vyplňující kapsy skalního podkladu. Na příbojovou fácii jsou vázány různé zkameněliny, dokonce se přímo na bloku z podloží nalezly schránky ústřic - ty byly k bloku pevně přisedlé.

Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy. Její trvání se odhaduje na 10 milionů let a jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria do recentu). Ústupem moře české křídové pánve definitivně opustilo moře oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.

Doporučuji se podívat jaké oblasti světa podlehly vodě - na serveru PALEOPROJECT www.scotese.com, kde jsou k vidění paleogeografické rekonstrukce Země v průběhu geologické historie

    ZDROJ:GEOWEB


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist