Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Neparfémujte kapra. Zůstane mu to.

23.12.2005  |  zdroj: EKONOM  |  135× přečteno      vytisknout článek

V produkci kapra jsme evropská velmoc. Ostatní země si však naloví dost jiných ryb v moři.

Český kapr je úředně chráněný tvor. Vyznavači vánočních tradic však nemusejí propadat panice. Oním úřadem není Ministerstvo životního prostředí, ale Úřad průmyslového vlastnictví, kde je český kapr zapsán jako národní ochranná známka.. Jak má ale spotřebitel u kádě poznat, že na váze se mrská třeboňsko-šplouchající šupináč, a ne třeba plagiát z Číny? Málo platné, na šupinách ani na ploutvi ochrannou známku vytištěnou nemá. Václav Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení České republiky, tvrdí, že u živých ryb nepřicházejí padělky v úvahu. Z Číny se k nám kapři vozí pouze ve zmrazeném stavu.

"Prodej živých kaprů má svá pravidla. Jejich součástí je i to, že prodejci musí na ceduli informovat zákazníky, odkud kapři pocházejí," říká Šilhavý.

AČKOLI KAPR na Štědrý den nechybí téměř v žádné domácnosti, zbytek roku jako by na našich talířích neexistoval. Každý z nás ho v průměru sní jen 0,88 kilogramu. Podle Václava Šilhavého je to relativně dost, více kapra nezkonzumují ani občané v jiných evropských státech, dokonce ani Němci, pro které je tato ryba oblíbenou lahůdkou. Němci mají moře, takže si v průběhu roku naloví dostatek jiných druhů ryb.

"Jsme chovatelé ryb, nikoli jejich lovci," připomíná Šilhavý rozdíl mezi rybáři ze suchozemských a přímořských států. Tím se vysvětluje i relativně slušné umístění Česka v evropském žebříčku producentů ryb. Se svými 20 tisíci tunami odchovaných ryb ročně jsme předstihli Švédsko, Finsko, Portugalsko nebo Itálii.

Kapr nemá na kvalitu vody přehnané nároky, živí se planktonem a rybáři ho přikrmují neupraveným obilím. Zobe zrní jako slepice na dvorku, říkají s oblibou rybáři.

NEDOSTATKEM ZDROJŮ vhodné vody v přírodě se vysvětluje i malá druhová pestrost ryb chovaných v Česku. Kapr je dominantním druhem a chová se v rybnících o celkové výměře 42 tisíc hektarů. Průměrný výnos, který činí 436 kilogramů ryb na hektar, by mohl být i vyšší, jenže třetina rybníků je zanesena bahnem. Otužilost kapra i v těchto podmínkách dokládá fakt, že v rybníku Hejtman na Třeboňsku byl loni uloven exemplář o délce 202 centimetrů a váze 64 kilogramů.

Podle zoologů se kapr může dožít 35 let i více. V Česku ulovené kusy to potvrzují. Na Labi se stalo módou lovit přerostlé kusy na mimořádně odolné pruty a speciální háčky, které nepoškozují kaprům tlamu. Rybáři úlovek opatrně přenesou na matraci, rybu změří, vyfotografují a pak ji zase vrátí do řeky. Styl chyť a pusť se k nám rozšířil z USA. Václav Šilhavý říká, že sportovní rybáři v Česku za své náčiní ročně utratí půldruhé miliardy korun.

Nicméně konzumace ryb v tuzemsku je jen poloviční proti průměru EU. Včetně úlovků na udici a dovezených mořských druhů se u nás sní 5,4 kilogramu na hlavu a rok, zatímco v Unii je to 11 kilogramů a ve světě dokonce 16 kilogramů. Polovina českých kaprů jde na vývoz, ročně za jejich export utržíme kolem miliardy korun.

Má však cenu se nad nízkou spotřebou rybího masa pozastavovat?

ROZRUCH KOLEM ŠUPINÁČŮ vyvolali minulý měsíc Greenpeace, když v těle kaprů objevili ftaláty. Estery kyseliny ftalové jsou chemické látky se širokým využitím, ale nebezpečnými účinky na člověka. Kromě jiného poškozují DNA ve spermiích, takže mohou vést k neplodnosti nebo genetickým poruchám.

Kapři jsou sice němá tvář, ale mají mnoho hlučných zastánců. Hlavní hygienik ČR Michael Vít tvrdí, že obsah ftalátů "zdaleka nedosáhl hodnot, které by znamenaly přímé zdravotní riziko". Člověk by musel po celý život konzumovat 300 gramů takto kontaminovaného masa denně, aby se negativní vliv těchto látek projevil.

Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben zareagoval tím, že pro obsah ftalátů nebyly dosud stanoveny žádné limity. Není proto jasné, jak velké množství může lidský organismus ohrožovat. Nemusíme se však bát, jak nás ubezpečil, naši veterináři podporují jednání v Unii o těchto limitech.

ODBORNICE NA TOXIKOLOGII RYB Zdeňka Svobodová z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech zkoumá obsah cizorodých látek ve vodní fauně českých rybníků od roku 1974 a za nezávadnost šupináčů dá ruku do ohně. Kromě jiného sleduje DDT, PCB, HCH, HCB i OCS, ale ftaláty nikoli. Sama však přiznává, že neexistence limitů ještě neznamená, že tyto látky v rybách nejsou. Ftaláty přecházejí do životního prostředí a deštěm a smyvem půdy putují do rybničních kalů, kde se usazují. Přes plankton se pak dostanou do rybího těla. Vážou se na tuk, kterého má kapr v sobě čtyři až pět procent.

Na rozdíl od polychlorovaných bifenylů se však ftaláty v organismu nehromadí a do 24 hodin se 90 procent těchto látek z těla vyloučí.

K analýzám Greenpeace má toxikoložka Svobodová dvě výhrady. Není jasná země původu ryb, ani to, zda byly koupeny živé.

"Pokud to byly zabité ryby v obalu, ftaláty mohly přejít do jejich těla z plastové fólie," upozorňuje.

Ftaláty jsou změkčovadlo plastických hmot. V laboratořích, kde se zkoumá jejich obsah, se proto nesmí vyskytovat žádná umělá hmota. Nesmí tam být ani plastové linoleum, jinak by to zkreslilo výsledky, připomíná zásady analýz této látky Svobodová.

ZBAVIT SE FTALÁTŮ v potravinách by bylo možné pouze změnou obalových materiálů a návratem ke sklu. V jednom případě se však používání ftalátů podařilo zakázat. Nesmějí se dávat do plastových hraček, které si nejmenší děti mohou dávat do pusy. Ale například na krevní vaky se ftaláty používají i nadále.

Méně známý bubák je dietylftalát, zkráceně DEP, který se přidává do parfémů. Prostupuje pokožkou. Dostává se do těla a z něj pak vylučováním do kanalizace a odpadních vod. Čistírny ho neumějí zachytit.

Je tedy vůbec zdravé ryby jíst? Svobodová s určitostí tvrdí, že ano. Obsahují polynenasycené mastné kyseliny, které jsou prevencí proti infarktu a trombóze. Proto by měl člověk jíst aspoň půl kila ryb týdně.

"Eskymáci se živí výhradně rybami. Nikoho z nich ještě nepostihl infarkt," připomíná Svobodová.

GREENPEACE POZDĚJI prohlášení o toxickém kaprovi na vánočním stole zmírnili. Rozhodně prý neměli v úmyslu někoho odrazovat od nákupu ryb, natož jejich konzumaci nedoporučovat. Chtěli pouze netradiční formou upozornit na škodliviny v potravním řetězci. Řešení vidí v tom, aby se používání ftalátů zakázalo. V tom může důležitou úlohu sehrát unijní směrnice REACH, která donutí členské státy podrobit již schválené chemikálie novým analýzám z hlediska jejich vlivu na lidské zdraví.

AUTOR: Alice Olbrichová

Kapr podle Vaňhy

Legendární Jindřich Vaňha byl předválečný majitel známé rybí restaurace na Václavském náměstí v Praze a mnoha rybáren v Čechách a na Moravě. Co napsal o kaprovi:

Kapr jest nejlepší ve třetím roce, a to od října do dubna. Říční jest lepší než z rybníka. Rybniční dávají se do pramenité vody, kde ztrácejí bahnitou příchuť. Maso je jemné, mlíčáků jest lepší a pevnější. Za nejlepší část kapra se považuje hlava, zvláště jazyk a také mlíčí.

Kapr v červeném víně

Při trhnutí kapra zachytíme krev do trochy octa, kapra po délce rozpůlíme, nakrájíme na porce. Do kastrolu dáme asi jeden a půl lžíce soli, přidáme 2 cibule, každou se 2 zapíchnutými hřebíčky, dále několik zrnek koření, půlku citronu nakrájeného na koláčky a zrnek zbaveného, 1 bobkový list, na to položíme rybí hlavu a ostatní porce, jakož i několik kůrek černého chleba a 7 dkg másla. Zalijeme tolik červeným vínem, aby byla ryba úplně potopená. Vše vaříme dobré 1/4 hodiny, načež rybu vyjmeme, k omáčce přidáme zachycenou krev, 1/2 lžíce cukru, opětně zavaříme, procedíme a rybu přelijeme.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist