Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Botanici z AV ČR odjeli na antarktický ostrov James Ross

31.01.2006  |  126× přečteno      vytisknout článek

Botanici z AV ČR odjeli na antarktický ostrov James Ross Na ostrově James Ross bude v letošním australském létě dokončena výstavba české vědecké stanice. Oficiálně otevřena by měla být na konci února. Velkorysé myšlence na vytvoření vlastní české vědecké stanice na neobydleném kontinentu předcházely dlouhé roky výzkumu v Antarktidě.
Výstavbu stanice sponzoruje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Masarykova univerzita v Brně. Stanice je lokalizovaná na ostrově v severovýchodní části Antarktického poloostrova. Na projektu výstavby a provozu stanice participují i pracovníci České geologické služby a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni.
Z Masarykovy univerzity se na projektu podílí především klimatologové, rostlinní fyziologové, geomorfologové, chemikové. Geologické obory zastupují pracovníci České geologické služby a Geologického ústavu Akademie věd ČR. Jihočeská pracoviště se věnují především biologickým oborům jako je botanika, rostlinná a živočišná fyziologie, parazitologie, ichtyologie atd. Mezi vědci, kteří v Antarktidě již dlouhodobě pracovali, jsou i prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., a doc. Ing. Josef Elster, CSc., z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Tito dva botanici vyráží v lednu do Antarktidy na nový výzkum a tentokrát již do nové národní stanice. Zeptali jsme se doc. Elstera na podrobnosti jejich výzkumu.

Nejde o vaši první cestu do Antarktidy, s jakým očekáváním a vědeckými plány jedete tentokrát?

Naše letošní expedice do Antarktidy na ostrov James Ross skutečně není první expedicí. V australském létě roku 2004 jsem měl možnost ostrov a lokalitu výstavby stanice navštívit jako člen české geologické expedice vedené doktorem Petrem Mixou z České geologické služby. Jedním z našich tehdejších úkolů bylo shromáždění informací nutných k výstavbě stanice. Provedli jsme detailní popis stavebního místa a vypracovali jsme ekologickou zprávu širšího území výstavby stanice pro vyhodnocení vlivu stavby stanice a jejího provozu na ekosystém deglaciovaného území této části Antarktidy. Tyto informace byly použity jednak při technické přípravě výstavby stanice, jednak při schvalování výstavby stanice zeměmi Antarktické smlouvy.
Navíc ještě v roce 1993–1997 jsme společně s brněnskými klimatology z Masarykovy univerzity v Brně pracovali na projektu GA ČR zaměřeném na posouzení vlivu UV záření na ekosystémy Antarktidy. Vlastní řešení projektu probíhalo na polské stanici Henryka Arctowského na ostrově Krále Jiřího v Jižních Shetlandách. Polská akademie věd nám tehdy poskytla azyl. Na stanici se vystřídala celá řada kolegů a někteří mladší kolegové dokonce na stanici přezimovali. Tyto zkušenosti a také zahraniční doporučení nás přivedly na myšlenku založit vlastní vědeckou stanici v Antarktidě a s tím spojené založení vlastní vědecké školy. Realizace tohoto záměru bude po mnohaletém úsilí v letošním australském létě uskutečněna.

Kde stanice stojí, jaké má dispozice a co se nachází v jejím okolí?

Stanice se nachází na severozápadním pobřeží ostrova James Ross. V jejím okolí se rozkládá jedna z největších odledněných oáz této části Antarktidy. V porovnání se západní „maritimní či humidní“ částí poloostrova, kde leží i souostroví Jižních Shetland, je východní část poloostrova s ostrovem James Ross velice aridní, má charakter polární pouště. Západně je ostrov oddělen od Antarktického poloostrova asi 5 km širokým průlivem Prince Gustava, východním směrem se nachází ještě několik menších ostrůvků a dále nekonečná plocha Weddelova moře. Ostrov je asi ze dvou třetin zaledněn. Výška ledového pokryvu dosahuje až několik stovek metrů a kulminuje v jižní části ostrova. Severní deglaciované území má rozlohu několika desítek kilometrů čtverečních a je geograficky i geologicky velmi různorodé. Západní část ostrova například tvoří sedimentární horniny, východní část je naopak vulkanického původu s velice členitým terénem.

Jak dlouho se stanice stavěla?

Právě probíhající výstavba stanice si vyžádá dvě antarktická léta, příprava výstavby stanice, tj. vypracování projektu, nalezení vyhovující lokality a schválení výstavby stanice všemi zeměmi Antarktické smlouvy, si však vyžádala přibližně pět let tvrdé práce. V tomto směru je nutné vyslovit uznání a obdiv autorům projektu výstavby prof. P. Proškovi, vedoucímu projektu, a šéfkonstruktérovi stanice Ing. A. Suchánkovi. Technologie zajišťující provoz stanice splňují ta nejnáročnější mezinárodní kritéria, a tak dobře reprezentují české technologie v zahraničí. Stanice je koncipována jen pro letní provoz a každoročně tam může pracovat asi 15 lidí, včetně personálu nutného pro obsluhu stanice.

Váš výzkumný úkol se zaměřuje na studium diverzity…

Ve všech okrajových částech Antarktidy dochází vlivem klimatického oteplování k postupné deglaciaci. Tento proces probíhá i na ostrově James Ross a čeští vědci pod vedením prof. Pavla Proška z Masarykovy univerzity připravili velký interdisciplinární projekt (geografie, geologie, biologie), který si klade za cíl studium vzniku a vývoje deglaciovaného území ostrova James Ross.
Pracovníci Botanického ústavu AV ČR a Biologické fakulty JU jsou v tomto interdisciplinárním týmu odpovědni za studium diverzity a ekologie rostlinných společenstev. Na ostrově se nevyskytují cévnaté rostliny. Veškerá pozornost je věnována mechorostům, lišejníkům a mikroskopickým sinicím, řasám a houbám. Třeboňský algologický tým se zabývá studiem diverzity a ekologie sinic a řas polárních oblastí již asi patnáct let. S tímto výzkumem jsme na ostrově začali již v roce 2004 a v letošním antarktickém létě v něm budeme pokračovat. Navrhli jsme, aby v prvním pětiletém období byla studiu biologické diverzity věnována maximální pozornost, protože začínáme pracovat na izolovaném území minimálně ovlivněném lidskou přítomností. Naše dlouhodobá přítomnost na ostrově tento počáteční stav jistě významně změní, a proto je bezpodmínečně nutné znát bod nula, z kterého se bude vycházet při budoucích studiích.

Jak dlouho potrvá váš výzkum? Řeší další vědci v Antarktidě projekt podobný vašemu?

Předpokládaná životnost stanice je 30 let. Již při výběru lokality jsme přihlíželi k tomu, aby byla stanice postavena na vědecky málo známém území, které umožní jednak profilaci české vědy v Antarktidě, jednak poskytne prostředí pro dlouhodobý ekologický výzkum. Většina ekonomicky vyspělých států provádí v Antarktidě výzkum víceméně od konce druhé světové války. Náš vědecký program se na jedné straně s některými těmito projekty překrývá, na druhé straně je však velice originální a slibuje získ zcela nových informací o ekologickém fungování antarktického ekosystému. Tato originalita spočívá především v komplexním interdisciplinárním programu zaměřeném na vývoj deglaciovaného území ostrova. Plánovaný český vědecký program schvalovaly země Antarktické smlouvy současně s projektem výstavby stanice. Všechny státy Antarktické smlouvy pozitivně hodnotily a podpořily české vědecké aktivity v Antarktidě.

S oficiálním zprovozněním české polární výzkumné stanice na Antarktidě se nepochybně zvýší prestiž české vědy.

Ano, působením vědců z naší republiky se prestiž české vědy v zahraničí rozhodně posílí. Všechny získané výsledky vědeckých měření a vědeckých studií, včetně návrhů nových projektů, prochází mezinárodním hodnocením v rámci zemí Antarktické smlouvy. Tyto země se každoročně scházejí a podávají podrobnou zprávu o projektech, kterými se po zmíněné období jednotlivé národní týmy zabývaly. Kromě toho se získané výsledky a vědecké práce pochopitelně posuzují v rámci běžných recenzních řízení, jak je to běžné ve všech vědních odvětvích.

V letech 2006 až 2008 bude probíhat Mezinárodní polární rok. Čeští experti se na projektech v souvislosti s ním budou pravděpodobně také podílet?

Čeští vědci se podílejí na výzkumu polárních oblastí již od šedesátých let minulého století. Tehdy se konal Mezinárodní fyzikální rok a jeho součástí byla i účast celé řady Čechů v různých vědeckých projektech v Antarktidě i v Arktidě. Od osmdesátých let dodneška pracuje v různých částech Arktidy celá řada kolegů, kteří také participují na antarktickém projektu. Chceme se i velmi aktivně zapojovat do výzkumu Arktidy ať už v rámci našich domácích projektů, nebo participací na mezinárodních projektech, organizovaných například pod hlavičkou Mezinárodního polárního roku. Plánujeme v budoucnu zřídit v České republice pracoviště, které by sdružovalo všechny vědce zabývající se polárním výzkumem. Pracoviště by moha spravovat Masarykova univerzita a ostatní akademická pracoviště (ústavy Akademie věd ČR, Jihočeská univerzita, Česká geologická služba) by mohla být k tomuto pracovišti přidružena.

Ptala se Veronika Kratochvílová. Tento rozhovor vznikl ve spolupráci s Tiskovým odborem AV ČR (http://press.avcr.cz/).


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist