Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Mořské želvy mají "svůj" rok

05.03.2006  |  zdroj: HN  |  125× přečteno      vytisknout článek

Mořské želvy mají Pobřeží Indického oceánu se sice pomalu vzpamatovává z předloňského úderu vln cunami, podle ekologů ale v těchto vodách i jinde mají namále pradávní tvorové - mořské želvy. I jejich životní prostor si čím dál víc nárokuje člověk.
Na pláže východoindického státu Orissa se vrátily statisíce želv ohroženého druhu karety zelenkavé, aby v jednom ze svých největších hnízdišť nakladly desítky miliónů vajec. Docela ohromující čísla - ale sama o sobě nezaručují přežití druhu.
Podle ochránců přírody zahynulo v posledních třinácti letech až 130 tisíc karet. Nejčastěji se jim stalo osudným, že se zamotaly do rybářských sítí. Ale ani ty, které se dostanou na pláž, aby založily novou generaci, nemají vyhráno. Pokud vajíčka neskončí předčasně v moři po erozích pláží, mají na ně spadeno psi, šakali, divočáci nebo draví ptáci. A i z vědeckých studií vyplývá, že se nakonec vylíhne jen nebezpečně malé procento mláďat.
"Takovou úmrtnost by neustál žádný živočišný druh, natož ten, který je už teď v ohrožení," řekl zpravodaji BBC koordinátor místního ekologického projektu.

O želvách a lidech
Mořské želvy mají ale i jednoho mnohem většího patrona. Spojené národy vyhlásila letošek Rokem želvy a 1. března odstartovala v thajském Bangkoku kampaň, do níž se zapojí 25 zemí z oblasti Indického oceánu.
Podobnou iniciativu spustila ve stejný den i skupina tichomořských států. Signatáři thajského memoranda se zavazují k desítkám kroků na ochranu šesti ohrožených druhů želv. Jednoduše řečeno - podle kampaně by si želvy, které se před 150 milióny let procházely po planetě s dinosaury, zasloužily, aby se jim dnes lidé co nejméně pletli do cesty.
Tak třeba rybáři. Když se želva zaplete do sítě, může to být pro ni konec. Právě zahájená kampaň má důsledněji prosazovat moratorium OSN na používání obrovských rybářských nástrah na volném moři. Počítá se i s vývojem recyklačních technologií, aby ve vodách a na plážích nezůstávaly odhozené sítě. A ekologové volají i proti "surovějším" metodám rybolovu - s nasazením dynamitu nebo kyanidu.
Biologové budou v rámci memoranda z Bangkoku také podrobněji mapovat, jak želví populace decimují tradiční nebo komerční sběrači vajec. Delikatesa východních jídelníčků je považována i za afrodiziakum a želví krunýře končí jako materiál na výrobu brýlí, zapalovačů nebo suvenýrů. Jen na filipínských Želvích ostrovech vesničané podle odhadů vysbírali za uplynulých patnáct let přes milión vajíček nebo čerstvě vylíhlých želv.

Betonová hráz
Mořským želvám v Indickém oceánu paradoxně prospěla předloňská cunami - na nějaký čas ubylo rybářských lodí. Ale lovci se vracejí a ožívá i další zdroj příjmů regionu, turistický ruch. A s ním výstavba nových hotelů a letovisek. Například v Thajsku se kvůli nim snížil počet hnízdišť o více než polovinu. Ale možná nejlepší ilustraci najdeme v Indii, ve státě Góa.
Ještě v roce 2001 se do hnízdiště v zálivu Mordžím vrátilo přes třicet karet zelenkavých. Loni v prosinci jich s přílivem dorazilo jen šest. A měly co dělat, aby na kdysi opuštěném písku, kde se narodily, našly místo, kde by složily svůj cenný "náklad". Ocitly se totiž na jedné z turisticky nejpopulárnějších pláží Indie. A když už si želvy nějaký ten kout vyberou, je tu další zádrhel.
"Umělé osvětlení barů a hotelů mate čerstvě vylíhlé želvičky, a ty se místo do moře ženou na silnice, pod kola aut," řekl listu Financial Times Samír Dhurát, jeden z vesničanů, které místní úřad zaměstnává, aby hlídali želví hnízda. Ochranáři ve státě Góa ale zjevně boj s byznysem prohrávají. Jediný druh, který se tu v sezóně želvího hnízdění, od září do března, vyskytuje masově, je turista z Evropy toužící po slunci, poznamenává britský deník. A na pláž Mordžím už možná brzy nezamíří ani jedna kareta.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist