Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Městští přivandrovalci. Malá hodinka přírodopisu.

01.04.2006  |  217× přečteno      vytisknout článek

Silnější, agresivnější a méně náročný potkan vytlačil krysu, kterou už takřka nepotkáme.

Znáte městské přivandrovalce? Nemám na mysli ta politováníhodná individua, která ztratila práci, domov i lidskou důstojnost, ale naše souputníky na Zemi, ptáky a zvířata. Doprovázejí lidi v jejich sídlech od nepaměti. A jejich příběhy jsou většinou velice zajímavé.


Nejvíce opovrhovaným je asi potkan (Rattus norvegicus). Mnozí si jej pletou s krysou (Rattus rattus). Ano, ve středověku jsme v Evropě měli krysy. Námořní doprava nám ale z Asie přivezla potkany, kteří tam žili a stále žijí na polích a rýžovištích. Však je dodnes čínští rolníci chytají a dodávají i do luxusních restaurací. Pečený potkánek je prý delikatesa. Konec konců, živí se stejně jako náš zajíc, tak co! Jsou chlupatí, hlodáky mají stejné, liší se jen trochu ocáskem.


potkanSilnější, agresivnější a méně náročný potkan vytlačil krysu, kterou už takřka nepotkáme. Ta je mnohem delikátnější, vyžaduje suché a čisté prostředí, a tak ji už jen vzácně potkáme někde na sýpce. Také bílé laboratorní "krysy" jsou potkani. Takže prosím, už více se neplést.


 

Mnohem decentnějšími přivandrovalci jsou ptáci. Vynechám vrabčáky a kosy, zmíním se jen o holubech, hrdličkách, strakách a sojkách. Měštští holubi jsou zdivočelí holubi domácí, kteří zase pocházejí z holuba skalního (Columba livia). Zdivočelí holubi se svým zjevem opět vrátili k holubovi skalnímu, který žije ve velkých hejnech na skalách, a proto mu městské prostředí se svými střechami a půdami plně vyhovuje. Navíc zde takřka nemá nepřátele. Rozmazlené ušlechtilé kočky už neumějí lovit, kun a tchořů je v centrech měst pomálu a sem tam vysazený raroh s holuby nic nezmůže. A tak památkáři a starostové mnohdy nevědí, co se s holoubky počít.


V městských parcích si ale můžeme všimnout odlišného holuba. Je robustnější a na krku holubmá nápadný bílý límeček. Za letu na něm kromě límce září i bílé pruhy na křídlech. Je to holub hřivnáč (Columba palumbus), ještě před pár desítkami let výhradně obyvatel lesů, a pěkně plachý. Nyní si už zvykl i na městské parky a je docela oprsklý. Klidně si zobe 15 kroků od vás. Hnízdo si staví na stromech, je to jen taková řídká hromádka chrastí, člověk se až diví, že se v ní vajíčka vůbec udrží. Hřivnáči žijí v párech, v parcích, a proto nejsou žádným problémem.


Příbuzné holubům jsou hrdličky. U nás žije naše domácí hrdlička divoká (Streptopelia turtur), to je docela barevný, ale plachý lesní pták a málokdo ji zná. Běžná hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se k nám zatoulala z Balkánu již ve 20. letech minulého století. Proč se vydala na vandr, ornitologové nevědí. Známe ještě hrdličku chechtavou (Streptopelia roseogrisea), s níž si spojujeme známé "cukrú, cukrú", její zpěv ale slyšíme pouze u chovatelů. Hrdličky také žijí a hnízdí v parcích, mnoho problémů nedělají.


strakaNa závěr jsem si nechal dva krásné ptáky – straku (Pica pica) a sojku (Garrulus glandarius). Zatímco straka se do měst začala stěhovat již před mnoha lety, sojky pozoruji v pražských parcích teprve druhým rokem (netvrdím ale, že moje pozrování jsou nejpřesnější). Straky už jsou stejně oprsklé jako hřivnáči, chodci jsou jim na pár metrů srdečně ukradení. Svá hnízda si staví docela nízko nad zemí, asi jsou si jisté, že jim lidé neublíží. Hnízda vypadají jako hromádka roští v koruně stromu, ale jsou umně spletena a ptáci si nad ním vytvářejí i jakousi stříšku. Právě nyní straky staví a staví – začínají s několika hnízdy, dokončí ale jen jedno, v němž skutečně zahnízdí.


Víte, jak můžete straky přilákat? Vezměte krabičku zápalek – ale dřevěnou – s 25 sirkami. Uchopte mezi prsty za růžky a zatřepte. Hrkající sirky přesně napodobují stračí skřékání.
 

Sojka obecná je takový náš papoušek. Nejlépe známe sojčí pírka, ale celý pták je hezky barevný. Když ji potkáme někde v lese, pak na nás její skřekot upozorní na kilometr daleko. Sojka – lesní policajt. V pražských parcích si už na lidi zvykly a neskřékají. Ozývají se úplně odlišným hlasem, až jsem nevěřil, že je jejich. Zatím jsou mnohem opatrnější než straky a také hnízda si staví vysoko na stromech. Ta nejsou nic moc, také jen sojkaneuměle naskládané větvičky, podobně jako u hřivnáče.

http://cs.wikipedia.org

http://www.obratlovci.wz.cz

http://mujweb.cz

http://ptaci.webzdarma.cz/

http://www.deratizace-ruzicka.cz

http://www.lf3.cuni.cz

Jaroslav Pokorný
http://www.stastnezeny.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist