Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Příroda dává dobroty do kuchyně

16.09.2006  |  zdroj: Ústecký deník  |  126× přečteno      vytisknout článek

Příroda dává dobroty do kuchyně

I na sklonku léta nám příroda poskytuje bohatou nabídku plodin, které lze využít v kuchyni a přichystat z nich lecjakou dobrotu. Stačí se jen rozhlédnout po zahradě, loukách a na mezích.

Pro chutné a zdravé plody a listy nemusíme hned do lékárny či specializovaného obchodu. Někdy stačí vyjít na zahrádku nebo na vycházku a vzít si košík a sbírat, co vyrostlo.

Z řady rostlin jsme vybrali dvě, které jsou poměrně běžné, ale v kuchyni zatím ne běžně využívané.

Šípková růže je nejen na podívání, ale i pochutnání

Šípkovou růži (Rosa canina) zná asi každý. Jde o velmi rozšířený keř, který najdeme běžně u cest, v lesích, parcích a zahradách. Může se pyšnit spoustou lidových názvů - například šípek, planá, psí, trnová nebo trnková růže, šipina, polní růžička apod.

Kromě toho, že jde o pěknou rostlinu, má i další přednosti:

Je vynikajícím zdrojem vitaminů, zejména č. Jeho množství však záleží na zralosti šípků, a především druhu růží -běžný druh ho má průměrně 780 mg ve 100 g dužniny, kdežto růže skořicové 1600 mg.

Kyselina askorbová obsažená v plodech působí při krvácení dásní a při různých enzymových procesech v organismu, zvyšuje imunitu a přirozenou odolnost organismu vůči infekcím

Ob sáhuj etříslo viny (taniny), pektin, sacharidy, sorbitol, kyselinu jablečnou a citrónovou.

Květy šípkové růže s krásně vonícími lístky, které obvykle hlásí začátek léta, se používají i v kuchyni k dekoraci salátů, dezertů, moučníků, marmelád a želé, ale také například do octa.

Dají se i kandovat, je třeba však odstranit bílou část přisedající k lístkům, která je hořká.

Po odkvětu se vytvoří plody -šípky. Ty se dají sušit, ale musíme je sklidit před prvními mrazy. Plody se suší celé nebo podélně rozříznuté a zbavené semen a chloupků. Sušíme je co nejrychleji na dobře větraném místě v tenké vrstvě. Vhodná jsou především síta, kde může vzduch k plodům ze všech stran.

Dosušujeme teplem do 60 řč, při vyšších teplotách šípky černají, a především ztrácejí vitamin č. Usušené šípky mají být tvrdé a křehké. Ze sušené dužniny plodů a ze sušených jader lze připravit výborný čaj.

Pokud plody přejdou mrazem, můžeme z nich připravit šípkovou dřeň, která se přidává do omáček, dezertů, koláčů. Výborná jsou také vína a likéry ze šípků.

Jeřáb ptačí se hodí ke zvěřině i na likéry

Jeřabiny, správně jeřáb ptačí (sorbus aucuparia) je běžným a velmi rozšířeným stromem. Někde jich jsou bohaté aleje, ale nejčastěji je najdeme podél cest.

Nyní mají velké množství bohatých trsů červených krásných bobulí. Ty jsou zároveň velmi dekorativní, a proto je používáme velmi často na přizdobení. Plody však velmi často sesychají a scvrkávají se.

Tyto plody jsou v syrovém stavu nepoživatelné, ale hodí se na kompoty, marmelády, želé - výborně chutná ve zvěřině, a na likéry.

Pokud plody přejdou mrazem, jsou měkčí a chuť je jemnější. Do marmelád mícháme jeřabiny s jablky, hruškami nebo brusinkami. Hořkost zmírníme máčením 24 hodin ve vodě s octem - 3 lžíce octa na 1 litr vody.

---

MARMELÁDY

Jeřabinová

Potřebujeme: 1 kg celých plodů a 750 g cukru.

Rozmačkané nebo rozemleté vyzrálé a nepoškozené plody se nechají spolu s cukrem uležet, pak se vaří za stálého míchání a odstraňování pěny, až hmota začne želírovat.

Šípková

Vybarvené, nepřezrálé a pevné šípky omyjeme, vyškrabeme z nich semena. Plody dáme do hrnce, zalijeme vodou a necháme přes noc. Druhý den je vaříme, až změknou. Hmota se pak protírá sítem. Dřeň se sladí cukrem nebo medem.

---

ŽELÉ Z JEŘABIN

Šťáva a cukr (v poměru 1:1) se vaří za občasného míchání, zároveň sbíráme pěnu, až začne šťáva želírovat. Zkouška: kapka se kápne na studený talíř - když začne hned tuhnout, je rosol hotový.

Pak se želé nalévá do čistých, vypařených a vypláchnutých sklenic s uzávěrem se závitem a hned se uzavírá.

---

KANDOVANÉ KVĚTY

Potřebujeme: voňavé květní lístky růží, 125 g cukru a 50 ml vody.

Postup: cukr s vodou svaříme v cukerný roztok. Ten pak ochladíme. Jednotlivé květní lístky ponoříme do roztoku a pokládáme na alobal. Druhý den lístky obrátíme, přeložíme na čistý alobal a necháme alespoň další den schnout.

HANA RAŠÍNOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist