Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Z Kašperských Hor na Šumavu

09.12.2006  |  zdroj: HN  |  136× přečteno      vytisknout článek

Když v Čechách stojí město na kopci, je to vždycky trochu podezřelé.

Často za to mohou naleziště rud či drahých kovů a nejinak je tomu i v případě Kašperských Hor, pozoruhodného místa na severním okraji Šumavy.

Polohu dnešního města, které znovu aspiruje na to, stát se předním turistickým centrem jihozápadních Čech, předurčilo zlato. Žlutý kov získávali v oblasti již před dvěma tisíci let Keltové a těžba zlata vzkvétala zejména ve 14. až 16. století. Poslední snahy o obnovení dolování jsou data zcela nedávného, kvůli masívnímu odporu místních obyvatel však zůstalo jen u záměru.
Hodnota krajiny kolem Kašperských Hor je ale dnes jinde než ve zlatě roztroušeném v horninách. Místní kouzlo spočívá v atributech jinde nedostatkových nebo ohrožených. Tady si ještě můžete ve velkém užít čistý vzduch, volně proudící potoky a říčky, ticho hlubokých lesů i stáda dobytka klidně se pasoucí na ekologických farmách. Krajina je až na výjimky prostá megalomanských staveb. Charakter místního kraje pochopíte nejlépe, když stanete na některém z vrchů v okolí města a za jasného dne pohlédnete do dáli: jižním směrem se zvedá vysoká Šumava se hřbetem Zhůří (1187 m), severnímu obzoru dominuje majestátní hrad Kašperk, k západu klesá terén do hlubokého údolí Otavy a východní horizont uzavírá lesnatý masív Javorníku (1065 m). To není mírné zvlněné území centrální Šumavy - zdejší krajina má dramatický náboj a velká převýšení, hluboce zařízlá údolí a strmé svahy.

Genius loci osamělého kostela
Centrem Kašperských Hor, německy zvaných Berg Reichenstein čili "Horní bohatý kámen", je rozlehlé svažité náměstí s povrchem vydlážděným kočičími hlavami tak, jak se na starobylé sídlo sluší a patří. Zvlněná, deformovaná a místy i propadlá dlažba kašperskohorského náměstí svědčí o hornické minulosti. V době největšího rozkvětu zlatých dolů se totiž těžilo přímo ve městě a terén dnes zůstává poddolovaný. Uprostřed náměstí upoutá pozornost mohutný kostel sv. Markéty, půdorysem gotický ze 14. století. Při kostelní zdi můžete spařit další "hornickou památku" - zbytky mlecích kamenů, zajímavý je i kohoutí kříž za kostelem. Druhou dominantou náměstí je pak v jádře renesanční radnice se třemi charakteristickými barokními štíty.
Připomínkou původního středověkého sídla i nejcennější památkou Kašperských Hor je kostel sv. Mikuláše, stojí asi 1,5 km západně od města. Postavili ho již před rokem 1330 snad horníci z místních dolů. Interiér chrámu, přístupný jen příležitostně, skrývá velmi cenné gotické fresky a unikátní, krásně malovaný dřevěný strop z doby kolem roku 1700. Z okolní hornické osady se nedochovalo nic a osamocený kostel je magickým místem: obklopen starobylým hřbitovem se zrezivělými železnými kříži a vysokou kaplí sv. Anny připomíná jak minulá staletí, tak i doby ne příliš dávné. Letmá prohlídka starších hrobů prozradí samá německá jména - Kašperské Hory a okolí až do roku 1945 obývali téměř výhradně čeští Němci. S jejich nuceným odchodem zanikla i část místních dějin, jak o tom svědčí třeba proluka v rohu kašperskohorského náměstí (dříve zde stával pivovar) i nepřirozeně velká budova školy. Ještě ve 30. letech 20. století totiž ve městě žilo dvakrát více obyvatel než dnes.


Na hrad Kašperk
Návštěva Kašperku je věcí skoro povinnou už jen proto, že pohled na charakteristickou siluetu hradu se dvěma mohutnými věžemi vás v této krajině bude provázet skoro bez přestání. Na Kašperku není třeba mít obavy z tisícihlavých davů, k hradu se totiž nedá dojet autem. Nejblíže ke Kašperku lze přijet na parkoviště u restaurace Na Račánku (při silnici Kašperské Hory - Nezdice), ke hradu dojdete pěšky asi za 20 minut. Na Kašperk lze dorazit po svých i po zelené značce z náměstí v Kašperských Horách. Cesta je to krásná, také však dosti kopcovitá.
Hrad samotný se tyčí na strmém ostrohu v hlubokých lesích. Rozlehlý hradní areál má nezvyklou dispozici: podlouhlý palác svírají dvě mohutné věže. Kašperk dal postavit roku 1356 Karel IV. k ochraně zlatých dolů. Nebyl nikdy dobyt a roku 1617 jej koupilo město, které si od hradu odvodilo i své české jméno. Ačkoli Kašperk v následujících staletích sloužil jako zdroj stavebního materiálu, zřícenina je dnes ve velmi dobrém stavu. Jako jeden z mála českých hradních objektů je Kašperk přístupný i v zimě, prohlídky se tu konají například v době okolo Vánoc.
Chcete-li spojit návštěvu Kašperka s celodenním pěším výletem, pokračujte od hradu po červené značce až do Sušice. Na trase vás čeká několik idylických pošumavských samot, výstup na vrch Sedlo (902 m) s pozůstatky keltského hradiště (nyní se tu chystá stavba rozhledny) a na konci i nádherný výhled na Sušici a Svatobor. Cesta je dlouhá 15 km, zpět do Kašperských Hor se lze vrátit autobusem.

Když začne pršet...
Špatné počasí může v Kašperských Horách přijít kdykoli - pak vezmete zavděk návštěvou některých z místních muzeí. První na řadě je Muzeum Šumavy na náměstí, hostí přírodovědné a historické expozice včetně výstavy secesního šumavského skla. Děti ocení exponáty v Muzeu historických motocyklů a hraček. Na rodiny s dětmi se orientuje Informační středisko Kašperské Hory, které provozuje NP Šumava při silnici do Sušice. Ekologicky laděná expozice seznamuje se šumavskou přírodou.
Dvě hodnotné expozice lze navštívit na blízkém Hartmanicku. Ve vlastních Hartmanicích se letos otevřela rekonstruovaná budova horské synagogy. Velká část expozice se věnuje soužití Němců, Čechů a Židů v oblasti Šumavy. Na příkladu dvojic historických a současných fotografií lze pozorovat ohromné změny, kterými prošla tvář šumavských městeček a osad ve 20. století. Opravená synagoga, která unikla totální zkáze rekonstrukcí v hodině dvanácté, působí v městečku, jež bylo četnými demolicemi po válce a následnou necitlivou výstavbou urbanisticky zcela zmrzačeno, jako světlý bod naděje.
voda.jpg" width=361 align=right>Totéž lze říci i o druhé "židovské" expozici, Muzeu Dr. Šimona Adlera v blízké osadě Dobrá Voda. Muzeum, otevřené roku 1997 jako památník židovského učence a rabína, se věnuje kultuře a náboženství Židů v západočeském pohraničí. Dobrá Voda měla ve 20. století ještě méně štěstí než Hartmanice. Vzhledem k poloze ve vojenském prostoru téměř zanikla a i zdejší kostel, skrývající proslulý skleněný oltář, byl za komunistů degradován a jen těsně unikl zkáze. Z Kašperských Hor do Hartmanic je nutné jet autem, cesta netrvá víc než čtvrthodinu.

Kam vyrazit na lyže
Ještě nedávno byly Kašperské Hory na mapě českých sjezdovek bílým místem. To už ale neplatí. Přímo na okraji města, na svahu Liščího vrchu (793 m) vyrostl moderní, byť nevelký areál se třemi vleky. Předností je kompletní systém umělého zasněžování, v sezóně pouštějí vleky i večer za umělého osvětlení. Užít si lze třeba i snowtubing.
Delší sjezdovky nabízí 20 km vzdálený Zadov-Churáňov. Zdejší tratě patří mezi tradiční, což bylo znát i na stáří a kapacitě lanovky a vleků. Nyní se tu modernizuje, již v této zimě má sloužit nová čtyřsedačka. Na Zadov jezdí z Kašperských Hor gratis skibus. Snadno z města autem dojedete i na sjezdovky v Železné Rudě a na Špičáku. Jen asi tři čtvrtě hodiny je to pod nejlepší šumavské sjezdovky na německém Velkém Javoru.
Běžkaři mají upravované stopy po hřebeni z Kašperku přes Žlíbek na Javorník. Vzhledem ke srážkovému stínu tu ale obvykle leží méně sněhu než na vysoké Šumavě. Hustou síť upravovaných běžeckých tras najdete v okolí Churáňova a Horské Kvildy.

AUTOR: ŠTĚPÁN VÍTEK

Jak se tam dostat
Autem do Kašperských Hor přijedete nejčastěji po silnici z Horažďovic a Sušice proti proudu Otavy, v Radešově je třeba odbočit vlevo na silnici č. 145. Z východní strany vede hlavní silniční směr od Strakonic přes Stachy. Z Prahy trvá cesta asi dvě hodiny.
Vzhledem k poloze na hranicích Plzeňského a Jihočeského kraje nemá oblast Kašperskohorska příliš dobré napojení na síť veřejné hromadné dopravy. Koleje sem nevedou žádné; většina autobusů přijíždí ze Sušice, o víkendech je však i toto spojení sporadické. Dálkové linky míří 1 až 2 x denně do Prahy, Plzně a Českých Budějovic. Spojení najdete např. na internetové adrese www.idos.cz.

Kam na jídlo
Restaurace v Kašperských Horách se soustřeďují na náměstí a v přilehlých ulicích. Stravování na úrovni, také však za patřičné ceny, nabízí Hotel Tosch. Jinak však nabídka není oslnivá a třeba rodiny s dětmi si budou ve městě možná těžko vybírat. Za dobrou kuchyní je potřeba vyjet za město, kvalitní volbou je např. restaurace v Hotelu Rosa v 7 km vzdálených Řetenicích (http://hotelrosa.cz).

Informace
* Webové stránky Národního parku Šumava mají podobu www.npsumava.cz. Najít nejen ubytování v Kašperských Horách a okolí pomůže server www.sumavanet.cz. Hrad Kašperk se představuje pod adresou www.kasperk.cz. Zajímavé informace najdete na www.in-inter-internet.cz
* Informační centrum na radnici v Kašperských Horách funguje v pracovní dny celoročně, v letním období též o víkendech.
* Kašperské Hory - lyžařský areál:
www.snowhill.cz
* Lyžařský areál Zadov-Churáňov:
www.lazadov.cz
* Lyžařský areál Velký Javor (Německo):
www.arber.de
* Informace o údržbě šumavských běžeckých stop poskytuje mj. server:
www.bilastopa.cz

Kde se ubytovat
Nabídka ubytování je v Kašperských Horách pestrá a sahá od čtyřhvězdičkového hotelu Tosch (ceny kolem 2 000 Kč za pokoj a noc, www.tosch-parkhotel.cz) po řadu pokojů v soukromí. Výborný standard za přijatelnou cenu poskytuje Penzion Kašperk (300-400 Kč za osobu a noc, www.pensionkasperk.cz) situovaný v budově České spořitelny asi 100 m od náměstí. Přímo na náměstí stojí nově zrekonstruovaný Best Western Aparthotel Šumava 2000 (http://aparthotel.sumava2000.cz).


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist