Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Maják Moravy: výlet za přírodou i památkami Hostýnských vrchů

17.03.2007  |  zdroj: HN  |  124× přečteno      vytisknout článek

Rozlohou nevelké, zato magické a rozmanité: Hostýnské vrchy.

Nejznámější moravské poutní místo láká nejen věřící, ale i lyžaře a turisty. Nad městečkem Bystřice se tyčí jako maják poutní místo Svatý Hostýn.

Hostýnské vrchy

Hostýnské vrchy: romantická krajina, kde příliš turistů nepotkáte.
Snímek: TIC BYSTŘICE POD HOSTÝNEM

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, postavená na jednom z nejvyšších kopců Hostýnských vrchů, je v noci osvětlená tak, že je vidět už zdaleka. Právě jako maják. Maják Moravy, jak se někdy Hostýnu říká. Už několik stovek let k němu míří tisíce věřících. Každoročně se tady koná jednadvacet poutí, z nichž největší, orelská, vítá vždy desítky tisíc lidí.

Blesk a hrom
Hostýn tvoří dva vrcholy. Ten severní je vyšší (má nadmořskou výšku 736 metrů) a snadno jej poznáte podle rozhledny a větrné elektrárny. Na nižším, západním vrcholu stojí poutní chrám s poutními domy.
Základní kámen baziliky byl položen v roce 1721 a po sedmadvaceti letech byla dokončena a slavnostně vysvěcena. Od té doby byl svatostánek několikrát zničen a hostýnská hora opuštěná. Třeba nařízením osvíceneckého absolutisty císaře Josefa II. byl chrám prohlášen za zbytečný a poutě zde byly zakázány. Až v první polovině 19. století zorganizovali věřící sbírky na opravu chrámu, který byl v roce 1845 znovu posvěcen.
K chrámu vede proslulé schodiště, které začíná u Vodní kaple, kde vyvěrá údajně zázračná voda. Je dlouhé bez osmi metrů čtvrt kilometru a skládá se ze 250 schodů, 221 pískovcových a 29 žulových. Na jednotlivých stupních můžete číst zvěčnělá jména dárců, jejichž štědrostí bylo schodiště postaveno.
bazilika_mOdměna za výstup stojí za to. Nad hlavním vchodem do baziliky vítá příchozí mozaikový obraz Panny Marie, složený z 250 tisíc kamínků. Mariánský kult je patrný všude. Nad oltářem stojí v půlměsíci a v bohaté záři paprsků socha Panny Marie s Ježíškem v životní velikosti, který metá blesky určené Tatarům zobrazeným dole.
Jde o výjev vztahující se ke středověké legendě, kdy Tataři ohrožovali Evropu. V roce 1241 vraždili a drancovali také na Moravě. Obyvatelé zdaleka široka se před krutými nájezdníky ukryli i s nejskromnějším majetkem v lesích a v horách. Podle jedné pověsti se uprchlíci, kteří se uchýlili na Hostýn, modlili k Panně Marii a ta seslala prudkou bouři. Blesk zapálil ležení divokých nájezdníků a dunění hromu zahnalo Tatary na útěk. Lidé, kteří se zachránili při tatarském vpádu, postavili z vděčnosti na Hostýně sochu Panny Marie Ochranitelky.
Na samotný vrchol nemusíte jen po schodišti. K bazilice vystoupáte i mozaikovou křížovou cestou slovenského architekta Dušana Jurkoviče, jehož atypické domy stojí třeba i v nedalekých lázních Luhačovicích. Kapličky jednotlivých zastavení křížové cesty na Hostýnu pojal ve stylu lidové architektury. Jurkovičova křížová cesta je přitom už druhou, která se vine na hostýnský kopec. Ta první, vybudovaná v letech 1900 až 1902, je o poznání skromnější: kapličky mají jednoduchou architekturu, některá zastavení jsou jen na otevřených kamenných podstavcích s křížem.

Světský rozhled
Pokud nebudete mít schodů ještě dost, můžete vystoupat na rozhlednu. Čeká vás šedesát dva schodů a pěkný výhled. Ač Bystřici částečně zastiňují vzrostlé stromy, dál už rozhledu nic nebraní. Dovolí-li to počasí, za Bystřicí a Hanou jsou vidět hřebeny Drahanské vrchoviny. Směrem na sever vystupují z roviny Oderské vrchy, na severovýchodě vyčnívá z kotliny v pozadí Starojický kopec s hradem Starým Jičínem a trochu více vpravo jsou vidět výběžky Beskyd. Přímo proti nám se na severovýchodě vypíná nejvyšší kopec v Hostýnských vrších Kelčský Javorník s telekomunikační věží. Na jihu zahlédnete v dálce hřebeny Bílých a Malých Karpat a úplně vpravo Chřiby s majestátním hradem Buchlovem.

Kdysi kříž, dnes větrník
Hostýn v minulosti nepoutal zraky příchozích jen siluetou baziliky a rozhledny. V září 1939 byl na vrcholu rozsvícen obří kříž. A ne tak lecjaký. Jak uvádějí dobové záznamy, stavba si vyžádala 200 tisíc korun. Bylo třeba 236 prken a trámů, 600 kilo šroubů, 425 železných spojek a podpěr, dále 440 kilo vážící železná lana na ukotvení a 15 kilo hřebíků. Na osvětlení se použilo 1050 metrů izolovaného drátu a 900 žárovek.
Třicet metrů vysoký a dvacet metrů široký kříž nicméně dlouho nevydržel. V noci z 28. na 29. prosince 1947 se za velikého rachotu zřítil, pravděpodobně vinou mohutného větru.
Světelný kříž poté nebyl nikdy obnoven, o půl století později ovšem Hostýn získal novou, modernější dominantu - větrnou elektrárnu. Třicet metrů vysoký větrník zásobuje elektřinou budovy na Hostýně a dosud všem větrným poryvům odolává bez úhony.

Hostýnské vrchy_mTesák a Troják
Pohoří se Svatým Hostýnem sice oficiálně v názvu "hory" nemá, horské parametry však bohatě splňuje členitostí, příkrostí svahů i pravidelně bohatou zimní sněhovou nadílkou. Přímo v srdci Hostýnských vrchů leží kousek od sebe dva kopce, které daly jména i vyhlášeným lyžařským střediskům: Tesák a Troják. Jak říkají znalci místních poměrů, i když už nikde v okolí nenajdete ani vločku, poslední dvě místa, kde se bude dát lyžovat, budou Tesák a Troják.
Předloni se tam lyžovalo až do Velikonoc, loni byly sjezdovky bílé ještě v dubnu. Také v letošním extrémně teplém únoru byly oba vrcholy široko daleko posledním útočištěm pro milovníky zimních sportů.
V minulosti byl vždy oblíbenější Tesák se svými dvěma sjezdovkami (jedna měří osm set metrů, druhá má o polovinu méně), v posledních letech lyžaře víc láká spíše Troják, kde dva svahy udržuje modernější technika. Za slušné sjezdy se nadto platí i slušná cena. Celodenní jízdenka na vleky stojí 260 korun, děti do dvanácti lety let platí o šedesát korun méně. A co víc, Troják je ideálním výchozím místem pro nenáročnou lyžařskou turistiku. Ať se odtud vydáte kterýmkoli směrem, čeká vás krásné putování po mírných karpatských hřebenech, kde se střídají lesní úseky i louky s dalekými výhledy. Na samotný Hostýn vede osm kilometrů dlouhá trasa s dobře projetou stopou a s minimálním počtem výstupů, kterou zvládnou i vyloženě sváteční běžkaři, začátečníci či rodiny s dětmi.

Město Thonetů a Loudonů
Městečko Bystřice pod Hostýnem, známé dlouholetou výrobou ohýbaného nábytku, vzniklo na křižovatce obchodních cest z Hulína do Kelče a z Přerova ke Kašavě. Prameny jej poprvé připomínají roku 1368. Místní se nejčastěji chlubí dvěma érami. Obě jsou spjaté s vlivnými rodinami, které se v městečku na úpatí Hostýnských vrchů usadily.
Roku 1827 se Bystřice dostala do rukou svobodného pána Oliviera Loudona. Za jeho vlády, tvrdí učená literatura, dosáhla Bystřice největšího věhlasu a rozkvětu. Byl nadšeným botanikem, který do městečka přivezl celé záhony exotických rostlin. Do dnešní doby se tady dochovala vzácná, více než sto padesát let stará platanová alej, která nemá v Česku obdoby. Loudonům, kteří byli posledními šlechtickými majiteli městečka a okolí, panství náleželo až do poloviny třicátých let minulého století. Je-li vám jméno šlechticů povědomé, není to náhoda. Svobodní páni z Loudonů byli potomci slavného polního maršála Gideona Arnošta z Loudonů, válečníka ve službách Marie Terezie v sedmileté válce. Ještě za života tohoto "generála Laudona" ze známého popěvku se jeho jméno měnilo na Laudon, i když správně zní Loudon.
Náhrobky této šlechtické rodiny jsou k vidění na hřbitově, který nechal vybudovat Arnošt, svobodný pán z Loudonu koncem 19. století. Jeho společný náhrobek s manželkou stojí samostatně přímo uprostřed hřbitova.
Ještě za éry Loudonů začalo být zjevné, že Bystřice nezůstane jen sídelním městem kdysi slavného šlechtického rodu. V roce 1861 do města přišli rakouští průmyslníci bratři Thonetové a založili tady továrnu na ohýbaný nábytek. Netrvalo dlouho a podnik v Bystřici se stal největší továrnou na ohýbaný nábytek v Evropě. Ze soukromých rukou sice továrna po druhé světové válce přešla do vlastnictví státu, tradice přesto v Bystřici zůstala zachována. Krásu oblých tvarů je tak možné posoudit v podnikovém muzeu. První výstava ohýbaných židlí z bystřického závodu a nejstarších Thonetových židlí, vyrobených ještě v Boppardu a ve Vídni, tu byla otevřena v roce 1961. Tehdy výstava čítala 98 židlí, v současnosti zde uvidíte trojnásobný počet exponátů.

Za návštěvu stojí i místní zámek, který je jedinečnou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Majitelé zámku původní budovy ponechávali a k nim postupně přistavovali nové. Zachoval se tak unikátní slepenec různého stáří, který ve svých útrobách skrývá muzeum keramiky a expozici východočeského sochaře Vojmíra Vokolka. Nad oběma branami zámku vás přivítají kamenné erby jeho vlastníků a na novější budově uvidíte nádherně malované sluneční hodiny z počátku 20. století. Jsou dílem malíře Hanuše Schwaigra, kterého si najal - jak jinak - baron Loudon.

Kamila Machalová


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist