Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Obce na svůj náklad orgánem veterinární správy a pečovatelem o týraná zvířata, zvířata mají propadat obcím.

03.07.2007  |  130× přečteno      vytisknout článek

V Poslanecké sněmovně se nyní projednává novela zákona na ochranu zvířat proti týrání,

dle které by obce III měly na svůj náklad pečovat o zvířata svěřená do náhradní péče, dále by se týrané zvíře propadlé v řízení o přestupku nebo správním deliktu mělo stát vlastnictvím této obce a novela též nebývale rozšiřuje množství přestupků a správních deliktů, které by obce III měly řešit. I v jiných ohledech novela zvyšuje nároky na agendu těchto obcí, které by se měly stát fakticky výkonnými orgány státní veterinární správy, a to na vlastní náklad.

Dne 14.6.2007 se v Poslanecké sněmovně konala pracovní porada k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Svaz měst a obcí se jednání účastnil především z důvodu, že novela zákona oproti původnímu znění, které Svaz připomínkoval, doznala řady podstatných změn, jež by pro obce měly dalekosáhlé následky.

Především se jedná o záměr zakotvit pro obce s rozšířenou působností povinnost péče o týraná zvířata, a to na jejich vlastní náklad (!).  V případě podezření z týrání zvířat totiž zákon umožňuje odebrání zvířete a jeho svěření do náhradní péče, tu by obce měly platit ze svých prostředků. Předpokládá se, že půjde o rozhodnutí vydané v souvislosti s řízením o přestupku (správním deliktu) nebo v jeho rámci. Vyústěním řízení by pak mělo být uložení sankce (nebo ochranného opatření) propadnutí zvířete, kdy se má zvíře stát vlastnictvím obce. Od odebrání zvířete a jeho svěření do náhradní péče, až po jeho propadnutí obci, by tak obec měla finančně i jinak zajišťovat péči o toto zvíře, aniž by měla reálnou naději na náhradu vynaložených prostředků (novela alibisticky uvádí, že je lze vymáhat po osobě, jíž bylo zvíře odebráno).

 

Obce III jako servis veterinární správy

V jednání jsme představili zásadní výhrady už vůči samotnému pojetí ochrany zvířat dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, které novela výrazně prohlubuje, kdy se obce s rozšířenou působností mají fakticky stát servisními a výkonnými orgány státní veterinární správy. Dle navrhované úpravy se posiluje postavení Krajské veterinární správy jako „objednatele“ služeb u obecních úřadů, kdy obce na základě závazných stanovisek a podnětů veterinární správy budou vykonávat největší objem reálné práce, spočívající ve vedení správních řízení, rozhodování, vyřizování odvolání, zajišťování výkonu rozhodnutí, vyřizování stížností na postup úřadu a řešení konfliktů s přestupci a jinými účastníky řízení. To vše na vlastní náklad, aniž by předkladatel zákona řešil, kde obce na tyto povinnosti (de facto výkon státní veterinární správy) najdou prostředky.

Ukázkovým příkladem budiž úprava tzv. zvláštního opatření, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím nařídí vlastníkovi hospodářského zvířete např. provést opatření ke snížení počtu zvířat, včetně jejich usmrcení, dochází-li k jejich týrání, nebo uloží vlastníkovi zvířete pozastavení činnosti, kdy odstranění závad kontroluje krajská veterinární správa, ale správní řízení, od vydání až po výkon rozhodnutí (včetně zastřelení zvířat, pokud tak chovatel neučiní?!), má zajišťovat obec.

 

Razantní nárůst množství přestupků a správních deliktů

Další výhrady jsme vyjádřili k nebývalému rozšíření počtu správních deliktů, které již nezahrnují pouze klasické přestupky týrání zvířete fyzickou osobou, kde lze u obce skutečně předpokládat větší místní znalost (psi týraní místním alkoholikem, štěňata chovaná ve vraku vozidla, velkochov milovnice koček v obecním bytě, zvíře uzamčené v automobilu apod.). Obce by totiž měly nově řešit až 34 přestupků fyzických osob a 49 správních deliktů právnických nebo podnikajících fyzických osob (v současné době jde o 5 přestupků a 3 správní delikty). Zároveň se jedná i o delikty spáchané v souvislosti s přepravou nebo velkochovem hospodářských zvířat, s prováděním laboratorních pokusů, s porážením zvířat na jatkách, s činnostmi, kde je třeba odborné veterinární péče, zvláštních povolení, osvědčení nebo akreditací, porušením nařízení EU atd.

Jde tak už spíše o výkon veterinární správy, nikoliv o záležitosti, které by měly svou povahou patřit do správy obce (veřejný pořádek, ochrana života, zdraví a majetku občanů). Je třeba upozornit, že krajské veterinární správy už nyní řeší přestupky a správní delikty dle veterinárního zákona a nelze tedy argumentovat, že nemají vlastní personál na řešení agendy správního trestání, resp. správních řízení obecně (vybavenost orgánů státní veterinární správy navíc není problémem, který by měly na svůj náklad řešit obce).

 

Obec jako pečovatel o týrané zvíře a jeho nabyvatel

Nejzásadnější výhrady v souladu s postoji většiny námi dotázaných obcí se týkaly skutečnosti, že by týrané zvíře mělo připadnout obci.

Pokud by se měla stát vlastníkem propadlého nebo zabraného zvířete obec, jde o zásah do dosavadní úpravy přestupkového, příp. trestního, práva, kde se vlastníkem propadlé nebo zabrané věci stává stát (viz § 15 odst. 3 a § 18 odst. 3 zákona č. 200/1990 o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále  § 55 odst. 5 a § 73b odst. 1 zákona č. 140/1961, trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů – zvíře, jakkoliv požívá zvláštní ochrany, je dle práva stále věcí).

Pokud by měla být schválena navrhovaná úprava, tak se z okruhu propadlých nebo zabraných věcí bude vyčleňovat zvláštní okruh věcí dle zákona o ochraně zvířat proti týrání, které nepřipadají státu jako v případě ostatních deliktů, ale připadají obci, a „shodou okolností“ jsou to právě týraná zvířata (chromí či zanedbaní psi, nemocné kočky, zubožený dobytek apod.), o něž je nutno se dále starat a které lze jen těžko zpeněžit.

Případné námitky, že obec bude mít zisk z uložené pokuty nebo že náklady na péči může vymáhat po pachateli týrání, je nutno odmítnout, neboť drtivá většina přestupců nepatří mezi sociálně konformní, zajištěné a zodpovědné občany, kteří by usilovali o uhrazení pokut a jiných finančních povinností. Nejvíce „potrestaným“ bude naopak obec, která si „neuváženým“ rozhodnutím způsobí problém v podobě povinnosti starat se o týrané zvíře, platit mu veterinární ošetření a financovat další výdaje.

Nelze též přijmout odkaz na údajnou analogii s právem občanským, který z některých stran zazněl, neboť občanský zákoník upravuje nakládání s věcmi ztracenými, skrytými nebo opuštěnými (§ 135 občanského zákoníku), zatímco věc, resp. zvíře, které propadlo za účelem sankcionování pachatele nebo které bylo zabráno za účelem prevence dalšího týrání, není věcí, jejíž vlastník není znám. O nálezu se nerozhoduje ve správním nebo trestním řízení – v občanském zákoníku je zakotvena úprava přechodu vlastnictví k věci neznámého majitele, nikoliv úprava sankce nebo ochranného opatření.

Analogie s právem občanským je nepřípadná i proto, že stávající trestní právo i úprava správního trestání shodně ustanovuje a i do budoucna bude stanovovat jako nabyvatele propadlé či zabrané věci stát, a není důvod, aby zákon na ochranu zvířat proti týrání zaváděl nějakou výjimku.

Z důvodů praktických i legislativně-právních je proto nutné, aby se nabyvatelem propadlého zvířete stával stát.

 

Další postup Svazu, výzva obcím

Pracovní skupina obcí III. požaduje přesunutí veškeré působnosti dle zákona na ochranu zvířat proti týrání na Krajské veterinární správy (samozřejmě s výjimkou působnosti v oblasti obecně závazných vyhlášek obcí, řešené na úrovni obcí I., tedy všemi obcemi). Nebude-li takový návrh průchodný, hodláme v každém případě prosadit přechod vlastnictví k týranému zvířeti na stát, nikoliv obce, a dále vyřešit financování náhradní péče o zvíře, pokud už by ji obec měla zajišťovat. V termínu stanoveném pracovní skupinou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, tj. do 7. září, hodláme v tomto smyslu podat pozměňující návrh. Po zmíněném datu proběhne v rámci pracovní skupiny odborný seminář a poté se projednáváním novely bude znovu zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny.

Návrh novely zákona i s důvodovou zprávou (sněmovní tisk č. 184) je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny zde, resp. zde.

Pro účely dalšího prosazování oprávněných požadavků měst a obcí uvítáme jakékoliv další návrhy dotčených obcí, zejména příklady zkušeností s péčí o týraná zvířata a s vymáháním nákladů vynaložených na jejich péči po osobách, jimž bylo zvíře odebráno.

 

 

Jan Potměšil

potmesil@smocr.cz

 

Zdroj: Svaz měst a obcí České republiky


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist