Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Putování za žraloky

06.07.2007  |  zdroj: HN  |  524× přečteno      vytisknout článek

V současnosti asi neexistuje na naší planetě živočich, který by měl horší pověst.

Filmové thrillery ukazují žraloky jako nemilosrdné zabijáky, jejichž jediným cílem je požírat lidi. Růst obliby potápěčských zájezdů však řadě lidí umožnil setkání s nimi tváří v tvář. Někteří dokonce taková setkání cíleně vyhledávají.

Hlavní hrdina filmů Čelisti byl žralok bílý (Carcharodon carcharias), přezdívaný také Bílá smrt. Jde o největší dravou parybu této planety - dorůstá okolo šesti metrů a hmotnosti dvou tun. Byli však zaznamenáni i desetimetroví jedinci. Živí se převážně velkými rybami a ploutvonožci, mezi jeho oběťmi ale občas bývají také lidé. Ve skutečnosti však je člověk - společně s kosatkami - také jeho největším nepřítelem. Rozhodně se ale nevyplatí je podceňovat. Výmyslem totiž není ani ničivý útok na loď, jak jej sugestivně ztvárnil Steven Spielberg v prvních Čelistech. Roku 1981 se u pobřeží australského Queenslandu objevila jachta, z jejíhož majitele zůstala na palubě jen polovina. Potápěčský lékař Xavier Meniguet zachycuje ve své knize Žraloci desítky případů útoků na lodě, dokonce i potopení menších plavidel. Většinou je však mají na svědomí žraloci, které posádka lodi k útoku vyprovokovala. Žraloci bílí se vyskytují nejčastěji u pobřeží Kalifornie, Floridy, Austrálie, v Karibském moři, menší populace se nachází i ve Středozemním moři, odkud se mohou dostat až do Jadranu. Nejvíce jich však patrně žije u pobřeží Jižní Afriky.

PEREX: "Ve světě, který je starší a složitější než ten náš, se pohybují tvorové dokonalejší a složitější než my, nadaní mimořádnými smysly, jaké my nemáme, a dorozumívající se hlasy, které my nikdy neuslyšíme." Henry Beston

V kleci za Bílou smrtí

Jihoafričtí bílí žraloci se z hrozby postupně stali objektem prosperujícího turistického průmyslu. Návštěvníci je mohou obdivovat z bezpečí lodní paluby (shark viewing) nebo přímo v jejich živlu z protižraločích klecí (shark diving). V obou případech posádky lodí předtím do moře nahází krvavé návnady, takže predátoři ztrácejí jakékoliv zábrany.

Klece jsou nejen pevně uchycené na lanech, ale navíc ještě zavěšené na bytelných plovácích. Potápěči se nedostanou hlouběji než pár metrů a přitom jsou z palub lodí pozorně střeženi. Přesto se po turistech obvykle požaduje průkaz dosvědčující absolvování alespoň základního stupně některého mezinárodně uznávaného potápěčského výcvikového systému, například PADI Open Water nebo CMAS One Star. Posádka lodi má nejen potápěčský výcvik, ale nezřídka také ošetřovatelské kursy.

Oblíbeným místem pro potápění v kleci jsou například ostrovy Dyer a Geyser v Jižní Africe, americké San Diego nebo australský Velký bariérový útes. Zde, respektive na místě zvaném Scuba Zoo u útesu Flinders, je v hloubce asi dvaceti metrů ukotvená obří klec. Když jsou potápěči uvnitř, průvodci spustí do vody kontejner naplněný rybami. Víko se odklopí, uvolní se návnada a žraloci spanilí, bělocípí nebo lagunoví se na ni vrhnou. Během několika minut hostina končí, ale paryby ještě chvíli plavou kolem, vzrušeni pachem krve. Jakmile se začnou chovat klidně, potápěči můžou klec opustit a volně mezi nimi plavat. Žraloci bílí, někdy dokonce vyskakující divoce z vody, pro změnu do klece narážejí a snaží se okusit její "chuť". Impozantní je způsob, jakým se objeví. Na hladině zpozorujete malou vypouklinu, vytvářenou čelní vlnou před žralokovým tělem. Pak se objeví dva víry za hřbetní ploutví, která prořízla hladinu, když vtom náhle žralok míří přímo na návnadu.

Většina společností pořádajících výlety za bílými žraloky vlastní kromě lodí i ubytovací kapacity, restaurace, prodejny suvenýrů a další objekty na pobřeží. Často bývají součástí rozsáhlejší sítě podniků, které zprostředkovávají žraločí potápění i v jiných částech světa. Jihoafrické ministerstvo životního prostředí (South African Government's Department of Nature and Conservation) jim každoročně obnovuje osvědčení (shark dive permit) potvrzující, že dodržují zásady bezpečnosti klientů i ochrany přírody a že posádky lodí mají příslušnou kvalifikaci.

Ceny výletů za žraloky se velmi liší podle společnosti, lokality i použitých lodí a další techniky. Například White Shark Discovery nabízí jednodenní lodní výlet za 1200 randů (asi 3600 Kč). Kromě potápění v klecích cena zahrnuje i návštěvu kolonie tuleňů, oběd na palubě či zapůjčení potápěčské výstroje.

I včela je nebezpečnější

Z filmů a dobrodružné literatury by se mohlo zdát, že žralok je nejnebezpečnější tvor planety, jehož potravou jsou převážně lidé. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Podle statistik rybáři ročně uloví neuvěřitelných 26 až 73 milionů žraloků, zatímco počet útoků na lidi se počítá sotva na desítky. Úmrtí je do roka jen asi pět až osm - z tohoto hlediska je i včela mnohem nebezpečnější tvor. Navíc útoků dlouhodobě ubývá, zřejmě v důsledku vymírání žraloků. Například v roce 2001 došlo na celém světě k 86 střetům žraloka s člověkem (z toho šesti smrtelným), v roce 2002 to bylo 63 a v roce 2003 pouze 55. Převážná většina incidentů se odehrála ve vodách Spojených států, zejména na Floridě. Mezi další nebezpečné země patří Austrálie, Brazílie, Venezuela, Jihoafrická republika, Fidži, Indie a Madagaskar.

Z bezmála 360 druhů byl statisticky významný počet útoků na lidi doložen jen u čtyř až dvanácti (údaje mnoha autorů se v tomto ohledu liší). Alespoň jeden útok je věrohodně potvrzen u 35 druhů. Vše nasvědčuje tomu, že většina incidentů mezi žraloky a lidmi je z hlediska paryby spíše omylem než záměrem a mnohé z nich vědomě nebo mimoděk vyprovokovali lidé.

Existují dva typy lidského chování, které mohou vést k žraločímu útoku. Především je to pohyb ve vodě, v níž se vyskytuje krev, tedy i podmořský lov. Nebezpečné je ale také surfování.

Přítomnost krve ve vodě dokáží žraloci díky svým citlivým smyslům rozpoznat z velké dálky a ve velmi malém množství. V určitých oblastech se proto nevyplatí podceňovat ani drobné oděrky. Obzvlášť nebezpečný však je podmořský rybolov pomocí harpuny. Signály, které vydává zasažená ryba společně s krví ve vodě, dokáží žraloka vydráždit k nepříčetnosti. Lovící potápěči proto bývají častými cíli žraločích útoků. Surfování je nebezpečné z jiného důvodu. Když surfaři hledají vhodnou vlnu, leží na prkně a pádlují rukama i nohama ponořenýma do vody. Při pohledu z hlubiny se nebezpečně podobají tuleňovi - zvlášť pokud ještě mají černý neoprenový oblek. A ploutvonožci představují významnou složku potravy velkých dravých žraloků.


Podivuhodné smysly

Dlouho přetrvávalo mínění, že žralok je primitivní živočich, který nedokonalost svých smyslových vjemů nahrazuje bezuzdnou agresivitou. Ve skutečnosti má málokterý tvor tak dokonalý nervový systém uzpůsobený pro život v moři. Žralok má celkem osm smyslů (sluch, zrak, čich, chuť, hmat, postranní čáru, tzv. volné neuromasty a Lorenziniho ampule), čímž předčí většinu mořských tvorů. Více než čtyři sta milionů let evoluce je vyladila tak, že mezi obratlovci nemají obdoby.

Například žraločí sluch je nejcitlivější v oblasti nízkých kmitočtů, které se ve vodě šíří nejlépe. Díky tomu může mít přehled i o dějích odehrávajících se ve vzdálenosti několika kilometrů. Navzdory dřívějším tvrzením má také velmi dobrý zrak. Ještě mnohem rychleji než naše oko se to žraločí dokáže vypořádat s rychlou změnou intenzity osvětlení. To je nezbytné při útoku z temné hlubiny na předmět plovoucí na hladině - a nebezpečné pro plavce, protože dravec málokdy mine.

Pověstný je žraločí čich, který dokáže vystopovat raněnou kořist podle pachu krve. Pokusy například prokázaly, že žraloci reagovali na krev rozředěnou ve vodě v poměru jedna ke sto milionům.

Stejně jako ostatní paryby a ryby mají i žraloci zvláštní orgán pro vnímání záchvěvů vody: tzv. postranní čáru. Vědci zjistili, že jim udá přesnou polohu kořisti i v případě, že se nemohou orientovat zrakem a sluchem. Kromě běžných smyslů však má žralok i některé unikátní orgány, takže jeho mozek má o okolním prostředí k dispozici mnohem komplexnější informace, než je tomu u většiny ostatních živočichů. Jedním z těchto orgánů jsou tzv. volné neuromasty po celé délce těla. Díky nim je živočich schopen vnímat i nepatrné změny ve složení mořské vody. Patrně tak mimo jiné zjišťuje i rozdíly ve slanosti, prozrazující například blízkost ústí řeky.

Naprosto ojedinělým smyslovým orgánem jsou tzv. Lorenziniho ampule, jejichž úkolem je měření elektrických potenciálů. Jde o dutiny ústící na povrch kůže v okolí nozder malými otvůrky. V každé z nich je nervové zakončení informující svého majitele o celé řadě jevů: o vibracích, slanosti, tlaku a podobně. Jejich hlavní náplní však je sledování i velmi malých změn elektrického pole v jeho okolí. O přesném smyslu Lorenziniho ampulí se biologové dosud dohadují. Většina se shoduje v tom, že dokáží na malou vzdálenost nejen odhalit elektrické pole potenciální kořisti, ale i její zdravotní stav. Díky nim tak žralok například najde rybu ve zcela zakalené vodě nebo živočicha zahrabaného v písku.



Největší paryba světa

I když žralok bílý je bezesporu nejpopulárnější druh těchto predátorů, přes své úctyhodné rozměry zdaleka není největší. Primát drží žralok obrovský, zvaný také velrybí (Rhincodon typus), největší studenokrevný obratlovec na této planetě. Jeho průměrná délka je okolo sedmi metrů, vědci ale zaznamenali i jedince přesahující patnáct metrů. Existuje dokonce nedoložená zpráva o exempláři žijícím okolo roku 1890 v blízkosti přístavu San Juan na Portoriku, který měřil 20,5 metru. Tlama bývá široká i přes metr, přesto nepředstavují tito tvorové žádné nebezpečí, protože se většinou živí mořským planktonem, podobně jako některé velryby. K potápěčům se chovají netečně nebo přátelsky, někdy jsou dokonce zvědaví.

Žraloci velrybí se často pohybují těsně pod hladinou - i proto jsou vyhledávaným cílem ekoturistických výletů: mít společný snímek s obludou velkou jako lokomotiva je pro mnoho lidí dostatečným lákadlem. Některé turistické kanceláře pořádají za žraloky velrybími ekoturistické výlety na lodích, obdobné jako známější "safari" za delfíny a velrybami. Tak například společnost Three Islands Marine Charters využívá toho, že od konce března do června se tito tvorové pohybují u pobřeží západní Austrálie. Pořádá lodní výjezdy na útes Ningaloo, spojené s možností šnorchlování mezi dobromyslnými obry. Žraloky sem láká vyšší teplota Indického oceánu a úplněk v březnu a dubnu, kdy zde žijící koráli vypouštějí miliony vajíček a dochází i k masovému rozmnožování ostatních živočichů. Kdo se spokojí s pozorováním z paluby, zaplatí 200 australských dolarů (1 AUD = 18,1 Kč), šnorchlování pro děti do 16 let stojí 220 dolarů, pro dospělé 330 dolarů.

Někteří mořští biologové ale varují, že ani ekoturistika není bez problémů. Ruší totiž živočichy při shánění potravy i při reprodukci, takže se nakonec může na snižování stavů podílet také. Většina odborníků se ale shoduje, že je menším zlem než lov - a za daných okolností jedinou reálnou možností záchrany žraloka velrybího, protože by mohla místním obyvatelům nabídnout přijatelnější druh obživy, než je zabíjení těchto unikátních tvorů. Dlouhodobě totiž klesají nejen jejich stavy, ale i rozměry.


Žraloci v Rudém moři

Jedním z magnetů, který ročně přitahuje tisíce turistů na pobřeží Rudého moře, je naděje na spatření žraloka. Představitelé egyptského turistického ruchu odhadli, že každý jedinec představuje přínos pro jejich branži v hodnotě nejméně 10 tisíc dolarů ročně. Začali se proto intenzivně zasazovat o jejich přísnou ochranu. Žraloků v Rudém moři rapidně ubývá. V místech, kde před několika desetiletími natáčeli průkopníci sportovního potápění Jacques-Yves Cousteau a Hans Hass filmy, v nichž jako na běžícím pásu defilovala hejna několikametrových kusů, je dnes možné se potápět celé týdny a přitom nespatřit ani jednoho. Na sinajském pobřeží existuje lokalita zvaná Shark Observatory, dnes je však její název spíše vzpomínkou na lepší časy, kdy tu ještě nestál souvislý pás hotelů a letovisek. Příčinou je nejen zhoršování životního prostředí, ale především intenzivní lov. Chytání žraloků sice egyptské úřady zakazují, pro místní obyvatele však představují významný zdroj obživy. Nejde přitom ani tak o lov kvůli masu, ale především o výrobu suvenýrů. Movitější turisté si mohou odvézt celé vycpané kusy, chudší alespoň čelisti, ploutve či vypreparovaná embrya...

Majitelé cestovních kanceláří, hotelů, potápěčských středisek a výletních lodí si ovšem dokázali spočítat, že lov pro suvenýry je zabíjením slepice, která snáší zlatá vejce - zatímco za mrtvý kus dostane rybář pár dolarů, živý žralok z turistů vytáhne mnohonásobně víc. Zesílili proto tlak na vládu, aby přijala účinná opatření proti ilegálnímu rybolovu. Usilují především o posílení pobřežních hlídek, zaměření policejních aktivit na rybáře a zřízení agentur chránících život v moři. Podle nich by se také měly zpřísnit tresty pro lovce a překupníky. Mořští biologové tyto iniciativy vítají, současně však upozorňují, že možná přišly poněkud pozdě. Stavy některých žraločích druhů už poklesly k hranici, za níž hrozí nezadržitelné vymírání. Kromě ilegálních lovců se na tom podílí právě turistický ruch, v jehož důsledku roste znečištění moře a umírají korálové útesy.


Za žraloky do Thajska

Thajsko se v posledních letech stalo oblíbenou destinací pro stále větší počet českých turistů, mimo jiné i díky možnosti potápění v tamních atraktivních mořích plných pestrého života. K vyhlášeným potápěčským lokalitám patří ostrovy Similan a Surin v Andamanském moři. Existují zde četné společnosti, které potápění mezi žraloky organizují. Ostrovy můžete navštívit v obytných člunech, které vyplouvají z Phuketu a které si na dvou- až dvanáctidenní výpravy lze objednat předem. V tamních hlubinách, mezi korály, hvězdicemi a perutýny, žije neškodný žralok zebrovitý. Protože se jedná o menší mírné druhy, chybí rekvizity jako žraločí klece a další bezpečnostní opatření. Cena jednodenního lodního výletu spojeného s potápěním se pohybuje okolo 600 bahtů (asi 400 Kč). Většinou se vyjíždí brzy ráno, kdy jsou žraloci nejaktivnější. Nejlepší je přijet sem v období sucha, od listopadu do dubna, kdy je slunečno a moře je klidné. Legendárního tvora tu je možné natrefit i bez asistence místních žraločích průvodců. "Šnorchlovali jsme odpoledne nedaleko břehu, když se kolem objevili žraloci dlouzí asi půldruhého metru až dva metry," vypráví pražský programátor Vladimír Ploub. "Podle knih jsme později zjistili, že to byli žraloci černoploutví."


Požírači českých učitelek

Vtipy o českých učitelkách, které na Jadranu s oblibou požírají tamní žraloci, si svého času dělaly legraci z rádoby senzačních a povětšinou vylhaných novinových zpráv. Ovšem nejen učitelky by měly být opatrné na zdánlivě bezpečných chorvatských i jiných středomořských pobřežích. V Jaderském moři (a Středozemním moři vůbec) žije několik druhů žraloků a zcela prokazatelně sem rád zavítá i obávaný žralok bílý. Známý mořský biolog Hans Hass dokonce v jednom ze svých textů tvrdí, že úřady středomořských států mnoho úmrtí způsobených žraloky raději připisují na vrub zraněním způsobeným lodními šrouby, aby neodradily turisty.

Většina středomořských žraloků však je neškodná. Mezi nejčetnější patří malé pobřežní druhy, například máčka skvrnitá, dorůstající velikosti asi jednoho metru, a její blízká příbuzná máčka hvězdnatá, dlouhá až půldruhého metru. Setkání se žraloky pohybujícími se ve volné vodě je zde čím dál vzácnější. Mezi neškodnými druhy, jako je liškoun obecný s typickou dlouhou ocasní ploutví, se ale dá vzácně narazit i na takové, které odborníci označují jako potenciálně nebezpečné. Vedle zmíněného žraloka bílého je to především kladivoun, žralok tmavý, žralok hnědý a žralok modravý. Jde o druhy dorůstající několika metrů, kteří mohou být za určitých okolností přinejmenším nevyzpytatelní.

I ve zdánlivě bezpečném Středomoří je proto dobré se při koupání a potápění vyvarovat rizikového chování. Nebezpečné jsou například kalné vody přístavů, pobřeží v okolí továren na zpracování masa a ryb nebo frekventované lodní trasy. Tam všude si totiž žraloci zvykli požírat odpadky, navíc tu může být ve vodě krev, která vzbuzuje jejich agresivitu.

Průvodci a ubytování

Pokud se tedy rozhodnete svou dovolenou zpestřit potápěním za žraloky, buďte pečliví a pozorní při výběru společnosti nebo cestovní agentury. Nezbytným se určitě jeví průvodce potápěčů, většinou zastupovaný agenty cestovních kanceláří zaměřujících se na potápění. Je to obvykle místní člověk mající dostatek zkušeností a odbornou způsobilost. Zná vhodné lokality pro potápění a jednotlivé druhy žraloků a jejich chování. Obstará lodě na výpravu, ubytování, žraločí klece či servis potápěčských přístrojů.

Cestovní agentura vám poté podle vašich požadavků připraví balíček, obsahující letenky nebo jízdenky, poukázky na potápění a ubytování, včetně pronájmu lodí nebo plnění tlakových lahví. Nemáte-li vlastní vybavení, lze je půjčit nebo koupit v potápěčských střediscích.

Zbývá jen zvážit, jestli se vydat na moře sám, nebo ve skupině, a zda se ubytovat na pobřeží, či zvolit vícedenní výlet na člunech. Skupinové potápění má výhodu ve zkušeném instruktorovi, schopném ostatním pomoci při obtížích. Pobyty na člunech bývají levnější a můžete se téměř neomezeně potápět, sami volit čas a lokalitu ponorů. Výhodou ubytování na břehu je zas pestřejší vyžití pro ostatní členy rodiny, pokud se nepotápějí.


Jak na to?

Žraloci většinou nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí. Přesto je dobré při šnorchlování nebo potápění dodržovat některá pravidla. Přehledně je uvádí například kniha Žraloci a rejnoci (Svojtka & Co., 2006). Podle ní je dobré se vyvarovat potápění za soumraku nebo rozbřesku, respektive za snížené viditelnosti. Bezpečnější je to ve skupině, vodu ale opouštějte najednou, protože žraloci se při snižujícím se počtu potápěčů stávají drzejšími. Ujistěte se, že doprovodný člun máte blízko nad sebou. Většina žraloků k vám připluje jen ze zvědavosti, nepropadejte tedy panice a zkuste udržovat oční kontakt. Pokud se chcete vzdálit, tak pomalu. Neobávejte se pohybu směrem ke zvířeti, avšak pomalu, abyste ho nezastrašili. Na hladině omezte zbytečné šplouchání - žraloci by vás mohli považovat za poraněné zvíře. Vyhněte se oblastem, kde se loví harpunami. Poraněné ryby vysílají poplašné signály, které žraloci zjistí na kilometry daleko. Vyvarujte se malých, jasně zbarvených objektů, které kontrastují s vaším vybavením. Baterku, zápisník nebo světlé ploutve by si mohli žraloci splést s kusem návnady. Pokud se pro přilákání žraloků použije návnada, držte se proti proudění vody od návnady. Nikdy se nesnažte žraloka dotknout, obstoupit nebo chytit. Musí mít vždy pocit, že má kam uniknout. Když se k vám přiblíží přespříliš, udeřte ho tvrdě do rypce, pak se většinou rychle vzdálí.


AUTOR: Ivana Nováková


Zajímavost

Nenasytní spotřebitelé

Na současném světovém trhu se nabízí velký výběr produktů ze žraloků: žraločí ploutve (surovina pro přípravu polévky) a maso, olej ze žraločích jater (léky, vitaminy, kosmetika), usně (obuv), kůže (brusné kotouče, kožní implantáty), zuby (šperky), krevní komponenty a chrupavky (doplňky výživy) aj.


Kam za žraloky

Austrálie

* Exmouth & Ningaloo Diving Centres (www.exmouthdiving.com.au) * 3 Islands Marine (www.whalesharkdive.com) * Rodney Fox (www.rodneyfox.com.au) * Undersea Explorer (www.undersea.com.au) aj.

USA

* Shark Diver (www.sharkdiver.com) * Great White Adventures (www.greatwhiteadventures.com) * Blackbeard's Cruises (www.blackbeard-cruises.com) * Caribbean Adventures (www.worlddive.com) * Jim Abernethy's Scuba Adventures (www.scuba-adventures.com) aj.

Jižní Afrika

* White Shark Ecoventures (www.white-shark-diving.com) * White Shark Diving Company (www.sharkcagediving.co.za) * UnrealDive Expeditions (www.unrealdive.com) * Shark Cage Diving (www.sharkcagediving.net) * Adventure Dives (www.adventuredives.co.za) * African Shark Eco-Charters (www.ultimate-animals.com) * Andy Cobb Eco-Diving, White Shark Adventures (www.whitesharkdiving.com) * White Shark Adventures of Dyer Island (http://users.iafrica.com/s/se/seafaris) * White Shark Discovery (www.whitesharkdiscovery.com) aj.


Informace

* www.scubadiving.cz - stránky o potápění a cestování, potápěčské technice

* www.oceanstar.com - odkazy na organizace zabývající výzkumem žraloků, potápěním a potápěčskými výpravami

* www.padi.com - stránky projektu Aware, zabývajícího se výukou potápěčů a jejich vzděláváním v oboru podmořské ekologie.


Rady

Ochrana před žraloky

* V Jižní Africe a Austrálii se používá ohrazování pláží sítěmi. Kromě žraloků se do nich ale chytají třeba i velryby. Proto se začínají zkoušet zařízení, jež by měla akustickými signály kytovce od těchto sítí odradit.

* Průvodci potápěčů, kteří krmí žraloky, aby je přivábili k turistům, nebo filmaři nosí speciální oblečení z kovového pletiva. Mořští biologové a fotografové pracují pod hladinou v ocelových nebo hliníkových klecích. Novinkou na ochranu proti žralokům je elektrický paralyzér POD (Protectiv Oceanic Device). Odpuzuje paryby z bezprostřední blízkosti potápěče vytvářením elektrického pole kolem celého těla, což naruší činnost Lorenziniho ampulí žraloka a dezorientuje jej.


Kdy na cestu

* leden - květen: Neptunovy ostrovy

* březen - květen: útes Ningaloo

* duben - září: San Diego, Kokosový ostrov, ostrov Dyer

* květen - listopad: Velký Kajmanský ostrov, ostrovy Mamanuca

* červen - září: ostrov Man

* listopad - květen: ostrovy Revillagigedo, Muhammadův mys, ostrovy Similan a Surin, atol Rangiroa, ostrov lorda Howa

* celoročně: Havaj, Bahamy, Galapágy, ostrovy Yap a Palau, Velký bariérový útes, Nový Jižní Wales


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist