Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přírodou západního Krušnohoří

29.07.2007  |  124× přečteno      vytisknout článek

Oba přírodní parky, původně vyhlášené jako “oblasti klidu”, najdeme v horských partiích

Partie při zdrojnici říčky Rotavy. Foto: Doc. <a href=RNDr. Jan Vítek" hspace=5 src="http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2007/29/pamatky.jpg" width=105 align=right vspace=2 border=0>K naším nejdelším pohořím patří severočeské a západočeské Krušné hory, jejichž protáhlý hřbet sleduje německou státní hranici od členitého území Labských pískovců, až téměř k Ašskému výběžku. Zatímco východní část pohoří byla z větší části zahrnuta do přírodního parku Východní Krušné hory, v západním Krušnohoří – na území Karlovarského kraje – byly vyhlášeny dva rozlohou menší přírodní parky s několika přírodními rezervacemi a památkami.

Přebuzské vřesoviště na náhorní planině Krušných hor. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekOba přírodní parky, původně vyhlášené jako “oblasti klidu”, najdeme v horských partiích a v přilehlém podhůří severně od Sokolova, kde je odděluje úzký pruh území mezi Kraslicemi a Rotavou. Nejzápadnější výběžek Krušných hor vyplňuje Přírodní park Leopoldovy Hamry. Jeho povrch klesá od hraničního hřbetu (Počátecký vrch, 818 m n.m.), až do podhorské sníženiny Chebské pánve. Na západě u města Luby bezprostředně navazuje na další příhraniční Přírodní park Kamenné vrchy, který je však už součástí pohoří Smrčiny. Horská “kra” Leopoldových Hamrů je rozčleněna několika bystřinami - přítoky Ohře, například Libockým potokem s vodní nádrží Horka a říčkou Svatavou, protékající Kraslicemi. Součástí přírodního parku jsou také tři zvláště chráněná území. Plošně nejrozsáhlejší (přes 23 ha) je přírodní rezervace přiléhavě nazvaná V rašelinách, zaujímající mírně skloněné rozvodí Svatavy a Libockého potoka (přibližně v 670 m n.m.) asi čtyři kilometry severozápadně od Oloví. Zdejší lesní porosty se vyznačují větším množstvím kříženců borovice lesní a blatky. V nedaleké přírodní památce Studenec v pramenné partii Studeneckého potoka jsou chráněny mokřiny a rybníček s výskytem ďáblíku bahenního, kosatce žlutého, vachty trojlisté a dalších ohrožených rostlin. Zcela odlišná je přírodní památka Vysoký kámen na stejnojmenném návrší (774 m) nad obcí Kostelní v jihozápadním okolí Kraslic. Objektem ochrany je zde členitý, téměř 0,5 km dlouhý skalnatý hřeben, “modelovaný” mrazovým zvětráváním nestejně odolných hornin - velice tvrdých křemenců a měkčích fylitů. Jižnímu okraji dominuje několik štíhlých a křivolakých křemencových skalních věžiček, jejichž bizarní tvar byl inspirací k dávným pověstem. Okrajové skalisko je upraveno na vyhlídku do západního českého a německého Krušnohoří. Rozličné přírodní zajímavosti se skrývají také na území Přírodního parku Přebuz, pojmenovaného podle obce, rozprostřené na náhorní krušnohorské planině. Nejvýše zde vystupuje vrch Špičák (991 m), zvýrazněný vyhlídkovým altánkem a s členitým Skalním městem na západním výběžku. Svahy Špičáku se sklánějí do malebného Rájeckého údolí, které s přilehlým lyžařským střediskem Bublavou patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům tohoto území. K nejcennějším zvláště chráněným územím v přírodním parku Přebuz patří několik “rašelinných” rezervací. Na náhorních planinách (v nadmořských výškách nad 900 m) a v obtížně dostupných příhraničních partiích, často trefně nazývaných “Konec světa”, k nim patří dvě národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero (chráněná už od roku 1933 na ploše téměř 27 ha) a Velký močál (s téměř dvojnásobnou rozlohou). V obou případech jde o horská rašeliniště s četnými vodními tůňkami a s typickou rašelinnou květenou i zvířenou. Poblíž obce Přebuz zaujme působivé Přebuzské vřesoviště, vzniklé na místě odtěženého rašeliniště a chráněné na ploše téměř devadesáti hektarů v přírodní památce. Romantická rašeliniště jsou chráněna též na čtyřech menších mokřinových plochách přírodní památky Rašeliniště Haar jihozápadně od Přebuzi. Na jižním okraji přírodního parku najdeme také chráněnou geologickou lokalitu - přírodní památku Kamenný hřib, vystupující nad silnicí z Krásné Lípy do Šindelové. Tento nevelký skalní útvar, vyznačující se širším “kloboukem” a užší nízkou “nohou”, vznikl zvětráváním deskovitě a kvádrovitě odlučné krušnohorské žuly.

Doc. RNDr. Jan Vítek

http://www.mvcr.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist