Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Krušné hory opět lákají

01.09.2007  |  zdroj: HN  |  170× přečteno      vytisknout článek

Na hranici severozápadních Čech a Saska

Nemilované, podceňované, někdy i vysmívané: tak se daly donedávna označit Krušné hory. Dnes už to ale zdaleka není jen krajina mrtvých lesů na pozadí kouřících elektráren. Naopak, najdete tu ztichlý svět horských rašelinišť, čisté potoky, zajímavou architekturu a také dobré podmínky pro různé sporty.

Konečně hory! Možná takové zvolání vám přichází na jazyk, když se ke Krušným horám přibližujete z českého vnitrozemí. Zvedají se z české kotliny opravdu strmě a jednolitě; může za to tzv. krušnohorský zlom, mohutná prasklina v zemské kůře, která se tu vytvořila ve třetihorách. Krajina severně od zlomu se v důsledku horotvorných tlaků vyklenula o stovky metrů vzhůru, zatímco jižněji ležící oblasti (dnešní Podkrušnohorská pánev) naopak poklesla. Výsledkem je nebývale strmý svah a také skutečnost, že vrcholové části Krušných hor jsou, zejména ve východní polovině, poměrně ploché.

Hřeben Krušných hor dnes převyšuje Podkrušnohorské pánve na krátké vzdálenosti o více než 700 metrů. Pozná to každý, kdo se sem vydá. Stoupáte-li z Chomutova či Teplic pěšky nebo na kole, pořádně se zapotíte a převýšení je znát i při cestě autem. Oproti tomu přírodní poměry na severní, saské straně Krušných hor jsou méně dramatické. Krajina tu do podhůří klesá jen pozvolně a je rozbrázděná četnými bočními údolími.

Mrtvé lesy jsou (snad) minulostí

Co však donedávna českou a německou část Krušných hor spojovalo, byly obrovské ekologické škody způsobené zejména masivním spalováním nekvalitního hnědého uhlí v podkrušnohorských elektrárnách. Krušné hory/Erzgebirge se od 70. let 20. století staly synonymem pro mrtvé lesy, kyselé deště a měsíční krajinu. Po odsíření elektráren a zavedení dalších ekologických opatření v 90. letech se situace co do čistoty ovzduší sice prudce zlepšila, ale věc má přece jen dlouhou setrvačnost. Cenu za krajinnou genocidu budou platit ještě další generace: než plně zregenerují krušnohorské lesy, z půd zmizí těžké kovy a vodu z potoků zase půjde bez obav pít, potrvá ještě desítky let.

Průmyslovými imisemi byla nejvíce zasažena střední a východní část Krušných hor, zatímco krajina západně od Klínovce zůstala nejhorší devastace ušetřena. Okolí Božího Daru, Horní Blatné nebo Přebuzi se dnes vizuálně neliší od šumavských Plání. Jen turistů sem jezdí zatím mnohem méně. Možná i proto, že Krušné hory jako jediné z pohraničních pohoří Česka nepožívají velkoplošné ochrany přírody - s ohledem na nedávnou minulost tu nebyla vyhlášena chráněná krajinná oblast ani národní park.

Za podzemním bohatstvím

O tom, že Krušné hory bývaly bohaté na nerosty, svědčí už jejich německé jméno: vždyť Erzgebirge neznamená nic jiného než "Rudohoří". Hornickou minulost kraje připomínají i mnohé místní názvy. Je víc než jasné, co se dříve těžilo v okolí Cínovce/Zinnwaldu či Měděnce/Kupferbergu. Vedle železa, cínu a mědi připomeňme z klasických surovin ještě stříbro, jež založilo například slávu Jáchymova či saského Freibergu.

Hornická historie Krušných hor se datuje od pozdního středověku. Objevení bohatých ložisek rud bylo často jediným důvodem k překotnému zakládání měst, jejichž vzrůst k moci a slávě býval raketově rychlý - ovšem stejně rychle přicházel i pád do bezvýznamnosti poté, co se těžba přestala ekonomicky vyplácet. V současnosti jsou krušnohorská naleziště až na výjimky buď zcela vyčerpaná, nebo jejich dobývání není za současných technologických a hospodářských podmínek rentabilní. Z mnohých hornických měst a městeček se po ukončení těžby staly pouhé vesnice, některá sídla zanikla úplně. Nepřirozeně velké náměstí v nevelké vsi, monumentální kostel v zapomenuté osadě - i taková může být stopa po slavné hornické minulosti.

Bohatství rud, které po staletí lákalo do klimaticky nehostinných hor desítky tisíc osadníků, způsobilo, že Krušné hory patřily od konce středověku po několik staletí k nejintenzivněji osídleným evropským pohořím. Tato situace přetrvávala, i přes vrtkavé hornické štěstí, až do roku 1945. Teprve nucené vysídlení etnických Němců z historicky české části Krušných hor tady změnilo běh dějin. Protože ve většině osad i městeček byla převaha německého živlu totální a tvrdé životní podmínky hor mnoho nových osídlenců nelákaly, došlo i v Krušných horách k drastickému poklesu počtu obyvatel. Podobně jako na Šumavě či v Českém lese se tady zaniklé osady počítají na desítky - a to přesto, že tu vzhledem k sousedství se "spřátelenou" NDR nebyla žádná železná opona.

Pokud si chcete hornickou minulost Krušných hor osahat vlastníma rukama, vydejte se třeba do saského Altenbergu hned za hraničním přechodem Cínovec. Cín se tu dobýval od počátku 15. století, později přibyl i mnohem vzácnější wolfram. Těžba byla definitivně ukončena teprve roku 1991, ale podmínky dolování si turisté mohou dnes alespoň přiblížit v návštěvnické štole. Nejde o žádnou maličkost - podzemní trasa měří skoro tři kilometry a prohlídkou tu strávíte asi půldruhé hodiny. Skromnějším, ale též zajímavým "hornickým" cílem může být Měděnec na české straně hor. Bývalé hornické městečko, nacházející se na samé hraně krušnohorského zlomu nad Kláštercem nad Ohří, vyrostlo počátkem 16. století na ložiskách stříbronosné měděné rudy. Historická štola Maria Hilfe byla letos opět otevřena pro veřejnost - vydáte-li se tam, podzemní prohlídkou strávíte asi 40 minut.

Nemocná koruna hor

Největší výšky dosahují Krušné hory ve své střední části. Český Klínovec (1244 m) a jen čtyři kilometry vzdálený saský Fichtelberg (1214 m) mají mnoho společného. Na vrcholy obou hor vedou asfaltové silnice, na svazích vyrostly lyžařské sjezdovky. Klínovec (německy Keilberg) i Fichtelberg představují prvořadé výletní cíle.

Turistické objekty na obou kopcích ovšem prodělaly v posledních desetiletích pozoruhodné změny a v případě Klínovce je to zatím neukončený příběh. Vyhlídková věž, hotel i přilehlý výstavní sál na Klínovci přestaly v souvislosti s majetkovými přesuny po roce 1990 sloužit turistům a v současnosti jsou ve značně zchátralém stavu. Probíhající rekonstrukce by snad měla skončit v roce 2008, ovšem vzhledem k současnému stavu budov o tom lze pochybovat.

Zatímco vrchol Klínovce toho v současnosti nemá mnoho co nabídnout, na Fichtelbergu se dnes můžete dobře najíst i rozhlédnout do kraje. Ale ani tady to nebylo úplně přímočaré. Starý Fichtelberghaus z konce 19. století totiž lehl v roce 1963 popelem a orgány NDR tu záhy nechaly postavit nevzhledné betonové monstrum, včetně nové, 42 metrů vysoké rozhledny. Socialistická betonová architektura však nepřežila sjednocení Německa ani o dekádu - od roku 1999 je na Fichtelbergu v provozu nový Fichtelberghaus, vystavěný v tradicích historických krušnohorských budov, a snížena byla i rozhledna.

Minulost, z níž mrazí

Jáchymov. Jméno, při jehož vyslovení zní zdálky cinkot stříbrných mincí, zurčení radonových vod i štěkot krvelačných psů hlídajících vězně komunistických lágrů. Na počátku historie tohoto horského sídla, vklíněného do strmého údolí pod Klínovcem, jsou samé superlativy. Stříbrná ložiska, objevená zde kolem roku 1516, patřila k nejlepším v Evropě a už pár let po svém založení (1520) se Jáchymov/Sankt Joachimstal stal s téměř 20 tisíci obyvatel druhým největším městem království. Jenže stříbrný boom trval sotva půlstoletí, a jak rychle Jáchymov vyrostl ke slávě, tak rychle zase jeho význam klesl.

Moderní dějiny Jáchymova zásadně ovlivnil uran. Tato ruda se od počátku 19. století používala k výrobě uranových barev, ale čas uranu přišel až o sto let později. To už byl strategickou surovinou vhodnou k sestrojení atomové bomby. V září roku 1945 obsadili zdejší uranové doly sovětští vojáci a záhy se tu pod taktovkou sovětských vůdců začalo těžit ve velkém. Celý prostor kolem Jáchymova byl pro civilisty uzavřen a vytěžený uran putoval do Sovětského svazu. Jako pracovní síly sloužili jak kriminální vězni, tak ve vzrůstající míře vězni političtí - vesměs lidé, jejichž jediným "proviněním" byl nesouhlas s komunistickým režimem.

Pracovní i sociální poměry v táborech, pro něž se vžilo označení "jáchymovské peklo", si nijak nezadaly s nacistickými koncentráky: ostnatý drát, strážní věže, otrocké pracovní normy a nemilosrdná střelba po uprchlících. Mnoho nevinných vězňů tu přišlo o život, tisíce se vrátily po dlouhých letech káznice s podlomeným zdravím. Ironií je, že ze strategického hlediska nakonec jáchymovský uran sehrál jen malou úlohu, protože Rusové se záhy přeorientovali na výnosnější ložiska, nacházející se mimo jiné v blízkém Sasku. Uranové doly na Jáchymovsku přestaly pracovat v roce 1962.

Naštěstí pro Jáchymov se hlavní uranová ložiska těžená po roce 1945 nacházela na pláni nad městem. Pokud by uranové zrudnění procházelo přímo pod Jáchymovem, zřejmě by dnes toto historické město už neexistovalo. Poučením je osud blízkých saských měst Johanngeorgenstadt a Bad Schlema, kam Rusové obrátili pozornost poté, co začalo být jasné, že výnosnost jáchymovských dolů nesplňuje očekávání. V saských ložiscích se po 2. světové válce ve srovnání s Jáchymovskem skutečně vytěžil více než desetinásobek uranu, ovšem za vysokou cenu: dolům padly za oběť mj. obě jmenovaná města, která byla v zájmu těžby zcela srovnána se zemí.

Za pozůstatky uranových lágrů v okolí Jáchymova se dnes můžete vydat po historické naučné stezce "Jáchymovské peklo". Je to procházka, při které mrazí i za nejparnějších letních dnů. Ne všechny tábory byly totiž po ukončení těžby zlikvidovány beze zbytku, a tak při putování touto krajinou neslavné minulosti občas narazíte na zchátralá torza baráků, zrezivělá vrata i velké odvaly hlušiny. Krutým výsměchem zní názvy bývalých koncentráků, které si komunističtí mocipáni vypůjčili z hesel Velké francouzské revoluce. Političtí vězni totiž otrocky dřeli a umírali v táborech, které slynuly jmény Svornost, Rovnost, Bratrství.


Jak se tam dostat

Východní část Krušných hor je z Prahy a středních Čech snadno přístupná. Po hlavních silnicích přes Teplice, respektive Chomutov jste u cíle nejdéle za půldruhé hodiny. Západní Krušnohoří je z nitra české kotliny odlehlejší, cestou se nevyhnete Karlovým Varům.

Raritou jsou tři krušnohorské železnice, využitelné při pěších túrách nebo cyklovýletech. Vlaky vás vyvezou až na hřeben - do Mikulova, Vejprt i Perninku. Dráhy to jsou malebné, vlaky supí do kopce po viaduktech a skrze tunely, ale počítejte s dlouhou jízdní dobou.

Tipy

Rozhledny

Výhled z Fichtelbergu (1214 m) je za jasného počasí omezen jen zakřivením Země, přehlédnete odsud skoro celé Krušné hory. Vynikajícím vyhlídkovým bodem je i věž na saském Auersbergu (1019 m); jako pikantnost uveďme, že sousední radarové stanici se v časech NDR přezdívalo "Stasi-Moschee" (mešita tajné policie Stasi). Hezky se rozhlédnete také z Plešivce (1028 m) nad Abertamy, kde je rozhledna součástí horského hotelu.

Města a městečka

Freiberg, vzdálený jen 20 km od českých hranic, patří k nejhodnotnějším městským celkům v celém Německu. Zdejší dóm je skvělou ukázkou pozdní gotiky, mineralogické sbírky v areálu technické univerzity mají mezinárodní zvuk. Také mohutný chrám svaté Anny v dvojměstí Annaberg-Buchholz je svědectvím prosperity hornických časů. Torzo historické architektury Jáchymova představuje radnice z let 1540 - 1544 a přilehlá budova mincovny s muzeem.

Hrady a zámky

Před dvaceti lety by málokdo vsadil na to, že zámek Jezeří dožije konce tisíciletí. Historicky velmi cenný objekt totiž ohrožoval postupující hnědouhelný důl. Zázrak se ale stal a dnes si můžete udělat alespoň částečnou představu o monumentální architektuře tohoto raně barokního zámku. Zřícenina hradu Hasištejn je skrytá v hlubokém bočním údolí mezi Kláštercem nad Ohří a Chomutovem. Věž slouží jako rozhledna, můžete se i stylově najíst v hradní restauraci. Zdaleka viditelná je rozsáhlá zřícenina hradu v saském Frauensteinu, který byl postaven kolem roku 1200. Konzervovanou zříceninu můžete v létě prolézt od sklepení až po cimbuří.

Za lesním tichem

Přímo od okraje průmyslového Chomutova se do masivu Krušných hor zakusuje malebné Bezručovo údolí. Můžete jej projet na kole po asfaltové silničce, případně dojdete pěšky kolem Novodomského rašeliniště až na Horu svatého Šebestiána. Mezi nejcennější krušnohorská rašeliniště patří Malé jeřábí jezero/Kleiner Kranichsee, proťaté státní hranicí. Krásný kus horské přírody si můžete vychutnat z německé vyhlídkové věže. Místem pro romantiky je odlehlé, málo navštěvované údolí Telčského potoka nedaleko Hory Svaté Kateřiny. Procházku po modré značce lemují četné skály, na konci se dotknete saské hranice.

Voda

Ač slouží jako nádrž na pitnou vodu, a proto se v ní nesmí koupat, je vodní nádrž Přísečnice vděčným cílem. Rozlehlá hladina připomíná s trochou fantazie skandinávská jezera - dojem však poněkud kazí fakt, že kvůli stavbě přehrady bylo v 70. letech 20. století zbořeno historické město Přísečnice (Pressnitz). Zajímavým vodním dílem je Flájský plavební kanál, vystavěný počátkem 17. století k plavení dřeva. Vodu z jiného pohledu můžete ocenit v aquaparku Aqua Marien v německém Marienbergu.

Informace

www.krusnehory.eu (informační server o české části Krušných hor)

www.erzgebirge.de (informační server o německé části Krušných hor)

www.erzgebirge-ganznah.de (turistický vyhledávač)

www.idos.cz (vlaky a autobusy v Česku)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist