Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tady je Krakonošovo!

22.09.2007  |  zdroj: HN  |  187× přečteno      vytisknout článek

Překročit Jizeru v Kořenově vždy znamenalo a stále značí, že člověk opouští Jizerské hory a vchází do království Krakonoše - Rübezahla, patrona a ducha zdejší země.

Zároveň vedou jeho kroky do nejvyšších a nejnavštěvovanějších tuzemských hor, kde se chatám říká boudy, pramení tu Labe a hezké počasí vybízí k úžasným rozhledům.

Přestože jsou mnohem starší, poslední velký "kus poctivé práce" na nich vykonaly čtvrtohorní ledovce a daly tu vzniknout rozmanitým náhorním plošinám, údolím a ledovcovým karům. Zatímco z české strany je nástup k vrcholkům pozvolnější, při pohledu ze slezské roviny má návštěvník pocit, že míří do Tater. Ještě markantnější je to v zimě, kdy z hlavního hřebene směrem do českého vnitrozemí mnohdy není vidět konec sněhového království, zatímco v Polsku bílá pokrývka s padajícími srázy neúprosně mizí.

U počátků turistiky

Výraznější známky hospodářské činnosti člověka na území dnešních Krkonoš spadají do 16. století. Atraktivní rudná ložiska, která svými názvy (Rudník, Obří důl, Modrý důl) připomínají dodnes některá tehdejší naleziště, přilákala do hor hledače kamení a zapříčinila boom zdejšího hornictví. Východokrkonošský Žacléř pak proslul těžbou kvalitního černého uhlí. Těžit se zde začalo už v létě 1570, daleko dříve než kdekoli jinde u nás.

První výstup na nejvyšší horu Krkonoš i celé České republiky, Sněžku, je ovšem datován již do roku 1456 a připisován neznámému benátskému hledači drahého kamení. Teprve v druhé polovině 19. století dochází ve větším měřítku k přestavování původních pasteveckých bud na náhorní plošině k celoročnímu užívání a turistickému využití. Zlatá éra turistiky se datuje k přelomu předminulého století a do doby mezi světovými válkami. Po roce 1945 musí německé obyvatelstvo českých Krkonoš i sousedního pruského Slezska odejít a dosídlování na obou stranách hranice znamená pro rozvoj turistického ruchu dočasný útlum. Následný prudký rozvoj masové turistiky byl jedním z důvodů vyhlášení Krkonošského národního parku (KRNAP) v roce 1963. Sousední Karkonoski Park Narodowy (KPN) je ještě o čtyři roky starší.

Cestou necestou

Když se řekne cesta, návštěvník Krkonoš si automaticky vybaví zdejší tzv. němé značky, symbolizující nejznámější místa v horách. Za extrémních meteorologických podmínek slouží spolu s tyčovým trasováním k orientaci v drsných horách. Soubor zhruba třiceti cenných pomocníků pochází z dílny akademického malíře Kamila Vlastimila Mutticha (1873 - 1924).

Samotná cesta do Krkonoš nebyla ještě před několika desetiletími nijak snadná. Železnice se ve svém postupu na české straně zastavila relativně daleko pod horami v Rokytnici, Vrchlabí, Svobodě a Žacléři. Kromě odboček do Krummhübelu (dnes Karpacz) a Schmiedebergu (Kowary) byla jedinou železnou dráhou, která se horám alespoň přiblížila (byť opět z pruské strany), legendární harrachovská "zubačka". Do Krakonošových hor se roku 1902 dostala přes 26 metrů vysoký Jizerský most a v nejvyšším bodě, překonávajícím Novosvětské sedlo nad Harrachovem, vyšplhala do úctyhodných 885 metrů nadmořské výšky. Prusové dokonce v roce 1923 celý svůj úsek z Hirschbergu (Jelenia Góra) až do českého Kořenova elektrifikovali a lokomotivy pojmenovali po Krakonošovi. Dnes se sice turisté z Jelenie Góry až do Sklarzske Poreby opět dostanou elektrickými soupravami, ale návazné spoje na českou stranu chybí. Provoz v úseku mezi harrachovskými Mýtinami a Sklarzskou Porebou nebyl po válce až na příležitostné jízdy nikdy obnoven.

Prvotřídní panoramatickou záležitostí je Masarykova silnice z Horních Míseček na Krkonoš. Asfaltka končí na dohled od kultovní mohyly Hančeho a Vrbaty, obětí zimního běžkařského závodu z roku 1913, a jen pár kroků od Vrbatovy boudy. Za svůj vznik v roce 1936 vděčí silnice překotné výstavbě protiněmecké pevnostní linie. Železobetonové "řopíky" se uchovaly v krkonošské přírodě až do dneška.

Na jedinečná místa

Nejvyšší česká hora Sněžka je co do návštěvnosti určitě cílovou stanicí turistů číslo jedna. Hora ,připomínající trojboký jehlan, uchvacuje návštěvníky strmými srázy propadajícími se do Obřího dolu a údolí Lomniczky. Ve druhé polovině 19. století se stala místem bouřlivé stavební činnosti. Při prohlížení starých pohlednic těžko uvěřit, že na vrcholu mohlo být vůbec k hnutí. Dnes, po výstavbě futuristického víceúčelového objektu na polské straně a nové České poštovny, je situace o něco lepší. Lanovky z obou stran však horu pravidelně zásobují lidským materiálem. Ta česká vede stále až na samotný vrchol. Poláci se vozí z Karpacze na Kopu u Slaskiego Domu a odtud musí po svých.

Poutním místem vpravdě národním je určitě také pramen Labe, ležící nedaleko zemské hranice na Labské louce. Někdejší spor mezi slezskými Schaffgotschi a českými Harrachy o tuto lokalitu musel svou osobní přítomností rozetnout až biskup Jan z Talembergu, který tu v roce 1864 pramen posvětil a stvrdil tak jeho příslušnost k Čechám. Dnešní podoba pramene s notoricky známou scénou znaků všech 24 českých a německých měst, kterými řeka protéká, pochází z podzimu 1968.

Jižní svah Studniční hory směrem do Modrého dolu je každoročně dějištěm neobvyklého úkazu. Tající sníh, který zde leží až do začátku léta, má tvar bývalého Československa. Důstojnou vzpomínkou na všechny bezejmenné zemřelé je Památník obětem hor nad Luční boudou, v sedle mezi Luční a Studniční horou, původně postavený na paměť smrti Václava Rennera z roku 1798. Na polské straně nejdeme obdobu - symbolický hřbitov obětí hor poblíž vodopádu Lomniczkiego.

Všude na dohled

Když se na hřebenech povede počasí, jsou odměnou za výstup daleké výhledy na Lužické a Jizerské hory, Orlické hory, Králický Sněžník nebo do slezské pánve. Možná proto, že zde ve výhledu nebrání stromy, je v Krkonoších ve srovnání se sousedními Jizerkami menší počet kamenných rozhleden. Prusové postavili na okraji impozantních Sněžných jam (Schneegruben, dnes Sniezne Kotly) působivou horskou boudu s rozhlednou už v roce 1897. Po roce 1945 se pro podobnost se známým hradem vžilo v Polsku pojmenování Wawel.

Česká strana má kromě Štěpánky na samé hranici s Jizerskými horami (dostavěna 1892) stejně starou rozhlednu Žalý na jižním okraji. Jako rozhledna funguje např. i poslední sloup staré lanovky na Černé hoře nad Janskými Lázněmi.

Brzy by jim však měl v Krkonoších přibýt zdatný konkurent. Hnědý vrch, dostupný z Pece pod Sněžkou lanovkou, chce svou 30metrovou, vesměs dřevěnou rozhlednu stihnout postavit do příštího léta. Nově se mohou návštěvníci kochat pohledem také ze střechy právě dokončované poštovny na Sněžce.

Malé, ale krásné

Slezská strana Krkonoš je díky zmíněnému příkřejšímu sklonu bohatší na kamenná moře, skály a ledovcová jezera. Strmý spád dal šanci vzniknout například Vodopádu Kamienczyka nebo Szklarki. Na české straně jsou alternativou např. Labský, Pančavský nebo Mumlavský vodopád. To co české straně chybí, jsou velká jezera. Maly a Vielki Staw se nacházejí přímo pod hlavním hřebenem. Obě jsou ledovcového původu. K zajímavostem slezské strany hor patří i skalní útvary Pielgrzymy a Slonecznik. Asi nejznámější chatou polských Krkonoš je Strzecha Akademicka (dříve Hampelbaude) z roku 1907.

Centrem, kam také míří většina návštěvníků západní části polských Krkonoš, je město Sklarzska Poreba, které ještě před rozmachem turismu vyrostly především díky sklářským hutím. Do kategorie místních novinek patří evropský primát města tzv. "Free Hot-spot Zone". Zkratka označuje bezplatný bez-drátový přístup k internetu pro širokou veřejnost. Tato možnost je k mání v 50 ubytovacích a restauračních zařízeních.

Hlavním městem vojvodství Dolní Slezsko je Jelenia Góra se zajímavou kašnou s Neptunem na náměstí. Pozoruhodný soubor tyrolských dřevěných domů je k vidění v nedalekých, jihovýchodně položených Myslakowicích. Prvotřídní atrakcí v druhém středisku Karpacz je norský kostelík Wang ze 13. století, který Prusové zakoupili a přivezli pod Sněžku v roce 1844. K historickému vývoji slezské části Krkonoš stojí za to poznamenat, že na vzniku mnoha vesnic a samot na slezské straně (např. Michalowice, Borowice) se podíleli čeští pobělohorští exulanti.

Za klidem do Rýchor a lázní

Únavu z přelidnění, které v Krkonoších hrozí prakticky na každém kroku, může turista vyhnat z hlavy v nejvýchodnější části pohoří. Pokračování hlavní turistické cesty z Pomezních bud kopíruje státní hranici na Lysečinském hřebeni a po přestávce vyplněné návštěvou zajímavé vápencové jeskyně v Horních Albeřicích vyústí v Rýchorách. Podle některých zdrojů se v tzv. Zlatých Rýchorách rýžovalo zlato již na začátku 11. století. Pro dnešního návštěvníka jsou o mnoho zajímavější ukázky lidové architektury, zbytky bukového pralesa ve Dvorském lese nebo Rýchorská bouda z roku 1930, která vedle občerstvovacích služeb funguje i jako škola ochrany životního prostředí.

Z lázeňských měst pod Krkonošemi jsou českou jedničkou Janské Lázně, kde byl podle pověstí první pramen objeven již v roce 1006. Ve skutečnosti ale přinesli místu věhlas až dobývači drahých kovů na nedalekých Rýchorách, přesnější údaje o Janských Lázních tak pocházejí až ze 14. století. Dnes tu mají lázeňští hosté na výběr ze 30 pramenů a spolu s dalšími návštěvníky možnost procházet se po novorenesanční kolonádě z roku 1893. V lázních Cieplice Slaskie Zdroj, kde se léčí od konce 13. století, zaujme především nejstarší lázeňský Dlugi Dom.


AUTOR: irena mikešová


Jak se tam dostat?

Cesta autem z Prahy do západokrkonošského Harrachova vede po rychlostní silnici R10 do Turnova a dále přes Železný Brod a Tanvald. Střediska v Peci pod Sněžkou a Špindlerově Mlýně jsou dostupná opět po R10 na Mladou Boleslav a dále přes Jičín, Novou Paku a Vrchlabí (resp. Trutnov). Variantou je také cesta po D11 do Hradce Králové a dále přes Jaroměř a Trutnov. Autobusové spojení hlavního města s trojicí největších center je poměrně frekventované, vlaková doprava je časově náročnější.


Volný čas

* Ekomuzeum Krnapu u vstupu do Obřího dolu v Peci pod Sněžkou * Infocentra v Peci pod Sněžkou a Temném dole vydávají vlastní časopis o Krkonoších Veselý výlet - v české, německé a polské mutaci * Sklářské muzeum v Harrachově * Krkonošské muzeum v Jilemnici * Dělostřelecká tvrz Stachelberg (expozice čs. pohraničních opevnění) * Muzeum Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) v Sobie- szówě (část Jelenie Góry) * Parada v Niedamirówě (dům sloužící jako centrum polské, české a německé kultury) * Kostel Wang v Karpaczi (duben až říjen 9 - 18, listopad až duben 9 - 17, v neděli od 11.30) * Chojnik (něm. Kynast) - zřícenina středověkého hradu s krásnými výhledy na hlavní hřeben Krkonoš a slezskou pánev


Hraniční přechody

KRNAP - KPN

* Harrachov-Mýtiny - Polana Jakuszycka (pěší, lyžaři, cyklisté, vozíčkáři) * Harrachov - Jakuszyce (pěší, cyklisté, automobily) * Vosecká bouda - Szrenica (pěší) * Špindlerova bouda - Przesieka (pěší, lyžaři, cyklisté) * Luční bouda - Równia pod Sniezka (pěší, lyžaři) * Luční bouda - Slaski Dom (pěší, lyžaři) * Soví sedlo - Sowia Przelecz (pěší, lyžaři) * Pomezní boudy - Przelecz Okraj (pěší, cyklisté, automobily) * Žacléř-Bobr - Niedamirów (pěší, lyžaři)


Tipy na výlety

Jednoznačnou jedničkou mezi doporučenými krkonošskými trasami je dvoudenní hlavní hřebenová túra. Na české straně se na ni nastupuje většinou v Harrachově a pokračuje se balvanitým údolím Mumlavy na Krakonošovu snídani a dále přes Voseckou boudu ke státní hranici u Tvarožníku. Polská varianta začátku je jednodušší, ze Sklarzskej Poreby až na Szrenicu funguje sedačková lanovka. Dále se z Tvarožníku pokračuje cestou česko-polského přátelství přes Wawel a Vysoké kolo do oblasti Špindlerovy boudy. Druhý den čeká poutníka Luční bouda, Sněžka a sestup na Pomezní boudy.

Kratší, ale o nic méně krásné túry vedou ze Špindlerova Mlýna údolím Bílého Labe na Luční boudu, ledovcovým Labským dolem (v roce 1904 zde hrabě Harrach nechal zřídit první přírodní rezervaci v Krkonoších) na Labskou boudu nebo z Pece pod Sněžkou Obřím dolem (expozice zemních lavin v kapličce) přes bývalou Obří boudu na Sněžku. Horní partie těchto cest jsou ovšem v zimě nepřístupné.

Nejen pro rodiny s dětmi je ideální výlet lanovkou na Černou horu (1299 m) s televizním vysílačem z roku 1978 a především lákadlem v podobě toulek po Černohorském rašeliništi. Vrchoviště o rozloze 66 hektarů nabízí naučnou stezku a vyhlídkovou věž.


Tipy na ubytování

* Luční bouda - tři druhy ubytovacích tříd, obnovená vlastní pekárna, sauna, Pec pod Sněžkou 203, tel.: 499 736 144, mobil: 739 077 094

* Špindlerova bouda - po přestavbě před několika lety nabízí luxusní ubytování pro náročnou klientelu, Špindlerův Mlýn 108, tel.: 499 329 200, fax: 499 433 342

* Dvoračky - oblíbená chata prezidenta Edvarda Beneše nabízí i dnes skvělé borůvkové knedlíky, Horní Domky 2, Rokytnice nad Jizerou, tel.: 481 522 379, fax: 481 522 379

Moravská bouda - Špindlerův Mlýn 90, tel.: 499 523 755; fax: 499 523 755

* Jelenka - Malá Úpa 122, tel., fax: 499 895 105

* Strzecha Akademicka - Schronisko PTTK Strzecha Akademicka, 58-540 Karpacz, tel./fax: ( 48 75) 753 52 75, mobil: ( 48) 601 57 22 20


Kam na jídlo

Restaurace Na peci, Pec pod Sněžkou 142, tel: 499 896 210, 777 830 833

Farma Sosna - ekofarma se zaměřením na mléčné výrobky (otevřeno 11 - 17 hod, v pondělí zavřeno)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist