Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ural - největší evropské horstvo

13.01.2008  |  316× přečteno      vytisknout článek

Horská soustava Uralu se rozprostírá na východním okraji evropského světadílu, neboť hranici mezi Evropou a Asií v rámci jednotné pevniny Eurasie klademe po jeho východním úpatí.

Ural je nejrozsáhlejší horskou soustavou Evropy, táhne se poledníkovým směrem od Severního ledového oceánu až po kazašské město Aqtöbe v délce 2 300 km. Tektonickými pokračováními Uralu jsou i ostrovy Nová země a Vajgač na severu a vrchy Mügodžor na jihu. Šířka horské soustavy kolísá od 50 km na severu do 150 km v Jižním Uralu. Ural je pohoří středohorských výšek, v některých částech má jen ráz pahorkatiny.

Geologie

Uralská horská soustava vznikla v prvohorách na místě rozsáhlé geosynklinální mořské pánve, která se prostírala na východ od ruské platformy. Vrásné pohyby byly započaty již ve starohorách (rifejské vrásnění), ale hlavní vrásné a zlomové procesy probíhaly až koncem prvohor při vrásnění variském (hercynském). Vrásné procesy začaly na východním úpatí pohoří a šířily se směrem k západu; největšího rozvoje dosáhly na rozhraní karbonu a permu. V západních částech pohoří jsou četné vrásové přesmyky; příkrovová tektonika není doložena.

Během permu bylo pohoří denudováno v parovinu a produkty této denudace se ukládaly na západním úpatí a v přilehlých částech Východoevropské roviny. Během křídy a třetihor byla parovina Uralu překryta mořskými sedimenty, avšak na konci druhohor a během třetihor byla znovu rozlámána, rozčleněna vertikálními pohyby a rozrušena novou údolní sítí.

Ural má výraznou pásmovitou stavbu a ve směru od západu k východu v něm rozlišujeme pět základních pásem:

·        uralská předhlubeň vyplněná permskými sedimenty a rozdělená hrásťovými hřbety napříč na dílčí pánve; obsahuje ložiska ropy, plynu, černého i hnědého uhlí,

·        centrální uralské antiklinorium tvořící nejvyšší horská pásma a budované krystalinikem (starohorní metamorfity),

·        magnitogorsko-nižnětagilské synklinorium budované prvohorními sedimenty, které jsou proniknuty hlubinnými vyvřelinami; jsou zde bohatá ložiska železných a měděných rud,

·        východouralské antiklinorium budované starohorními a staroprvohorními sedimenty proniknutými variskými hlubinnými vyvřelinami,

·        zauralské synklinorium tvořené silně zvrásněnými sedimenty vodorovně překrytými sedimenty mladších druhohor a třetihor.

Geomorfologie

Horská pásma Uralu mají víceméně poledníkový průběh, ale v některých úsecích se stáčejí k severovýchodu nebo severozápadu. Celková šírka hornatého reliéfu souvisí s poklesy nebo zdvihy podélné osy celé horské soustavy. Hornatý reliéf mají centrální části horské soustavy, kde převládají strukturní tvary (antiklinální hřbety, synklinální sníženiny, někdy dochází k inverzi reliéfu). Periferní části mají reliéf pahorkatý, mírně zvlněný nebo až plošinný či pahorkatý a jedná se o zarovnané povrchy v různém stádiu vývoje. Zarovnané povrchy jsou z velké části pokryty mohutnými zvětrávacími kůrami s ložisky nerostů.

V Uralu se setkáme jak údolími podélnými, která jsou paralelní s horskými pásmy a jsou široká, tak s příčnými, která protínají orografické a geologické struktury a jsou těsná a často i kaňonovitá. V peneplenizovaných oblastech jsou epigenetická údolí.

V pleistocénu byl sever Uralu pokryt horskými ledovci, které svými splazy na úpatí hor napájely ledovce pevninské. Vznikl alpínský velehorský reliéf (glaciální údolní, kary, morény, jezera), ačkoli pohoří nedosahuje 2 000 m. V Připolárním Uralu jsou malé ledovce dodnes.

V severní částech Uralu se vyskytuje dlouhodobě zmrzlá půda a sezónním táním a promrzáním se zde vytváří pinga (hydrolakolity). Vznikají zde i termokrasové sníženiny, které jsou buďto suché nebo vyplněné jezery. Význačné jsou i soliflukční procesy. Další útvary, které zde nalezneme jsou kryoplanační terasy, kamenné polygony, balvanová moře a balvanové proudy.

Orografie

Protože je horská soustava Uralu protáhlá, členíme ji v příčném směru.

1)     Paj-Choj je nejsevernější úsek rozprostírající se od Jugorské úžiny k údolí řeky Kary v délce 300 km a šírce 100 km; je to pásmo pahorků a hřbetů a většinou nepřesahuje výšku 400 m n. m.,

2)     Zapolární Ural je úsek 170 km dlouhý a 80 km široký od údolí řeky Kary k Sob’-Jeleckému průsmyku (prochází jím železnice spojující Pečorskou magistrálu s tokem Obu); jedná se o krátké samostatné horské hřbety a masivy přesahující 1 000 m n. m.; reliéf má výraznou glaciální modelaci, takže získává velehorský ráz,

3)     Polární Ural je souvislý 200 km dlouhý a 20 km široký horský hřbet táhnoucí se od Sob’-Jeleckého průsmyku k pramenné oblasti řeky Chulgy na cca 66° s. š.; jedná se o horský hřbet příkře se zvedající nad okolní nížiny a přesahující 1 400 m n. m.; jsou zde stopy po zalednění a místy se zachovaly malé ledovce nebo sněžníky,

4)     Připolární Ural se rozkládá mezi pramennou oblastí řeky Chulgy a příčným údolím řeky Šcugor na 64° s. š.; tato část je dlouhá 250 km a široká 100 až 130 km a jedná se o nejvyšší část celé horské soustavy, zdejší vrcholy dosahují 1 600 až skoro 1 900 m n. m. (nejvyšší hora Narodnaja 1 895 m); horské hřbety mají velehorský alpínský reliéf s výraznými stopami pleistocénního zalednění i současnými malými ledovci,

5)     Severní Ural začíná od příčného údolí Šcugoru a táhne se v délce 500 km a šířce 100 až 120 km k pramenné oblasti řeky Kos’vy na cca 59° 30' s. š.; nadmořské výšky se pohybují kolem 700 až 800 m n. m., nejvyšší vrcholy přesahují 1 200 m n. m., a to hlavně na severu (1 617 m) a jihu pohoří (1 569 m),

6)     Střední Ural je 450 km dlouhý úsek mezi pramennou oblastí řeky Kos’vy a pramennou oblastí řeky Ufy na 56° s. š.; je nízký (400 až 800 m n. m.) a slabě rozčleněný, pásma se mírně stáčejí k východu,

7)     Jižní Ural se prostírá v délce 600 km a šírce 200 až 300 km na jihozápad od pramenné oblasti řeky Ufy do oblasti kazašského Aqtöbe; Jižní Ural je tektonicky vyzdvižená část celé horské soustavy a tvoří jej řada paralelních hřbetů oddělených podélnými a příčnými údolími řek; nejvyšší pásma dosahují 1 000 až 1 600 m n. m., směrem k západním, východním, i jižním okrajům pohoří se snižují a přecházejí ve zvlněné plošiny (pediplenizované části pohoří), z nichž se zvedají osamělé ostrovní hory,

8)     Mügodžor tvoří jižní okraj uralské vrásné zóny, je to řada nevysokých pahorků (do 600 m n. m.) táhnoucí se v délce 250 km na jihojihovýchod od Jižního Uralu a tyčící se na pediplenizovanou krajinou.

Tektonicky jsou součástí Uralské horské soustavy i ostrovy mezi Barentsovým a Karským mořem:

·        Vajgač (3 400 km2) - ostrov oddělený Jugorskou úžinou od pevniny a průlivem Karská vrata od souostroví Nová země. Ostrov je nížinný (nejvyšší pahorky dosahují 170 m n. m.) a je budován zvrásněnými prvohorními sedimenty (vápence, břidlice, pískovce). Porost tvoří tundra s močály a jezery.

·        Nová země (82 600 km2) - souostroví tvořené dvěma velkými ostrovy, jež jsou odděleny úzkým průlivem Matočkin Šar. Ostrovy jsou obloukovitě protáhlé k severovýchodu na vzdálenost 1 000 km, šírka ostrovů kolísá od 40 do 110 km. Jsou prostoupeny horským hřbetem, který na Jižním ostrově dosahuje téměř 1 300 m a na Severním ostrově téměř 1 550 m. Ostrovy jsou budovány zvrásněnými prvohorními sedimenty i vyvřelinami. Severní ostrov je pokryt pevninským ledovcem, Jižní ostrov tundrou.

Podnebí

Podnebné podmínky jednotlivých částí Uralu jsou velmi rozdílné, neboť se pohoří táhne v poledníkovém směru. Oproti svému rovinnému okolí, jeví Ural znaky horského podnebí - teploty vzduchu jsou nižší a srážek je více. Západní svah pohoří je návětrný, neboť ve všech ročních obdobích se i na Uralu projevuje vliv převládajícího západního proudění. Vlhký vzduch přinášený od Atlantského oceánu se při výstupu na západních svazích Uralu ochlazuje a vydává srážky. Východní svah je ve srážkovém stínu. V zimě teplejší vzduch z Východoevropské roviny přetéká přes hory a při pohybu dále k východu neklesá, ale proudí nad studeným sibiřským vzduchem. V létě však tento vzduch klesá po východních svazích, adiabaticky se ohřívá a vysouší. V období od října do března je východní svah Uralu a Zauralí pod silným vlivem sibiřské anticyklóny, která podmiňuje vytrvale studené počasí. Údolní polohy jsou často postihovány inverzí.

Uralská zima je studená a drsná, na Polárním Urale začíná již v říjnu, kdy se vytváří souvislá sněhová pokrývka, která se udržuje až do konce dubna a sníh zmizí až v červnu. Na Jižním Urale začíná zima na rozhraní listopadu a prosince a sněhová pokrývka se vytváří v druhé polovině prosince. Vlivem cyklonální činnosti bývá na západních svazích mnoho sněhu, občas se dostavuje i obleva. Na východních svazích je silnější vliv sibiřské anticyklóny, a proto tam převládá mrazivé bezoblačné počasí a málo sněhu. Sněhová pokrývka na Jižním Urale mizí již na rozhraní března a dubna.

Léto na Polárním Urale je chladné a krátké, teprve v červnu přechází cirkulace atmosféry na letní režim; polární fronta se posunuje k severu, častější jsou cyklonální poruchy přinášející oblačnost a srážky.

Průměrné teploty vzduchu

(ve °C)

Místo

Leden

Červenec

 

 

 

Nová země

– 16 až – 22

   2 až 6,5

Zapolární Ural

– 20 až – 22

11 až 12

Severní Ural

– 17 až – 18

15 až 17

Střední Ural

– 16,5

17,5

Jižní Ural

– 16 až – 17

18 až 20

Mügodžor

– 12,0

24 až 25

Západní svahy Uralu mají dvakrát až třikrát více srážek než svahy východní. Roční průměry dosahují na západních svazích 750 až 1 000 mm, na východních svazích jen 350 až 450 mm. Roční úhrny jsou rozdílné i od severu k jihu; v tundře spadne za rok jen 300 mm, v Připolárním Uralu 1 000 až 1 400 mm, ve Středním Uralu 500 mm, v Jižním Uralu 600 až 700 mm, ale na jihu vrchů Mügodžor jen 200 mm. Větší část z celoročního množství srážek spadne v létě.

Vodstvo

Nápadným rysem Uralu je nadbytečné zvlhčení na severu, kde je nedostatek tepla, a naopak nedostatek vláhy na jihu, kde je tepla nadbytek. S nadmořskou výškou rychle přibývá srážek, ubývá výpar a vzrůstá odtok. Řeky západních (návětrných) svahů jsou dvakrát až třikrát bohatší vodou než řeky východních (závětrných) svahů.

Řeky pramenící na Urale patří do povodí Barentsova, Karského a Kapického moře. Jsou to řeky horského charakteru s nevyrovnaným podélným profilem, prudkým tokem a četnými peřejemi i vodopády. Nevyrovnaný profil mají hlavně řeky Připolárního a Polárního Uralu, protože jejich údolí byla dlouho pokryta ledovcem, zatímco řeky Severního i Jižního Uralu si již vyhloubily poměrně hluboká údolí. Hlavním zdrojem vodnosti uralských řek je tající sníh, případně déšť. V krasových oblastech a v suchých stepích se uplatňuje napájení podzemními vodami. Výrazné jsou jarní povodně, nejméně vody mají řeky koncem zimy. V Připolárním a Polárním Uralu připadá maximum až na červen. Řeky severních částí Uralu v zimě zamrzají.

Zalednění Uralu je v současnosti malého rozsahu, vesměs se jedná o mnoho malých ledovců.

Jezer je v Uralu velmi mnoho, ale jsou to jezera menších rozměrů. Dvě třetiny jezer jsou glaciálního původu a nachází se v Připolárním a Polárním Uralu. Vyplňují kary nebo jsou hrazená morénami. Nalezneme tam i jezera tektonická, termokrasová, hrazená náplavovými kužely nebo jezera nivní. Mnoho jezer a větších rozměrů je v Zauralské plošině v okolí Čeljabinsku. Jsou to mělká bezodtoká jezera nebo jezera s občasným odtokem tektonického, erozního, krasového nebo sufózního původu. Největšími z nich jsou UviľdyIrtjaš (obě cca 70 km2). Jejich hladina značně kolísá v závislosti na srážkách.

Rostlinstvo

Z vegetačních pásů jsou zastoupeny všechny od tundry na severu při pobřeží Karského moře až po step a polopoušť na jihu ve vrchách Mügodžor. Vliv reliéfu se projevuje v posunutí vegetačních pásem v horách k jihu oproti nížinám. Např. lesní pásmo zasahuje v horách Jižního Uralu o 200 km dále k jihu, než je jižní hranice lesa v okolních rovinách.

Jako horstvo má Ural vyvinuty i výškové stupně rostlinstva, ale protože hory nejsou příliš vysoké, je počet výškových stupňů v jednotlivých úsecích pohoří omezen na dva až čtyři. Dále hraje roli i vzrůst kontinentality směrem od západu pohoří k východu.

Ural je pokryt především lesní vegetací, lesy kryjí celý Severní a Střední Ural a z velké části i Jižní Ural.

1)     Na severu je hřbet Paj-Choj pokryt mechovo-lišejníkovou tundrou, která je v dolní části svahů močálovitá, výše pak kamenitá a křovitá.

2)     V Zapolárním, Polárním a Připolárním Uralu se výšková stupňovitost projevuje výrazněji. Lesy zde tvoří jen úzký lem na úpatí hor (horní hranice lesa je v 500 m n. m.) a jejich hlavní dřevinou je smrk s příměsí jedle; na východních svazích převládá modřín. Nad horní hranicí lesa je subalpinský stupeň s nízkými křovitými porosty a horskými loukami, v nichž je zastoupena křovitá bříza a modřín; kleč zde chybí. Ve výškách 700 až 900 m n. m. je alpínský stupeň s kamenitou tundrou; okraje sněžníků bývají porostlé horskými bylinami.

3)     Severní Ural je zalesněný hustou smrkovou tajgou, menší porosty zaujímá jedle a limba. Hojné jsou i druhotné porosty břízy. Horní hranice lesa je v severní části pohoří na 600 m, na jihu na 900 m n. m. V subalpínském stupni jsou řídké křovité porosty břízy a modřínu nebo horské louky. Nad 1 000 až 1 200 m n. m. se rozkládá tundra kamenitá nebo mechovo-bylinná.

4)     Střední Ural je nízký, a proto je souvisle zalesněný kromě několika vyšších vrcholků. Horní hranice lesa je způsobena nedostatkem půdního krytu. I zde nalezneme lesy smrkovo-jedlové, v nižších polohách i lesy smíšené s lipami, břízou a borovicemi.

5)     Jižní Ural má horní hranici lesa ve výšce 1 000 až 1 100 m n. m. V nižších polohách západních svahů (do 600 až 700 m) jsou rozšířeny listnaté lesy (lipové a dubové), které pak výše přechází v lesy smíšené a jehličnaté (smrkovo-jedlové). V podhůří východních svahů se rozkládá Zauralská plošina s lesostepí (střídání travnatých a bylinných porostů s borovicovými a modřínovými lesíky).

6)     Mügodžor je pokryt stepí tvořenou kavyly a kostřavami. Směrem k jihu se stepní porosty stávají nižší a řidší, druhově chudé s postupně vzrůstající převahou suchomilných travin. Rostlinný kryt se stává nespojitý a k typickým stepním druhům přistupují i některé xerofytní rostliny. Jižní části vrchů Mügodžor zasahují do středoasijských polopouští s nesouvislým porostem suchomilných drnujících travin a polokřovitých pelyňků.

Životní prostředí

V Středním a Jižním Uralu se již 250 let rozvíjí těžký průmysl a ten negativně ovlivňuje životní prostředí. Těžba je většinou prováděna pomocí gigantických povrchových dolů; hlubinná těžba vyvolala nakupení vysokých hald hlušiny. Rýžováním zlata byly zničeny údolní nivy řek.

Řada uralských řek je znečištěna odpadními vodami, ovzduší je znečištěno průmyslovými imisemi. Velká prašnost je způsobena cementárnami a magnezitovými a azbestovými závody.

Oblast města Kyštym u Čeljabinsku je radioaktivně zamořena v důsledku úniku plutonia z radioaktivního odpadu. Podobně je na tom i Nová země s okrajovými moři sloužící jako skladiště radioaktivních odpadů a místo zkoušek jaderných zbraní.

Neracionálním způsobem lovu byly na Severním Urale a dalších severnějších částech horské soustavy výrazně sníženy stavy kožešinové a jiné lovné zvěře.

ZDROJ: www.zemepis.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Dobrý článek
obsáhlý - jen v něm postrádám ještě aspoň krátkou zmínku o těžbě nerostných surovin a o reprezentativních minerálech...
vloženo: 13.01.2008 10:20     vložil: Marie Kovalová Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist