Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Život u obřího jezera

24.02.2008  |  zdroj: EKONOM  |  124× přečteno      vytisknout článek

Kdyby se postavil průplav v Nikaragui místo v Panamě, bylo by vše jinak. Takhle se o zemi mluví jen v souvislosti s revolucionářem Ortegou.

Na prašné hlavní cestě vedoucí vesničkou Balgüe hrají kluci baseball. Provoz skoro žádný. Lze si to vysvětlit tím, že je neděle, ale po pravdě řečeno, moc aut tady neprojede ani ve všední den, maximálně pár stařičkých dodávek a vysloužilých amerických autobusů.
"Dnes už nic nepojede," odpovídá na naši otázku, jak se odtud dostat, Carlos García, který v centru vesnice provozuje malou prodejnu s prakticky veškerým myslitelným běžným sortimentem. "Jediný autobus, který v neděli jede, odjel ve čtyři ráno," dodává s úsměvem. Nikomu to nevadí, kdo by kam cestoval. Život tady plyne pomalu, nikdo se nikam nežene. Obrázek nikaragujského venkova je jako pohled o stovku let nazpátek: hliněné domky, po ulici se prohánějí koně, drůbež a prasata.
Na dohled je obrovské jezero Nikaragua a na obzoru je občas vidět loď, zásobující některý ze čtyř stovek ostrovů na jezeře.

PRŮPLAV JE JINDE. Nechybělo moc a mohlo být v této zemi všechno jinak. Po vodní hladině by pluly obrovské transkontinentální tankery, přístavy by byly nacpané k prasknutí loděmi plujícími pod vlajkou všech zemí. A Nikaragua, dnes nejchudší země Střední Ameriky, mohla mít zaručený roční příjem několika stovek milionů dolarů. Zisky pramenící z průplavu mezi Atlantikem a Tichým oceánem si nevybírá Nikaragua, ale plynou o pár set kilometrů jižněji, do Panamy. Ta totiž nakonec "boj" o umělou vodní cestu vyhrála.
Panamský průplav, ve své době stavební zázrak, zkracuje cestu z New Yorku do San Franciska na polovinu v porovnání s tím, jak dlouho by trvala při obeplouvání Jižní Ameriky. Od jeho otevření v roce 1914 tudy proplulo na 800 tisíc lodí. A všechny musely za průjezd kanálu zaplatit.
Přitom Nikaragua měla pro vybudování vodní zkratky vhodné podmínky - při využití splavné řeky San Juan, která ústí do jezera Nikaragua, by pak zbývalo "prokopat" k pobřeží Pacifiku už jen něco málo přes 20 kilometrů. Nestalo se a Nikaragua vlastně přestala být pro svět zajímavá. V pozdějších letech se pokoušeli někteří politici myšlenku výstavby konkurenčního kanálu znovu oživit, ale nakonec z toho sešlo.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ. Většina místních tvrdí, že jim klid nevadí a průplav nepotřebují. Mnozí děkují současnému prezidentovi, bývalému revolucionáři Sandinovské fronty národního osvobození a v minulosti už jednou prezidentovi Danielu Ortegovi Saavedrovi, který jim před desítkami let rozdělil půdu, jež předtím patřila nepopulární rodině vládnoucích diktátorů Somozů. Té patřily po čtyřicetiletém vládnutí pozemky o rozloze sousedního státu Salvador.
Rozdělení půdy ale žádný blahobyt nepřineslo - většina korporací, které vznikly, aby pozemky využívaly k hospodaření, moc dobře nefunguje. Farma Finca Magdalena je jednou z výjimek. "Na 350 hektarech půdy pěstujeme hlavně nikaragujské tradiční plodiny, zejména kávu a banány," říká Juan, který společně s dalšími 24 rodinami Fincu Magdalenu vlastní. "Zaměřujeme se ale na ekologický způsob hospodaření," dodává s tím, že vyslyšeli volání zákazníků z amerických i evropských zemí.
Ekologické farmaření získává i finanční podporu od zahraničních nadací. Pomáhá to mírně zvyšovat životní úroveň a zároveň chránit přírodu. Té je tady ještě poměrně dost, hlavně proto, že Nikaragua má nejmenší hustotu zalidnění v celé Střední Americe. To na druhé straně láká stále více turistů, kteří chtějí strávit několik dní pod štíty vulkánu obklopeni panenskou přírodou.

MÁLO PRÁCE. Nikaragua patří k nejchudším zemím na celé západní polokouli. V regionu, kde 48 procent populace žije pod hranicí bídy, se nikdo o ochranu životního prostředí moc nestará. Na prvním místě je zabezpečit pokud možno pohodlné přežití. Podobně jako v dalších středoamerických zemích, i v Nikaragui se po desítky let střídaly občanské války s americkým obchodním embargem. A podle toho vypadá i ekonomika.
Práce je málo a té kvalitní je naprostý nedostatek. Pokud má někdo vyšší kvalifikaci, je pravděpodobné, že odpovídající místo nenalezne. "Vyučil jsem se nástrojařem, ale takovou práci neseženu," stěžuje si Pedro. Odešel do hlavního města, ale ani tady to není o mnoho lepší. Ve velkých městech dnes žije 54 % populace, především v okolí rychle rostoucí Managui.
Průmysl vytváří pouze 19 % pracovních míst. O práci v továrnách, které vyrábějí ve velkém produkty pro americký trh a využívají levné pracovní síly, je obrovský zájem. Přetlak pracovníků dovoluje držet mzdu v některých z nich na úrovni 3 dolary denně.
V zemi ale pomalu vyrůstá i střední třída, která zde po desetiletí chyběla. Úspěšnější podnikatelé, zejména z oblasti turistického ruchu, který jako jediný v posledních letech nadprůměrně rostl, chtějí nakupovat - a být u toho viděni. Jako houby po dešti rostou v hlavním městě nákupní centra, kde místní smetánka utrácí peníze.
Pedro chodí jen kolem výloh, oděvy odtud si nemůže dovolit. Dokonce i boty od firmy Bata, která tady má svou prodejnu, jsou nad jeho možnosti.

ORTEGŮV DRUHÝ DECH. Ekonomika sice v posledních letech rostla v průměru o 3,7 %, země se zbavila díky zařazení do programu pro silně zadlužené země 4,5 miliardy USD dluhů a pozitivně se projevil i přístup k obchodním dohodám v rámci CAFTA. Hlavní dopravní tahy jsou opravené, často díky pomoci z Japonska či Tchaj-wanu.
V minulých letech, kdy byla u moci pravicová vláda, se díky podpoře turistického ruchu podařilo nastartovat stavební boom na pobřeží Pacifického oceánu. Obyvatelstva se to ale nijak pozitivně nedotklo. Byla to právě nízká životní úroveň a neustálé korupční skandály, které vedly v roce 2006 ke znovuzvolení Ortegy do čela země. Lid do něj vkládal velké naděje. Za jeho minulé vlády (1984 až 1990) se mu podařilo zavést povinnou školní docházku a snížit negramotnost z 50 na 13 %, či eliminovat alarmující počet případů dětské obrny tím, že zavedl povinné očkování.
Revolucionář sliboval podobnou smršť i při svém současném zvolení. O něco víc než rok po nástupu do úřadu je ale národ rozpolcen více, než byl kdy předtím. Pod všudypřítomnými růžovými plakáty oslavujícími prezidentův rok v úřadu se vedou na ulicích vášnivé debaty.
Úspěchy se zatím nedostavují, lépe se nedýchá. Nepomůže ani to, že se zase o Nikaragui ve světě trochu mluví - důvod, proč se tato země zase objevila na stránkách zahraničního tisku, je totiž spojenectví prezidenta Ortegy s venezuelským prezidentem a zarytým amerikobijcem Hugo Chávezem.

AUTOR: LUBOŠ LUKASÍK
AUTOR: ANDREA KÁŇOVÁ
spolupracovníci redakce

Luboš a Andrea vyrazili na cestu kolem světa začátkem srpna a do redakce týdeníku Ekonom posílají příspěvky ze zemí, které navštívili. Na seznamu mají Tanzanii, Zambii, Malawi, JAR, Svazijsko, Madagaskar, Vietnam, Čínu, Nepál, Indii, Austrálii, Fidži, Nový Zéland, Mexiko, Guatemalu, Honduras, Nikaraguu, Kostariku, Peru, Bolívii, Chile, Brazílii a Argentinu.

Nikaragua

Rozloha 121 428 km2

Počet obyvatel 5,6 mil. (2004)

Hlavní město Managua

Jazyk španělština

Měna córdoba oro

HDP na hlavu 810 USD (2004)

Vývoz z ČR 398 tis. USD (2004)

Hlavní položky stroje, pneumatiky

Dovoz do ČR 193 tis. USD (2004)

Hlavní položky tropické ovoce, zelenina

Zajímavost jméno Nikaragua vzniklo spojením názvu místního kmene Nicarao a španělského Agua - voda; původem byla přítomnost jezera, které svou rozlohou Španěly udivilo


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist