Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Po stopách Oty Pavla

31.08.2008  |  zdroj: IN magazín  |  157× přečteno      vytisknout článek

Hrady, lomy a jeskyně Dolní Berounky

hrady, lomy a jeskyně Dolní Berounky

Rovná cesta mezi poli najednou padá ze strmého kopce a po dvou ostrých zatáčkách v lese končí mezi několika staveními na břehu Berounky. Dál už suchou nohou jinak než na lodi nelze.

Tady, v branovském Luhu, trávil své dětství spisovatel a novinář Ota Pavel. V posledním domě vlevo, jen pár kroků od břehu, je nevelká výstavní síň. V prosklených vitrínách mezi spisovatelovou korespondencí, překlady jeho knih či fotografiemi je i černobílý starý snímek, na němž je malý černovlasý kluk. Je to Václav Prošek, vnuk převozníka Karla Proška, kterého proslavil právě Ota Pavel. Budete-li mít štěstí, najdete ho - dnes už čtyřicátníka - sedět na břehu Berounky s udicí, jak čeká na svého "zlatého úhoře".

Prošek už řemeslo svého dědy neprovozuje, ale přívoz přes řeku funguje dál. Jako převozníci se střídají dobrovolníci z místních i přespolních nadšenců. Vždyť nejbližší most je až v Roztokách, respektive ve Skryjích.

Ota Pavel vyjádřil charakter zdejšího území v jedné své povídce, když napsal: "Jdu proti řece, v řece je stříbro a zlaté listí. Jdu sám a najednou si uvědomuji, že tu nehoukají auta, abych uhnul, a nedrnčí tramvaje, abych couvnul. A to je vlastně ten hlavní důvod, proč jdu na štiky."

Branov na svého slavného občana nezapomněl. Na místní sokolovně visí pamětní deska, každý rok v červnu radnice pořádá Pochod krajem Oty Pavla, na němž se pravidelně objevoval třeba i herec Petr Haničinec.


Podél Berounky

Necháte-li se převést přívozem na druhou stranu Berounky, můžete se skutečně vydat proti proudu, kde po krátké procházce dojdete k legendární restauraci U Rozvědčíka. V posledních letech se zde personál měnil jako na běžícím pásu, takže kvalita podniku značně utrpěla, i tak si ale hostinec uchovává své kouzlo a zvláště v létě zde bývá stále narváno. Zastavují se tady vodáci, cyklisté i lufťáci z Prahy.

Kousek od Rozvědčíka je unikátní přírodní výtvor - Nezabudické skály, které se vypínají nad Berounkou jako zkamenělá hradba chránící řeku. Místní tvrdí, že ve zdejších lesích, které se táhnou vysoko nad řekou, rostou ty nejlepší houby.

My se ale vydáme opačným směrem, po proudu řeky ku Praze. Asi sedm kilometrů od Branova stojí Křivoklát, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Jeho počátky sahají až do 12. století, do panování Přemysla Otakara II. Později byl královský hrad, už tehdy neobyčejně velkolepý a rozsáhlý, přestaven Václavem IV. a posléze ještě dobudován Vladislavem Jagellonským.

Ačkoli šlo o jednu z nejvýznamnějších českých staveb, nechybělo mnoho, a Křivoklát se dnešní časů nedožil. Anebo jen jako zřícenina. Byl totiž několikrát těžce poškozen požárem, pak zase "degradován" na obávané vězení, a jeho význam prudce poklesl. Hrad zachránila velkorysá restaurace, uskutečněná za Fürstenberků, kteří Křivoklát vlastnili až do roku 1929.

Na hradě se dochovala například nádherná kaple, knihovna s 52 tisíci svazků, bohatá obrazárna, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, anebo proslulé vězení a mučírna se středověkými mučicími nástroji.

Na Křivoklátu se pravidelně konají různé akce pro turisty, vyhlášené jsou například vánoční trhy s ukázkou starobylých řemesel a bohatým kulturním programem.


Berounští hrnčíři

Pokračujeme-li po toku Berounky, dorazíme po několika kilometrech do královského města Beroun, které má podobně starou historii jako Křivoklát.

První písemná zmínka pochází z roku 1265, a to v listině krále Přemysla Otakara II. Vedla tudy významná obchodní stezka, na místě dnešního Berouna napřed vznikla osada, ale časem velmi zpustla, a tak město muselo být znovu vybudováno za vlády Václava II. Stejně jako nedaleký Křivoklát často sužovaly Beroun rozsáhlé požáry, jimž mnohdy padla za oběť většina domů. Dnešní podobu začal Beroun získávat od 18. století, kdy město zažívalo neobyčejný rozmach, a v 19. století se stal centrem celé oblasti.

Při návštěvě města bychom měli zamířit především do centra na Husovo náměstí. Jeho dominantou a vlastně dominantou celého Berouna je budova radnice, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Historie tohoto místa je ovšem mnohem starší, sahá až na samý počátek 14. století, kdy zde bývala malá rychta. Na náměstí stojí za pozornost i historická kašna nebo několik měšťanských domů, nejstarší a nejvýznamnější z nich - Jenštejnský dům - pochází z roku 1622.

Ze středověku se v Berouně dochovalo městské opevnění se dvěma branami: Pražskou a Plzeňskou. Opevnění patří mezi nejzachovalejší hradební systémy v České republice. Hradby vznikly z popudu krále Václava II. na přelomu 13. a 14. století, kdy byly až devět metrů vysoké a dva metry silné. Součástí hradeb bylo i 36 bašt.

Nejstarší částí městských hradeb je nejspíš Plzeňská brána, kudy vedla významná obchodní cesta mezi Prahou a Plzní. Královské clo se zde vybíralo až do roku 1752.

Stejně jako na Křivoklátu, i v Berouně se koná množství různých akcí pro návštěvníky i místní obyvatele. Vyhlášené jsou zejména hrnčířské trhy, kam se už po několik let sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Členové tohoto cechu ostatně patřili k váženým a uznávaným řemeslníkům už ve středověku.


Mince z podzemí

Kousek od Berouna, na pravém břehu řeky, v kopci nazývaném Zlatý kůň, se nachází nejdelší jeskynní systém v Čechách - Koněpruské jeskyně.

Objevili jej v roce 1950 dělníci z nedalekého vápencového lomu po jednom z odstřelů, který odkryl otvor do podzemí. Ten nejdříve prozkoumal dělnický mistr Karel Mareš s několika svými kolegy. Pro veřejnost se Koněpruské jeskyně poprvé otevřely o devět let později.

Dělníci z kamenolomu ovšem rozhodně nebyli prvními lidmi, kteří do rozsáhlého bludiště v devonských vápencích, vytvořených před 400 miliony let, pronikli. Prvními obyvateli jeskyní byli pravděpodobně pravěcí lovci, a to už někdy před 20 tisíci let. Kromě pozůstatků lidí našli archeologové v jeskyních také kosti pravěkých zvířat včetně šavlozubých tygrů, bizonů nebo jeskynních lvů a medvědů.

V 15. století byla v jeskyních penězokazecká dílna. Výrobci falešných mincí se dovnitř spouštěli po laně malým otvorem. Z té doby se traduje i pověst o pasáčkovi, který sluj s hromadou mincí našel. Jeden loupežník mu dal hromadu peněz a na oplátku dostal slib, že o svém objevu pasáček nikomu neřekne. Jenže ten nelenil, utíkal do vsi a vyprávěl na všechny strany, jak našel v kopci poklad. Vesničané ovšem nikdy dílnu nenašli, a ještě pasáčkovi nařezali.

Z třípatrového jeskynního systému je dnes otevřena zájemcům asi dvoukilometrová trasa, prohlídka s průvodcem trvá zhruba hodinu. Voda přetváří vápenec v roztodivné tvary a vytváří nádhernou výzdobu. Zvláštností jsou takzvané Koněpruské růžice, které obsahují opál.


Zakázaná Amerika

Tato část Berounky je vůbec bohatá na vápenec, který se zde těží po staletí. Jednou z nejvýznamnějších památek na starou těžbu jsou lomy Amerika, které leží na levé straně řeky, severně od Karlštejna.

Jejich historie se začala psát na přelomu 19. a 20. století, kdy rozvíjející se průmysl především v kladenských železárnách a ocelárnách vyžadoval další a další vápenec. Jedním z nově otevřených lomů se stala právě oblast severně od Karlštejna u obce Mořina. Z několika lomů jsou nejznámější tři: Velká a Malá Amerika a Mexiko.

Brzy po skončení těžby v 60. letech se staly lomy vyhledávaným místem trampů a čundráků. Může za to okolní příroda s množstvím kopečků, lesů, skal, a pak samozřejmě samotné lomy se svými příkrými svahy a nádhernými vyhlídkami. Dohromady tak vznikl jeden z nejromantičtějších koutů České republiky.

Slézání vytesaných skal je ovšem velmi nebezpečné, každý rok se zde zranilo i zemřelo několik lidí. Opuštěné lomy hlídá bezpečnostní agentura i strážci ochrany přírody a za porušení zákazu vstupu hrozí pokuta až 15 tisíc korun.

V roce 2000 zde proto vznikla naučná stezka, která vede od Dubu sedmi bratří, který naleznete asi kilometr na sever od Karlštejna. Jde o 350 let starý, statný dub, o němž jedna z legend vypráví, že si u něj sedm bratrů loupežníků dělilo svou kořist.

Naučná stezka vás zavede k vyhlídce na západním okraji Malé Ameriky, odkud pokračuje k Mexiku a k Velké Americe až do obce Mořina.

Možná, že na jedné z vyhlídek spatříte tajemného Hanse Hagena, bývalého vojáka německého wehrmachtu. Jedna z legend vypráví, že chtěl na konci druhé světové války zasypat v jedné štole dělníky pracující pro německý válečný průmysl, ovšem moc se mu to nepovedlo, a nakonec zůstal dole sám. Za trest pak musí dál sloužit v podzemí a připravovat o život další zvědavce.


Králova klenotnice

Vyrazíte-li k vápencovým lomům Amerika od Karlštejna, nepochybně byste neměli opomenout navštívit tento vrcholně gotický hrad, který mezi českými hrady zaujímá naprosto výjimečné postavení.

V roce 1438 ho nechal založit český král a římský císař Karel IV. především jako místo pro uložení královských pokladů včetně korunovačních klenotů. Dokončen byl v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple svatého Kříže ve Velké věži. Dnešní vzhled získal Karlštejn na konci 19. století po poslední stavební úpravě.

Královské klenoty sem byly skutečně převezeny, a to na počátku husitských válek. S krátkými přestávkami zde zůstaly bezmála 200 let, než byly definitivně umístěny v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Největší zajímavostí Karlštejna je nástěnná výzdoba ze 14. století v Kapli svatého Kříže, tedy soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika. Na hradě je rovněž největší portrétní galerie českých panovníků v České republice anebo replika Svatováclavské koruny.

Karlštejn proslavil i úspěšný muzikál Noc na Karlštejně. Film vypráví o Elišce Pomořanské, manželce Karla IV., která "uteče" z hradu Karlík na Karlštejn, kam podle pověsti žádné ženy nesměly. Karlík přitom leží jen pár kilometrů od Karlštejna ve směru po toku Berounky.

Karlík měl za vlády Karla IV. významnou úlohu jako součást systému na ochranu Karlštejna. Za husitských válek, kdy byl Karlštejn obléhán, byl Karlík značně poškozen a z této zkázy se už nevzpamatoval. Dnes po hradu zůstaly už jen stopy po příkopech a valech. n

AUTOR: Petra Šustová

Jak se tam dostat

Po dálnici D5 z Prahy nebo Plzně do Berouna a odtud dále směrem na Karlštejn nebo na Křivoklát a do Branova. Ze Smíchovského nádraží v Praze jezdí pravidelně vlak podél Berounky přes Karlštejn do Berouna. Tady je pak možné přestoupit na vlak směrem na Křivoklát.

Kam s dětmi

V Berouně je vyhledávanou atrakcí Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde už osmým rokem žijí medvědi Matěj, Vojta a Kuba - hrdinové televizního Večerníčku Méďové. Beroun má totiž medvěda ve znaku a na svém praporu, takže jsou tato zvířata v živé podobě pro město vlastně nezbytností.

Ubytování

Celá oblast podél Berounky mezi Křivoklátem a Karlštejnem je plná hotelů, penzionů a tábořišť. Originální bydlení nabízí například čtyřhvězdičkový romantický hotel Mlýn Karlštejn (Karlštejn 329, tel.: 311 744 411, fax: 311 744 444, email: mlyn@europehotels.cz) nebo podobně vybavený penzion U jelena (Hradní 53, Křivoklát, tel.: 313 558 529, email: krivoklat@ujelena.cz).

Informace:

Další informace o městech, hradech, regionu i Berounce najdete například na těchto adresách:

www.dolniberounka.cz

www.berounka.cz

www.krivoklat.cz

www.hradkarlstejn.cz

www.mesto-beroun.cz

www.karlstejn-golf.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist