Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Větrné elektrárny a ochrana přírody II.

18.09.2008  |  156× přečteno      vytisknout článek

Ačkoli se většina lidí ráda přiznává k podpoře obnovitelných zdrojů, praxe je poněkud jiná.

K současnému posuzování VE z pohledu řešené problematiky lze říci několik faktů. Především jsou důležitá stanoviska České společnosti ornitologické (ČSO) a Českého svazu na ochranu netopýrů (ČESON), které specifikují podmínku průzkumu, který by měl být proveden před výstavbou každého záměru VE a to v délce minimálně jednoho roku. Viz také Langston & Pullan (2003).  Jedná se o jediná doporučení a neexistuje žádný předpis ani postup, jak VE plánovat, jakými doporučeními se řídit apod. Přitom je k dispozici řada aktuálních poznatků zejména z Německa, které má s VE obrovské zkušenosti, a které lze použít.

Ačkoli se většina lidí ráda přiznává k podpoře obnovitelných zdrojů, praxe je poněkud jiná. Kromě legislativních překážek a především nejednoznačnému výkladu mnoha právních norem je realizace VE na území ČR velmi obtížná a je často zamítaná. Nejčastějšími důvody jsou obavy lidí z vlivů VE, ovlivnění krajinného rázu a dopady na ptáky a netopýry. Přitom lze jednoduše konstatovat, že obavy vycházejí především ze špatné informovanosti o VE a nedostatečném seznámení veřejnosti s jejím fungováním. Smutná je pak skutečnost, že „obavy o vlivy na ptáky a netopýry“ jsou pak pouze zástupným argumentem majícím cíl záměr zmařit, přičemž skutečné důvody pak bývají jiné. To je typickým příkladem např. lokality Větrov v Krušných horách v souvislosti s vlivem na tetřívka obecného a celkově na další druhy, jež by na této lokalitě dle některých stran byly záměrem nepřípustně ovlivněny. K pochopení a pravdivému popsání situace by bylo nezbytné mnoho textu a prostudování všech podkladů. Zjednodušeně však lze říci, že zatímco jinde v ptačí oblasti Východní Krušené hory a Novodomské rašeliniště - Kovářská, kde se tetřívek obecný a další „nepřijatelně dotčené druhy“ vyskytují, záměry VE stojí anebo jsou schvalovány, na lokalitě Větrov je výstavba dvou VE nepřijatelná, ačkoli byla v procesu posuzování vlivů na životní prostředí schválena.

V tomto ohledu mají VE, jako obnovitelný zdroj energie, velmi znevýhodněnou pozici při posuzování vlivů dle zákona. Je zde požadován průzkum v délce min. jednoho roku, pečlivě rozebírána všechna rizika, přitom se jedná o stavbu, která je svými vlivy srovnatelná s řadou jiných, zdaleka tak přísně neposuzovaných záměrů. Stejně anebo dokonce více jsou nebezpečné jiné struktury vybudované člověkem. Např. mosty a lanové konstrukce (Weston 1966, PWE 2004), věžím a vysílačům (Able 1973, Hebert et al. 1995) nebo drátům vysokého napětí (Bevanger 1998, Haas et al. 2003). Nebezpečné jsou rovněž pozemní komunikace, především dálnice (Cuperus et al. 1999, Hill 2001) a skleněné plochy (Klem 1989). Nejen že tyto struktury nejsou tak přísně posuzovány, jejich vliv je naopak často přehlížen anebo ignorován, viz např. výstavba rychlostních komunikací a průhledných protihlukových stěn. Mortalita je v těchto případech značná.

Zajímavým srovnáním rizik je právě zmíněná práce Ericksona et al. (2001). Autor rozebírá kolize s automobily, budovami a okny, dráty vysokého napětí, komunikačními věžemi a větrnými elektrárnami na území USA, poznatky však obecně platí pro celý svět, přinejmenším jsou z celého světa jednotlivé problémy známy. Celkově se uvádí, že v USA zahyne ročně při kolizi s lidskými strukturami včetně automobilů 100 miliónů až 1 miliarda ptáků. Celkově se předpokládá, že s automobily koliduje 60 až 80 mil., s budovami a okny 98 až 980 mil., dráty vysokého napětí desítky tisíc až 174 mil., komunikačními věžemi 4 až 50 mil. a s větrnými elektrárnami 10 až 40 tisíc ptáků, přičemž jich bylo instalováno k roku 2001 okolo 15 000. Velké rozdíly v počtech souvisí s množstvím struktur (jejich délkou). I za předpokladu, že by VE dosáhly počtu jednoho milionu, tvořily by pouze několik procent všech kolizí souvisejících s lidskými strukturami. Přitom existují další významné zdroje mortality v souvislosti s člověkem. Domácí kočky zabijí odhadem 100 mil. ptáků ročně. Pesticidy, ropné látky, el. proud, nemoci apod. jsou dalšími významnými zdroji mortality. Jedná se však o subjektivní modely (vyjma VE) a skutečnost může být zatížena chybou, výrazné odlišnosti jsou však málo pravděpodobné.

Podobně lze jednoduché srovnání ukázat např. na orlu mořském (Haliaeetus albicilla), který je uváděn jako jeden z nejvíce dotčených druhů ze strany VE, což je pravdivé. Pokud se však podíváme na zdroje mortality orla mořského v Německu, kde je také nejčastěji zjišťován při kolizi s VE ve světovém měřítku, nepředstavují VE nejvýraznější zdroj mortality. Krone et. al. (2002) uvádí v období let 1990 až 2000 celkem 120 mrtvých orlů mořských, kteří zahynuli nejčastěji v důsledku kolize s vlaky, intoxikace, infekcí, trauma, el. energie, kolize s dráty el. napětí, konfliktů mezi jedinci, otravy, deformací a smrtí hladem. K roku 2003 bylo přitom od r. 1989 registrováno osm kolizí orla mořského s VE. Je vhodné zmínit, že aktuálně (k r. 2006) je známo z Německa celkem 24 kolizí, stejně tak je však pravdou, že nalézt orla pod VE je poměrně snadné, zatímco úhyny v krajině jsou jen těžce dohledatelné. I z území ČR je známo nebezpečí pro orla mořského, a to především dráty el .vedení (jak kolize s dráty tak úrazy el. proudem). Velmi vážným zdrojem jsou také otravy, za poslední dva roky bylo u nás otráveno více jak 10 orlů mořských (www.karbofuran.cz).

Závěrem lze říci, že ačkoli jsou VE obnovitelným zdrojem energie a šetří životní prostředí, jsou v mnohem větší nevýhodě při jejich realizaci něž často horší struktury, zejména aktuálně v našich podmínkách rychlostní komunikace a skleněné plochy. Doposud jsem se nesetkal s požadavkem, že by orgány ochrany přírody požadovaly průzkumy v souvislosti s vedení vysokého napětí anebo komunikacemi v délce jednoho roku, přičemž lze uvažovat o všech vlivech jako ze strany VE, v případě hluku a kolizí dokonce daleko vyšších. Občas se objevující požadavky na dvouletý nebo tříletý monitoring jsou pak naprosto absurdní a měly by význam pouze u mimořádně cenných lokalit. V měřítku Evropy lze takovéto lokality spočítat na prstech jedné ruky, většina území ČR je tak z tohoto hlediska bezproblémová. Větrné elektrárny přitom představují dočasnou stavbu, mající na území zanedbatelný vliv. Lze je snadno demontovat při zachování lokality ve stejném stavu. To zcela jistě nelze říci o pozemních komunikacích. Přitom se zde uplatňují veškeré vlivy včetně ovlivnění migrací, vzniku bariér apod.

Stejně jako je třeba věnovat pozornost výstavbě VE a předcházet nepřijatelným vlivům, je stejně důležité vnímat tyto vlivy v souvislosti se všemi ostatními stavbami a klást jim rovné podmínky. Velmi často se objevuje názor, že je vhodnější postavit jednu atomovou elektrárnu, která při výkonu 2 GW nahradí 1000 průměrných VE. S tímto lze jistě souhlasit, nicméně jsem zvědav, kde takováto JE bude stát a kdo bude v blízkosti svého bydliště s její realizací souhlasit.

 

Able K. P. (1973): The changing seasons. American Birds 27: 19–23.

Ahlén I. (2003): Wind Turbines and Bats – A pilot Study. Department of Conservation Biology, Uppsala, Sweden. 5 p.

Bach L, Brinkmann R., Limpens H. J. G. A., Rahmel U., Reichenbach M. & Roschen A. (1999): Bewertung und planerische Umsetzung von Fledermausdaten im Rahmen der Windkraftplanung. In: Bremer Beiträge für Naturkunde und Naturschutz, Band 4, p. 165–172.

Bergen F. (eds.) (2002): Windenergie und Vögel – Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes. Technische Universität Berlin, Institut für Landschafts- und Umweltplanung – Fachgebiet Landschaftsplanung insbes. Landschaftspflegerische Begleitplanung und Umweltverträglichkeitsprüfung, Berlin, 207 p.

Bevanger K. (1998): Biological and conservation aspects of bird mortality caused by electricity power lines: a review. Biological Conservation 86: 67–76.

Brinkmann R. (2006): Survey of possible operational impacts on bats by wind facilities in Southern Germany. Msc. Administrative District of Freiburg – Department 56, Conservation and Landscape Management, 63 p.

Cuperus R., Canters K. J., Haes H. A. U. & Friedman D. S. (1999): Guidelines for ecological compensation associated with highways. Biological Conservation 90: 41–51.

Erickson W. P., Johnson G.  D., Strickland M. D., Young Jr. D. P., Sernka, K. J. & Good R. E. (2001): Avian Collisions with Wind Turbines: A summary of existing studies and comparisons to other sources of avian collision mortality in the United StatesWestern EcoSystems Technology Inc.  National Wind Coordinating Committee (NWCC) Resource Document.

Haas D., Nipkow M., Fiedler G., Schneider R., Haas W. & Schürenberg B. (2003): Protecting Birds from Power lines: a practical guide on the risks to birds from electricity transmission facilities and how to minimize any such averse effects. Report written by BirdLife International on behalf of the Bern Convention for NABU, German Society for Nature Conservation, BirdLife in Germany. 33 p.

Hebert E., Reese E., Mark L., Anderson R., Brownell A. J., Haussler B. R. & Therkelsen L. R. (1995): Avian Collision and Electrocution: An Annotated Bibliography. California Energy Commission, October 1995.

Hill D. (2001): Highways and birds. Ecoscope Applied Ecologists. Cambridgeshire, 2001.

Hötker H. (2006): Auswirkungen des „Repowering“ von Windkraftanlagen auf Vogel und Fledermäuse. Michael-Otto-Institut im NABU. 40 p.

Hötker H., Thomsen K.-M. & Köster H. (2004): Auswirkungen regenerativer Energiegewinnung auf die biologische Vielfalt am Beispiel der Vogel und der Fledermäuse – Fakten, Wissenslücken, Anforderungen an die Forschung, ornithologische Kriterien zum Ausbau von regenerativen Energiegewin. Michael-Otto-Institut im NABU, 80 p.

Johnson G. D., Erickson W. P, Strickland M. D., Shepherd M. F. & Shepherd D. A. (2000): Avian monitoring studies at the Buffalo Ridge Wind Resource Area, Minnesota: Results of a 4-year study.  Technical Report prepared for Northern States Power Co., Minneapolis, MN. 212 p.

Johnson G. D., Erickson W. P., Strickland M. D., Shepherd M. F. & Shepherd D. A. (2003): Mortality of bats at a Large-scale Wind Power Development at Buffalo Ridge, Minnesota. Am. Midl. Nat., 150: 332–342.

Kingsley A. & Whittam B. (2005): Wind Turbines and Birds. A Background Review for Environmental Assessment. Canadian Wildlife Service, 81 p.

Klem D. 1989: Bird-window collisions. Wilson Bulletin 101: 606–620.

Kočvara R. (2007): Závěrečná zpráva z monitoringu mortality obratlovců v období 28. 2. 2006 – 26. 2. 2007ve větrném parku Břežany. Msc., Ornis, Přerov, 23 p.

Krone O, Langgemach T, Sömmer P, Kenntner N (2002) Diseases and causes of death in the White-tailed Eagle (Haliaeetus albicilla) form Germany. Corax, 19, special issue 1, 102-118. (in Germany with English summary)

Langston R. H. W. & Pullan J. D. (2003): Wind farms and birds: an analysis of the effects of wind farm on birds, and guidance on environmental assessment criteria and site selection issues. Report written by BirdLife International on behalf of the Bern Convention, Strasbourg.

Lekuona J. M. & Ursúa C. (2006): Avian mortality in wind plants of Navarra (northern Spain). In: de Lucas, M, Janss, G. & Ferrer, M. (eds). Birds and Wind Power. Lynx Edicions, Barcelona.

Proceedings of the Wind Energy and Birds/Bats Workshop 2004: Understanding and Resolving Bird and Bat Impacts. Washington, DC. May 18–19, 2004. Prepared by RESOLVE, Inc., Washington, D. C.

Ratzbor G. (eds.) (2005): Grundlagenarbeit für eine Informationskampagne "Umwelt - und naturverträgliche Windenergienutzung in Deutschland (onshore)”- Analyseteil – DNR, Lehrte-Aligse, 109 p.

Rodrigues et al. (2006): Report of the Intersessional Working Group on Wind Turbines and Bat Populations. 10th Meeting of the Advisory Committee, Bratislava, Slovak Republic, 25. – 27. April 2005, 21 p.

Šťastný  K., Bejček V. (1993): Vliv větrné elektrárny Dlouhá Louka na populace ptáků. Etapa I: Avifauna zájmového zemí Dlouhá Louka před zahájením provozu „Demonstrační větrné elektrárny“. Závěrečná zpráva, katedra ekologie LF VŠZ, Praha,  18 p.

Šťastný K., Bejček V. (1994): Vliv větrné elektrárny Dlouhá Louka na populace ptáků.Etapa II: Avifauna zájmového území po zahájení provozu „Demonstrační větrné elektrárny“. Závěrečná zpráva, katedra ekologie LF VŠL, Praha, 14 p.

Traxler A., Wegleitner S. & Jaklitsch H. (2004): Vogelschlag, Meideverhalten & Habitatnutzung an bestehenden Windkraftanlagen. Prellenkirchen – Obersdorf – Steinberg, Prinzendorf.

Weston F. M. (1966): Bird casualties on the Pensacola Bay Bridge (1938–1949). Florida Naturalist 39: 53–54.

Whitfield D. P. & Madders M. (2006): Deriving collision avoidance rates for red kites Milvus milvus. Natural Research Information Note 3. Natural Research Ltd, Banchory, UK.

Winkelmann J. E. (1989): Birds and the wind park near Urk: collision victims and disturbance of ducks, geese, and swans. RIN Rep. 89/15.  Rijksinstituut voor Natuurbeheer, Arnhem, The Netherlands. Dutch, English summary.

 

Autor: Mgr. Radim Kočvara

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist