Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Větrné elektrárny a ochrana přírody I.

15.09.2008  |  135× přečteno      vytisknout článek

Ke kolizi s VE může teoreticky dojít u kteréhokoliv druhu ptáka nebo netopýra,  jsou však známy druhy, u kterých jsou kolize relativně časté, zatímco u mnoha druhů zjištěny nebyly.

Každý záměr výstavby větrných elektráren (VE)  musí splňovat řadu podmínek, a jednou z nich je i hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Proces posuzování zahrnuje hodnocení veškerých možných vlivů, mezi které patří i vlivy na ptáky a netopýry, tj. skupiny obratlovců, které mohou být nejvíce ohroženy, a které nás budou dále zajímat.

Patrně první informace o negativních vlivech VE na ptáky pocházejí z Holandska (Winkelmann 1989) z mořského pobřeží, kde se VE začaly stavět nejdříve. V souvislosti s realizací VE i ve vnitrozemí dochází i ke zjišťování kolizí netopýrů. První informace přinášejí např. Bach et. al. (1999) z území Německa. K výrazným a alarmujícím zjištěním pak dochází v USA v souvislosti s realizací velkých projektů (Johnson et al. 2000, 2003).

Vlivy ze strany VE

Lze je zjednodušeně rozdělit na rušení druhů (hlukem, opticky) vedoucí k přemístění nebo opuštění území, včetně bariérového efektu na tažné druhy, a mortalitu způsobenou kolizí s těmito stavbami. Zatímco rušení druhů lze často předpokládat a vyhodnotit, případná mortalita je velmi těžce odhadnutelná a obtížně se předvídá. Z našich druhů je vizuálně citlivý např. čáp černý (Ciconia nigra) a čáp bílý (C. ciconia), kteří se blízkosti VE vyhýbají, a je doporučeno dodržet odstup VE minimálně 1,5 km od hnízda druhů. V případě působení hluku se problémem v tomto ohledu jeví především tzv. akustické maskování, kdy zvukové frekvence VE (vznikající obtékáním větru kolem listů rotoru) překrývají hlasové projevy některých druhů ptáků, a to především v době rozmnožování. Z našich druhů byl vliv zjištěn u křepelky polní (Coturnix coturnix) a chřástala polního (Crex crex), z dalších druhů mohou být dotčeni např. tetřevovití (Tetraodinae), ke kterým patří tetřívek obecný (Tetrao tetrix).

Ke kolizi s VE může teoreticky dojít u kteréhokoliv druhu ptáka nebo netopýra,  jsou však známy druhy, u kterých jsou kolize relativně časté, zatímco u mnoha druhů zjištěny nebyly. Všeobecně nejcitlivějšími skupinami ptáků ke kolizi s VE bývají větší druhy ptáků a dravci, z našich druhů například orel mořský (Haliaeetus albicilla) a luňák červený (Milvus milvus). U netopýrů je ohrožena většina druhů, nejvíce pak ty, které využívají k přeletům volný prostor. Jedná se především o netopýra rezavého (Nyctalus noctula), netopýra večerního (Eptesicus serotinus) a netopýra parkového (Pipistrellus nathusii), blíže viz Rodrigues et al. (2006) a dále v textu.

Obecně lze přijmout názor, že v celkovém měřítku jsou vlivy jako rušení a bariérový efekt na migraci druhů nevýznamné. Pozornost si zaslouží především riziko kolize, které může mít na populace některých druhů významný vliv, zejména pokud dochází ke koncentraci ptáků (netopýrů) a VE na jednom místě.

Lze říci, že problematika vlivu VE na ptáky a netopýry je velmi intenzivně studována, a že existují minimálně stovky odborných prací, které se jednotlivými vlivy zabývají. Jedná se o nejintenzivněji se vyvíjející a nejvíce studovaný obnovitelný zdroj energie.

První česká pozorování

Z území ČR zatím existují jen dvě práce, které se vlivy VE zabývaly. Šťastný & Bejček (1993, 1994) prováděli sledování změn hnízdních populací ptáků před a po výstavbě demonstrační větrné elektrárny EWT 315 kW (výška tubusu 30 m, průměr rotoru 30 m), přičemž nezjistili žádné patrné vlivy ze strany VE. Aktuálně je řada VE na území ČR sledována, jedná se však vesměs o soukromé aktivity několika málo odborníků, případně dílčí sledování v rámci posuzování jednotlivých projektů.

Kočvara (2007) sledoval vlivy pěti VE (Vestas V52, 850 kW, výška stožáru 74 m, průměr vrtule 52 m) u obce Břežany (okres Znojmo) v průběhu jednoho roku, s cílem posoudit mortalitu ptáků a netopýrů v tomto větrném parku, a to vyhledáváním mrtvých těl obratlovců v okolí VE. Tyto výsledky lze srovnat s poznatky ze zahraničí, neboť se jedná o relativně nové VE (nejčastěji se aktuálně staví typy s výškou tubusu 105 m, průměrem rotoru 90 m a výkonem 2 MW), ze kterých jsou výsledky nejčastěji publikovány.

K výsledkům z Břežan lze říci, že jsou srovnatelné (lze říci velmi podobné) jako poznatky z okolních států. Vhodné se jeví srovnání především s rakouskými a německými VE, kde mají s posuzováním a výzkumem velké zkušenosti, a které jsou ČR geograficky nejblíže. Níže je popsán rozbor současných poznatků z VE v Břežanech, které jsou zatím jediné svého druhu z území ČR. Lze také říci, že se jedná o poznatky prozatím nejzávažnější, nikde jinde na území ČR není tolik kolizí známo. Řada záměrů je přitom sledována autorem tohoto příspěvku a Z. Poláškem od r. 2006, přičemž kolize v jiných lokalitách čítají jednotlivé nálezy, a není prozatím znám nález mimořádně vzácného druhu.   

Nalezených 12 ptáků kolidujících s VE v Břežanech představuje 4,3 jedince na VE za rok při započítání korekčních faktorů. O všech zmíněných druzích je možné říci, že jejich kolize s VE jsou známy (Kingsley & Whittam 2005) a navíc patří k běžným druhům, jejichž kolize lze považovat za bezvýznamné. S ohledem na celkový objem kolizí souvisejících s lidskými stavbami se jedná o naprosto zanedbatelné počty (Erickson et al. 2001, bude rozebráno dále). Výsledky potvrzují zjištění Traxlera, Wegleitnera & Ja­klitsche (2004), kteří prováděli průzkum v oblasti nedalekého dolního Rakouska na srovnatelných typech VE. Lze tedy předpokládat, že kolize větších a vzácných druhů ptáků budou vzácnou událostí, jak uvádějí již zmínění autoři. Kolize ptáků v Břežanech je tedy možno aktuálně považovat za bezvýznamné.

Pravděpodobnost kolize

Zde je vhodné se pozastavit u rizika kolize jako takového, ideálně na příkladu dravců (Accipitriformes), kteří jsou v mnoha ohledech nejrizikovější skupinou z hlediska kolize ve vztahu k jejich vzácnosti a nízké míře reprodukce. V praxi se lze mnohdy setkat s definováním rizika jako vzácné události. Toto tvrzení je pravdivé, odráží však dlouhodobý průměr ve vztahu k mnoha lokalitám a typům VE. Jak uvádějí Whitfield & Madders (2006), obecný model kolize dravců (Band CRM model) počítá s 5% pravděpodobností kolize (tzv. „míra vyvarování se kolize“ činí 95%). Tento model zjednodušeně předpokládá, že na každých 100 průletů prostorem VE zahyne 5 jedinců. Současné poznatky pak říkají, že nejpravděpodobnější hodnoty leží někde mezi 98% a 100% (Whitfield & Madders 2006), což znamená, že ke kolizi dojde v 0–2% případů. Tato bilance je sice statisticky robustní a poměrně přesně odhaduje celkové riziko, problémem je však faktická kolize jedince ve vztahu ke konkrétnímu záměru za určité krátké období.

V praxi je obtížné definovat jakousi míru rizika, kterou by se stanovil objem předpokládaných, respektive akceptovatelných nebo neakceptovatelných vlivů. Skutečnost, že riziko kolize činí na základě zjištěných dat např. 0,02 ex./VE/rok jaksi neodráží fakt, že ke kolizi jednoho jedince za rok reálně může dojít a tato situace se může opakovat. Např. výsledky ze sledování Navarry ze Španělska (Leukona & Ursúa 2006) uvádějí u luňáka červeného (Milvus milvus) tři kolize při celkem 798 pozorovaných jedincích. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VE, průměrné riziko tak lze odhadnout na 0,004 ex. na VE/rok. Při této bilanci se jeví 76 mrtvých luňáků červených nalezených v Německu (období hledání od r. 1989, intenzivního pak od r. 2002, Hötker 2006) jako vysoké hodnoty (zde ale pozor, nejsou sledovány všechny VE, výsledné číslo bude vyšší, ne však řádově). Při velikosti německé populace cca 13000 párů však hodnoty dostávají jiný rozměr a lze říci, že německá populace luňáka červeného nemůže být významným způsobem ovlivněna. Veškerá tato fakta je třeba brát v úvahu. Naopak lze ale říci, že při velikosti jihomoravské populace luňáka červeného, čítající méně než 20 párů, lze kolizi jediného jedince považovat za nežádoucí. Spíše než bilance rizika kolize se v těchto případech (rámcově u druhů s velikostí populace méně než 50 párů) jeví vhodnější vymezit území, na kterém nebude výstavba VE povolena v případě, že zde takovýto druh hnízdí anebo se pravidelně vyskytuje. Přitom se musí jednat o prokázané hnízdění anebo musí existovat předpoklad, že se zde hnízdění nebo výskyt bude opakovat. Oblast omezení výstavby musí být definována rozumně a v rámci doporučení německých a rakouských prací se pohybuje zákaz výstavby VE obvykle v rozsahu 1–3 km od hnízdiště citlivého nebo vzácného druhu, omezení (např. počtu VE, záboru plochy) pak řádově do 6 km (Bergen 2002, Ratzbor et al. 2005).

Nejvíc ohroženi jsou netopýři

Nalezených 20 netopýrů kolidujících s VE v Břežanech představuje 7,1 jedince na VE za rok při započítání korekčních faktorů. O všech zmíněných druzích nalezených v Břežanech je možné říci, že jejich kolize s VE jsou známy (Traxler, Wegleitner & Ja­klitsch 2004, Ratzbor et al. 2005). K netopýrům je možné říci, že patří k nejvíce ohrožené skupině obratlovců. Je tomu tak proto, že se dožívají vysokého věku a současně mají nízký reprodukční potenciál. Kolize jedince netopýra je tak větším problémem než kolize např. u většiny ptačích druhů, zejména pěvců (viz např. Hötker, Thomsen & Köster 2004 a modelování vývoje populací s ohledem na zvýšení úmrtnosti). Existuje řada hypotéz, předpokládajících možné souvislosti kolizí VE s netopýry, které shrnuje např. Ahlén (2003). Jako nejčastější příčina kolizí se uvažuje umístění VE do migrační dráhy netopýrů a zvýšení výskytu v okolí VE, nejpravděpodobněji v důsledku zvýšením potravní nabídky. Řada těchto faktorů je v současné době předmětem výzkumu. Kolize netopýrů však mají celosvětově společného jmenovatele, a to je nejvyšší míra kolizí v období července až září. Celkově je možné uvažovat o dotčení 20 z 35 evropských druhů netopýrů, z nichž většina jsou migranti, některé však i stálé druhy (Rodrigues et al. 2006).

 

Ve srovnání s nedalekým dolním Rakouskem (Traxler, Wegleitner & Ja­klitsch 2004), jako nebližší a nejvhodnější lokalitou, jsou výsledky z Břežan velmi podobné. V případě Břežan tvořil většinu kolizí netopýr večerní. Zmínění autoři zjistili především netopýra rezavého, netopýra parkového. Nejvíce kolizí je v rámci střední Evropy registrováno u netopýra rezavého, netopýra hvízdavého a netopýra parkového. Z dalších druhů lze za potenciálně významně dotčeného považovat netopýra pestrého (Vespertilio murinus) a netopýra stromového (Nyctalus leisleri). Celkově se riziko týká především druhů využívající k lovům a přeletům otevřená stanoviště. V případě srovnání s výsledky v rámci Evropy lze konstatovat, že objem kolizí v Břežanech představuje průměrné evropské hodnoty. Jsou však známy i vyšší míry kolize, především z lesního prostředí. Např. Brinkmann (2006) uvádí z Německa 11,8 až 31,5 ex. /VE/rok právě pro převažující lesní prostředí.

Mgr. Radim Kočvara

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist