Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Smraďoch v kraji, který trpěl

11.10.2008  |  zdroj: IN magazín  |  165× přečteno      vytisknout článek

Slavkovský les: krásná příroda na troskách starobylých sídel

Na okrajích lázeňských měst Karlových Varů a Mariánských Lázní jako by končil svět - a začínal les, ten Slavkovský. Pár kilometrů od kolonád a honosných lázeňských hotelů vládne lesní ticho, z křovin občas vykouknou ruiny opuštěného domu či celé vesnice. Pod nohama začvachtá rašelinná voda, louky pokrývá expanze bolševníku. Slavkovský les čeká na své objevení.

Geografie přisoudila Slavkovskému lesu nejméně jeden primát: ze všech vnitrozemských horstev Česka je nejvyšší. Nic nevadí, že je to pohled puntičkáře - jeho území totiž zasahuje tak blízko ke státní hranici, že se často považuje za součást hraničních pohoří (vnitrozemský primát co do výšky by pak patřil Brdům). Není to ale jediný paradox.

Hlavně kvůli dějinným zvratům 20. století patří jádro Slavkovského lesa dozajista mezi nejméně navštěvované oblasti Čech - navzdory tomu, že na jeho okrajích najdeme mezinárodně proslulá lázeňská města: Karlovy Vary a Mariánské Lázně. A pokud byste hledali Slavkovský les na mapách starších šedesáti let, nenajdete jej. Až do druhé světové války se totiž území nazývalo Kaiserwald (česky Císařský les), a Slavkovský les je tak jedinou větší přírodní oblastí Česka, která ke svému současnému jménu přišla až ve 20. století.


Neporušená příroda za humny světových lázní

Slavkovský les vytváří nevelkou, ale zřetelně vymezenou a silně zalesněnou vyvýšeninu v trojúhelníku západočeských měst Chebu, Karlových Varů a Mariánských Lázní. Hlavně při pohledu od západu, z Chebské pánve, působí strmé svahy Slavkovského lesa docela dramatickým dojmem. Pokud se vydáte třeba po silnici z Lázní Kynžvart do nitra pohoří, budete si v ostrých serpentinách připadat jako v opravdových horách.

Na severu a severovýchodě pak Slavkovský les ohraničují hluboká údolí řek Ohře a Teplé, a tak jen přechod do Tepelské plošiny je pozvolnější. Centrální část pohoří je mnohem méně členitá a má ráz vysoko položené paroviny, z níž jen mírně vystupují nejvyšší vrcholy oblasti. Ani ten úplně nejvyšší, vrch Lesný, ale tisícové výšky nedosáhne a jeho kóta zví 983 nadmořských metrů.

Přírodní kvality oblasti dokazuje existence Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, zřízené v roce 1974. Důležitým přírodním elementem je tu voda, zdejší lesy a také četná rašeliniště jsou totiž její zásobárnou pro minerální prameny západočeských lázní. Neopakovatelný ráz má i zdejší květena, můžete tu narazit na četné zástupce orchidejovitých a oblast má dokonce i svého endemita, vzácného rožce kuříčkolistého.


Tajemné rašeliny a bublající voda

Mezi nejzajímavější místa Slavkovského lesa rozhodně patří lovecký zámeček Kladská, položený na pasece uprostřed hlubokých lesů v nadmořské výšce přes 800 metrů. Při návštěvě tohoto malebného místa vás určitě zaujme dřevěná architektura zámečku, který nechal postavit po roce 1875 kníže Schönburg-Waldenburg. Na přelomu 19. a 20. století tu pak vzniklo několik dalších srubů tyrolského typu.

Lví podíl na tajemné atmosféře místa ale má přilehlé rašeliniště, součást Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Docela velké rašelinné jezírko s temnými vodami si můžete obejít po téměř dva kilometry dlouhé naučné stezce, vedené ze značné části po dřevěném povalovém chodníčku. Kladská je také jedním z velmi mála míst v centru Slavkovského lesa, kde najdete základní turistický servis: bývalý zámeček totiž slouží jako hotel a restaurace. Výhodou je i relativně dobrá dostupnost místa, protože sem vede silnice, a dokonce i autobusová linka.

Jiným zajímavým a snadno dostupným místem je rašeliniště Smraďoch severně od Mariánských Lázní. Nenechte se odradit nevábným jménem, i když je docela výstižné: rašeliniště totiž vzniklo na vývěrech minerálních vod, kterými probublává oxid uhličitý a sirovodík. Zejména posledně jmenovaný plyn působí výrazný zápach, který se ale v lesním prostředí snadno rozptýlí. Jde o pozůstatky sopečné činnosti z přelomu třetihor a čtvrtohor, analogické jevům, které můžete pozorovat v mnohem známější rezervaci Soos nedaleko Chebu. Pokud pospícháte, tak procházka ke Smraďochu zabere jen pár minut, parkoviště u restaurace Nimrod je vzdálené jen několik set metrů. I tady vede krátká naučná stezka.

Jistý symbol Slavkovského lesa představuje Národní přírodní památka Křížky. Najdeme ji "uprostřed ničeho", na liduprázdné náhorní planině mezi osadami Prameny a Nová Ves. Tři kamenné kříže, vztyčené zde v roce 1859 na paměť uzdravení tří bratrů, vytvářejí silný vizuální dojem, ale jedinečnost území spočívá hlavně v tom, po čem zde šlapete.

Území je totiž tvořené skalnatým výchozem vzácné horniny hadce (serpentinu), na který se zde váží kriticky ohrožené rostlinné druhy, například už zmíněný endemit rožec kuříčkolistý. Křížky též svědčí o posunech v odborných názorech na ochranu přírody. Čtyřhektarovou rezervací dříve vedla turistická stezka, ale v současnosti převládá názor, že důležitý podíl na "původních" rostlinných společenstvech měla i extenzivní pastva, kterou zde obyvatelé dříve provozovali. Správa Chráněné krajinné oblasti se nyní snaží tento stav obnovit, proto zde dnes můžete spatřit pasoucí se kozy či ovce. Leč děje se tak za ohradou opatřenou nápisem Vstup zakázán - skalky s kříži jsou tak pro Homo sapiens nedostupné, ale je na ně alespoň hezký pohled z přilehlé silnice.


Ozvěny časů, z nichž mrazí v zádech

Jak už bylo řečeno výše, Slavkovský les patří mezi ta území, kde se nedávné historické a politické události zapsaly do tváře krajiny více než výrazně. Do značné míry určovala osud oblasti hornická činnost, ve 20. století pak také nešťastná poloha blízko hranice dvou znepřátelených světů.

Žádaných surovin se ve Slavkovském lese během staletí dobývala celá řada, od stříbra, cínu a mědi přes wolfram až po strategicky významný uran. Největší důlní revíry se nacházely kolem Horního Slavkova, ale těžilo se i na jiných místech. Jednou z nejcennějších (byť nikoli nejviditelnějších) připomínek na dolování je umělý kanál Dlouhá stoka, jehož účelem bylo zajištění dostatku vody pro cínové doly u Horního Slavkova a také umožnění plavby dřeva. Významné úseky Dlouhé stoky, postavené v letech 1531 - 1536, můžete

v terénu vidět i dnes - například u Kladského rybníka, z něhož vytéká.

Ve Slavkovském lese se ovšem najde řada míst, jejichž atmosféra je na hony vzdálená romantické auře umělého potůčku v tichých lesích. Ve 20. století totiž oblast postihla v krátkém sledu hned trojí rána. Záhy po skončení druhé světové války byli nuceně vystěhováni prakticky všichni obyvatelé německé národnosti, tedy téměř sto procent populace, v roce 1946 zde byl zřízen velký vojenský prostor a záhy se v okolí Horního Slavkova začal těžit uran.

Tato krutá hra dějin, po níž nezůstal ve Slavkovském lese téměř kámen na kameni, nepostrádala paradoxy. Když Slavkovský les v roce 1946 zabíralo vojsko, museli z oblasti odejít se zbytky Němců i všichni novoosídlenci. Ti se sem přistěhovali jen pár měsíců předtím do vesnic a stavení ve chvatu opuštěných starousedlíky.

Transfer byl přitom zbytečný, protože armáda opustila oblast už v roce 1954 a přesunula se do vhodnějších Doupovských hor o pár desítek kilometrů východně. Leč dílo zkázy už bylo dokonáno a kdysi kvetoucí kraj byl poset opuštěnými rozbombardovanými vesnicemi, zbytky kostelů vyhozenými do povětří a znesvěcenými hřbitovy.

Mezitím byla u Horního Slavkova zahájena ostře sledovaná těžba uranu a podobně jako na blízké Jáchymovsko i sem nahnala po roce 1948 komunistická moc k otrocké práci trestance, často politické vězně. První lágr, ironií osudu vzniklý "transformací" z pracovního tábora pro německé válečné zajatce, tu začal fungovat už v červenci 1949. Brzy přibyly další a počet vězňů záhy dosáhl až sedmi tisíc; lágry byly v provozu do roku 1955.

V táborech kolem Horního Slavkova trpěli nelidským zacházením často nevinní lidé, mnozí přišli v podmínkách extrémně namáhavé práce a špatných bezpečnostních podmínek o život. V říjnu 1951 se tu odehrál slavný pokus o útěk, kdy se skupina jedenácti vězňů pokusila uniknout z tábora XII; z prchajících však bylo pět zastřeleno na místě a nakonec přežili pouze dva. Tyto tragické události dnes připomíná symbolický památník na hřbitově v Horním Slavkově.


Socialistický realismus ve Slavkově

Město Horní Slavkov sice poválečné běsnění přežilo (na rozdíl od nedalekého bývalého královského horního města Čistá/Litrbachy, jehož existenci dnes připomíná jen kříž a pomníček), ale nikoli bez úhony. Centrum Slavkova bylo těžce narušeno demolicemi v 60. a 70. letech - v roce 1977 byla zbořena dokonce i renesanční radnice -, takže z historické zástavby zbylo jen torzo.

Za nejcennější stavbu města v současnosti platí Pluhův dům, vynikající renesanční budova z let 1511-1512. Pokud se chcete poučit o historii města a podívat se, jak vypadalo před poválečnými demolicemi, můžete zajít do muzea, které sídlí ve vedlejším objektu.

V Horním Slavkově jsou ale k vidění ještě jiné stavby, a to takové, které za "historické" budou možná jednou označovat naši potomci. V období hornického boomu v 50. letech 20. století, zatímco historické jádro chátralo, nechaly komunistické úřady nad původním městem postavit obytný komplex pro nově přicházející horníky.

Hornoslavkovské hornické sídliště je dnes ukázkovým příkladem tzv. socialistického realismu. Komplex uniformních hnědošedých obytných domů, seskupených kolem prostorného náměstí, nese jasnou pečeť sovětského plánování, kde ideologie byla na předním místě - to dodnes ukazují četné budovatelské reliéfy a mozaiky. Náměstí mělo sloužit především pro pečlivě aranžovaná politická shromáždění. Slavkovské sídliště je menší obdobou známějšího komplexu v nedalekém Ostrově a jeho historický význam prověří až delší čas; prozatím se spokojme s konstatováním, že je věrným (a krystalicky čistým) odrazem doby, v níž vznikalo.


Zkamenělá svatba v údolí Ohře

Zatoužíte-li po vodě větší, než je lesní potůček nebo rašelinné jezírko, je volba jasná: průlomové údolí Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary patří mezi nejhezčí říční údolí Česka. Tady, na severním okraji CHKO Slavkovský les, se totiž Ohře zakusuje do žulových hornin a vytváří impozantní zalesněný kaňon, lemovaný na levém břehu skalními stěnami. Místo má navíc svůj příběh, kde žulové skály vystupují v podobě zkamenělých svatebčanů. To zhrzený nápadník měl s pomocí ďábla proměnit svatebčany ve strnulé skály - ale nebylo mu to mnoho platné, sám skončil ve vlnách řeky.

Jak to bylo se zkamenělou svatbou doopravdy, není jisté, za prokázaný však můžeme brát fakt, že Svatošské skály za svých karlovarských pobytů několikrát navštívil a také nakreslil J. W. Goethe. Vydat se sem můžete i vy, a to pěšky či na kole. Za nejlepší východiště slouží Doubí, místní část Karlových Varů, odkud sledujte proti proudu Ohře modrou turistickou značku, případně cykloznačení. Oboje vás po necelých deseti kilometrech dovede do Lokte. Pěší turisté mohou využít i naučnou stezku, která na rozdíl od modré značky vystupuje i nad údolí a končí v osadě Hory. n

AUTOR: Štěpán Vítek

Jak se tam dostat

Za logická východiště do Slavkovského lesa slouží Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Autem se z nich dostanete na všechna zajímavá místa oblasti během několika desítek minut. Pravidelnými autobusovými linkami je dobře dostupný Horní Slavkov, sporadické autobusy zajíždějí z Mariánských Lázní na Kladskou, ale napříč Slavkovským lesem žádné spoje nejezdí. Provoz na železniční trati z Lokte přes Horní Slavkov do Bečova nad Teplou je v současnosti zastaven, a tak vlaky se oblasti pouze dotýkají na trati Karlovy Vary - Mariánské Lázně.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist