Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Právní ochrana hřbitovů ve volné krajině

12.10.2008  |  zdroj: Moderní obec  |  134× přečteno      vytisknout článek

Jaký význam mají však v současné době hřbitovy umístěné ve volné krajině? Zaslouží si tato místa zvláštní ochranu?

K hřbitovům umístěným daleko od lidských sídel museli pozůstalí za svými zemřelými putovat krajinou, aby uctili památku svých předků a zavzpomínali na své blízké. Jaký význam mají však v současné době hřbitovy umístěné ve volné krajině? Zaslouží si tato místa zvláštní ochranu?

To, že si pohřebiště, ať již jde o hřbitov v intravilánu či extravilánu obce, zasluhuje zvýšenou míru právní ochrany, dokumentuje zákon o pohřebnictví. Ukládá obcím zřídit kolem hřbitova tzv. ochranné pásmo, kde budou vyloučeny aktivity, které by mohly ohrozit provoz nebo důstojnost (pietu) pohřebiště.1) K tomuto právnímu instrumentu přistupuje ještě zákon o ochraně přírody a krajiny, jenž zakotvuje právní ochranu krajinného rázu, jehož součástí může být venkovský hřbitov. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, se mohou uskutečnit pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.2)

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK

Hřbitov umístěný ve volné krajině může být rovněž podroben právní ochraně jako tzv. významný krajinný prvek. Zákon o ochraně přírody a krajiny jej definuje jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou to jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek,3) zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata.

Zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví, že významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nebyla ohrožena nebo oslabena jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (viz § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Takovými zásahy jsou zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

Je tedy zřejmé, že hřbitov může požívat právní ochrany jak podle zákona o pohřebnictví ve formě ochranného pásma, tak prostřednictvím právních institutů zákona o ochraně přírody a krajiny v rámci ochrany krajinného rázu či na základě registrace jako významného krajinného prvku.

OPUŠTĚNÉ HŘBITOVY V POHRANIČÍ

Se starými opuštěnými hřbitovy se lze setkat zejména v pohraničí, jsou pozůstatkem odsunutého německého obyvatelstva. To, že si i tato opuštěná pohřebiště, která byla a jsou historickou pamětí naší krajiny, zaslouží úctu a pietní zacházení, je zcela zřejmé. Na úpravy opuštěných hřbitovů pamatuje příručka Vesnice, Nové stavby pro venkov, vydaná s podporou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ústavu územního rozvoje v Brně, v rámci Programu obnovy venkova.4)

Zcela samostatným tématem jsou právní problémy spojené s opuštěnými hrobovými místy, které musí řešit provozovatelé hřbitovů zejména v pohraničních oblastech, kde bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo, po němž zůstaly mnohdy velmi cenné náhrobky (viz můj článek Opuštěné hroby a hrobky, Právní rádce 5/2007 - pozn. autora).

Při zásazích do struktury a obrazu krajiny je třeba se vyhnout nevratným chybám, jež mohou natrvalo negativně změnit krajinný ráz, jehož dominantním prvkem může být malý, někdy i opuštěný venkovský hřbitov. Tato místa je třeba chránit pro jejich neopakovatelnou atmosféru, která tato venkovská pohřebiště provází. Važme si proto hřbitovů ve volné krajině.


Poznámky

1) Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb., v ustanovení § 17 stanoví, že ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště. V podrobnostech odkazuji na svůj článek Ochranné pásmo v blízkosti hřbitova, Moderní obec č. 10/2007.

2) § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

(4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

3) § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Registrace významných krajinných prvků

(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení 4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst. 2).

(3) Rozhodnutí podle odst. 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.

4) Kašparová L., Rozehnalová E. a kol., Vesnice, Nové stavby pro venkov, Ústav územního rozvoje, Brno 2005.


AUTOR: MAREK HANÁK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist