Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

CHKO Kokořínsko

15.02.2009  |  131× přečteno      vytisknout článek

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko patří svou velikostí 272 km2 mezi středně velké CHKO.

Vyhlášena byla 19. 3. 1976 spolu s CHKO České středohoří, Lužické hory a Pálava. Vzhledem ke své poloze mezi Mělníkem a Českou Lípou se nachází na území tří krajů. Pouze velmi malou částí zasahuje do kraje Ústeckého, zatímco kraj Liberecký a Středočeský se téměř stejnou částí dělí o většinu plochy CHKO. Nejvyšším místem je Vlhošť (614 m n. m.) ležící v Libereckém kraji, nejnižším niva potoka Liběchovka v Želízích (175 m n. m.) situovaná naopak v kraji Středočeském. Pokud budeme hovořit řečí čísel, tak Kokořínsko leží mezi 14°06' - 14°36' východní délky a 50°38' - 50°23' severní šířky.

Kokořínsko lze charakterizovat jako oblast pahorkatinného typu, která je jedinečná přítomností následujících jevů:

  • specifickou geomorfologií (utváření zemského povrchu), podmíněné převahou kyselých kvádrových pískovců, vytvářejících síť plošin a údolí, na jejichž hranách se vytvořila skalní města, pokličky, skalní brány či okna a další útvary takové formy a rozsahu, jaké nelze nalézt v žádné jiné pískovcové oblasti v České republice;
  • vysokou biologickou rozmanitostí způsobenou především podkladem, polohou a reliéfem oblasti, která se projevuje zejména značnou variabilitou ekosystémů na poměrně malé ploše;
  • unikátním kulturním krajinným rázem s vyrovnaným zastoupením lesní a nelesní půdy, podmíněného historicky absencí průmyslu a rozumným zemědělským využíváním v závislosti na reliéfu krajiny;
  • značným zastoupením lidové architektury a hmotné kultury jak roubené, tak i zděné, která je jedinečná nikoli sama o sobě, ale především svým harmonickým propojením s okolní krajinou v rámci historické sítě osídlení;
  • existencí rozsáhlých mokřadů mezinárodního významu v nivách Liběchovky a Pšovky s unikátní faunou a flórou;
  • přítomností rozsáhlých kyselých reliktních borů pralesního charakteru, jejichž výskyt je koncentrován především v severní části oblasti;
  • rozsáhlými zásobami kvalitní podzemní vody.

Hranice chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) začíná u nádraží Lhotka u Mělníka na křižovatce silnice Mělník - Mšeno a Kokořínský důl - Lhotka. Odtud jde po okresní silnici severním směrem v délce cca 500 m k bývalé železnici ze Lhotky ke Střednici. Přechází na bývalou trať, kterou sleduje severozápadním směrem až ke křižovatce s místní komunikací vedoucí přes Bundol do Vysoké. Hranice CHKO přechází na tuto komunikaci a po průchodu obcí Vysoká přechází na místní komunikaci přes kótu Humenský vrch do obce Chodeč. Zde hranice navazuje opět na okresní silnici do Horní Zimoře a dále do obce Želízy. Zde se lomí k jihu a po silnici po cca 500 m přechází směrem západním přes údolí Liběchovky cestou kolem koupaliště. Hranice navazuje na místní komunikaci vedoucí jižně od Malého Hubenova směrem jihozápadním a dále severozápadním na jižní okraj lesního komplexu ješovických lesů. Pokračuje po polní cestě sledující okraj lesa severozápadním směrem a stáčí se přes výběžek lesa do obce Ješovice. Z obce jde směrem severozápadním polní cestou vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli v lesním komplexu. Zde opouští území středočeského kraje a přechází do kraje severočeského po lesní a dále po polní cestě do obce Brocno. Dále sleduje okresní silnici do obce Chcebuz, kde se otáčí k severovýchodu po místních komunikacích přes osady Veselí, Újezd a dále polní cestou směrem severním ke kótě 339 m na silnici Bylochov - Strachaly. Po této silnici jde směrem východním v délce cca 700 m, pak přechází na polní cestu přes kótu 321 do obce Mošnice. Hranice odtud sleduje proti proudu toku Obrockého potoka až k okresní silnici Zakšín - Tuhaň. Odtud probíhá po okresní silnici přes obec Tuhaň, Obrok, Domašice, Blíževedly. Za obcí Blíževedly přechází na těleso železniční dráhy, které sleduje směrem severním, později východním, kolem kopce Ronov, až k polní cestě vedoucí kolem křížku a ústící východně od obce Litice na okresní silnici. Dále hranice pokračuje směrem východním na Holany a dále na Loubí. Ve vzdálenosti cca 1 km před touto obcí uhýbá do osady Sušice a pokračuje jižním směrem do obce Dřevčice. Okresní silnicí vede dále do Dubé, kterou prochází, u mlýna Nedamov odbočuje po silnici na východ do obce Korce a dále směrem k obci Tachov, u kóty 302 cca 700 m před obcí přechází na polní cestu odbočující směrem jihovýchodním a pak po silnici jižním a jihozápadním kolem kóty 348 k silnici Dubá - Ždírec. Tuto silnici sleduje směrem východním přes obec Ždírec, Luka až ke kótě 281 na silnici Okna - Žďár. Zde se hranice ostře lomí k jihu po okresní silnici do obce Žďár a vstupuje na území středočeského kraje silnicí směrem na Nosálov. Z Nosálova sleduje okresní silnici přes Lobeč, Mšeno, Nebužely, Střemy a končí opět u nádraží Lhotka u Mělníka.

Kokořínsko je známé především jako malebná krajina dotvářená rozmanitostí pískovcových skal. Její romantika přitahovala i řadu našich význačných osobností, podle jednoho z romantických básníků se vžil i název Máchův kraj. Také pozapomenuté názvy Dubské a Mšenské Švýcarsko naznačují již dávno objevené krásy zdejšího kraje. Přírodní skalní útvary vytvořené zejména na úbočích dolů vytvářejí často bizarní tvary - najdeme zde Obří hlavu, Žábu, Kance, Sněhurku a sedm trpaslíků či nejznámější Pokličky – skalní útvary vzniklé selektivním zvětráváním různě odolných vrstev pískovce, které se staly také emblémem CHKO. Tyto skalní útvary jsou nejlépe vyvinuty v přírodní rezervaci Kokořínský důl, která se svou velikostí přes 2000 ha řadí k těm největším v ČR. Některé skalní útvary byly člověkem často upravovány, ať už z důvodů ryze praktických - vytvoření skalních obydlí (Staráky, Nedamy, skalní mlýn Hlučov), či uměleckých (sochařské výtvory Václava Levého v okolí Želíz). Přestože pískovcové skály a skalní útvary (kromě pokliček např. skalní brány, okna a také pseudoškrapy a voštiny) jsou pro Kokořínsko typické, tak dominanty krajiny tvoří obvykle ojedinělé průniky vyvřelých hornin z období třetihor (např. Housecké vrchy, Vlhošť, Ronov, Korecký vrch).

  pokličky

Historické osídlení celé oblasti se rozvíjelo v harmonii s okolní krajinou, takže dnes zde najdeme řadu architektonicky unikátních sídel, často i památkově chráněných. Vedle architektury roubené a zděné (používající řezané pískovcové štuky) najdeme zejména v severní části patřící do Libereckého kraje i hrázděné stavby.

CHKO je ve srovnání s okolní krajinou charakteristická především větším zastoupením lesů. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních borů, vyvíjejících se již dlouho bez přímého vlivu člověka. Taková místa může zvídavý turista objevit především v přírodní rezervaci Kostelecké bory, ve které jsou lesy ponechány přírodním procesům. V menší míře se reliktní bory, umocněné výraznými skalními útvary, nacházejí v přírodních památkách Stříbrný vrch a Martinské stěny. Skalní hrany v těchto památkách, porostlé vřesem a lišejníky hostí unikátní faunu bezobratlých živočichů a setkat se zde můžeme například s pavouky sklípkánky, kteří jsou příbuznými severoamerických sklípkanů. Asi nejzajímavější ”lesní” rezervací Kokořínska je Vlhošť. Bory porůstají nejenom Malý Vlhošť, ale také jižní a jihozápadní svahy Vlhoště, tvořené výraznými patry pískovcových skal. Rozeklané skály jsou hnízdištěm řady ptáků, z nichž nejvzácnějším je sokol stěhovavý. Opakem jsou výrazně vlhčí severní a severovýchodní svahy. Na jejich tvorbě se podílely vyvřelé horniny a proto jsou porostlé květnatými bučinami. Tento porost má místy pralesní charakter a patří v liberecké části Kokořínska k těm nejzajímavějším a nejhodnotnějším. Listnatý suťový les s menšími kamennými poli můžeme obdivovat i při výstupu na zříceninu hradu na vrcholu kopce Ronov ve stejnojmenné přírodní památce.

Kokořínsko však nejsou jen skály a lesy. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů tohoto území jsou mokřady, a to především mokřady v nivách Liběchovky a Pšovky. Jejich přírodovědný význam vedl až k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadů chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. Setkat se zde můžeme s řadou vzácných živočichů a rostlin od raka říčního či drobného plže vrkoče bažinného až po orchideje kruštík bahenní či běžnější prstnatec májový. Zajímavostí je, že se zde setkávají druhy žijící v horách či severských zemích s druhy vázanými na nížiny.

Výjimečná přírodní společenstva doplňuje na Kokořínsku harmonická krajina formovaná hospodařením našich předků. Bohužel ne vždy se k ní chováme s úctou a snahou o její zlepšení, tak jak by si to jistě zasloužila.

ZDROJ: AOPK ČR


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist