Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Anotace časopisu Naše příroda 01/2009

25.02.2009  |  130× přečteno      vytisknout článek

Číslo vychází 25. února 2009

Vosy, které prý nebodají/ Hana a Vladimír Motyčkovi

Sociálně žijící vosy u nás patří do dvou podčeledí čeledi vosovitých, a to do podčeledi vos (Vespinae) a podčeledi vosíků (Polistinae), a jistě je mezi námi jen málo jedinců, kteří by neměli s těmito zvířátky nějakou tu osobní – většinou málo příjemnou – zkušenost. Známá jsou i jejich hnízda, dovedně vystavěná z papíroviny, která mají většinou tvar uzavřené koule. To „většinou“ je nutné zdůraznit, protože právě vosíci, o kterých dnes bude řeč, si stavějí hnízda zcela odlišná.

 

Ledňáček říční/ Pavel Čech

Ledňáček říční bývá často považován za symbol nepoškozené, zdravé krajiny. Mimo dobu hnízdění můžete tohoto nádherně zbarveného ptáčka zastihnout kdekoli u vody, nejlépe mu však vyhovují vodní toky s původními svislými břehy. V jejich stěnách a pod obnaženými kořeny stromů si totiž ledňáček nejsnáze buduje své hnízdo. Takové přírodní podmínky ovšem splňují obvykle jen inženýrskými zásahy nenarušené a u nás čím dál vzácnější úseky přirozeně tekoucích potoků a řek.

 

Lišejníky a prostředí/ Michal Skalka

Mezi širokou veřejností je hluboce zakořeněný nesmysl, že lišejníky rostou jen v čistém prostředí. Je to asi taková pravda, jako kdybyste říkali, že psi koušou pošťáky. Stejně tak jako pošťák může být rdoušen jezevčíkem a cizí doga jej uslintá radostí k smrti, tak i některé lišejníky můžete najít v prostředí pro člověka velmi špinavém a jiné zase jen v prostředí pro člověka superčistém.

 

Procházka jarní přírodou/ Ivana Vojkovská

Když se objeví první jarní paprsky a začne se zelenat okolní krajina, je to pro mnohé z nás pozvánka na procházku do probouzející se přírody. Obzvlášť jedinečný půvab má tzv. jarní aspekt našich listnatých lesů, kdy vegetační kryt hýří všemi barvami. Jestliže se v tomto období vydáme do nejbližšího lesa, můžeme spatřit bohaté bylinné patro tvořené rozkvetlým kobercem mnoha zajímavých a mnohdy i chráněných rostlinných druhů.

 

Do přírody s Petrou Janů/ Tomáš Padevět

Populární zpěvačka, která se stále drží na špici české pop music. Získala tři Zlaté slavíky. Začínala u rockové muziky a v současné době chystá po letech novou desku.

 

Výlet do beskydské divočiny/ Martin Janoška

Chcete zažít nefalšovanou beskydskou divočinu, kde žijí karpatské šelmy a v neschůdných stržích uprostřed pralesů šumí vysoké vodopády? Pokud ano, objednejte si terénní exkurzi v ekologicko-výchovném areálu Muchovice v Ostravici pod Lysou horou.

 

Jeskyně Na Pomezí/ Petr Zajíček

Jeskyně plná bělostných náteků a krápníků a útočitě zimujících netopýrů. Tak lze charakterizovat náš nejrozsáhlejší podzemní krasový systém vytvořený v krystalických vápencích neboli mramorech. Byla objevena relativně nedávno, snad i proto má zachovalou krápníkovou výzdobu. Nachází se za hřebenem Hrubého Jeseníku mezi obcemi Lipová-lázně a Vápenná.

 

Fotografujeme rosničky/ Ondřej Prosický

Jedním z atraktivních zvířat, které můžete nalézt v blízkosti našich vod, je rosnička zelená. Tento nápadný živočich zaujme každého milovníka přírody a fotografa dvojnásob. V článku se pokusím žabku stručně představit a popsat několik doporučení jak zelenou krasavici fotografovat.

 

Rýchorské rozjímání/ Topí Pigula

Vystoupat něco přes 500 výškových metrů z Horního Maršova do Dvorského lesa dá člověku trochu zabrat. Ale pro vnímavého, drobně poučeného „laika“ je procházka Rýchorami ve východních Krkonoších výletem do otevřené učebnice přírodopisu i lekce z praktického lesnictví, kterou mu nachystala sama příroda.

 

Zahradní jezírko/ Radomil Hradil

Zahradní jezírko je chloubou zahradníka, oázou života i klidu a zároveň místem, které na sebe soustřeďuje pozornost dvou- i vícenohých návštěvníků a obyvatel zahrady. Vytvořit takový biotop přitom není nijak obtížné a výsledek nás začne těšit poměrně záhy po založení. Podívejme se tedy dnes na to, jak si zahradní jezírko pořídit.

 

Jedlé dary přírody – Ptačinec žabinec/ Květa Šimková

Ptačinec žabinec, nazývaný též ptačinec prostřední (Stellaria media) je známým plazivým plevelem na zahrádkách. Ne každý však ví, že si jím můžeme výrazně obohatit i svůj jídelníček. Ptačinec žabinec obsahuje totiž významné množství vitaminu C, ale také karoten, draslík, vápník či hořčík. Stačí tedy docela malé množství a máme o denní přísun mnoha vitaminů a minerálů vystaráno. Tato jednoletá drobná rostlinka roste hojně po celý rok, protože se stále omlazuje. Její křehké výhonky nám jsou tedy vždy k dispozici, ať už k „uždibování“ nebo k dalšímu zpracování.

 

Třídění a recyklace plastů/ Josef Dufek

Doba, kdy bylo třídění odpadu v domácnostech tabu, je již v nenávratnu. Obce a města mají dle zákona o odpadech povinnost třídit a využívat komunální odpad, jehož součástí jsou také použité obaly. Také osvěta ve třídění odpadu doznala vysoké úrovně. K dispozici jsou informační materiály, střediska ekologické výchovy…a dokonce se tématika třídění odpadu dostala i mezi televizní reklamy. Zkrátka, třídění odpadu bereme již jako samozřejmost. Nicméně to s tříděním odpadů není vždy tak růžové a bezproblémové, jak se na první pohled může zdát.

 

Příroda tvořená trhavinou/ Michal Gerža

 Naše příroda potřebuje ochranu a cílenou péči – o tom není pochyb. Cest, jak zlepšovat přírodní prostředí, je celá řada. Patří mezi ně výsadby listnáčů do lesů, pravidelné sekání a vypásání zachovalých luk, výsadby alejí, tvorba tůní a mnoho dalších. Ochránci přírody se v posledních letech nebojí použít ani způsoby dosti neortodoxní, jako je například vypalování vřesovišť (byť se jedná o historický způsob péče o tento typ porostů), strhávání drnu pomocí bagru, rozrušování povrchu bránami či běhání s nasazenými mačkami…

V Orlických horách jsme použili prostředek v historii ochrany přírody v českých zemích skutečně ojedinělý, a tím je trhavina Permonex V 19. Pomocí Permonexu zde bylo od roku 1995 do současnosti vystřeleno několik desítek vodních tůní. Ty slouží především pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu, ale objevují se zde i další organismy.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist