Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Na kole kolem Česka

03.05.2009  |  zdroj: HN  |  168× přečteno      vytisknout článek

12 nejlepších výletů pro milovníky horských výšlapů i koupání

Z Jilemnice silnice zprvu stoupá jen mírně, ale pak se zlomí trvale vzhůru a vy s ní. Na Horních Mísečkách je první vyhlídka, ale do cíle zbývá ještě pět dlouhých kilometrů. Konečně spatříte Vrbatovu boudu a víte, že máte vyhráno. Srdce cyklisty-vrchaře poskočí. Jestli mezi ně nepatříte, i tak čtěte dál. Následující tipy na nejhezčí cyklovýlety jsou pro každého.

Text:Štěpán Vítek



Vzhůru na vrchol

Tři výšlapy, které dají zabrat. Tři okruhy, po kterých si řeknete, že to byla dřina - ale stálo to za to, vždyť kopce jsou kořením cyklistiky. Připravte se na pořádné převýšení, nádherné rozhledy i strmé sjezdy.



Poledník: tady bývalo "velké ucho"

Od parkoviště v šumavské osadě Mosau na západním okraji Srní vyražte po páteřní cyklostezce č. 33 k západu. Až na rozcestí Slunečná je to selanka po mírně zvlněné silnici; cestou si vychutnejte krásný výhled na masiv Křemelné (1125 m) vpravo. U Slunečné se dejte vlevo (2113) po šotolinové cestě, která vytrvale a posléze i strmě stoupá až na vrchol Poledníku (1315 m). Chcete-li dlouhé stoupání přerušit, můžete si udělat asi kilometrovou odbočku k Prášilskému jezeru, je ale lépe tam dojít pěšky.

Na vrcholu Poledníku za sebou máte převýšení 450 metrů a je čas se rozhlédnout. Z vrcholu bývalé odposlechové věže, která dnes slouží jako rozhledna, se vám otevře parádní panoráma, zahrnující skoro celou Šumavu. V sezoně tu funguje i jednoduché občerstvení.

Z vrcholu se vraťte na rozcestí Předěl a dál sledujte červené cykloznačení po tzv. Bavorské cestě. Na dalším rozcestí se dejte vpravo a po úzké asfaltce záhy sjedete (velmi prudce - mějte oči na stopkách) na Javoří pilu. Široké údolí v okolí této zaniklé osady patří k nejmalebnějším místům na trase. Z Javoří pily vás cyklotrasa č. 2122 přivede, opět zčásti prudkým sjezdem, ke Vchynicko-tetovskému kanálu. Zbytek už je snadný, zpět k parkovišti v Mosau dojedete po pěti kilometrech podle vody. Cestou se ještě můžete zastavit u nedávno upravených pozůstatků bývalé Hauswaldské kaple.

Oblast: Šumava

- délka: 35 km

- vybavení: horské kolo

- výchozí bod: Srní/Mosau

- náročnost: vysoká

- občerstvení na trase: Slunečná, Poledník

- ubytování: Srní, Prášily (www.sumava.net)



Šplhání po hradbách Krkonoš

Výlet pro padavky to určitě není, vždyť nikde jinde v Česku nenajdete tak velké souvislé převýšení. Na startu okruhu v Jilemnici před sebou budete mít hradbu Krkonoš - a vy se vyšplháte až nahoru.

Z Jilemnice (430 m) vyjeďte po silnici II. třídy k severu směr Mísečky. Začátek je nenápadný, silnice stoupá jen mírně hlubokým, stinným údolím. Až za Hotelem Skála se asfalt trvale zlomí vzhůru a vy s ním. Na Horních Mísečkách máte za sebou teprve něco přes polovinu kopce, ale právě jste vyjeli z lesa, tak vás vyhlídka možná osvěží. Ovšem na Zlaté návrší zbývá ještě nekonečných 5 kilometrů po tzv. Masarykově silnici; teprve za pátou serpentinou se před vámi zjeví Vrbatova bouda (1400 m), kde máte vyhráno. Právě jste zdolali rovný kilometr převýšení a můžete se pokochat zaslouženou vyhlídkou: za hezkého počasí pod vámi leží půlka Čech.

Pokud bude 3 km dlouhá asfaltová cesta po krkonošských pláních k Labské boudě zpřístupněna pro cyklisty i letos, můžete dojet až na Labskou. Počítejte ale s tím, že ztratíte asi 100 výškových metrů a budete se muset vrátit stejnou trasou k Vrbatově boudě. Pak si zkontrolujte brzdy a zpátky do Jilemnice můžete sledovat vlastní stopy beze zbytku, nebo - pro případ, že byste snad kopců ještě neměli dost - odbočte na křižovatce ve Vítkovicích směrem na Rokytnici. K chatě Rezek nastoupáte dalších 250 metrů a tím si můžete "odškrtnout" další sedlo. Pak už jen dlouze sjedete zpět do Jilemnice v souběhu s cyklotrasou č. 22.

Oblast: Krkonoše

- délka: 58, respektive 64 km

- vybavení: silniční kolo

- výchozí bod: Jilemnice

- náročnost: vysoká

- občerstvení na trase: Mísečky, Vítkovice, Vrbatova bouda

- ubytování: Hotel Vyhlídka, Jilemnice (http://www.hotel-vyhlidka.cz-ubytovani.com/Jilemnice.htm)



Velký okruh přes jesenické průsmyky

Z Velkých Losin, známých krásným renesančním zámkem, se vydejte směrem k severu po cyklotrase č. 6114. Budete stoupat spíše táhle než příkře po vedlejší silničce přes Žárovou s pěkným dřevěným kostelíkem až do výšky 620 m a po krátkém rovném úseku s výhledy klesnete do Jindřichova. Máte za sebou první ze tří dnešních kopců, ovšem ten nejlehčí.

Z Jindřichova sledujte silnici č. 369 směr Jeseník a počítejte s mírným autoprovozem. Až do Branné nabíráte metry jen nepatrně, teprve pak se terén zvedne. Jedete-li na horském kole, držte se z Branné cyklotrasy č. 53, která zůstává dole v údolí. Naopak silnice vás povede svahem a za železničním podjezdem se strmě vyšvihne na návrší s větrnými elektrárnami nad Ostružnou, kde se připojí zpět i cyklostezka. Na Ramzovské sedlo, druhý dnešní průsmyk (760 m) je to pak už jen kousek. Z Ramzové sjedete stále po silnici přes Lipovou-lázně až do Jeseníku. Buďte opatrní v prvních kilometrech sjezdu, kde je značný sklon a silnice poměrně úzká. Pokud si chcete prohlédnout město Jeseník, musíte sjet z obchvatu do města.

Teprve za Jeseníkem přichází hlavní zkouška, a tou je výjezd na Červenohorské sedlo. Pojedete sice po hlavní silnici, ale provoz tu nebývá příliš silný. Vlastní kopec začíná teprve za Bělou pod Pradědem a není příliš prudký, zato však nekonečně dlouhý. Na Červenohorském sedle máte 1013 nadmořských metrů a výš už nemusíte, naopak. Zbytek okruhu vede stále z kopce a přes Kouty a Loučnou se vrátíte do Velkých Losin co by dup.

Oblast: Hrubý Jeseník

- délka: 77 km

- vybavení: silniční, případně horské kolo

- výchozí bod: Velké Losiny

- náročnost: vysoká

- občerstvení na trase: ve všech obcích a městečkách po trase, též na Červenohorském sedle

- ubytování: hotely a penziony ve Velkých Losinách (www.losiny.cz)



Za humny velkoměst

Okolí velkých měst patří k turisticky nejfrekventovanějším. Přinášíme tři trasy nedaleko Prahy, Českých Budějovic a Brna, které zvládnete během dlouhého letního večera nebo, v pomalejším tempu v průběhu víkendu.



Údolím Kačáku do srdce Českého krasu

Z konečné stanice linky B pražského metra se vydejte malý kus zpět do města a na první křižovatce (Na Radosti) vlevo. Ve starém Zličíně se napojíte na cyklotrasu č. 201, která vás povede otevřeným terénem mezi poli až ke klášteru Hájek. Zde opusťte cyklotrasu, odbočte vlevo (nenápadný vršek za Hájkem je nejvyšším bodem trasy, 405 m) a sjeďte do Úhonic.

Dost bylo polí, možná si řeknete. A opravdu: za Úhonicemi, ve směru Nenačovice, se krajina náhle mění, táhle sjedete lesem do lučinatého údolí potoka Loděnice (Kačáku), kde si možná budete chvíli připadat jako někde na Šumavě. V Loděnicích odbočíte vpravo směr Beroun a za městečkem vlevo směr Svatý Jan, stále však sledujete tok Kačáku. Jeho údolí se zahlubuje a za osadou Sedlec přejde v nefalšovaný kaňon se strmými vápencovými stěnami, kde se silnička kroutí v ostrých zatáčkách (pozor na protijedoucí auta!). U kláštera ve Svatém Janu pod Skalou pohleďte vzhůru - skála s křížem na vrcholu nad vámi je skoro dvě stě metrů vysoká.

V Hostimi máte dvě možnosti. Jedete-li na úzkých gumách, musíte sice do Srbska po silnici přes kopec, ale krásné výhledy to vynahradí. S horským kolem si můžete troufnout na terénní variantu bez stoupání kolem ústí Kačáku k Berounce (žlutá značka). Dál na Karlštejn pokračujete každopádně kolem vody. Ve stejnojmenné vesnici se dáte na křižovatce pod hradem opět vlevo. Spolu s cyklotrasou č. 0013 vystoupáte idylickým údolím do Mořiny (přes údolí ve stráni si všimněte židovského hřbitova) a pokračujete zpět do Prahy většinou bezlesou krajinou přes Kuchař, Chýnici a Ořech. V závěru okruhu dávejte pozor na přibývající provoz aut. Nejbližší stanice metra se jmenuje Luka.

Oblast: okolí Prahy

- délka: 60 km

- vybavení: silniční nebo horské kolo

- výchozí bod: Praha, konečná trasy metra B

- náročnost: střední

- občerstvení na trase: Hájek, Svatý Jan pod Skalou, Srbsko i jinde

- doprava: přeprava kol v pražském metru je bez omezení a zdarma



K jihočeské památce UNESCO

Z jihočeské metropole vyjeďte po cyklotrase č. 1100 směrem západním a sotva necháte České Budějovice za zády, budete mít kolem sebe ty pravé jihočeské scenérie: hladiny rybníků střídají menší lesíky, ve vesnicích míjíte typická selská stavení. Idylu sice zpočátku trochu kazí překotná výstavba posledních let, ale příjezd do Holašovic (odbočte za Čakovem doleva po cyklotrase č. 1185) všechno vynahradí. Na prostorné návsi obklopené domy s nádhernými štíty si budete připadat jako v pohádce. Tak vypadá světové dědictví UNESCO, do jehož seznamu byly Holašovice zapsány v roce 1998.

Kulturně pozoruhodnou část okruhu máte v Holašovicích za sebou a teď přijde trochu sportu. Držte se (stále po vedlejších silnicích) směr Křemže: krátký prudký výstup vás přivede na návrší, ze kterého máte krásnou vyhlídku na Kleť s vysílačem i na pásmo Šumavy. Pokračujte nyní bez cyklistického značení, ale stále s pěknými vyhlídkami, převážně z kopce přes osadu Chmelná do Chlumečku. Pokud se chcete občerstvit, musíte zajet do Křemže, kde je několik hospod; jinak můžete jet přímo pod masivem Kluku až k silnici č. 143, která směřuje do Českých Budějovic.

V závislosti na autoprovozu a vaší chuti se můžete zpět do krajského města vrátit po této silnici (čekají vás táhlá klesání nebo rovinky), případně po pár kilometrech odbočit vpravo po cyklotrase č. 1124. Tato o něco delší varianta vás přivede do Boršova nad Vltavou a posléze klidnějším prostředím zhruba podél Vltavy do Českých Budějovic. V závěru pojedete po opravdové cyklostezce.

Oblast: Českobudějovicko

- délka: 47, respektive 50 km

- vybavení: silniční, případně trekové kolo

- výchozí bod: České Budějovice

- náročnost: nízká až střední

- občerstvení na trase: Holašovice, Křemže, Boršov nad Vltavou



Třemi údolími v okolí Brna

Vydat se do okolí Brna na bicyklu znamená volbu ze dvou možností: buď si to namíříte do poměrně ploché a bezlesé krajiny na jih od jihomoravské metropole, nebo se ponoříte do mnohem členitějšího a lesnatějšího terénu severně od Brna. Přesto, že zde volíme sever, je náročnost okruhu spíše jen průměrná.

Východištěm je část Brna zvaná Bystrc nedaleko hráze Brněnské přehrady. Z centra města sem míří městská cyklostezka. Z Bystrce vás páteřní cyklotrasa č. 1 vede silničkou podél přehrady, pod hradem Veveří přijde výšvih na návrší s výhledy a poté sjezd do Veverské Bitýšky. Zde opustíte první údolí (řeky Svratky) a také běžnou silnici, neboť pokračování trasy vede po místních komunikacích proti proudu Bílého potoka. Cyklotrasa č. 5189 se klikatí malebným údolím až ke Šmelcovně, odkud prudce vystoupá do osady Javůrek. V Domašově máte skoro 500 m n. m. a na dalších kilometrech budete převážně sjíždět. Chcete-li zůstat na asfaltu, zvolte cyklotrasu č. 5171, která vás dovede po vedlejší silničce do Rosic.

Pokud už máte bicyklu dost, z Rosic se lze do Brna vrátit vlakem. Doporučujeme ale pokračovat dál a projet malebné, avšak méně frekventované údolí říčky Bobravy. Sledujte cykloznačení č. 5172 až do Radostic, kde odbočte vlevo v souběhu s modrou pěší značkou. Tady vás pohltí zalesněné údolí Bobravy (nezpevněná cesta), minete několik mlýnů a otevřenou krajinu znovu uvidíte asi až po deseti kilometrech u Želešic na jižním okraji Brna. Odsud vede do centra Brna několik možností, nejjednodušší je přidržet se toku řeky Svratky.

Oblast: okolí Brna

- délka: 75 km

- vybavení: horské kolo

- výchozí bod: Brno

- náročnost: střední

- občerstvení na trase: Veverská Bitýška, Šmelcovna, Domašov, Rosice

Vodní živel na dosah

Stinná říční údolí skýtají za letních veder kýžený chládek, v rybnících nebo vodních nádržích se navíc můžete osvěžit koupáním. Pokud si pod sedlo přibalíte plavky a rozhodnete se spojit sport s lenošením u vody, může se z následujících okruhů snadno stát celodenní výlet.



Lipno ze všech stran

I téměř 20 let po zrušení hraničního pásma zůstávají pravý a levý břeh vodní nádrže Lipno zcela rozdílnými světy. Zatímco vnitrozemský levý břeh téměř přetéká hotely, penziony, plážemi a rekreačními zařízeními, na pravém břehu Lipna mnoho turistů ani dnes nepotkáte. Na našem okruhu okusíte oboje, ale už dopředu počítejte s tím, že v první polovině výletu nejsou skoro žádné možnosti občerstvení.

V Horní Plané, rodišti spisovatele A. Stiftera, použijte nejprve přívoz, potom se v protilehlé osadě Bližší Lhota dejte doleva (cyklotrasa č. 1020) a na křižovatce ve Zvonkové opět doleva. Terén je jen mírně zvlněný, s pěknými výhledy, ovšem po místy nepěkném asfaltu. Silnička se dvakrát dotkne vodní hladiny a přivede vás na rozcestí u bývalé osady Kyselov. Máte-li dost energie (a horské kolo), vydejte se odtud vzhůru ke zřícenině Vítkův kámen. Do osady Svatý Tomáš pod hradem vás dovede cyklotrasa č. 1033. Odměnou za úporné lesní stoupání vám bude krásný rozhled z nedávno zpřístupněné věže Vítkova Kamene.

Pokud se rozhodnete Vítkův Kámen vynechat, přivolejte si přívoz do Dolní Vltavice a přejeďte zpět na levý břeh přehrady. Až se silnička za Dolní Vltavicí mezi lesíky a pastvinami trochu zhoupne, nezapomeňte se ohlédnout - hraniční hřeben Šumavy budete mít jako na dlani. Příjezd do Černé v Pošumaví ohlašuje návrat "civilizace". Většina z posledních asi deseti kilometrů zpět do Horní Plané vede po rovině a také po separátní cyklostezce vedle hlavní komunikace.

Oblast: Šumava

- délka: 30, respektive 48 km

- vybavení: trekové nebo horské kolo

- výchozí bod: Horní Planá

- náročnost: střední až vysoká (s výjezdem na Vítkův Kámen)

- občerstvení na trase: Svatý Tomáš, Černá v Pošumaví, Hůrka

- ubytování: hotely, penziony a kempy v Horní Plané (www.horniplana.cz)

- koupání: Horní Planá u přívozu, Dolní Vltavice, Černá v Pošumaví, Jenišov



S Pálavou na obzoru

Stavba Novomlýnských nádrží vyvolala a stále vyvolává kontroverze, hlavně mezi ochránci přírody. Pohled na rozsáhlé vodní plochy s četnými vinicemi a se hřbetem Pálavy v pozadí je každopádně nezaměnitelný a právě takové scenérie si dosytosti užijete v následujícím okruhu.

Vyrazte z Šakvic, vinařské obce na železniční trati z Brna do Břeclavi. Chvíli vás povede směrem k jihu Velkopavlovická cyklostezka, ale jakmile přijedete k Dolní (Novomlýnské) nádrži, dejte se vpravo po červeném pěším značení podle vody. Prvním postupným cílem je vesnice Pavlov, kterou vidíte přes vodní hladinu. Také Pavlov je znám dlouhou tradicí vinařství. Odbočte zde vlevo a strmě vystoupejte po silničce obcí na úbočí vrchu Děvín (zříceninu Děvičky vidíte vpravo nad sebou). Toto je jediný pořádný kopec na trase.

Na rozcestí před Klentnicí se dejte vpravo, ve sjezdu na kraji obce Perná naopak vlevo a záhy se napojíte na cyklotrasu (vinařský okruh "Stará hora") směřující volným terénem, zčásti mezi vinicemi, do Brodu nad Dyjí. Tady jste u horní ze třech Novomlýnských nádrží. Pokračujete po severním břehu přehrady jen s malým převýšením přes Pasohlávky až do Strachotína. V tomto úseku máte hladinu nádrží skoro pořád na dosah, místy jsou pěkné možnosti koupání. Ze Strachotína pak již snadno dojedete po silnici (bez cyklistického značení) do Šakvic.

Oblast: jižní Morava

- délka: 45 km

- vybavení: trekové kolo

- výchozí bod: Šakvice

- náročnost: střední

- občerstvení na trase: ve všech vesnicích na trase, v létě také v kempech a tábořištích

- ubytování: hotely a penziony v Pavlově (www.obec-pavlov.cz), bungalovy v autokempu Merkur u Pasohlávek (www.pasohlavky.cz)

- koupání: Pasohlávky, Strachotín



Podél střední Sázavy

Posázavská cyklostezka je dlouhá skoro 250 kilometrů a sleduje téměř celý tok jedné z nejpěknějších českých řek. Nečekejte ale nenáročné svezení "stále mírně z kopce". Cyklostezka č. 19 často opouští koryto řeky do okolního členitého terénu a je plná kratších i delších stoupání. Jednu z nejhezčích části sázavského údolí poznáte ze sedla kola mezi Světlou a Kácovem. Výhodou je snadná dostupnost vlakem, řeku sleduje v celém popsaném úseku železniční trať.

Nasedněte na kolo ve Světlé nad Sázavou a vydejte se po proudu. Ve Smrčné se cyklotrasa poprvé výrazněji odklání od vody, protože právě tady začíná malebný kaňon Sázavy zvaný Stvořidla. Nenechte se zlákat červenou pěší značkou, která pokračuje podél řeky - na kole se tudy opravdu jet nedá. Cyklotrasa vás vyvede vzhůru do Trpišovic a pokračuje po nádherné silničce plné zákrut a rozhledů úbočím vrchu Melechov (709 m) až do Ledče. Ve sjezdu do města dejte pozor na kostky a prudký sklon. V Ledči nad Sázavou najdete řadu hospod a můžete si (pěšky) vyšlápnou k zámku, který vidíte na ostrohu nad řekou.

Definitivně se na pravý břeh Sázavy vrátíte až pod Chřenovickým hradem. Následuje dosti náročné stoupání lesem na návrší u obce Jedlá (+ 200 metrů). Tady jste od řeky nejdál, máte hezké výhledy do okolí a k Sázavě sjedete zpět až v bývalé hornické obci Vlastějovice. Následuje klidnější úsek v blízkosti řeky a záhy dojedete do Zruče. Za městečkem vás cyklotrasa povede v mírné výšce nad údolím po malebné silničce, která se několikrát zhoupne skrze malé osady, aby asi po 12 kilometrech definitivně klesla k nádraží v Kácově na břehu Sázavy.

Oblast: Posázaví

- délka: 48 km

- vybavení: horské nebo trekové kolo

- výchozí bod: Světlá nad Sázavou

- náročnost: střední

- občerstvení na trase: Ledeč nad Sázavou, Vlastějovice, Zruč nad Sázavou, Kácov

- ubytování: Sporthotel Kácov (www.sport-hotellcz), kempy a tábořiště podél řeky

Na návštěvě u sousedů

Členství v schengenském prostoru znamená, že české státní hranice nejsou o mnoho víc než čáry na mapě. Platí to i při výletech na kole: přejet hranice můžete všude, kde to není výslovně zakázáno.



Českým lesem do Německa

Čerchov (německy Schwarzkopf, 1042 m) je nejvyšším bodem Českého lesa a zároveň nepřehlédnutelnou dominantou západočesko-bavorského pomezí. Cyklookruh kolem jeho zalesněného masivu sice není z nejsnazších, zato však nabídne mimořádně krajinné scenérie.

Z Domažlic startujte západním směrem po vedlejších silničkách, které vás povedou přes Havlovice do známé chodské obce Trhanova s "Lomikarovým" zámkem. V sousedící obci Chodov začíná první pořádný kopec, musíte totiž vystoupat na návrší Výhledy s Baarovým pomníkem. Z tohoto místa, blízko hlavní evropské rozvodnice, je daleký výhled zpět do Čech. Pokud ve vás bije srdce nenapravitelného "vrchaře", můžete se dát z Capartic vlevo po lesní asfaltce a pak po panelech vzhůru až na vrchol Čerchova. Počítejte ale s tím, že tato zajížďka udělá z výletu sled horských prémií. Patříte-li mezi méně ambiciózní, tak z Capartic rovnou sjeďte po pěkném asfaltu až k bývalému hraničnímu přechodu Lísková a za další 4 kilometry se dostanete do malebného bavorského městečka Waldmünchen se známým akvaparkem. V létě se můžete vykoupat i v přehradě Perlsee před městem.

Z přehršle cyklotras si ve Waldmünchenu vyberte tu, která směřuje k jihovýchodu do osady Althütte. Čeká vás stoupání masivem Čerchova, který teď objíždíte jaksi "zezadu". Po překonání sedla ve výšce 800 m následuje nádherný, dlouhý sjezd do Furth im Waldu. Strmé klesání o sklonu až 16 % po kvalitním asfaltu láká k velmi rychlé jízdě - nepřeceňte své možnosti. Ve Furthu se určitě zajeďte podívat na upravené náměstí a pokud se tu náhodou octnete začátkem srpna, uvidíte, že celé město žije tradiční středověkou slavností Drachenstich (Skolení draka).

Cyklotrasa vycházející z Furthu k severu vás přes osadu Schafberg přivede zpět do Čech. Kopec je tentokrát jen mírný, protože musíte překonat pouze nízké Domažlické sedlo (520 m). Od České Kubice můžete sjet do Babylonu po hlavní silnici, kde bývá sice poměrně silný provoz, ale jde jen o dva kilometry; kolem Babylonu vede separátní cyklostezka a pak už je to do Domažlic jen kousek. Pokud byste se frekventovanému úseku chtěli vyhnout, nezbývá než se přidržet cyklotrasy č. 2014, která míří do Domažlic přes Pasečnici a Tlumačov poměrně členitým terénem.



Oblast: Český les

- délka: 60, respektive 65 km

- vybavení: silniční, případně horské kolo

- výchozí bod: Chodov u Domažlic

- náročnost: vysoká

- občerstvení na trase: Výhledy, Waldmünchen, Furth im Wald, Česká Kubice, Babylon

- ubytování: hotely a penziony v Domažlicích (www.domazlice.info)

Dyje z obou stran

Za výchozí bod pro putování přes bývalou "železnou oponu" nelze zvolit místo, které by v sobě mělo více symboliky. Pietně udržované zbytky drátěných zátarasů i dnes potkáte u vesnice Čížov v Národním parku Podyjí.

Z Čížova vystartujte po prohlídce zátarasů rovnou "za dráty", cyklostezka vás povede dolů do Hardeggu, který leží na druhém břehu Dyje, a tedy už v Rakousku. Dominantou městečka je majestátní hrad na vysoké skále. Dlouhé klesání v Česku ovšem musíte vykoupit neméně dlouhým stoupáním na rakouské straně, sledujte cykloznačení do Retzu. K tomuto městu se přiblížíte asi za 12 kilometrů a je to impozantní entrée: vyjedete totiž z lesa na holé návrší nad Retzem, kde stojí rekonstruovaný větrný mlýn a opodál také expresivní sousoší Kalvárie. Otevírá se odtud nádherný rozhled, a pokud je vinařská sezona, v okolí jistě bude možnost ochutnávky přímo "in situ". Od mlýna pak sjedete do centra Retzu, jehož náměstí i přilehlé ulice jsou podkopány chodbami a vinnými sklepy.

Z Retzu se dejte k severovýchodu, po cyklostezce nebo přímo po silnici, a přejeďte zpět do první moravské obce za hranicí, která se jmenuje Hnanice (nikoli Hranice). Zde se napojte vlevo na cyklotrasu č. 48 a sjeďte do údolí Dyje. Jste v jednom z nejmalebnějších míst Podyjí, v divokém meandru řeky, proti sobě vidíte proslulou vinici Šobes. Vinici opatrně projděte a prudce vystoupejte vzhůru na plošinu nad údolím. Dál přibližně sledujte hranici národního parku a přes Lukov se vrátíte zpět do Čížova.

Oblast: jižní Morava

- délka: 46 km

- vybavení: horské kolo

- výchozí bod: Čížov

- náročnost: střední až vysoká

- občerstvení na trase: Hardegg, Retz, Hnanice

- ubytování: Penzion U Marka, Čížov (http://penzionumarka.sweb.cz)



Cestou na polskou Hejšovinu

Možná tomu nebudete věřit, ale i v (převážně placatém) Polsku se najde krásná, cyklistice zaslíbená krajina. Třeba hned za hranicí na pomezí Kladska a Broumovského výběžku. Vezměte si s sebou pochůzné boty, protože vynechat pěší výšlap na Hejšovinu by byla opravdu škoda.

Z východiště okruhu, z Police nad Metují, jeďte nejprve k jihu do Bezděkova (máte na výběr cyklotrasu nebo vedlejší silnici) a zde zahněte vlevo. Za chvíli jste v Machově, odlehlé, ale malebné vísce obklopené ze všech stran vysokými stráněmi. Napojte se vpravo na okružní červenou cyklostezku č. 4000, která stoupá nejprve mírně zástavbou podél potoka, za státní hranici nicméně sklon přitvrdí a krásnými lesními serpentinami se vyšvihnete až na planinu u roztroušené polské osady Karlów. Impozantní skalní masiv vlevo od vás se jmenuje Szczeliniec (Hejšovina) a lze na něj vystoupit. Samozřejmě jen pěšky, kola si zamkněte u vstupu do skal (platí se tu vstupné) a na pěší okruh fantastickým pískovcovým labyrintem počítejte s půldruhou hodinou.

Na kole jeďte dál po silnici stále v souběhu s cyklotrasou č. 4000. Velmi dlouhým lesním sjezdem "spadnete" do Radkówa, kde se trasa lomí k severozápadu, záhy přetnete hranici zpět do Čech a sjedete do Božanova. Nyní musíte překonat mohutný zalesněný val Broumovské stěny vlevo od vás. Slabším povahám možná zatrne, protože stoupání opravdu není snadné, zvlášť poté, co vjedete do lesa a skončí asfalt. Ale jinak než přes "Stěny" to nejde. U Machovského kříže vyměňte cyklotrasu č. 4002 za č. 4005, u dalšího rozcestí zvaného Pánův kříž kopec definitivně končí. Zbytek je snadný a krajinně krásný: pěkný výhled máte mj. u rozcestí nad osadou Slavný a pak už jen pohodlně sjedete do Police nad Metují.

Oblast: severovýchodní Čechy

- délka: 47 km

- vybavení: horské kolo

- výchozí bod: Police nad Metují

- náročnost: vysoká

- občerstvení na trase: Machov, Karlów, Rakdków, Božanov

- ubytování: hotely a penziony v Polici nad Metují (www.meu-police.cz)



Ve Stockholmu jezdí na kole i diplomaté

Zatímco v Čechách a na Moravě slouží bicykl ve většině případů jako sportovní náčiní, v řadě cizích zemí lidé často užívají jízdní kolo jako plnohodnotný dopravní prostředek. Potvrzuje to i Jan Kára, toho času velvyslanec České republiky ve Švédsku a sám vášnivý cyklista. "Ve Stockholmu a v celém Švédsku je úplně běžné, že na kole jezdí lidé všech věkových i příjmových skupin do práce, na nákup, do kostela," potvrzuje Jan Kára. "Jen ve Stockholmu jsou stovky a stovky kilometrů cyklostezek, u stanic metra a u nádraží se nacházejí obrovská parkoviště pro kola a je to zkrátka součást životního stylu přesto, že hlavně v zimě nebývají podmínky až tak příznivé".

Vysoká obliba cyklistiky se ve Švédsku projevuje také v tom, že jeden z nejmasovějších sportovních podniků v zemi je cyklomaraton kolem jezera Vättern. I když to není právě salonní záležitost (okruh měří nekonečných 300 kilometrů), účastní se ho každoročně asi dvacet tisíc lidí. "Startuje se ve skupinkách už večer či v noci," říká velvyslanec, "a nejsilnější dojmy přicházejí, když se začne rozednívat. Úplně největším šokem pro mě ale bylo, když jsem asi na dvoustém kilometru spatřil skupinku vesele konverzujících žen středního věku na dámských kolech i s nákupními košíky - jako by jely od konzumu. Jen na zádech měly startovní čísla..."

Zrovna tak není v Česku zrovna obvyklé, že by vysoce postavený diplomat či politik použil k dopravě například na recepci jízdní kolo. Ve Švédsku to zas tak nepravděpodobné není. "Po jedné večeři u státního tajemníka pro evropské záležitosti jsme, už pozdě večer, čekali před ministerstvem zahraničí na naše auta. Najednou na nás mával kolem projíždějící cyklista. Byl to ten státní tajemník. Tehdy jsem naplno pochopil, že ve Švédsku je používání kola plně slučitelné s řemeslem diplomata," uzavírá Jan Kára.



24 hodin nešlápnout na zem

Trasa dlouhá 740 kilometrů je delší než úsek dálnice z Prahy do Hamburku. Dokážete si představit, že byste ujeli takovou porci na kole v jednom zátahu? Asi těžko. Vladimír Vidim, rodák z Roztok u Prahy, to dokázal. Trvalo mu to na chlup přesně 24 hodin, a co víc, za tuto dobu se ani jednou nedotkl země. Něco takového nikdo nikdy nedokázal. Vidim je v cyklistické nonstop čtyřiadvacetihodinovce světovým rekordmanem.

"Nejdůležitější je stoprocentně se rozhodnout, že to chci dokázat, že to chci přetrpět, protože každý pokus o rekord znamená obrovskou fyzickou, ale hlavně psychickou zátěž." vysvětluje Vladimír Vidím. "Samozřejmě je dobré, aby se mnou občas někdo jel, aby si bylo s kým popovídat. Taky jsem přišel na to, že je výhodnější na rekordní pokusy vyrážet večer, protože nejhorší krize vždycky přijde v noci a je lepší ji překonat ještě relativně čerstvý," popisuje Vidim úskalí pokusů o zápisy do rekordních tabulek. Úspěch se nakonec dostavil a kulisy mu tvořily silnice nedaleko Mělníka, vše za běžného silničního provozu.

Hodně daleko umí systémem nonstop Vidim dojet nejen na klasickém bicyklu, ale i na historickém, tzv. vysokém kole. V roce 2001 se měřič vzdálenosti po 24 hodinách šlapání zastavil na hodnotě 406,5 kilometru. I to je světový rekord, zapsaný v Guinessově knize. "Na vysokém kole se sedí vzpřímeněji a tolik nebolí záda," konstatuje Vidim a dodává: "Musíte ale dávat pozor na prudká klesání. Pokud cítíte, že vám to tlačí nohy nahoru, je lepší slézt a sejít kopec pěšky."


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist