Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Malárie: nemoc z bažin

16.05.2009  |  zdroj: EKONOM  |  274× přečteno      vytisknout článek

Malárie: nemoc z bažin Každých 30 sekund má na svědomí jedno dítě. A každý rok přes milion lidí.

Patří k nejstarším nepřátelům lidstva. Věrně následovala pravěkého člověka, když opustil Afriku, a jde mu v patách po celém světě.
Co malárii způsobuje, bylo však ještě v 19. století záhadou.
Starověký lékař Hippokrates v roce 240 před naším letopočtem soudil, že onemocní ten, kdo pije stojatou vodu z bažin. Za jménem malárie stojí další mylná domněnka, že nemoc pochází ze špatného vzduchu (italsky "mala aria"), který vychází z močálů.
Další století uplynula, než vědci objevili pravou příčinu. Ještě ve druhé polovině 19. století stále testovali lékaři vzduch a vodu z bažinatých oblastí a hledali v nich původce malárie. Byli přesvědčeni, že je to bakterie.
Až francouzský vojenský lékař Alphonse Laveran, když sloužil v roce 1880 v Alžíru, začal uvažovat, zda šíření malárie nesouvisí s komárem rodu Anopheles. Označil pak i původce infekce - parazitického prvoka rodu Plasmodium, který se do lidského organismu dostává při bodnutí komárem. Laveran tehdy sklidil těžkou kritiku, ale v roce 1907 obdržel za svůj objev Nobelovu cenu.

První léky
Moskytiéry a insekticidy se konečně mohly na začátku 20. století stát účinnými zbraněmi proti horečnatému onemocnění, jehož původce získal lidový název zimnička. Objev nepřítele otevřel dveře i pro výzkum léků. Do té doby lékaři spoléhali jen na ověřený přírodní lék - chinin. Jedovatý rostlinný alkaloid z kůry jihoamerického chininovníku přinesli do Evropy poprvé v roce 1630 jezuitští misionáři. Výzkum malárie dostal nový impulz (a vojenskou podporu) během dvou světových válek.
Zlom znamenal s vývojem léku Chlorochinu. Látku objevil v roce 1934 německý chemik Hans Andersag v laboratořích firmy Bayer v Eberfeldu, avšak kvůli válce čekala na své uplatnění do roku 1955.
Chlorochin a postřiky DDT se staly hlavními zbraněmi v kampani Světové zdravotnické organizace (WHO) za globální vymýcení malárie. Odstartovala v roce 1955 a zdařila se v Severní Americe a Evropě. V tropické Africe a Indii však tato nemoc zůstala největším zabijákem.
Tato situace trvá dodnes. Zatímco pacienti v bohatých zemích mají přístup k drahým moderním lékům na malárii, třetí svět nemá dostatečné zásoby léčiv ani postřiků proti hmyzu - zejména z finančních důvodů. A to i přesto, že WHO, Bill Gates či další společnosti ceny léků dotují, aby byly dostupné i pro černý světadíl.
Mezitím se parazit navíc vzchopil k obraně. Velkým problémem se stala odolnost nejzávažnějšího původce, Plasmodium falciparum, vůči chlorochinu a nově vyvinutým antimalarikům - fancsidaru a meflochinu. Plasmodium vivax, další původce, je v některých oblastech rezistentní na primachin.
Míra obranyschopnosti prvoka v částech Afriky, Asie a jižní Ameriky dosahuje u některých léků 60 až 70 procent. Po zákazu DDT se zase daří i přenašečům malárie - komárům Anopheles. I oni si vůči dostupným insekticidům zdárně vytvářejí obranu.
V roce 1978 WHO definitivně ustoupila od cíle "eradikace", tedy likvidace, ke skromnějšímu "mít šíření malárie pod kontrolou".

Nová naděje ze staré Číny
S novou a dosud velice účinnou zbraní přišli v roce 1996 čínští vědci I-čching Čou a jeho tým z Ústavu mikrobiologie a epidemiologie v Pekingu.
Sáhli do minulosti (v Číně je malárie známa více než pět tisíc let) a vyzkoušeli pelyněk roční. Tuto bylinu používala už stará čínská medicína. Izolovali látku artemisin a z ní vyvinuli nový lék. Výsledek byl omračující. Artemisin uleví od malarické horečky během jednoho až dvou dnů. Vyléčí 96 lidí ze sta po čtyřech dnech léčby.
V roce 2001 firma Novartis vrhla na trh nový lék pod názvem Coartem. Dnes již posloužil k léčbě 160 milionů nemocných a zachránil na 450 tisíc životů. Až dosud se mohli vědci radovat. Zatímco ostatní léky ztrácejí účinnost a chinin má zase závažné vedlejší účinky, artemisin stále zabírá. Parazit si nevytvořil žádnou obranu.
"Bohužel, už se stalo, " říká však František Stejskal, vedoucí oddělení tropické medicíny z 3. infekční kliniky 1. lékařské fakulty UK. Odborníci popsali první rezistentní kmeny plasmodií počátkem roku v oblasti na hranicích Thajska a Kambodži. "Co udělá masové užívání coartemu v Africe, experti také netuší. Tento lék tam již dva či tři roky užívají podobně masově jako paralen," dodává doktor Stejskal.

Komár s upravenými geny
V roce 2002 vědci rozluštili genom komára, parazita malárie i člověka a doufali, že už konečně zcela přesně zjistí, co umožňuje parazitovi útočit, komárovi parazita hostit a jací lidé jsou náchylnější chorobu chytit.
První geneticky modifikovaný komár, který nebyl ve svém těle schopen šířit parazita, se narodil v laboratoři o rok později. Americký tým vytvořil umělý gen blokující vývoj parazita a ten vnesl do komáří dědičné informace.
Komáři měli být vypuštěni do přírody a postupně při páření rozšířit pozměněný genom i do divoké populace, a tak nahradit nebezpečné komáry přenašeče. K tomu však bylo potřeba, aby byli stejně úspěšní, nebo dokonce úspěšnější v hledání potravy, partnera i množení. Když po čase jiní badatelé zkoumali, jak se zmutovaným komárům daří mimo laboratoř, zjistili, že komáři s vloženým genem po několika generacích z přírody zcela zmizeli. Ukázalo se, že jako sexuální partneři naprosto selhali.
Další genetické zásahy zkusili vědci v roce 2006. Tentokrát se pokusili vytvořit v laboratoři komára, který by sám fungoval jako lék proti malárii. Britští vědci do komára, který nepřenáší nemoc, vložili gen, díky němuž se v komářích slinách vytváří sloučenina s protimalarickými účinky. Zatím jsou účinky slabé, ale časem by mohli vědci vypouštět do volné přírody mutanty, kteří by při bodnutí vlastně "léčili".
Samozřejmě, podobné postupy by vyřešili "velkoplošnou" ochranu proti nemoci, ale ekologové se na druhé straně hrozí následků, který by mohlo mít nekontrolované šíření transgenních komárů. V tomto případě by mohla pomoci sterilizace komárů před vypuštěním - například radioaktivním zářením -, ale celá akce by se tím patrně neúnosně prodražila.
Vědci se rovněž snaží o umělou syntézu léčivé látky získávané dosud jen pěstováním pelyňku. Zatím bez úspěchu. Ve Skotsku již v současnosti vytvářejí transgenní pelyněk, který by produkoval artemisin v dostatečném množství a levněji.
Naposled před dvěma roky oznámili Američané, že úspěšně vyzkoušeli na myších látku trioxan (odvozenou z artemisinu), která vyléčila nakažená zvířata po jedné dávce léku. V roce 2008 našel mezinárodní tým účinné antimalarikum - genistein - i v obyčejné sóje.
V únoru letošního roku další odborníci zjistili, jak paraziti ovlivňují lidský metabolismus. Likvidují aminokyselinu arginin, což jim umožňuje se v organismu rychleji množit. "Naše zjištění může vést k vývoji nových léků," slibuje si od objevu bioložka Kellen Olszewská z Princetonské univerzity.
Neutuchají ani další snahy genetiků. Letos v dubnu oznámili v Baltimoru, že se jim podařilo umlčet další gen, který umožňoval vývoj parazita v těle komára.

Čekání na vakcínu
Celý svět upírá své naděje k vakcíně proti malárii. Dosud marně. Letos v lednu však zahájili lékaři v Africe velkou klinickou zkouška nové vakcíny.
Joe Cohen z firmy GlaxoSmithKline tehdy prohlásil, že jde o největší klinickou zkoušku, která se v Africe na dětech provádí. Že by se však podařilo malárii vymýtit ze světa, se ale zatím nikdo neodvažuje doufat.

AUTOR: Eva Bobůrková

Malárie v datech
Ročně zabije více než milion lidí, zejména dětí do pěti let.
Nemoc se vyskytuje ve více než stu zemích a postihuje až 40 procent světové populace.
Devadesát procent těch, kteří malárii podlehnou, pochází ze subsaharské Afriky.
Každý rok ji dostane i více než deset tisíc Evropanů, kteří navštívili tropy a subtropy.
Mezinárodním dnem malárie je 25. duben.

Jiné hrozby v Česku
Odborníci pochybují, že se s teplejším klimatem do Česka vrátí malárie.
Na jižní Moravě a Slovensku sice malarický druh komára Anopheles žije, ale pro šíření malárie tam podmínky nejsou.
Případnému šíření od nakaženého člověka by zabránilo rychlé vyléčení nemocných i rychlý zásah proti komárům.
Mnohem více hrozí zatím relativně vzácné hantavirózy, jejichž zdrojem jsou exkrementy hlodavců, a virus západonilské horečky, který přenášejí běžní komáři rodu Culex a jehož rezervoárem jsou ptáci.
Zaručeně nejvíc však bude přibývat staré známé klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy, přestože na první máme očkování a proti druhému se můžeme chránit.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist