Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lípy nejsou zabijáci, čmeláci jen nemají dostatek potravy

19.08.2009  |  146× přečteno      vytisknout článek

Lípy nejsou zabijáci, čmeláci jen nemají dostatek potravy Lípa zabiják“ či „Čmelákům hrozí vyhynutí“ – takové titulky se objevovaly v médiích v průběhu července. Za zabijáka byla označena lípa stříbrná neboli plstnatá (Tilia tomentosa). "Nektar lípy stříbrné likviduje naše původní živočichy – zejména čmeláky," objevilo se v tisku. "Lípa plstnatá kvete později než naše dva původní druhy lip. Má velmi vonné a pro čmeláky neodolatelně lákavé květy. Nektar je pro ně ovšem nestravitelný," znělo vysvětlení některých odborníků. Ve skutečnosti je však příčinou úhynu čmeláků zřejmě něco jiného – nedostatek potravy.

Tento druh lípy, původem z jihovýchodní Evropy, byl oblíbený zejména v první polovině 20. století jako okrasný strom pro parkové výsadby a uliční stromořadí. Aleje lip stříbrných zdobí například ulice pražských Dejvic založených ve 30. letech architektem Antonínem Engelem nebo ulice ostravské čtvrti Poruba, vzniklé o dvacet let později.

Český svaz ochránců přírody v červenci vyzval veřejnost, aby pomohla zastavit vysazování nepůvodních druhů lip. „Lípy stříbrné se s oblibou vysazují ve městech proto, že jsou odolnější vůči znečištěnému prostředí než naše původní druhy lip. Proto doufáme, že alarmující titulky typu „lípa zabiják“ nevyburcují města ke kácení těchto stromů. Při výsadbách nových stromů je však vždy potřeba zvážit druh stromu s ohledem na konkrétní stanoviště,“ řekla mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková.

Fenomén hynoucích čmeláků v okolí pozdně kvetoucích lip byl záhadou po mnoho let a stal se předmětem několika výzkumů. Například Madel v roce 1977 přišel s myšlenkou, že nektar lípy obsahuje manózu, druh jednoduchého cukru, který je pro čmeláky toxický. Během experimentu poskytl osmi dělnicím čmeláků celkem sedm květů této lípy, na nichž se živily dvanáct hodin. Všechny dělnice v průběhu experimentu uhynuly. Dodnes však nebyla přítomnost manózy v nektaru spolehlivě prokázána.

Zatímco dříve neexistovaly spolehlivé metody, jak oddělit manózu od ostatních cukrů, nyní - pomocí kapilární  chromatografie - je to možné a výsledky naznačují, že manóza v nektaru přítomna není. Surholt (1988) navíc zjistil že, oněch sedm květů stačilo pokrýt pouze dvacetinu energie potřebnou pro čmeláky, a ti proto uhynuli během experimentu hlady.

V 90. letech proběhlo několik výzkumů (např. Kleefsma, 2002) z nichž vyplývá, že příčina úhynu čmeláků tkví jinde – v nedostatku potravy. Exotické lípy stříbrné kvetoucí v pozdějším období představují naráz lákavý a bohatý zdroj nektaru. Ostatní květy poskytující potravu, ať už domácích druhů lip či čmeláky oblíbených květin v tu dobu, zvláště v městském prostředí, chybí. Podvyživení a vyčerpaní čmeláci se slétají ke kvetoucí lípě stříbrné, která slouží za potravu i jinému hmyzu, ve velkých koncentracích. Takovéto množství čmeláků, oslabených nedostatkem potravy, si vzájemně potravně konkuruje, nejsou tedy uspokojeni a umírají.

Němečtí vědci z Univerzity v Münsteru navíc zjistili, že množství nektaru z různých rostlin, doneseného dělnicemi do hnízda v období těsně před květem stříbrných lip, se skutečně během pár dní dramaticky sníží. Po dnech hladovění tedy čmeláci pořádají nálety na lípy, jejichž nektar jim bohužel nestačí. Na rozdíl od včel neschraňují čmeláci velké zásoby potravy na horší časy.

Co tedy můžeme pro čmeláky a další hmyz udělat? Řešením problému je rozšíření potravní nabídky. Jak upozorňují němečtí odborníci, pro přežití čmeláků v urbanizovaném prostředí je důležitá výsadba rostlin, které poskytují množství nektaru, a to nejen stromů. Nezanedbatelný význam mají například mnohé okrasné rostliny na veřejných prostranstvích, stejně jako rostliny, které lidé mohou pěstovat na zahrádkách, nebo jen v truhlíku za okny. Pro čmeláky jsou vhodné zejména rostliny z čeledí slézovitých, hluchavkovitých, okrasné rostliny jako komule, levandule, ořechoplodec či obyčejný jetel.

„Spíše než odstraňování lip stříbrných z našich měst bychom měli podporovat nové výsadby stromů a keřů a rozšiřování zelených ploch. Bude-li druhové složení výsadeb pestré, bude poskytovat i lepší potravní nabídku čmelákům,“ řekla mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Na ohrožení čmeláků z důvodu malé potravní nabídky si postěžoval loni i Ben Darvill, který řídí Britskou společnost na ochranu čmeláků (BBCT – Britain´s Bumblebee Conservation Trust) a založil ve Skotsku unikátní čmeláčí rezervaci: „Rozkvetlé louky nebo porosty jetele jsou na dnešních statcích vidět jen zřídka a čmeláci mají jen málo příležitostí k pastvě,“ vysvětlil založení rezervace Ben Darvill.

Poznámky:

Zdroje informací o vědeckých výzkumech týkajících se úhynu čmeláků:

  • German Bee Research Institutes Seminar Report on the meeting at Celle 26. -28. March 1991, dostupné na: www.apidologie.org
  • May H.: Wo kommen all die toten Hummeln her? www.nabu.de
  • Mysteriöses Hummelsterben, www.scinexx.de
  • Surholt B., Greive H., Hommel Ch., Bertsch A .(1986): Fuel uptake, storage and use inmale bumble bees Bombus terrestris L., J Comp Physiol B 158, 263-269
  • Kleefsma W. (2002): Massive bumblebee death under lime trees: poisenous nectar or starvation death by food competition?, Rijksuniversiteit Groningen
  • Illies I., Mühlen W. (2007): The foraging behaviour of honeybees and bumblebees on late blooming lime trees (Tilia spec) (Hymenoptera: Apidae), Entomologia generalis Schweizerbart, Stuttgart, ALLEMAGNE  (1978)
  • Madel G. (1977): Vergiftungen von Hummeln durch den Nektar der Silberlinde Tilia tomentosa Moench. Bonn Zool Beitr ½, 28, 149-154

 

Zdroj: Arnika - Centrum pro podporu občanů


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist