Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zámek, kde je pánem kůň

27.02.2010  |  zdroj: IN magazín  |  43× přečteno      vytisknout článek

Ohrožený kůň. Převalského je erbovním zvířetem pražské zoo a i díky jejím chovatelům se opět vrátil do své asijské domoviny. Vidět ho ale můžete i jinde. V Hipologickém muzeu ve Slatiňanech k němu jako bonus nabízí nádherného starokladrubského vraníka.

Ačkoli podle vědeckého pojmenování hrocha Hippopotamus amphibius by se mohlo zdát, že Hipologické muzeum ve východočeských Slatiňanech bude věnováno tomuto savci, skutečnost je jiná. Termín "hippos" pochází z řečtiny a označuje koně.

Návštěvníci ale rozhodně nebudou zklamaní, protože expozice představují tohoto čtvernohého průvodce a pomocníka člověka v těch nejširších souvislostech. Začíná se u "Adama", tedy u druhu, jenž byl v raných fázích vývoje koňovitých velikosti lišky. Expozice pokračují úlohou koně v dějinách. Muzeum samozřejmě vystavuje také mnoho exponátů věnovaných dostihům, parkúru, koňské výstroji včetně zajímavé podkovářské sbírky a končí úlohou koně v umění.

Na mnoha obrazech je použit zajímavý trik - koně na nich mají nepřirozeně směšné, malé hlavy. Na první pohled to působí spíš jako chyba než malířův záměr. Jenže cílem bylo strhnout divákovu pozornost k póze, v níž se kůň nachází. Zdůrazňovala se drezura a poslušnost, a ušlechtilá koňská hlava by odváděla pozornost od polohy nohou.

Socha v šestnáctihektarovém parku je jen logickým pokračováním a posledním exponátem výstavy. Mimochodem, pokud ji porovnáte s jezdeckou sochou Jana Žižky na koni stojící na pražském Vítkově, neujde vám nápadná podobnost obou. Zdejší socha zpodobňující Albína Thesa z plemene slezský norik se stala pro pražský památník předlohou.

Bronzovou loveckou scénu lze obdivovat i na zámeckém nádvoří během čekání na průvodce. Milovníků koní je u nás hodně, ale jen jeden z nich prosadil založení muzea věnovaného těmto kopytníkům. Hipolog a univerzitní profesor František Bílek si zmínku při výkladu na zámku rozhodně zaslouží.

Hřívy v parku


"Podívejte, kladrubáci," upozornil jsem možná zbytečně nahlas svůj rodinný doprovod. Na koňské stezce, občas ozdobené schnoucími "kobližky", se vracelo pár vraníků výrazně vyšších, než byli koníci v ohradě kousek od zámku. Tam stála rezavě zbarvená zvířata nižšího vzrůstu s krátkou stojatou hřívou a "úhořím" pruhem tmavé srsti táhnoucím se přes hřbet - koně Převalského.

Vraníci byli jejich opačným pólem - jak evolučním, tak "designem". Zatímco koně Převalského jsou původním druhem divokého koně, kladrubáci prošli dlouhým šlechtěním a jsou výrazně mohutnější a vyšší.

Zdejší hřebčín je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Zámek ve Slatiňanech patřil od poloviny 18. století šlechtickému rodu Auerspergů, jejichž chov kladrubáků se specializoval na dostihy a parforsní hony, tedy hony s pomocí štvoucích psů a jezdeckých koní. Jelikož kůň potřebuje pohyb a jezdecký zvlášť, není až takovou vzácností potkat v parku u slatiňanského zámku "černé perly" kladrubského chovu.

Stačí ho byť jen na krátkou chvíli zahlédnout a všem dojde, jakou ozdobou šlechtických dvorů byl. Běžnému lidu z podzámčí byl vraník předváděn během ceremoniálních jízd, ale mnohý ze šlechticů si udělal radost samostatnou vyjížďkou na zvířeti se španělsko-neapolskými kořeny. Zajímavé je, že Auerspergové neměli koně v erbu. Najdou se tam lev, orlice a zubr, ale o koně v něm člověk nezavadí.

Slatiňanský hřebčín má v současnosti ve svých prostorách zhruba dvě stě padesát starokladrubských koní, přičemž ve valné většině jde právě o elegantní vraníky.

Park, založený roku 1796, se chlubí jednapadesáti druhy jehličnanů a 131 druhy listnatých stromů, takže se hodí i na dendrologickou procházku. Obdivovatelé knih Jaroslava Foglara mohou v parku najít nejen "vontovský" ginkgo (jinan dvoulaločný), ale i douglasku tisolistou, jejíž jehlice mají zvláštní chuť připomínající citrusy.

Divočina v ohradě


Historie koní Převalského, kteří už byli Světovým svazem ochrany přírody prohlášeni v přírodě za vyhynulé, je velmi pohnutá a plná zvratů. Převalák stojí na dlouhém konci řady evoluce koňovitých a do přírody se vrací díky zásahům lidí.

Podle některých vědců měl právě člověk a jeho rozšiřující se pastevectví velký vliv na ústup tohoto druhu; na druhé straně je to člověk, kdo se pomocí záchranných chovů snaží, aby koně nebyli vedeni v rubrice "vyhynulí".

Dřevěná ohrada v parku dává možnost si tohoto zástupce čínsko-mongolských stepí prohlédnout zblízka. Nízký vzrůst připomíná hucula a zaujme krátkou stojatou hřívou, na zádech přecházející v temný pruh srsti nazývaný "úhoří pruh".

Vycpaniny koní Převalského "zdobí" vitríny expozic nedalekého zámku, ale vidět koně živé je naprosto jiný zážitek. V ohradě se k nim dostanete na dotek, a tak není divu, že snadná přístupnost láká k přikrmování. Jenže i obyčejné lupení může hodně uškodit. Občas návštěvníci neodolají touze zvířatům "přilepšit" a sáhnou po nejbližších větévkách.

Právě návštěvnické přikrmování bylo ale v roce 2005 příčinou tragédie. Někdo natrhal větvičky z okolních keřů a naskládal do ohrady. Klisna Chrudimka vzápětí nato uhynula. Následná pitva odhalila v jejím žaludku větévky jedovatého tisu červeného. Neznalost a neukázněnost tak měly za následek smrt vzácného zvířete.

Místo aut v ulicích


Milovníci koňů by Slatiňany rozhodně neměli minout. Hipologická expozice v zámku, který byl v roce 2001 vyhlášen národní kulturní památkou, poskytne tolik materiálů k přemýšlení, že procházka parkem se vzápětí stane vítaným odpočinkem.

Při troše štěstí můžete na vlastní oči spatřit české koňské klenoty: vyšlechtěného a mezi odborníky vysoce ceněného kladrubáka či naopak původní druh koně Převalského. Jde o dva mezníky české hipologie a jejich přímky se protínají právě tady.

Kůň Převalského se stal erbovním zvířetem pražské zoologické zahrady a díky odchovům se Česká republika skvěle zapsala u chovatelů na celém světě. O známosti kladrubských koní, ať už běloušů či vraníků, se snad není ani potřeba zmiňovat.

Mimochodem, víte, že je můžete potkat i jako společníky jízdních policistů v Ostravě nebo Pardubicích?

A pokud máte koňů až nad hlavu, stačí projít parkem a kouskem pastvin a dojdete na Kočičí hrádek. Nejedná se o historickou stavbu, ale o miniaturu, kterou nechala vybudovat pro děti koncem 19. století kněžna Vilemína Auerspergová. Stačí jen od zámku sledovat ukazatele naučné stezky ke Kočičímu hrádku nebo zelené turistické značení.

VZÁCNOST


Kůň Převalského je posledním žijícím druhem divokého koně. Vyhuben byl ve volné přírodě koncem 60. let 20. století, od roku 1988 je vysazován do rezervací.

Jak se tam dostat

Slatiňany leží zhruba 16 km jižně od Pardubic a 3 km od Chrudimi, odkud sem jezdí autobus. Z Pardubic i vlak.

Jak na to
Zámek Slatiňany
Zámek se otvírá v dubnu (o víkendu 10 - 15 hod.). Do té doby si můžete prohlédnout s průvodcem hospodářské zázemí (út - pá 12 - 15 hod., dospělí 30 Kč) a sami pak zámecký park.

Kam na jídlo
Restaurace U zámku
T. G. Masaryka 26, Slatiňany, www.uzamku.wz.cz Penzion a restaurace, ležící na hlavní ulici při vjezdu do Slatiňan od Chrudimi, nabízí příjemné prostředí a velké porce za rozumné ceny.

Kde se ubytovat
Mlýn Skály
Kunčí 38, Slatiňany. Tel.: 602 219 060, www.mlynskaly.cz
Ubytování v chatkách a apartmánech u rekonstruovaného mlýna v tiché části Slatiňan - Škrovádu. Mimo sezonu zaplatíte za týdenní pobyt v apartmánu (2x2 lůžka) i chatce 5900 korun.

Užitečné internetové stránky
www.zamek-slatinany.cz web státního zámku
www.hippologickemuzeumslatinany.cz stránky muzea
www.nhkladruby.cz národní hřebčín v Kladrubech n. l.
www.mikroregionchrudimsko.cz stránky Chrudimska

Slatiňany - Závody spřežení

Nejbližší akcí ve Slatiňanech budou halové závody spřežení (jednospřeží, dvojspřeží, čtyřspřeží) 27. března.

AUTOR: Topi Pigula


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist