Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Medvěd - šelma samotářská a odsuzovaná

26.06.2010  |  413× přečteno      vytisknout článek

medvidekPodrobná studie o způsobu života medvěda hnědého nám pomůže poodhalit tajemství medvědí nory.

Text: Miroslav Kutal / Foto: Karel Brož

"...Nakonec se posadila vedle mne. Po chvíli posunula po kmeni tlapu k mé ruce a velice jemně se jí dotkla. Já jsem natáhl ruku k jejímu čenichu a přejel ukazovákem po horním pysku s hojnými pletenci svalů; ona jej ohrnula, aby se seznámila s mými prsty. Dovolila mi, abych jí sáhl na zuby a potom, aniž bych dobře věděl, proč to dělám - jsem jí vsunul ruku do tlamy a přejel jí po žebroví patra. Mohla si smlsnout na mé ruce (a na všem ostatním), ale neudělala to..."


Poslední medvěd byl v Čechách zastřelen v roce 1856.


Tak popisuje Kanaďan Charlie Russell v předmluvě své knihy S láskou grizzly jedno ze svých mnohých setkání s medvědy v divočině. Severoamerický medvěd grizzly, ačkoliv dosahuje zhruba dvakrát tak velké hmotnosti jako náš medvěd, je ve skutečnosti s naším medvědem blízce příbuzný. Charlie Russell se celý život potýkal s grizzlyi, o kterých se soudí, že jsou značně nebezpečnější než medvědi, obývající Evropu. Ve své knize líčí zkušenosti z šestiletého soužití s medvědy na Kamčatce, v oblasti s nejvyšší hustotou hnědých medvědů na světě. I proto je užitečné se o dílo člověka, který svůj život zasvětil poznání soužití lidí a medvědů, zajímat.

Společně s vlky a rysy patří medvědi mezi klíčové druhy výrazně se podílející na fungování lesních ekosystémů střední Evropy. Medvědi například účinně likvidují zdechliny nebo rozšiřují semena plodů, kterými se živí. Na území dnešní České republiky byly všechny velké šelmy v minulosti vyhubeny. Současný, zčásti cílený, zčásti spontánní návrat ze Slovenska, kde tito predátoři zcela vyhubeni nebyli nikdy, má za následek i odmítavé postoje veřejnosti. Mnoho lidí se obává ohrožení osobní bezpečnosti v přírodě a škod na hospodářských zvířatech. Zatímco návrat rysa a vlka na naše území je snadno ospravedlnitelný už jen z toho důvodu, že člověku tyto šelmy nebezpečené nejsou, medvědi představují pro člověka určitou hrozbu, pokud nejsou dodržovány základní pravidla, jak se v oblastech s výskytem medvědů chovat. Proto, abychom se nebezpečí vyvarovali, měli bychom alespoň něco málo o životě medvědů vědět.


Medvědí stopa je dlouhá asi 20 cm.


Medvěd hnědý má obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Mimo několika ostrovů obývali medvědi v minulosti celou Evropu. S příchodem civilizace se jeho areál zmenšil o 75%, dnes na planetě žije zhruba 50 000 jedinců. Tento odhad však zahrnuje i evropskou část Ruska, kde se vyskytují plné tři čtvrtiny evropské medvědí populace. V jižní a západní Evropě člověk lovil medvědy kvůli ochraně dobytka a zároveň soustavně ničil vhodné biotopy, takže současný výskyt je tu vázán jen na několik izolovaných populací v horách (Alpy, Apeniny, Balkán, Dináry, Pyreneje). Česká republika má výhodu, že přímo navazuje na souvislý areál výskytu medvěda na Slovensku, potažmo v Karpatech, kde se vyskytuje zhruba 8 000 medvědů. Karpatská populace je po východoevropské druhá nejpočetnější v Evropě. Z analýz DNA také vyplynulo, že karpatští medvědi jsou více příbuzní sibiřským a kamčatským než medvědům z Bulharska, Slovinska, bývalé Jugoslávie a Řecka.

14. listopadu 2006 tomu bylo přesně 150 let, kdy byl na Šumavě zastřelen poslední medvěd na území Čech. Jinde v Čechách byl medvěd vyhuben mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století. Naopak na Moravě, kde medvědi měli možnost přicházet ze Slovenska, se udrželi déle. Poslední zde padl až koncem 19. století v roce 1893 v panství Hukvaldy. Do Beskyd se medvědi vrátili poté, když v sedmdesátých letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky byly ovšem nepravidelně zaznamenány již dříve. Nyní se v Beskydech, v jediné oblasti ČR, trvale vyskytuje 2-5 jedinců, kteří zde i přezimují. Sousední Slovensko se škálou vhodných biotopů a provázaností s jádrem karpatské populace obývá asi 700 medvědů hnědých.


Vody se medvědi nebojí, čile plavou a pro potravu se dokážou i potápět. Při koupeli zbývá čas i na přátelské laškování.

Celý článek z Časopisu Naše příroda najdete zde:


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist